Chci přispět X

V kůži Andreje Babiše

Andrej Babiš se tento týden na tiskové konferenci obul do sponzora internetového projektu Echo24.cz. Jeho slova, která byla vykládána jako zastrašování, vyvolala silnou rekci. Babiš se nakonec omluvil. Jaké jsou myšlenkové pochody ministra financí?

Bican

Jaroslav Bican

28.03.2014 08:40

Andrej Babiš to nemá lehké. Vybudoval obrovské impérium podnikající v segmentech chemie, zemědělství, potravinářství, pozemní techniky, obnovitelných zdrojů a nově i lesnictví, těžby a zpracování dřeva“. Nakoupil několik novinových titulů a to nejenom v České republice. Investoval obrovské peníze do vzniku politického hnutí a předvolební kampaně.

Jeho ANO 2011 zaznamenalo fenomenální úspěch, přestože se říkalo, že po Věcech veřejných se to už nemůže podařit, nyní na něm závisí vláda. Babiš sám se stal ministrem financí, vládcem nad státním rozpočtem a všemocným Finančním analytickým útvarem (FAÚ), ale nakonec, aby se bál někomu zavolat nebo něco říct na tiskovce. Kvůli tomu to všechno dělal?


Co se děje v hlavě Andreje Babiše? Foto neznámého autora, flickr.com

Říkám si, jaké to asi je být v kůži tohoto miliardáře, který se rozhodl vstoupit na mediální trh a do světa politiky. Vynaložil obrovskou energii, aby ve svých rukou koncentroval moc ekonomickou, mediální, politickou a dokonce i státní, stálo ho to spoustu peněz a času a přesto ji teď nemůže plně využívat. Stačí, aby řekl, že doufá, že ten či onen má dostatečně velké majetkové přiznání, a už je oheň na střeše.

Přitom, když se nad tím zamyslí optikou světa byznysu, ze kterého přichází a na který je zvyklý, musí mu to připadat absurdní. Možná mu teď běží hlavou něco takového: „Když už dám tolik peněz do toho, abych se mohl stát ministrem financí a pak proti mému hnutí rozjedou mediální kampaň, to se ani nemůžu zmínit, že doufám, že ten, kdo to platí, má dostatečně velké majetkové přiznání, aby prokázal potom jejich náklady? Zvlášť, když tuším, že to doložit nedokáže.

To mám jako sedět a nechat se pomlouvat? A to přesto, že mám spoustu prostředků jak se bránit. A navíc jsem za ně utratil i nehorázně mnoho peněz. Mohl bych vypočítat, kolik jsem do té funkce ministra a těch novin musel investovat a teď abych se neustále hlídal a krotil. To je pořád samý střed zájmů a kumulace moci a když mi to ujede, sesypou se na mne a nakonec se musím omlouvat a kát jako „malej“ kluk.

Naštěstí se dá spoléhat na to, že lidé jednoduše vytuší, co se sluší a patří. Jasně, ještě je brzy. Teprve si zvykají a jsou situace, kdy do mne šít musí, protože jinak by se zase spustil křik. Ale obecně to zase tak těžké není, pokud jste inteligentní, sami už odhadnete, jaké téma dát na titulní stránku, jaké úplně vynechat a kdy je správná chvíle udělat rozhovor s tím či oním, s kým je dělat často, a s kým vůbec, případně na jaké téma.

Dá se to zvládnout, chce to jen čas. A to samé na ministerstvu – zkrátka něco si zaslouží větší pozornost a něco žádnou, určit si priority, postupně se to poddá. Kdepak úplatky nebo příkazy – stačí intuice, počínat si tak, aby šéf byl spokojený, to zvládne každý, kam bychom přišli, kdyby se kvůli všemu muselo telefonovat nebo pořádat tiskovky. Když to dokážou jinde, musí i tady.

Nakonec se to naučí, stejně jako já si zvyknu na to držet jazyk za zuby a dostat emoce pod kontrolu. Oni i já si osvojíme svoji roli. A hlavně mi pak už žádný šéfredaktor nebude posílat apelující dopisy. To se s ním mám hádat a ještě to rozmazávat? Takže stejně nezbývá nic jiného, než potupně uznat chybu.

Chyba to byla, to každopádně, co jsem si zase všechno musel vyslechnout, ale aspoň ví, že si nemají zahrávat. Chci snad něco špatného? Jestli mají čisté svědomí, proč by se měli bát nějaké kontroly? Ať se obávají ti, co neplatí daně nebo mají peníze z nějakých černotin, já mám svědomí čisté, klidně si FAÚ pošlu sám na sebe.


