Duka v Lidicích

Josef Nerušil

Josef Nerušil reaguje na text Andrey Cerqueirové o lidické hrušni. Instalace Lidické Madony, o které se autorka zmiňuje, byla řádně projednána a odsouhlasena obecním zastupitelstvem, památkáři, starostkou a Českým svazem bojovníků za svobodu.

Deník Referendum uveřejnil příspěvek novinářky Andrey Cerqueirové o lidické hrušni. Autorka se však ke konci článku dopustila několika nepravd, na které je zapotřebí zareagovat, protože vytvářejí zkreslený dojem o pozadí pietního aktu v Lidicích, který se uskuteční 14. června 2014.

V prvé řadě se autorka dopouští závadného tvrzení, když nám sděluje že „lidické ženy (ani zástupci občanského sdružení Lidice) nestojí o žádné katolické symboly v obci“. Správná, korektní formulace by měla začít slovíčkem „někteří“, a to už jenom z toho důvodu, že autorka evidentně cituje menšinový názor. Informaci si nebylo těžké ověřit na informační lince lidického památníku, kde mi potvrdili, že názor pana Nešpora je značně menšinový i v rámci zhruba desetičlenného občanského sdružení Lidice.

Stejně tak by se slušelo k citovanému tvrzení podotknout, že náboženské symboly už v okolí místa tragédie jsou: křesťanský kříž u hrobu zavražděných a základy katolického kostela sv. Martina — který byl sice nacisty znesvěcen, prostor však nikdy nepozbyl svůj posvátný charakter a dodnes se v něm nachází presbytář.

Neprofesionalita a neznalost budiž autorce odpuštěna. Daleko větším prohřeškem jsou prachobyčejné nepravdy v článku, jako třeba tvrzení že „vedení římskokatolické církve hodlá v Památníku Lidice instalovat Lidickou madonu“. Myšlenka Lidické Madony vznikla z iniciativy umělce Zdirada Čecha, který pro tuto myšlenku získat ředitele Památníku. Dílo vyjadřuje úctu všem ženám, z jejichž náruče zmizely vinou nacistického řádění jejich vlastní děti.

Pietního aktu v Lidicích se kardinál Duka zúčastňuje každoročně z toho důvodu, že znesvěcení lidického kostela je dokladem nacistického přístupu ke křesťanství. Foto archiv DR 

Instalace byla řádně projednána a odsouhlasena obecním zastupitelstvem, památkáři, starostkou a Českým svazem bojovníků za svobodu. Takovému procesu, byť se nám to nemusí líbit, se říká demokracie a nevidím důvod, proč by měl být zpochybňován, stejně jako proč by v rámci plurality názorů nemohli mít křesťané v Lidicích „své“ místečko, kde by mohli o tragédii rozjímat (Pannu Marii mají v úctě všichni křesťané, nejenom katolíci). Rozhodně však nelze lživě tvrdit, že se nikdo ani nezeptal, a že něco bude instalovat církev.

Kardinál Duka navíc nejenom nic neinstaluje, ale ani nic neorganizuje. Vyšel pouze vstříc žádosti, aby keramickému dílu (stejně jako obrazu) při bohoslužbě za účasti ekumeny požehnal. Pietního aktu v Lidicích se zúčastňuje každoročně, nikoliv že by se chtěl zviditelnit, ale jednoduše z toho důvodu, že znesvěcení lidického kostela je dokladem nacistického přístupu ke křesťanství. Výmluvným svědectvím nám je také osud lidického faráře, Josefa Štemberky, který raději zvolil smrt, než aby opustil své věřící (přestože nebyl lidický obyvatel a mohl z místa odejít).

Myslím, že by si nikdo netroufl tvrdit, že lidé doprovázení na smrt svým farářem měli důvod definitivně ztrácet víru. Lidice se navíc nacházejí na území pražské arcidiecéze, kterou Dominik Duka spravuje. Zpochybňovat jeho přítomnost a modlitbu k uctění památky několika desítek věřících a kněze z jeho diecéze mi pak přijde jako projev neskutečné mentální jalovosti.

Na celé pseudoaféře mě zaujaly dva momenty: reakce Petra Jedličky, který prostřednictvím citace z dopisu své kamarádky naznačuje pravé důvody něčího aktivismu (tedy odpor vůči něčemu protivnému); dále pak vyjádření paní Karvánkové na stránkách o.s. Lidice, která podezírá kardinála Duku z prosazování mariánského kultu Maltézských rytířů. Taková veřejně publikovaná nenávistná tvrzení už vyžadují hodně silný žaludek!

