Za dobrou pravdu a pravé dobro!

Po svém nezvolení ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů začal Adrian Portmann kopat všude kolem sebe a na své devět měsíců staré výroky zapomněl.

V létě loňského roku zpovídal pro časopis Respekt Tomáš Sacher tehdejšího předsedu Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Adriana Portmanna. V rozhovoru jsme se mohli dozvědět, že žádná normalizace – jak o ní mluvil František „Čunas“ Stárek – v Ústavu nenastává, právě naopak.

Portmann se rovněž vymezil proti slovům Miroslavy Němcové, které se zdálo, že kvantita knižní produkce ÚSTRu přímo souvisí s kvalitou demokracie v České republice a kvůli nevydání „studie“ Pavla Žáčka bila na poplach, jako kdyby se k Praze znovu blížily sovětské tanky: V ÚSTRu nadále vycházejí publikace a není jich méně, než před takzvaným převratem. Není pravdivé ani tvrzení Miroslavy Němcové, že už je v ÚSTRu celá badatelská aktivita utlumena. Není pravda, že nějaké návrhy na nové projekty jsou potlačeny a že se teď realizuje nějaká politická objednávka. Uvnitř Ústavu se nic takového neděje.

Předseda Vědecké rady – byť s jistými výhradami – hájil Radu Ústavu proti politickým výbojům a zdálo se, že situaci v této instituci hodnotí pozitivně, vždyť se krátce poté přihlásil do konkurzu na jejího nového ředitele.

Veletoč
Uplynulo devět měsíců a Adrian Portmann se nestal ředitelem a učinil názorový veletoč, za který by se nemusel stydět ani Václav Bělohradký. V článku Hlavou proti zdi označil výběrové řízení, do kterého se sám přihlásil, za amatérské, neopomněl zmínit, že to byl přeci on, kdo nabídnul vážnou a realistickou vizi dalšího směřování ÚSTRu a těšil se nejširší podpoře mezi zaměstnanci i veřejností.

Radní Ústavu byli v textu prezentováni jako klub jakobínů – samozřejmě až na Naděždu Kavalírovou –  který mluví jazykem Rudého práva a vyžívá se v permanentní revoluci. Situace v ÚSTRu podle švýcarského historika indikuje rakovinu české společnosti v pokročilém stavu.

Další z jeho příspěvků do diskuse je o poznání zajímavější než předchozí. V odpovědi na dopis Zdeňka Bárty odborovým organizacím ÚSTRu, v němž nový radní vyzýval k preciznímu dialogu a snažil se tlumit napětí: Prosím, jako lidé s určitou kulturou a noblesou dodržujme pravidla a pojďme se pokusit společně učinit v tomto směru všichni ještě tolik pokusů, na kolik nám budou stačit síly., Portmann nevyslyšel volání po uklidnění situace a znovu Radu Ústavu napadl. Prý mají stejné myšlení jako totalitární potentáti, jsou servilní a snaží se umlčet každého (tj. Adriana Portmanna), kdo se byť jen pokusí upozornit na nějaké chyby.


Poté, co se Adrian Portmann nestal ředitelem Ústavu, učinil názorový veletoč. Foto Saša Uhlová, DR

A aby nezůstalo jen u očerňování, jímž je text v pravidelných dávkách prokládán, přistoupil neúspěšný kandidát na ředitele i k výhrůžkám na Bártovu adresu: Věřím, že Vaše dlouholeté vazby například na pana tiskového mluvčího ÚSTR Pavla Ryjáčka a jeho „Školu ARIA“, či Vaše osobní vazby na designovaného nového prvního náměstka pana Ondřeje Matějku jistě nebudou zajímat jen soudce. A svůj otevřený dopis ukončil výzvou „Dodržujme pravidla“ a deklarovanou ochotou k otevřenému dialogu.

Sprostoty
Portmann kolem sebe kope jako malé dítě, kterému vzali hračku. Podobně se ostatně choval po zvolení nové Rady a odvolání Daniela Hermana i Petr Nečas. Útočí, hází špínu, kde jenom může, a zároveň očekává od těch, kterým otevřeně vyhrožuje, konstruktivní dialog.

