Před zrcadlem

Patrik Eichler

Zvláštní tribunál pro zločiny UÇK bude nutně vyšetřovat významnou část politických elit současného Kosova. Pro řadu obyvatel země půjde o první nehrdinský popis války z konce devadesátých let.

Kosovské Albánce čeká první veřejná konfrontace s legendou UÇK,“ končí Marcin Żyła svůj článek v minulém čísle polského časopisu Tygodnik powszechny. Glosuje tak zprávu, podle které chystá Evropská unie zřízení nového mezinárodního soudu.

Ten by měl od příštího roku posuzovat informace o zločinech, kterých se UÇK, tedy Kosovská osvobozenecká armáda měla dopustit koncem devadesátých let během boje za nezávislost na tehdejší svazové Jugoslávii.

Soud by měl být součástí kosovského soudního systému. Jeho sídlo by podle dostupných zpráv mělo být v Holandsku, kde by také probíhaly výslechy svědků. Soudit by měl podle předpisů platných v tehdejší Jugoslávii. Jeho vznik by měl schválit parlament Kosova. Pokud to neudělá, vznikne coby zvláštní tribunál OSN.

Podklad k jednání soudu by měla tvořit i v českém prostředí známá zpráva Rady Evropy o Nelidském zacházení s lidmi a nedovoleném obchodu s lidskými orgány v Kosovu. Text zprávy připravil švýcarský politik Dick Marty a Parlamentní shromáždění Rady Evropy ho schválilo už před třemi lety. Nejznámějším bodem z jeho obsahu je obchod s lidskými orgány, na kterém měl mít svůj podíl i současný premiér Kosova Hashim Thaçi.

Pokud Kosovo vznik tribunálu schválí, bude to díky mezinárodnímu tlaku. Případné rozsudky soudu pak budou pro Kosovo v mentální rovině závažnější než častokrát nejen v Srbsku zpochybňované jednání Mezinárodního soudu pro zločiny v bývalé Jugoslávii (ICTY). Na rozdíl od něj by totiž formálně šlo o soud kosovský. 

Pokud Kosovo vznik tribunálu schválí, bude to díky mezinárodnímu tlaku. Foto li.wikipedia.org

Lze předpokládat, že podobně jako v případně ICTY budou materiály z jednání soudu nejen veřejné, ale i obsáhle medializované. Řada obyvatel Kosova se tak poprvé setká s nehrdinským popisem války za nezávislost na Srbsku. Nebude jim ho ovšem předkládat tehdejší nepřítel, ale těleso zřízené částečně vlastním státem a částečně tehdejšími spojenci.

Případná veřejná debata by pak mohla přinejmenším demytizovat politické elity Kosova z role osvoboditelů. A konfrontovat je s jejich odpovědností za tehdejší válku a za porušování jejích pravidel.