Bohužel, jejich autoři si patrně už ani neuvědomují, že se podobnými výroky (veřejnými či soukromými) vůči církvím a jejím představitelům řadí po bok zločinných komunistických a nacistických ideologií, kterým také byly některé osoby a symboly „protivné“.

    Diskuse
    MK
    June 19, 2014 v 10.41
    O polopravdách a manipulaci s historií
    Pane Nerušile,
    na Váš článek reaguji až nyní, po pietní vzpomínce na lidickou tragédii. Jsem snachou jedné ze 3 dosud žijících lidických žen, v Lidicích žiji a jsem členkou Občanského sdružení Lidice (dále OSL).
    K Vašemu názoru sděluji Vám i veřejnosti následující:
    Paní redaktorka Andrea Cerqueirová na rozdíl od Vás do Lidic přijela, vyslechla vzpomínky a postoj aspoň jedné z lidických žen k umístění Panny Marie tzv. Lidické a názor předsedy OSL , pana Nešpora, syna paní Anny Nešporové, roz. Horákové, která jako jediná žena z rodu Horáků přežila a jejíž bratr mjr. Josef Horák odešel jako 24 letý důstojník bojovat do Anglie k RAF), zatímco Vy čerpáte informace od stolu a z informační linky PL. V článku však zmiňujete dopis paní Karvánkové uveřejněný na webových stránkách OSL www.lidice.cz. To znamená, že jste je musel pročítat a jistě Vám neunikla řada dalších příspěvků na toto téma . O nich mlčíte a tím vědomě klamete případné čtenáře Deníku Referendum. Na svém profilu uvádíte, že jste studoval religionistiku a mezinárodní vztahy. Zda jste dostudoval, či ne není podstatné, ale podstatné je, že jste buď nepochopil smysl vysokoškolského studia, kterým je především osvojení si základů vědeckého přístupu k problému - získávání informací a jejich co nejobjektivnějšího zhodnocení, nebo je váš soud zaujatý a manipulativní. Přikláním se na základě Vašeho článku k variantě druhé.
    Zaujal Vás, jak píšete , příspěvek pana editora Jedličky. Mne také, svou pracovní neprofesionalitou . Stejně jako Vy mluvíte o něčem, o čemž nemáte objektivní informace , či je zatajujete, pan Jedlička si obstarává informace z druhé ruky , tzv. JPP = Jedna Paní Povídala.
    Vážený pane, demokracie je také o tom, že se občané mohou veřejně či soukromě vyjádřit a také nesouhlasit s představiteli organizací, volenými orgány , prezidentem , arcibiskupem , kardinálem i papežem. Jedné násilné ideologie se Lidice zbavily po r. 1989, již je tu jiná, která se chová stejně a možná ještě hůř. I za vlády komunistů mohly lidické ženy vyjádřit svůj názor, co na Pietním území , které se stalo v červnu 1942 hřbitovem jejich domovů, mužů, otců, dědů a také nedospělých chlapců, chtějí, či nechtějí mít. Pannu Marii tam nechtěly, nepomohla jim, i když se k ní jistě věřící ženy v KT Ravensbrück modlily. Vypadá to, že se s touto modlou římskokatolické církve čekalo, až nebudou žít. Pak tajně a nekorektně církev římskokatolická dosáhla svého. V depeši kardinál Duka mimo jiné píše, že obraz Zdirada Čecha vzbudil velký zájem veřejnosti. Proč ale nebyl včas a řádně představen lidickým, jejíž jméno nese? Dále depeše obsahuje naprosto historicky nepodložené tvrzení, že P. Štemberka všech 172 mužů vyzpovídal viz http://www.lidice-memorial.cz/curently_cz.aspx?idAkce=288&idMista=% . Jak se mu to asi ve stísněném prostoru Horákova statku podařilo? Jak se mu podařilo přivést ke smíření s Bohem muže, kteří byli nevěřící ( a bylo jich mezi nimi hodně) a kteří byli před smrtí mučeni? http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/jedinecne-svedectvi-pana-viktora-lase/ Jak se mu podařilo vše toto vykonat, když to byl starý muž a nacisté jej zmlátili již před kostelem? Napadlo Vás, že mohl ztratit víru v Boha a jeho spásu i on? Bylo to v tom pekle jistě možné. Jak můžete tvrdit, že P.Štemberka nebyl lidickým občanem, když v Lidicích žil 33 let a musel mít Lidický domovský list? Takto se kroutí historií ve prospěch ideologií, takto se matou další generace. Lidické ženy a matky vyjádřily již v r.1992, kdy mnohé žily, svůj názor na udělení nejvyššího vyznamenání Řádu TGM 1. stupně jasně – nesouhlasily s ním. Důvod? Byl jen jedním ze 173 mužů zavražděných u Horákova statku, jejichž životy byly stejně cenné. Já tvrdím, že cennější , protože tam krutě umírali jejich blízcí , mezi kterými byly i jejich děti. Církev římskokatolická si jistě může své blahořečené či svatořečené „vyrábět“ .Je to její právo. Naším právem je bránit názory a odkaz lidických žen, které si na Pietním území žádné modly a svaté nepřály.
    Musím konstatovat, že Vaše názory uvedené v tomto článku jsou urážlivé a nedemokratické, nechci-li se snížit k tomu, co jste napsal v posledním odstavci . Ostatně jako religionistovi by Vám mělo být známo, že hlava církve, papež František chce konečně otevřít archivy Vatikánu a objasnit tak úlohu římskokatolické církve za II. světové války a těsně po ní viz http://zpravy.idnes.cz/odtajneni-vatikanskych-archivu-z-druhe-svetove-valky-pf4-/zahranicni.aspx?c=A140121_2024453_zahranicni_vrl
    ??
    June 19, 2014 v 18.57
    Nerusil je charakterovy zmetek p. Kalibova nespinte se s nim.
    Nize uvedeny text, je odpoved p. Nerusila na upozorneni, ze kardinal Vlk a poslanec Benda pouzili prokazatelne lzi pri obhajobe cirkevni restitucni zlodejny.