Vyzývá Bártu, aby vzal potencionálně dehonestující tvrzení ohledně jeho osoby zpět, neboť se prý nezakládají na pravdě, a přitom sám neváhá užít silných slov, pro něž nemá doklady, a píše, že osobní vazby, klientelismus v ryzí podobě, společná vina jako silné pouto. V kombinaci s převládající neodborností, až neuvěřitelnou mírou povrchností a amatérismu, bohužel i s tendencí prezentovat veřejnosti různé skutečnosti manipulativním způsobem, jsou základní principy fungování Rady ÚSTRu.

V již zmiňovaném rozhovoru pro Respekt Portmann řekl: Spor o totalitě pro mne ale ztrácí smysl tam, kde jde o nástroj, jak jedny občany mobilizovat proti druhým. Je smutné, že současnou českou společností stále prochází dost hluboký příkop.

Před několika měsíci se mu mobilizování jedněch proti druhým skrze „komunistické nebezpečí“ nelíbilo, nechtěl rozdělovat. Dnes je tomu jinak. Portmann sprostě a vztekle ostouzí okolí zřejmě nevěda, co řekl či napsal dříve, a prezentuje sebe sama jako bojovníka za vyšší princip, kterému ředitelská židle může být ukradená. Uvidíme, jak daleko ve svém kopání do všech stran nakonec zajde.

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

Adrian Portmann - Mikulov

Pátek, 16.Května 2014, 10:22:47

Frontální ataka pana Grubera by si zasloužila podrobnější rozbor, aby bylo možné vše vyvrácet, co uvádí. Zde jen tolik:

1. Co jsem řekl v rozhovoru pro Respekt v srpnu 2013, bylo v souladu s mým stavem znalostí a dojmů v této době. V minulých devíti měsících se však událo velmi mnoho, co mě přesvěčilo o tom, že současné vedoucí garnitura ÚSTR není na svém místě. Např. nešlo v srpnu 2013 věru tušit, že Rada bude ve výběrovém řízení na ředitele v následujících měsících tolik chybovat.

2. Žádný účelový názorový obrat a účelový postup, který mi pan Gruber předhazuje, se nekonal. Na neregulérnosti konkursu jsem členy Rady už týdnech před (!) volbou upozorňoval, přičemž jsem některým z nich vysvětlil, jak je možné nejzávažnější nedostatky ještě včas odstranit, aby se řízení nestalo pro jakéhokoli občana snadno soudně napadnutelné. Toto není účelový postup, jak jsem konstatoval už v dopise panu Bártovi, ale bylo to jednání především v zájmu všech zúčastněných – a právního státu.

3. Že bych kopal na všechny strany, házel špíny atd., to si nemyslím. Na rozdíl od některých jiných (jako např. pana Bárty) se snažím své argumenty konkrétně dokládat.

4. Poslední dva odstavce komentáře pana Grubera s tématem našeho sporu vůbec nesouvisí. Tam šlo o příkopy ve společnosti v souvislosti s interpretací komunistického režimu. V naší debatě o to ale vůbec nejde. Ale o to, zda má veřejný orgán dodržovat vlastní pravidla a zákony této republiky.

Nikdy jsem ostatně netvrdil, že dialog je možno vést s kdekým. Má smysl pouze s těmi, kteří jsou ochotní svá tvrzení konkrétně dokládat a respektovat pravidla hry.

Katka Volná - Praha

Veletoč ve světle Portmannovy Evaluační zprávy Pátek, 16.Května 2014, 10:32:57

Nebyl to jen Respekt před dlouhými devíti měsíci, který přinesl Portmannova stanoviska tohoto konstruktivního typu. Obsahuje je i Evaluační zpráva ÚSTRu, na které pracoval se svými kolegy z vědecké rady - ta byla zveřejněna, pokud se nepletu, v listopadu. Ale ouha, do pár měsíců začal pan Portmann vidět některé věci hodně jinak - inu, "veletoč" je výstižný termín.

