Stát musíme řídit jako stát

Jiří Dienstbier

Ministr Dienstbier v komentáři pro Deník Referendum oznamuje, že hodlá prosadit limit pro výdaje politických stran ve volbách a zákon o politických nadacích.

Volby do Evropského parlamentu prohráli všichni. Země Visegrádské čtyřky patřily k těm s nejnižší volební účastí. Česká republika zaznamenala nehorší výsledek ve své historii (18,2 %) a Slovensko drží smutný evropský primát (13,05 %). Kdyby se jednalo o místní referendum, tak by jeho výsledek neplatil.

Nízkou volební účast můžeme vysvětlovat mnoha způsoby. Jedni tvrdí, že se jedná o „volby druhého řádu“, které českého voliče logicky nezajímají. Druzí říkají, že na vině jsou ti politici, kteří dlouhodobě přesvědčují občany, že z Evropské unie je třeba vystoupit. Další dodávají, že vina padá na novináře, kteří z evropské politiky informují hlavně o banánech a pomazánkovém máslu.

Bez ohledu na volby ale všichni, kdo se v politice pohybujeme, vidíme, že nespokojenost lidí roste. Klesá důvěra v tradiční politické strany. Poslední volby ukázaly, že své voliče nedokáží zmobilizovat ani politická uskupením zbrusu nová. Stěžejní dojem, který získáte při debatě s lidmi, je, že politika je levárna prostoupená korupcí a výtah k moci a penězům.

Vrátit politice důvěru je ale nutné. Bez politiky totiž bude o životě ve společnosti rozhodovat ne názor, ale jenom síla. Postupovat bychom měli zároveň ve dvou směrech. Za prvé je třeba, aby financování politiky bylo maximálně srozumitelné a důvěryhodné. Za druhé je pak třeba, aby stát podporoval občanské a politické vzdělávání.

Prvního cíle lze dosáhnout novelou zákona o sdružování v politických stranách. Druhého pak zřízením a podporou organizací, které budou široké veřejnosti vykládat smysl demokratických procedur a úkoly jednotlivých institucí. A kromě vysvětlování teorie na ta témata pořádat například simulační hry, rozšiřovat a vysvětlovat postoje a přístupy hlavních evropských politických proudů.

V souladu s koaliční smlouvou hodlám navrhnout zavedení výdajového limitu pro volební kampaně a limit pro dary fyzických a právnických osob. Sám si přitom myslím, že právnické osoby by sponzorování stran měly mít zakázáno. Strany musejí být závislé na voličích, ne na komerčních sponzorech.

Pokud nechceme, aby se strany staly hříčkou v rukách nejrůznějších kmotrů, musíme důsledně trvat na principu jejich veřejného financování. Veškeré příjmy a výdaje volebních kampaní musejí procházet přes transparentní účty.

Podpora organizací zajišťujících občanské a politické vzdělávání je důležitým úkolem, protože politice je nutné rozumět. Jako se musí vzdělávat chirurg i řidič, tak je potřeba i vzdělávání občanů v demokratické proceduře a v rozdílech mezi politickými proudy.

Protože strany jsou struktury, které umožňují najít konsensus a díky tomu řídit stát tak, aby v něm nevznikaly násilné střety, a zároveň moderovat konflikty mezi jednotlivými skupinami obyvatel.

Organizace občanského a politického vzdělávání vykonávají svou úlohu samostatně a ve veřejném zájmu. Některé — jak tomu je v Německu — působí hodnotově neutrálně, jiné podporují různé ideové proudy. Nesuplují roli politických stran, nemohou jim přenechávat svěřené prostředky.

Nabízejí různorodé pohledy a přístupy, které stát v takové rozmanitosti není s to sám zajistit. Politické nadace jsou veřejně prospěšné společnosti, které skrze pořádání seminářů, přednášek, konferencí a dalších vzdělávacích akcí mohou výraznou měrou přispět k proměně politické kultury a veřejné debaty v naší zemi.

