Evropané si volí parlament, vyhlíží se účast a výsledky populistů

Podle průzkumů zvítězí celkově strany křesťanskodemokratického, nebo sociálnědemokratického typu, společnou většinu ale určitě udrží. S napětím jsou proto očekávány spíše výsledky konzervativců, nacionalistů a dalších euroskeptiků.

(pjed)

24.05.2014 01:24

A1_slo_en_ep

Srovnání výsledků voleb do EP v minulých letech. Žlutou barvou zde liberálové, šedou nezařazení a tmavě modrou konzervativci. Zcela vpravo pak nacionalisté a krajiní pravice. Repro Wikimedia Commons

Občané členských států EU, tedy občané Evropské unie, si v těchto dnech volí zástupce v Evropském parlamentu (EP). Děje se tak v celé osmadvacítce téměř zároveň.

První hlasy odevzdali již ve čtvrtek Holanďané a Britové. V pátek volili Irové a Češi. V sobotu budou moci hlasovat Slováci, Lotyši, Malťané a Italové, přičemž do 14:00 pokračuje ještě i hlasování v ČR. V neděli pak volí občané zbylých zemí.

Agentury připomínají, že obsazení všech 751 míst v EP bude oznámeno až v neděli večer. Žádná ze zemí přitom nesmí zveřejnit výsledek svých voleb s předstihem.

„Tyto volby jsou samozřejmě důležité. Evropský parlament sice nemůže navrhovat vlastní zákony, ale připomínkuje a spolu-schvaluje směrnice, podle nichž se pak tvoří zákony na národní úrovni. V průměru polovina legislativy ve všech státech vychází z té evropské,“ píše Elio Pennisi ze serveru EurActiv.

Vedle klasických unijních norem schvalují evropští poslanci také rozpočet EU, dohlížejí na ostatní unijní instituce, schvalují rozšiřovaní Unie a ratifikují obchodní mezinárodní smlouvy. Dále potvrzují složení Evropské komise a letos poprvé by měly volby ovlivnit i to, kdo tuto tzv. vládu EU povede.

„Zástupci členských zemí musejí při vývěru předsedy Komise nově dle Lisabonské smlouvy k výsledku voleb do Evropského parlamentu přihlížet. Přímo závazný tento výsledek sice není, ale těžko si představit, že by jej hlavy členských států a vlád ignorovaly,“ uvádí Pennisi dále.

Předpovědi výsledku
Podle posledních prognóz má už po čtvrté v řadě zvítězit skupina stran křesťanskodemokratického typu, tedy uskupení, která se v EP řadí do frakčního klubu Evropské strany lidové (EPP). Na rozdíl od předchozích voleb však může dnes druhá nejsilnější skupina – sociální demokraté – ještě překvapit.

EPP má dnes v Parlamentu 274 křesel. Udržet by si jich měla 201 až 225. Sociální demokraté, tj. klub Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), drží na základě výsledku z voleb 2009 195 křesel. TNS Opinion i Ipsos-MORI jim prorokují 199 až 201 poslanců.

Třetí skončí téměř jistě liberálové, resp. klub Skupina aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), jenž teď zastupuje 85 poslanců, ale očekává se, že trochu ztratí. A svoje zastoupení budou jistě mít i Spojená evropská levice – Severská zelená levice (GUE/NGL) a Zelení – Evropská svobodná aliance (Greens/EFA).

Levicový klub GUE/NGL má nyní 35 poslanců, přičemž se očekává, že získá až 25 dalších. Zelený a regionalistický Greens/EFA má dnes 58 poslanců, přičemž asi 12 nebo 15 ztratí.

Oslabit by dále měli Evropští konzervativci a reformisté (ECR), založení teprve po posledních volbách britskými konzervativci, českou ODS a polským Právem a spravedlností (dnes 56 poslanců). Euroskeptický tábor obecně ovšem posílí, a to možná až na čtvrtinu Parlamentu.

Jednou z nejzajímavějších záležitostí letošních voleb totiž bude výsledek euroskeptických stran sdružených v již existujícím klubu Evropa svobody a demokracie (EFD, dnes 33), ovládaném britským nacionalisty ze strany UKIP, a výsledek euroskeptiků zakládajících nový klub. Tuto novou skupinu vede holandská PVV Geerta Wilderse a francouzská Národní fronta Marine Le Penové.

S podobným napětím pak ještě pozorovatelé sledují volební účast. Ta totiž při volbách do EP na celém kontinentu klesá. V roce 2009 hlasovalo 43 procent Evropanů oprávněných volit. Letos dle velkého průzkumu agentury Ipsos-MORI z dubna půjde volit maximálně 40 procent.

České podrobnosti
Ve všech zemích EU se evropští poslanci volí poměrně ze stranických kandidátek na pět let. Některé země jsou ovšem rozděleny na volební obvody a některé nemají 5procentní či jinou vstupní klauzuli.

Česká republika je pro Evropské volby podobně jako ostatní středně velké země jediným volebním obvodem. Na všech volebních místech se tedy hlasuje pro stejné kandidáty.

Nejvíce poslanců EP je voleno v nejlidnatějších zemích: 96 v Německu, 74 ve Francii, 73 v Británii, resp. v Itálii. Českou republiku bude v novém parlamentu zastupovat 21 poslanců – podobně jako Maďarsko nebo Portugalsko. Vliv jednotlivých zemí v EP je ovšem relativní.

Dle znalců záleží především na tom, kdo konkrétně je za danou zemi zvolen. Nejvíce lze totiž prosadit při jednání ve výborech, kde záleží na schopnostech každého jednoho europoslance. Podle zdatnosti jsou pak též přidělovány funkce předsedů výborů, mezistranických koordinátorů a zpravodajů jednotlivých norem.

Na vlastním plénu Evropského parlamentu hlasují poslanci v 85 procentech případů podle doporučení klubu.

V ČR lze v evropských volbách hlasovat pouze pro jednu stranu (jeden lístek do obálky). Preferenční hlasy lze udělit dvěma kandidátům.


Další informace:
Elections2014.eu 2014 European elections: latest projections of seats in the Parliament
The Guardian European parliament elections – interactive
The Guardian European elections: union left sullen by fury and frustration with political class
The Guardian Far left predicted to overtake Greens for first time in new European parliament
EurActiv.com UKIP gains voters from Tories and Labour in British local elections
EurActiv.com Europhiles take the lead in Dutch EU elections, exit polls show


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.