Ocitujme z té 62stránkové zprávy pár vět:

..."předmětem evaluace byla pouze určitá část činnosti Ústavu,
a to s důrazem na současný stav"
Tedy: když v dubnu pan Portmann píše o "tristní bilanci posledních dvanácti měsíců" (AP, LN 16.4.) myslí tím asi totéž období... Nebo žije ve dvou časech?

..."Evaluace ukázala, že toto průběžné zlepšování lze pozorovat i v práci Ústavu. Jedná se o zlepšování kontinuální, které v jistých obdobích minulosti mělo dynamičtější, jindy jen pozvolný průběh. Směrodatné však je, že tato tendence má trvalý ráz, což mohli oponenti konstatovat u řady jimi posuzovaných projektů."
Tedy: kontinuální zlepšování, které má ještě na začátku zimy trvalý ráz, se do jara překlopí k "nejzávažnější krizi Ústavu od doby jeho vzniku"... (AP, echo24.cz 16.4.)

..."Snad úplně nejzávažnějším vedlejším zjištěním evaluace je něco, co ani nepatřilo do plánovaného zaměření: Úspěšná práce Ústavu je dlouhodobě utlumena značnými poruchami mezilidských vztahů mezi jeho zaměstnanci (mezi vedením a částí ostatních zaměstnanců, dále mezi různými uskupeními zaměstnanců navzájem), neméně i nezdravou politizací a převážně v několika vlnách proběhnuvší, spíše negativně vyznívající medializací problémů Ústavu či s Ústavem tak či
onak souvisejících. Na pořadu dne by proto pro všechny, kterým na existenci této instituce opravdu záleží, měla být
jako primární cíl stabilizace Ústavu – uvnitř i navenek."
Tedy: v listopadu volá po stabilizaci a útlumu negativní medializace, na začátku března ale píše na web o jedné protikandidátce, že lhala v dodaných materiálech (aniž by je pan Portmann viděl v plném znění), a od dubna už s nasazením vytrvalostního běžce medializuje ÚSTR týden co týden jedním článkem za druhým, někdy i třemi články v týdnu jednom...

Občas zazní názor, že silové pole ÚSTRu lidi mění. Ten názor se mi nikdy nelíbil. Ale sledovat Portmannovy veletoče se mi líbí ještě míň.

Adrian Portmann - Mikulov

Pátek, 16.Května 2014, 11:15:15

Cílená snaha odvádět pozornost od zpackaného konkursu. K údajnému názorovému "veletoči" jsem se již vyjádřil dopisem, který zveřejnily Lidové noviny dne 20. dubna 2014. Přeji ostatně i panu Bártovi, aby mu postupně docházely některé věci. Věřím, že bude vést široký dialog a extenzivně studovat k dispozici jsoucí podklady.

Katka Volná - Praha

Pátek, 16.Května 2014, 11:27:21

Proč myslíte, že je doplnění onoho názorového veletoče, o němž primárně je článek pana Grubera, "cílenou snahou odvádět pozornost"? Zdá se, že vám obviňování vešlo do krve nějak moc automaticky, a jaksi bez vazby na realitu.


Adrian Portmann - Mikulov

Pátek, 16.Května 2014, 11:44:8

Protože pohledy na činnost Ústavu včetně jeho bilance přímo nesouvisí s otázkou zákonnosti pořádaného výběrového řízení. Žádné obviňování mi nešlo automaticky do krve, paní KV, natož "bez vazby na realitu". Další důkaz velké analytické hloubky Vašich a pana Grubera textů.

Katka Volná - Praha

Pátek, 16.Května 2014, 12:36:33

Je to prostý princip akce a reakce. Pohledy na činnost ÚSTRu, včetně bilance, přímo souvisejí s vaší kritikou činnosti ÚSTR, jak ji můžeme nalézat v četném semeništi nedávných textů podepsaných vaším jménem.

Otazka. Sobota, 17.Května 2014, 10:14:35

Proc jste si zmenil jmeno Adrian von Arburg na Portman ?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.