Babiš a prokletí VV

Jaroslav Bican

V souvislosti s politickým hnutím ANO 2011 se nabízí srovnání s Věcmi veřejnými. Každý, kdo chce mít s Babišovým subjektem něco společného, se s ním musí nějak vypořádat.

Loni v létě jsem napsal do Hospodářských novin text, ve kterém jsem polemizoval s Janem Macháčkem. Ten se tehdy zastával Babišova hnutí ANO 2011. Moje reakce nakonec navzdory opakovaným ujištěním zveřejněna nebyla. Nyní je dobrá příležitost se k ní vrátit.

Jan Macháček ve svém komentáři reagoval na časté srovnávání Babišova projektu s Věcmi veřejnými: „Co strašného Věci veřejné české politice způsobily? Podle mne se v součtu nic zvláštního nestalo (ani v dobrém, ani ve zlém), pouze byli velcí hráči na chvíli naštváni, že jim někdo leze do zelí či vidí do karet, a teď už je vše zpacifikováno. Podobně je to s Babišem, nic světoborného z toho asi nebude, ale proč by si to nemohl zkusit a proč by nemohl konkurenty ze zavedeného českého mocenského kartelu zneklidnit?

Paralela s Věcmi veřejnými se neustále vrací a jednotliví představitelé ANO 2011 jsou na ni neustále nuceni odpovídat. Třeba Martin Stropnický se s tím vyrovnal takto: „Srovnávat Andreje Babiše s Bártou je úsměvné. Motivačně, lidsky, podnikatelsky i výběrem spolupracovníků se Babiš pohybuje v jiné galaxii. Snad se shodneme třeba na tom, že profesor Zlatuška je poněkud jiný kalibr než slečna Kočí.

Macháčkův argument je zajímavější v tom smyslu, že se snaží sugerovat, že celková bilance Věcí veřejných je neutrální nebo dokonce lehce pozitivní v tom smyslu, že se jim povedlo klasické politické strany na chvíli zneklidnit, v čemž může být prospěšná i Babišova snaha.

Před rokem jsem na to napsal: „Obě uskupení jsou podle mne jen příznaky hluboké nemoci, kterou náš politický systém prochází. Macháček tak má pravdu, když stav, ve kterém se nacházejí tradiční politické strany, popisuje jako krajně podezřelý. To ale ještě neznamená, že projekty typu VV či ANO 2011 jsou neškodné.

Tyto strany jsou jen dalšími symptomy zmiňované nemoci. A protože její příčiny se neléčí, tak její projevy jsou stále horší a mutují. A po kašli a rýmě se přidává horečka. Macháček to bagatelizuje tím, že staví všechny politické subjekty do jedné řady. Místo toho je třeba se ptát, v čem se VV a ANO 2011 od všech ostatních uskupení ale i samy od sebe liší. Díky tomu můžeme vidět, jak moc horečka stoupá a jak je výsledný stav vážný.

Hlavní nedostatek Macháčkovy interpretace podle mne spočívá v tom, že opomíjí kontext, ve kterém se VV a ANO 2011 objevily. Jde o to, že před deseti lety by Andrej Babiš neměl šanci. Stejně jako 39 stupňů horečky nastoupí až po 38 stupních, tak před Babišem musela být Unie Svobody, Strana zelených, Věci Veřejné a obecný nárůst znechucení z ostatních politických stran.

Věci veřejné jsou součástí politické zkušenosti českých voličů,a proto jejich význam nelze bagatelizovat. Pokud mluvíme o politické krizi, znechucení z politiky a odklonu voličů od klasických stran a zároveň o různých negativních praktikách, které se v nich objevují, nelze to vnímat jako něco, co je od Věcí veřejných oddělené. 

Tato strana je součástí našeho politického prostředí a nutně na jeho neuspokojivém stavu nese svůj podíl. Zkrátka jak jsem před rokem napsal: „Celkový kontext je čím dál horší a výsledky, ke kterým v konečném důsledku může vést, čím dál nebezpečnější. Není nutné Babišovo uskupení démonizovat, ale je podle mne chyba házet ho do jednoho pytle s ostatními stranami a bagatelizovat jeho význam. Je to stejný omyl, jako když se dávají na stejnou úroveň projevy nachlazení, virózy a silné chřipky.

Stejně tak je třeba vnímat i samotné ANO 2011. Pokud se do Parlamentu dostane, asi to nepovede k žádné okamžité katastrofě. Dost možná Jan Macháček za tři čtyři roky napíše, že došlo na jeho slova a bilance ANO 2011 je stejná jako ta VV, tedy spíše kladná. Důležitější však bude to, k čemu přítomnost ANO 2011 v PS povede, jaké praktiky do ní přivede a především,jak promění naladění českých občanů.

Význam Věcí veřejných a toho, jak pod jejich vlivem politika působila lze stěží přecenit. Andrej Babiš možná vedle sebe nemá Kristýnu Kočí, ale koho vlastně? Předpokládejme, že v případě jeho úspěchu nezasedne v dolní komoře jen Jiří Zlatuška. O moc více politiků ANO 2011 se ale zatím na billboardech tohoto hnutí neobjevilo. 