Těžko říct, co se skutečně děje v hlavě Andreje Babiše, ale třeba nám to zase někdy poví, pokud nezvládne svoji roli a opět mu trochu ujedou nervy.

A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Josef Poláček - Manuální pracovník

Otázka Babiš Sobota, 29.Března 2014, 14:01:27

No, ono je to někdy opravdu těžké.

Zvláště v plebejském prostředí českém to bezpochyby okamžitě budí podezíravost, když se nějaký domácí miliardář dostane k pákám politické moci. Může skutečně odolat pokušení této moci využít, respektive zneužít k vlastnímu prospěchu?

Ale na straně druhé - má se bránit schopným manažerům vstoupit do vysoké politiky, jenom proto, že ta jejich kompetence se projevila i na jejich vlastním kontě?

Andrej Babiš je teď, jak uvedl na svou obranu, "pouhým akcionářem" své firmy. Faktem je: takovýchto či podobných akcionářů byla ve vrcholné české politice už celá řada; a o mnohých (a o jejich vlastním "střetu zájmů") se to ani vůbec nevědělo. A tak si leckdy do své vlastní kapsy mohli "přihrávat" vskrytu, bez rušivého dohledu veřejnosti.

Andrej Babiš to má v tomto ohledu daleko těžší: právě proto, že on je v ekonomice natolik velký hráč, vědí to o něm všichni. A proto každý jeho finančně-politický čin bude okamžitě kriticky přezkoumáván, není-li v tom něco podezřelého.

A právě z toho důvodu se domnívám, že přinejmenším jsou dobré vyhlídky na to, že Babišovo působení v politice by se nakonec mohlo ukázat být mnohem čistším, nežli ty zákulisní machinace mnohých jiných.

Bican

Jaroslav Bican - Redaktor rubriky Domov DR

Josefu Poláčkovi Neděle, 30.Března 2014, 13:35:55

Nemyslím, že jde o to bránit schopným a bohatým manažerům ve vstupu do vysoké politiky. Andrej Babiš je ale už trochu jiný případ, ta koncentrace ekonomické, mediální, politické a státní moci u jeho osoby je enormní.

Souhlasím, že u Andreje Babiše je ta kumulace moci transparentnější než u jiných (ale na druhou stranu se jí Andrej Babiš dopouští přímo bez prostředníků, takže bude pravděpodobně i větší). Asi je pravda i to, že Andrej Babiš je natolik velký hráč, že bude vystavený nemalé veřejné kontrole, ale těžko říct, zda bude dostatečná a zda časem nepoleví.

Jeho působení může být v některých ohledech čistší, protože některé praktiky vůbec nebude muset dělat. Ono stačí, když řada lidí bude ve svém chování zohledňovat to, že buď jsou nebo je nemalá pravděpodobnost, že někdy budou, jeho zaměstnanci. To, že jsem na někom existenčně závislý, zkrátka na člověka působí, a Andrej Babiš podle mne rozhodně nedělá dost pro to, aby to tak nebylo.

Petrasek Milan - penzista

Jedni o mne povedajů že jsem Berlusconi Neděle, 30.Března 2014, 19:50:24

a ti moji povedajů, že jsem se zbláznil.
Pravda bývá uprostřed - Berlusconi v českém a dnes česko i slovenském a brzy ukrajinském hávu.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Babiš a nepolitická politika Pátek, 4.Dubna 2014, 12:53:43

Tak napřed k té závislosti (mnoha lidí na Babišovi): tohle je ovšem zcela obecný problém, připomnělo mi to jak svého času V. Špidla - už jako předseda vlády - vzpomínal na to, jak se ve své dosavadní kariéře stal (nevím už v jaké organizaci) vedoucí osobou, a poté s nemalým překvapením zjistil, že "najednou jsem měl vždycky pravdu".

Těžko říci, jestli je v tom jenom ta známá malá česká podlézavost, anebo tento fenomén není zdaleka omezen jenom na české luhy a háje - ale v každém případě, nedá se nic dělat, vždycky a všude jsou nějaké hierarchie, nějaké závislosti.

Právě s tím chtěl skoncovat projekt komunismu, kdy všichni by si byli navzájem naprosto rovni - a to p r á v ě i v materiální rovině. Jenže, tato myšlenka naprosté ekonomické rovnosti narazila velice brzy na holou realitu: v lidském (a nejen lidském) společenství se vždycky okamžitě vytvářejí hierarchie a "klovací pořádky", výrobu prostě nemohou řídit všichni zároveň, a jakmile má někdo řídící moc, ten má automaticky také moc nad svým podřízeným, může mu přidělit lepší či horší práci, nechat ho vydělat více nebo méně, prodloužit mu smlouvu nebo ne...

