Česká mediální zabijačka

Petr Dimun

MF DNES přišla s informací o údajné spolupráci bývalého prezidenta Východního Timoru a nositele Nobelovy ceny za mír José Horty s StB. Jaroslav Kmenta, který se zde touto kauzou zabýval původně, ale došel k tomu, že Horta žádným agentem StB nebyl.

Tento týden referovala média o údajné spolupráci bývalého prezidenta Východního Timoru a nositele Nobelovy ceny za mír José Horty s StB. Samo o sobě z historického hlediska pro někoho možná zajímavé čtení, mnohem zajímavější však bylo, kdo a jak o celé věci informoval a co se okolo toho dělo.

S informací totiž jako první přišly dva servery: Babišem vlastněný iDnes.cz a Echo24, projekt novinářů, kteří z MF DNES a Lidových novin naopak kvůli Babišovi odešli. A obě média se také k celé záležitosti postavila různě: zatímco Babišův iDnes.cz se nerozpakoval s titulkem a la „Horta spolupracoval s StB“, Echo24 informace ze svazků StB relativizovalo a poukázalo na souvislosti a tvrzení aktérů.

Už sama o sobě skutečnost, jak Babišova média — snad ještě ze zvyku z dob, kdy měla ambici udávat morální standardy politiky a veřejného života vůbec — informují o spolupráci lidí s StB, jak stále nekriticky moralizují, mi přijde naprosto absurdní: když totiž probíhal soud s jejich majitelem ohledně jeho údajné spolupráce s StB, dostala se tato informace nikoliv na titulní stranu, jak by se jinak u vicepremiéra a ministra financí slušelo, ale na stranu 4, tedy mezi „lokální“ zprávy.

Navíc s výmluvným titulkem i obsahem ve smyslu: „Nové svazky StB: Babiš informoval o svých kolezích na pracovišti“. Podotýkám, že slovenský deník SME, v dobách předbabišovských partnerský deník MF DNES, o nových důkazech ve sporu informoval několikrát na titulní straně a na „prioritizaci“ zpráv, titulcích i obsahu tak bylo dobře patrné, jak se MF DNES příchodem Babiše a lidí „z úseku červeného masa“ změnila.

MF DNES o Hortyho spolupráci s StB informovala pod titulkem: „Nové svazky StB: Babiš informoval o svých kolezích na pracovišti“. Foto web Archivu bezpečnostních složek
Případ Horta také poodhalil mechanismus autocenzury, čili „předposranosti“ v redakci MF DNES, kdy Babiš už nemusí do redakcí ani volat, aby se „něco nějak psalo“: hoši už asi vědí, s kým mají tu čest. Na svých stránkách Kmenta.cz totiž na okolnosti vzniku článku reagoval jeho původní autor Jaroslav Kmenta, který z MF DNES po osmnácti letech právě z důvodu její koupě Babišem odešel. 

Na tématu pracoval od roku 2012, a jak na svých stránkách napsal, došel po konfrontaci různých aktérů a informací k závěru, že Horta nebyl žádným agentem StB, ale s StB hrál tehdy jako představitel svého hnutí obvyklou „zpravodajskou“ hru. 

Když z redakce MF DNES odcházel, měl rozpracovanou vedle této věci ještě jednu: spolupráci Babiše s StB. Ta mu ale byla odebrána se zdůvodněním, že není etické, aby jako odcházející redaktor psal o novém majiteli a že se tématu zhostí někdo jiný. Jak to dopadlo, všichni víme: o spolupráci Babiše nejen, že v MF DNES nikdo nic před samotným soudem nepsal, ale ani následně MF DNES svého majitele nijak „neprovokovala“.

I tento případ provázely na v éteru velmi ostré výměny bývalých kolegů z redakcí, či dokonce mezi bývalými či stávajícími šéfredaktory. Už měsíce přitom na sociálních sítích probíhá velmi ostré praní špinavého mediálního prádla. To vše ukazuje, jak vratká byla morální pozice některých médií v minulosti, kdy byla zvyklá diktovat politikům agendu a jak bylo hloupé od mnohých politiků s nimi tuto hru na morálku hrát. 
Situace, v níž se dnes česká mediální scéna nachází, je na jednu stranu tristní a smutný je pohled na jejich obsah, avšak otevírá chytrým politikům možnost se konečně oprostit od jejich diktátu. Chytrým politikům, nikoliv loutkám píárových agentur, jejichž éra byla postavena právě na fungování médií v minulosti, podotýkám…