Zároveň nelze zapomenout, že nejde jen o to, kým se Andrej Babiš obklopí, ale také do jakého prostředí případní poslanci ANO 2011 přijdou. Někteří lidé z VV jsou milí lidé, kteří to možná myslí dobře, ale v českém politickém provozu to přesto vedlo k výsledkům, kterých jsme byli svědky.

    Diskuse
    October 8, 2013 v 8.55
    "Někteří lidé z VV jsou milí lidé, kteří to možná myslí dobře".
    Především je nutno zdůraznit. že ANO není politické strana, která by vznikla klasickým způsobem. Jedná se, stejně jako u VV, o podnikatelský projekt. "Někteří lidé" v něm nemají stejné možnosti, jako by měli v klasických politických stranách. Babiš se netají tím, že chce stranu vést jako firmu /on tak chce vlastně vést celý stát, takže logicky vychází, že strana musí fungovat jako managment/. A managment nemůže fungovat demokraticky, to je jasné. Manažer bude buď plnit zadání majitele, nebo může jít.
    Je částečně pravdou, že ANO je vcelku logickým důsledkem předešlé politiky. Ale ne jen politiky pravice, ale i levice. Ta se v době svého vládnutí až tak moc nelišila od pravice. Všichni tady pějí chválu na Špidlu, ovšem když mohl vládnout s komanči /stačila podpora/, raději vládl s lidovci a US. Taková vláda pak zákonitě musela skončit neúspěchem pro levici. ANo je jedním z důsledků Špidlovy chyby, ne že ne.
    Další velkou chybou levice je to, že nedokázala proti ANO mobilizovat. Mobilizovat proti TOP09 a ODS je zbytečné, tam jsou lidé už poučeni. Místo toho levice bojuje se Zemanem. Tím uvádí ve zmatek značnou část svých přívrženců, neboť Zemanovy kroky po jeho zvolení nepřinesly to, čím bylo strašeno, naopak pro sociálně slabé znamenaly úlevu. Tito lidé se pak logicky musí ptát : Co na nás ta levice šije, když Zemana nechce a před prezidenstkou volbou dokonce podporovala neoliberálního kandidáta?
    Pokud kroky levice nebudou levicové a hlavně jednoduše logicky jasné, vždy tu budou mít šanci nová seskupení, kterým bude stačit jen něco naslibovat. A to, že se levici zatím moc nepodařilo veřejnost přesvědčit, že ANO jsou vlastně VV II. je její problém. A čím dál tím větší.
    VS
    October 8, 2013 v 13.31
    Po ovoci poznáme je?
    Nevím pánové, jak od sebe oddělit strany, které jsou klasické, a mají tudíž právo na existenci včetně příslušných prebend, a které jsou "podnikatelským projektem".
    Tak si nějak představují, jak asi uvažoval šachista Klaus, když zakládal ODS, jak asi uvažoval machiavelista Kalousek, když modeloval TOP09, a pořád mi nevychází pranic demokratického. Jen se o tom jistě nahlas nemluvilo.
    Kalousek ani nepotřeboval členskou základnu, prostě se pár lidoveckých a spřízněných duší odjinud domluvilo a zaregistrovali se a panečku, ta podpora důvěřivého lidu!
    Ale přiřkli jste jim (a novináři i někteří politologové rovněž) statut klasických stran, tak to mají dobré. Soudný člověk je může volit.
    Já jsem jen prostá žena z mizející střední vrstvy, tak si dovoluji nechápat a nevolit je.
    Důsledky činnosti jak klasických, tak "pseudo" stran se podle mého vnímání příliš neliší, čím dál tím více už nikdo ani nic nepředstírá. Správa státu v důsledku stranických obchodů s posty na úřadech, kde se rozhoduje o rozdělení veřejných peněz, eroduje (vím o čem mluvím, jsem jedním z těch nejmenších koleček).
    No hlavně, že se ty posty rozdělí "spravedlivě" a vyváženě, hoši z těch klasických stran to jistí.
    October 9, 2013 v 14.03
    Já myslím paní Srbová, že rozpoznat strany vzniklé jako podnikatelský záměr a strany tzv, klasické, není tak velký problém. Stačí si uvědomit způsob jejich vzniku a cíle jejich založení. Na začátku vzniku těch klasických je snaha jednotlivců prosadit pro ně výhodné změny v systému. Pokud je pro stejné cíle rozhodnuto více lidí, sdruží se v politickou stranu a získaná podpora pro její ideu rozhodne o její významnosti. Je tedy prakticky budována odspodu. Strany jako ODS, či TOP09 sice přímo takto nevznikaly, ale převzaly části takto vzniklých stran a jejich fungování je dále koncipováno na principu fungování předešlých stran.
    Strana jako podnikatelský projekt je ones man show. Jedná se také o prosazení výhodné politické změny /nebo alespoň udržení status quo/, ale ne už pro sdružené jednotlivce, ale jen jediného člověka. A i když strany jako TOP09, či ODS svou neoliberální politikou nemají prakticky sociální přínos pro větší část obyvatel a nejsou vedeny vzorově demokraticky, jsou menším nebezpečím, než strany jednoho muže. Zatímco u těch dvou stran je možnost alespoň nějaké demokratické plurality, v podnikatelské straně rozhoduje majitel jako ve firmě. Čili totální vedení.
    Na tom nic nemění to, že se tzv. klasické strany snaží demokratické principy obcházet.