    Diskuse
    June 5, 2014 v 22.42
    Síla
    Zaujala mě teze, že bez aktivního zájmu občanů o politiku bude rozhodovat pouze síla. To ale není úplná pravda. Síla zůstane i přesto, že budou občané aktivní - pokud nebude narušen systém globálního kapitalismu, který de facto zaručuje stejnou politiku bez ohledu na to, která politická strana bude u moci.
    PH
    June 5, 2014 v 23.13
    Nepřímá úměra vlivu politiky a síly
    Určitě by bylo takové vzdělávání užitečnější než "k finanční gramotnosti", které je vlastně doplňkem nedostatečného matematického vzdělávání žáků, počínaje ZŠ. Příkladem polovičatého přístupu k osvětě jsou žákovské volby na SŠ organizované Člověkem v tísni. Nepředchází jim žádná osvěta a když tak jen ta "pravá".
    K panu Šimečkovi: o tom, že by přestala rozhodovat s nástupem politiky síla, není v příspěvku J. D. řeč., ale její role by se zmenšovala úměrně posilování politiky.
    PL
    June 6, 2014 v 17.54
    Výchova voličů v Čechách
    Ono to letité zoufání si politiků a politologů na nízkou volební účast nějak ovoce nepřináší. Ostatně, myslí si tu někdo, že ovoce je v prostoru opanovaném češtinou konzumováno radostněji než třeba pivíčko?! Například nedávno u pár jich zaslechl jsem paní, která se chlubila, že ve svých cirka 50-ti letech nebyla ani jednou volit (nevím však jestli paní bydlí v ČR trvale, to je pravda..) Otázka zní, jestli se při řečech o politice lépé konzumuje ovoce nebo pivíčko - nebo naopak, jaké druhy řeči se hodí k pivíčku (144 litrů/os v roce 2013) a jaké k ovoci (74,6 kg/os v roce 2012). Další otázka by mohla znít v tom smyslu, zda pro lepší posezení u pivíčka není lepší k volbám ani nechodit (a mít víc témat k brblání 8-).

    Vážně se však začínám drbat na hlavě, jestli nakonec neměl pravdu Tomio Okamura s tím obecným referendem. Těžko si totiž představit lepší volební tranažer, než když 10% aktivnějších obyvatel Malého Šmudlíkova v Čechách rozhodne v referendu o tom, že všichni obyvatelé mezi 18 a 78 lety budou platit šmudlidaň nebo jednu hodinu týdně zdarma uklízet..

    A pak že jsou jahody zdravé...
    MP
    June 6, 2014 v 18.30
    Petrovi Hlávkovi
    Jen jestli by prostě nebylo nejlepší vzdělání bez přívlástku, ať již "finančního" anebo "politického"? Myslím, že diskuse o tom, proč dnes absolvent střední školy běžně tvrdí, že událost z roku 1789 se odehrála v osmnáctém století a že Hitler vehnal Německo do 1. světové války, je o něco důležitěšjší než nářek politika nad tím, že ho lid nechápe. Nemluvě už o diskusi o tom, proč má týž absolvent střední školy ještě horší znalosti v základní matematice než v dějepisu.
    PL
    June 6, 2014 v 18.48
    Jednotky síly Julese
    "Bez politiky totiž bude o životě ve společnosti rozhodovat ne názor, ale jenom.." jeden N.
    Který N. nebo která?
    MK
    June 6, 2014 v 22.56
    Pane Profante,
    technická poznámka, aby váš příspěvek nemátl nevzdělané maturanty: událost roku 1789 (pravděpodobně Francouzská revoluce, ale jistě se v tom roce stalo i mnoho dalšího) se v osmnáctém století skutečně odehrála. Jinak ovšem máte pravdu.
    MP
    June 6, 2014 v 23.09
    Michaelovi Kolaříkovi
    Dík za opravu, on tam byl původně zápor:-)