Jak Babiše ČSSD nepřetáhla lopatou

Jeroným Tejc na víkendovém jednání ÚVV ČSSD navrhl doplnění vnitrostranického referenda o další otázky. Byl však odmítnut. Sociální demokracie přitom podle Petra Dimuna úpěnlivě potřebuje programová témata a obnovit věcný dialog se svými voliči.

Na víkendovém jednání Ústředního výkonného výboru ČSSD měl opět proběhnout neúspěšný pokus o „puč“, vedený tentokrát bývalým šéfem poslaneckého klubu strany a někdejším velkým „sobotkovcem“ Jeronýmem Tejcem. Následné reakce některých politiků ČSSD i části médií byly tak trochu jako závan retra, jako kdyby někdo přepnul na starý týdeník z padesátých let: bylo odhaleno pučistické centrum, jeho zákeřné plány demaskovány a včas překaženy, aktéři potrestáni.

V pátek dopoledne tuhle podivnou atmosféru provázející celou debatu o vnitrostranickém referendu podtrhl svojí tiskovou konferencí Jiří Dienstbier, který s poslanci Jaroslavem Foldynou, Janem Chvojkou a zástupci organizace Idealisté varoval před zamítnutím návrhu na referendum s tím, že pak by to bylo vítězství kmotrovských struktur a nastoupení cesty ODS. ČSSD je podle něj demokratická jen formálně a proto potřebuje, aby referendum bylo schváleno.


Jeronýmu Tejcovi můžeme vyčítat, že svůj návrh na rozšíření otázek pro referendum dopředu neprojednal s vedením, především pak s předsedou Sobotkou. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Tak pěkně popořádku: Není vůbec žádných pochyb, že ČSSD má problém, a to dlouhodobý, s vnitřní privatizací strany na úrovni okresů a především krajů. Autor těchto řádků opakovaně o tomto fenoménu psal, často se mu dostalo výsměchu a nakonec i vyloučení z ČSSD, aniž by kdo z dnešních bojovníků proti těmto zlořádům – včetně Bohuslava Sobotky a Jiřího Dienstbiera – vystoupil na jeho obranu.

Často tomu bylo přesně naopak, byl jsem okřičen coby škůdce, a konkrétně v Ústeckém kraji se vesele proháněli političtí podnikatelé s průkazkou ČSSD ve svých limuzínách spokojeně dál. Jak to skončilo, není třeba rozvádět.

O boji s kmotry se nesmí mluvit, ale musí se proti nim podnikat účinná opatření – Mirek Topolánek se také dlouhou dobu o kmotry opíral, aby pak proti nim mediálně vedl kampaň, která jen urychlila pád ODS. To, co však pád ODS odstartovalo, bylo myšlenkové vyprázdnění strany, kdy převážila forma nad obsahem a z ODS se stal stroj na moc a obsazování funkcí bez ambicí dlouhodobější vize a schopnosti reagovat myšlenkově na měnící se svět okolo.

Můžeme Jeronýmu Tejcovi vyčítat, že svůj návrh na rozšíření otázek pro referendum dopředu neprojednal s vedením, především pak s předsedou Sobotkou. Můžeme, ale nemusíme mu věřit, že ho tento krok napadl až po debatě na předsednictvu, to není podstatné. Podstatné je, že nikoho z myšlenkového zázemí Lidového domu toto nenapadlo a s obdobným návrhem nepřišel sám Bohuslav Sobotka, popřípadě si ho někdo z vedení strany neadoptoval.

Ani jedna z „Tejcovo“ otázek totiž není součástí koaliční dohody, takže neplatí námitka o případném ohrožení koalice. Možná by Andrej Babiš utrousil něco o tom, že svého premiéra „majzne lopatou“, ale to přece nesmí předsedu ČSSD rozhodit. Navíc v situaci, kdy Babiš sám si dělá z koaliční dohody podle aktuální nálady a potřeby trhací kalendář a bez dohody s koaličním partnerem nechá odvolat jeho náměstka.

ČSSD přitom úpěnlivě potřebuje programová témata, obnovit věcný dialog se svými voliči, které musí před nadcházejícími volbami mobilizovat. Zdanění monopolů a otevření otázky zdanění církevních restitucí se sice oprávněně nelíbí pravicové části politického spektra a médiím, avšak má přesně ten mobilizační potenciál, jako svého času měly třeba ve volbách 2008 poplatky ve zdravotnictví. Jaké téma pro podzimní volby nyní ČSSD nabídne, je mi záhadou. Ale třeba zabere nový odstín šedi.