    "Pane Kuchejdo,

    to že se dva katolíci dopustí nepřesného tvrzení/omylu/lži je možné. Církev není továrna na svaté a neomylné.

    U poslance je to snad jasné, ke kardinálu Vlkovi jenom upozorňuji, že je od dubna 2010 v penzi, tzn. jeho názory a vyjádření mají v současné církvi asi takovou váhu, jako nápady Václava Kaluse."
    JV
    June 19, 2014 v 21.01
    Co není dobré
    Vážený pane Kuchejdo,
    nejsem jistě sám, kdo Deník Referendum rád čte a rád do něj píše také z toho důvodu, že se v něm - až na zanedbatelné výjimky - neobjevují urážky a všemožná nařčení.

    Vy jste tím, jak mluvíte o panu Neužilovi, tento velice dobrý mrav porušil. A to vůbec není dobře.

    Dobrou noc a vše dobré přeje Jiří Vyleťal
    ??
    June 19, 2014 v 23.03
    P. Vyletal, nepouzivejte prosim slovo dobre mravy ve spojeni s ceskou katolickou verchuskou.
    Pokud krome modleni ovladate zaklady logiky, pak si z me citace p. Nerusila (p. Neuzila neznam) odvodite dve veci.
    1) Pan Nerusil bohorovne pripustil, ze poslanec Benda v zajmu cirkve lhal, ale je to politik, sice katolicky , ale tim lepe dame mu rozhreseni. Vzdyt lhal pro vetsi slavu cirkve svate. Amen.

    2)Kardinal Vlk je v penzi a jeho nazory uz v cirkvi nikoho nezajimaji. Mne zajimali nazory mych rodicu i kdyz odesli do duchodu. Inu jsem spatny katolik, ale nestydim se za to.
    JV
    June 20, 2014 v 9.57
    Co není dobré II.
    Vážený pane Kuchejdo,
    já nezkoumám tvrzení pana Nerušila ani pana kardinála Vlka a nepolemizuji ani s článkem pana Nerušila ani s ohlasy na jeho článek.

    Považuji však za špatné a všeobecně velmi škodlivé, když Vy nazýváte pana Nerušila hanlivými přízvisky – viz název Vašeho předchozího vstupu.

    Pokud by se takový přístup k diskusi na DR měl prohlubovat, přestanou sem časem psát všichni autoři, kteří to s tímhle světem myslí dobře. Jak to dopadne, to víme z ohromné většiny internetových diskusí.

    Proto se ozývám a prosím Vás, abyste s tím jedem nezačínal.

