CVVM: deklarovaná účast v eurovolbách je nižší než před pěti lety

Vratislav Dostál

Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo výstupy z rozsáhlého šetření o eurovolbách. Mimo jiné z nich vyplývá, že se o volby zajímá o málo více než čtvrtina voličů. Poslední předvolební průzkum favorizuje hnutí ANO a sociální demokraty.

Necelý týden před volbami do Evropského parlamentu zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) výstupy z obsáhlého šetření, které se věnovalo právě prvním letošním volbám. Výzkum, zda lidé slyšeli o tom, že 23. a 24. května budou eurovolby, zda se o ně zajímají, zda půdou volit a pokud ano, tak koho, a co bude důležité pro jejich rozhodování.

O volbách do EP slyšelo jedenaosmdesát respondentů, devatenáct procent naopak uvedlo, že nikoli. Oproti šetření z dubna se podíl těch, kdo o volbách slyšeli, zvýšil o třináct procentních bodu a v porovnání s březnem je vyšší o osmnáct procentních bodu. Aktuálně naměřený podíl lidí, kteří podle svých slov vědí o konání voleb do EP, je o osm procentních bodu vyšší, než byl v posledním výzkumu před posledními volbami do EP v roce 2009.

Z odpovědí na otázku zkoumající, zda se lidé o volby zajímají, vyplývá, že zájem občanů o ně je poměrně nízký. Jen o málo více než čtvrtina (28 %) dotázaných uvedla, že se o volby do EP zajímá, v tom 8 % „rozhodně“ a 20 % „spíše“. Naopak nezájem deklarovalo 71 % oslovených, v tom 35 % se „rozhodně“ nezajímá a 36 % se „spíše“ nezajímá. Svoje odhodlání jít hlasovat pak deklaruje jen o málo více než třetina (35 %) oslovených, kteří budou mít právo volit, z toho 14 % „rozhodně“ a 21 % „spíše“.

„Porovnáme-li tyto výsledky s tím, jak vypadala deklarovaná volební účast před minulými volbami do EP v roce 2009, zjistíme, že je v současnosti podstatně nižší, když tehdy ve třech po sobě jdoucích šetřeních z března, dubna a května dosahovala postupně klesajících hodnot 49 %, 46 % a 40 %,“ uvedlo CVVM. Respondenti, kteří deklarovali ochotu jít k volbám, pak odpovídali na otázku týkající se jejich preferencí, konkrétně zněla: „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“

Relativně největší podporu mezi dotázanými, kteří deklarovali svou ochotu zúčastnit se voleb, mají podle šetření CVVM hnutí ANO (25 %) a ČSSD (23 %), za nimiž s poměrně velkým odstupem následuje KSČM (11 %), TOP 09 (8 %), KDU-ČSL (6 %) a ODS (6 %). Už zřetelně pod pětiprocentní hranicí se pohybují voličské preference Strany zelených (2 %), Strany svobodných občanu (2 %), České pirátské strany (2 %) a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury (1 %). Jiné strany se statisticky významným způsobem v šetření neobjevily.

Z výsledků šetření také plyne, že tři z deseti (30 %) dotázaných respondentů považují za důležitější pro své rozhodnutí to, jaké osobnosti kandidují bez ohledu na stranu. Prakticky stejně velká část (29 %) respondentů pak pro svou volbu za důležitější faktor považuje kandidující stranu s tím, že konkrétní kandidáti jsou méně podstatní. A rovné dvě pětiny (40 %) považují oba faktory za stejně podstatné.

Pokud jde o to, jaká témata budou hrát důležitější roli při rozhodování respondentů o volbě strany, z údajů CVVM plyne, že v tomto směru jednoznačně převažují domácí témata, která vyzdvihují více než dvě pětiny (42 %) potenciálních voličů, nad tématy spojenými s Evropskou unií, jež upřednostňuje asi desetina (11 %) deklarovaných účastníků nadcházejících voleb.

Volby do Evropského parlamentu proběhnou tento pátek a sobotu. Voliči České republiky si zvolí celkem jedenadvacet svých zástupců, při volbách je celá země jedním volebním obvodem. V České republice budou letošní volby do Evropského parlamentu celkem třetí, poslední se konaly v roce 2009. Zúčastnilo se jich 28,22 % voličů.

Před pěti lety volby vyhrála ODS, svůj hlas jí dalo 741 946 (31,45 %) voličů. Znamenalo to pro ni zisk devíti mandátů. Druhá skončila v roce 2009 ČSSD, kterou volilo 528 132 (22,38 %) voličů. V přepočtu na mandáty to pro sociální demokraty znamenalo zisk sedmi křesel v Evropském parlamentu. Před čtvrtými lidovci, kteří získali 180 451 (7,64 %) hlasů a dva mandáty, skončili třetí komunisté. Volilo je 334 577 (14,18 %) voličů, což pro ně znamenalo zisk čtyř mandátů.