Nepochybuji o tom, že je těžké přenést se přes události okolo tzv. Lánské schůzky a přes předchozí i následující větší či menší ústrky a podrazy. Bohužel, degradací vnitrostranického referenda pouze na otázku formy bez obsahu se ČSSD zbavila možnosti dostat do ruky lopatu, a pěkně, po demokraticku, totiž s mandátem od vlastních členů, s ní Babiše přetáhnout. Oba – jak ČSSD, tak Babiš – by to přitom potřebovali jako koza drbání.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Luděk Ševčík - OSVČ

Čtvrtek, 19.Června 2014, 11:44:14

Takové téma tu nemá šanci na diskusi. Jednak je vyčítavé vůči našemu "Spasiteli", který vybojoval vítěznou bitvu vůči "pučistům" a tudíž je nedotknutelný, jednak proto, že zde, na politickém webu spíše frčí témata, zaobírající se mysticismem nebo disputacemi o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly.
Sobotka je v poho, ať likviduje sociální systém i sociální demokracii o 106. Každý jeho kritik je pučista, i kdyby měl sebe více pravdivé argumenty. Navíc levicoví intelektuálové, kteří se nechali oblafnout mizernou komedií "O puči", jsou v pasti, protože když teď přiznají hejlovství, budou lidem pro smích. A to oni tedy v žádném případě neudělají! Takže Sobotka si dělá co chce a intelektuálové se věnují scholastice, aby si umlčeli zbytky svědomí. Ale co, vždyť se máme všichni fajn a na všechno máme dost času.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Ševčíku Čtvrtek, 19.Června 2014, 20:57:53

Pokud chcete diskusi, napište, v čem autor nemá pravdu. Nebo rozveďte něco z toho, co napsal. Já nevidím nic, s čím bych nesouhlasil, ani nic, o čem bych měl víc informací, než většina čtenářů. Tak nemám, co bych k tomu napsal. Diskuse, která by se nesla v duchu "Autor má naprostou pravdu, není co dodat", je zbytečná, i když je na důležité téma.
A to, že své potenciální oponenty preventivně shazujete a obviňujete, je k diskusi s vámi moc nemotivuje. Debatovat s někým, kdo nenaslouchá je taky k ničemu.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pátek, 20.Června 2014, 13:25:13

Já s autorovým vyjádřením souhlasím. Jen k němu připodotýkám, že jeho snaha publikovat zde tento problém je ztrátou času. Takhle kdyby tu hodil do placu něco o svém vnitřním čchi, nebo kdyby ho napadla souvislost mezi úpadkem lidstva, slovanskou zákeřnou povahou a pučem v ČSSD, tak to by ho vděčné čtenářstvo zahrnulo nekončíci diskusí, neboť to jsou přesně ta témata, které dnešní levici nejvíce pálí. Musel by se ale v článku zdržet jen sebemenších náznaků, z nichž by bylo možno usoudit, že je kritický vůči Sobotkovi a je shovívavý vůči jeho kritikům či Zemanovi. Tam by úsměvnost levicového intelektuála rychle nahradilo mrazivé mlčení. Do Sobotky si vrtat nedáme, panáčku! Vždyť jsme si ho vybojovali proti všem haškovcům! Tím byla levicová r-evoluce dokonána. A nastal blažený čas, kdy se levicový intelektuál může věnovat bádání nad nesmrtelností chrousta, či vzpomínkám nad první jízdou kolotočem. Těm milým a nezávazným tématům, kdy si každý může plácat, co mu slina na jazyk přinese a přesto je riziko konfliktu nulové.
" Debatovat s někým, kdo nenaslouchá je taky k ničemu." Je. Ale víte co je ještě více k ničemu? Donekonečna tlachat o slušně psáno nepodstaných záležitostech.
Jestli já k tomuto tématu chci dikustovat není podstatné. Podstatné je, že k němu zdejší diskutující nemají co dodat. To asi nebude dáno absolutním souhlasem.
Takže ode mě na závěr: levicoví aktivisté nemají právo žehrat na současnou politickou situaci. Vždyť mají přesně to, co si zasloužili.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.