Čistě teoreticky by tyto hierarchie ve výrobě mohly být odstraněny systémem družstevnictví, kdy všichni pracující jsou zároveň majiteli a mohou spolurozhodovat; jenže je opět otázka, jak by to fungovalo v praxi, jak řečeno neformální hierarchie se vytvoří vždycky, ten jeden je větší "alfa samec" a ten druhý stejně raději nechá rozhodovat jiné, než aby sám přebíral za něco osobní odpovědnost.

Řekl bych jednou větou: tam kde se otáčejí velké peníze a kde se jedná o velkou moc, tam se vždycky vytvoří příslušné hierarchie. Nedá se tomu - principiálně - zabránit, je to v podstatě přirozený stav.
To jediné, co se s tím dá dělat, je počítat s tím, a vytvářet takové struktury a takové mechanismy, které tyto hierarchie a tyto závislosti omezí a modifikují tak, aby to "bolelo" v míře co největší.

--------------------------------

Ale znovu konkrétně k tomu Babišovi: pro mě je spíše zajímavější otázka, jak dlouho dokáže setrvat v pozici jakéhosi "nepolitického odborníka", muže politického středu.

Jeho popularita je v podstatě z téhož zdroje jako svého času popularita v podstatě všech "úřednických" vlád, které v zemi byli: národ je už natolik zhnusen politikařením profesionálních politiků a politických partají, že s úlevou přijímá stav, kdy na místo politické exhibice a slepého prosazování partajních dogmat nastoupí někdo, kdo vystupuje osobně uměřeně, střízlivě, bez toho obvyklého exhibicionismu politického lídra.

Bylo by tedy možno soudit, že trend jde tímto směrem "nepolitické" (respektive antipolitické) politiky? Jak řečeno ty české úřednické vlády byly velmi populární, populární je i Babiš i celé jeho ANO; a teď ještě na Slovensku Kiska...

Bylo by možno tak soudit; jenže, vzpomeňme si na jedno: když se Jan Fischer, natolik populární ve funkce předsedy "úřednické" vlády, rozhodl kandidovat na prezidenta - naprosto pohořel. A pohořel právě pro to, co bylo jeho výhodou a předností jako ministerského předsedy. Ukázalo se totiž, že u politika opravdu nestačí jenom být schopným technokratem; plnokrevný politik respektive státník musí mít také tu schopnost, dát státu a národu nějaký impuls, nějakou vizi. Něco, co překračuje právě jen to každodenní technokratické řízení státní správy.

Jak řečeno, právě na tomto (a na své neschopnosti na tomto poli) Jan Fischer pohořel; jak se v tomto ohledu bude vyvíjet další kariéra Andreje Babiše, respektive vůbec tento trend "antipolitické politiky"?

Můj osobní názor, je, že tento stávající trend se nakonec ukáže být jenom přechodnou, temporální záležitostí. Ta ideová polarizace mezi pravicí a levicí je příliš hluboká, příliš principiální, a příliš zakotvená v nejvnitřnějším světonázoru člověka, nežli aby se tento zásadní konflikt mohl natrvalo nechat stmelit jenom jakousi vládou neutrálů.

A i ten zdánlivě nadstranický Babiš se bude muset dříve či později profilovat - prostě a jednoduše při řešení zcela konkrétních problémů, kdy bude objektivně možné jenom levicové, anebo jenom pravicové řešení. A tak lze s dost velkou pravděpodobností očekávat, že bude docházet k čím dál tím větším třenicím mezi levicovou sociální demokracií, a mezi - byť i relativně umírněně - pravicovým Babišem. Babiš pak bude nucen "přiznat barvu" - a tím ztratí právě svůj nimbus nestraníka.

Bican

Jaroslav Bican - Redaktor rubriky Domov DR

Josefu Poláčkovi Pátek, 4.Dubna 2014, 14:16:36

Co se týče té závislosti, máte pravdu, že ten problém je obecný, ale jde o to, že čím více máte moci, vlivu, peněz a samozřejmě také zaměstnaců, tím je tento problém větší - a u člověka, jako je Andrej Babiš v jeho současné pozici, je enormní.

Ohledně otázky, jak dlouho mu může vydržet pozice "nepolitického odborníka", obávám se, že tak dlouho, dokud v ní bude úspěšný či se tak alespoň bude veřejnosti jevit a dokud se mu bude dařit vymezovat se proti tzv. tradičním stranám (a to buď vlastní šikovností nebo jejich chybami).

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.