    S pozdravem a přáním všeho dobrého,
    Jiří Vyleťal
    ??
    June 20, 2014 v 13.47
    Chapu Vas.
    Patrite k lidem kteri nechteji nalezat, ci poznat pravdu, nezkoumaji neci tvrzeni, aby si overili zda dotycny je lhar."Poznejte pravdu a pravda vas osvobodi". Pokud Vam pravdu nekdo predlozi na stribrnem tacku a vy ji odmitnete ve jmenu jakesi efemerni vznesenosti, pak co jste zac ?
    MN
    June 20, 2014 v 23.20
    "Bohužel, jejich autoři si patrně už ani neuvědomují, že se podobnými výroky (veřejnými či soukromými) vůči církvím a jejím představitelům řadí po bok zločinných komunistických a nacistických ideologií, kterým také byly některé osoby a symboly „protivné“."
    Takové (a podobné) věty by mohly být v učebnicích demagogie. Typické pro tzv. pravdoláskaře. Slyšíme a čteme je v masmédiích každý den.
    MB
    June 21, 2014 v 15.38
    Neblahé argumentace se dopouštějí obě strany sporu
    Asi bychom celý tento spor měli přenechat lidickým. Ale poté, co jsem se ale seznámil s argumenty obou stran a po návštěvě Lidic 14. června, se mi to celé zdá velmi nešťastné. Jak ze strany odpůrců Lidické madony, tak ze strany katolické církve. Odpůrci bojují jen s barvotiskovou představou Boha, který v utrpení Lidic "mlčel". Přitom Bůh mlčel i před dvěma tisíci lety na Golgotě, v jednom ze zásadních okamžiků tohoto náboženství. Křesťanství zkrátka není pojišťovna proti nehodám, spíš jeden z výrazů lidského tázání v konfrontaci s konečností lidské existence a i s mystickými zkušenostmi, které je ale nutno přenechat kategorii zvané "víra". Méně konfrontačního naladění vůči jedné části naší přinejmenším evropské identity by proto nebylo od věci. Chybu ale dělá i česká katolická církev, která na příkladu Lidic opět zjevně prožívá pocit zavádějícího triumfalismu. Jen ten plakátek o Lidické madoně napsaný patetickým a zastaralým jazykem je dostatečné výmluvný. Jakoby katoličtí iniciátoři zapomněli právě na bolestnou zkušenost světových válek, jež poslala do antikvariátu všechna laciná věroučná hesla, jež právě iluzi křesťanství coby pojišťovny podporují. Církevní triumfalismus se také - záměrně či nezáměrně - projevuje ve snaze o blahořečení faráře Štemberky. Právě s ohledem na kontext celé tragédie je akcentace jedné osoby problematická. Toto není podobný případ jako u Maximiliana Kolbeho, který v Osvětimi prokazatelně obětoval svůj život za svého spoluvězně. Ani jako u Franze Jägerstättera, jenž z důvodu svého svědomí odmítl vojenskou službu ve wehrmachtu, čímž si jako "vlastizrádce" vysloužil rozsudek smrti. Štemberka žádnému z lidických mužů život nezachránil, ani jeho oběť není solitérní a oproti ostatním lidickým mužům výjimečná. Přinejmenším pokud to tak vnímají žijící pamětníci. A skutečnost kněžského svěcení by neměla být hlavním argumentem, pokud platí, že církev není pouze klérus. A to by se v beatifikačním procesu mělo zohlednit. Mělo by být i v zájmu církve, aby jí oslavovaní jedinci dokázali oslovit co nejširší část společnosti, ne jen úzký segment věřících. Pak podle mne mizí její společenská úloha. A zejména v Čechách by katolické církvi slušela větší pokora, citlivost a civilnost. Nicméně, jak si vzpomínám, k beatifikaci Štemberky vyzval před dvěma lety Duku i předseda Svazu bojovníků za svobodu Vodička. Zajímalo by mne, jak se on k tomu dnes staví a zda vůbec svou tehdejší výzvu myslel vážně a zda ji předtím probral s pamětníky.
    JV
    June 21, 2014 v 23.35
    Výborný komentář pana Bendy...
    Pan Benda téma Lidické madony komentuje velice přesně. Zdá se mi, že na příkladu Lidic se ukazuje nedostatek schopnosti nejvyššího katolického kléru věnovat se aktuálním problémům společnosti. Místo věnování se sociální otázce se chápe události, která je ve své podstatě dávno zpracována. Navíc to dělá způsobem "shora", po němž momentálně není poptávka.
    Jiří Vyleťal