Spor o Krym pokračuje, otázkou jsou ale už spíše důsledky

Petr Jedlička

Žádná ze stran konfliktu zatím neustoupila a ani nejeví přílišnou snahu o kompromis. Vojáky obsazený poloostrov se mezitím připravuje na referendum, na nějž bude dle pozorovatelů muset Západ odpovědět. Otázkou je ovšem jak.

Relativně málo se dle pozorovatelů změnilo za posledních sedm dní na Krymu, resp. ve sporu o budoucnost poloostrova. Z převratu vzešlá vláda v Kyjevě a státy NATO trvají na respektování hranic a neoddělitelnosti Krymu od zbytku Ukrajiny. Vláda na Krymu a zástupci Ruska zase argumentují nelegitimitou režimu v Kyjevě, zásadním vlivem fašistů na něj, ohrožením jeho oponentů a příkladem Kosova, jehož osamostatnění bylo uznáno soudem OSN za legální.

Žádná ze stran nejeví převratnou ochotu dospět ke kompromisu; žádná se ale též zjevně nehrne do válečné konfrontace, i když to se dle některých názorů po referendu z 16. března změní.

Ruské jednotky, o jejichž příslušnosti se vedou stále dohady, se opevnily na strategických místech a přístupových cestách na poloostrov. Ukrajinské, jež se nevzdaly, zůstávají na základnách.

Nový ukrajinský ministr obrany Ihor Teňuch v týdnu potvrdil, že režim v Kyjevě „nehodlá přesouvat armádu na Krym“, tj. že nebude dobývat poloostrov zpět. S výjimkou několika špionážních letounů a několika amerických plavidel zůstávají v klidu i síly NATO.

„Ruští, evropští a američtí diplomaté už týden intenzivně vyjednávají (....) a je zřejmé, že příštích několik dní bude pro eventuální diplomatické řešení kritických. Příliš nadějně to ale zatím nevypadá,“ hlásil do pondělního vysílání BBC Mark Mardell, známý analytik a komentátor stanice.

A dál?

Podle většiny pozorovatelů teď bude symbolicky důležitým milníkem nedělní referendum. Obyvatelé Krymu se mají vyslovit ke dvěma otázkám: jednak jestli si přejí obnovit platnost krymské ústavy z roku 1992 a ponechat Krym jako součást Ukrajiny a jednak zda podporují připojení Krymu k Ruské federaci.

Výsledek se zdá být — vzhledem k převaze Rusů nad Ukrajinci, všudypřítomným ozbrojencům a rozhodnutí krymských Tatarů referendum bojkotovat — předem jistý. Krymský parlament už ostatně schválil jak vyhlášení nezávislosti, tak žádost o připojení k Rusku sám, zatímco západní státy upozornily, že referendum neuznají. Otázkou proto teď spíše zůstává, co přijde po referendu.

„Podle některých právních výkladů přestane být ruská vojenská přítomnost na Krymu po referendu okupací, podle jiných jí bude stále. Západ bude na každý pád muset po neděli reagovat, a to přiměřeně možnosti, že se podobně jako Krym zachovají i další východoukrajinské regiony,“ vysvětluje na serveru France 24 šéfanalytik Robert Parsons.

Spojené státy a Evropská unie hrozily už dříve Rusku sankcemi. Ze strany USA však byla doposud schválena jen dílčí opatření a EU prozatím pouze zastavila jednání o liberalizaci vízového styku. Právě sankce se tak nabízejí jako jedna z adekvátních reakcí.

Podle shody agenturních znalců ovšem nepůjde ani po neděli o nějakou úplnou ekonomickou či politickou blokádu; nejprve budou schváleny symbolické postihy, poté případně sankce vůči konkrétním osobám. Důslednější kroky jako zmražení majetků ruských politiků v unijních bankách blokuje Velká Británie. Plošné hospodářské sankce pak zase Francie, Německo a Nizozemsko.

Skutečně citelný postih Ruska prosazují dnes v EU vlastně jen pobaltské státy a Polsko — a ty jej přes odpor ostatních neprosadí.

„Ve hře je ještě možnost poskytnutí vojenské ochrany Ukrajině některými státy NATO. Parlament v Kyjevě o ni požádal naposledy jmenovitě Spojené státy a Velkou Británii. Takový krok by ale eskaloval napětí, a tak je pravděpodobné, že bude zvažován pouze v případě další ruské intervence,“ uvádí na serveru OpenDemocracy.net Richard Greeman a pokračuje:

„Můžeme očekávat spíše kombinaci intenzivní diplomacie podpořené drobnými sankcemi, a to s cílem donutit Rusko uznat nový režim na Ukrajině. O Krym už (po referendu) nepůjde — ten by měl zůstat oficiálně sporným územím, fakticky bude však pod kontrolou Ruské federace. Půjde o zbylou část ukrajinského východu (...) Pokud však dojde k nějakým ozbrojeným střetům, může roztočit se klasická válečná spirála a vše bude rázem jinak,“ konstatuje Greeman.

Krym už se chystá

Na vlastním poloostrově jinak pokračují přípravy na odtržení po všech stránkách: politikové debatují o složení další vlády, parlament mění zákony, úřady přecházejí na rublové účetnictví, neboť jim kyjevská vláda nechala zablokovat ukrajinské účty, a dispečeři chystají vlaky a trajekty na zásobování z Ruska.

Všichni významní zástupci krymského proto-režimu vystoupili v minulých dnech na lidových shromážděních, kde se vyslovili jednoznačně pro ruskou budoucnost země. Premiér Sergej Aksjonov slíbil, že nedojde k reprivatizaci majetků, že krymští Tataři dostanou zastoupení na každém ministerstvu a jejich řeč se stane druhým úředním jazykem, a že Krym bude mít v rámci Ruské federace liberálnější obchodní pravidla. Předseda parlamentu Vladimir Konstantinov zase uvedl, že se po připojení Krymu k Rusku zečtyřnásobí sociální dávky a rozpočet vzroste na dvojnásobek.

Západní média připomínají, že na poloostrově byly vypnuty všechny ukrajinské kanály a že malé demonstrace proti připojení k Rusku jsou milicionáři rozháněny. Ruská média zase zdůrazňují, že všude panuje relativní klid, lidé normálně cestují a chodí do práce a nikde nedochází k výraznějším vzpourám proti novému režimu.

Ukrajinská média se v posledních dnech zaměřují zejména na zahraniční výstupy představitelů nového režimu a na situaci v Doněcké, Charkovské či Luhanské oblasti. Ve všech třech východních regionech se v uplynulém týdnu protestovalo téměř každý den, a to jak pro nový režim, tak — ve větším měřítku — proti němu.

Zvláště v Charkově došlo i násilním střetům. V Luhansku zas vtrhli proruští demonstranti do úřadu gubernátora a přinutili ho podepsat rezignaci.

Podle agenturních pozorovatelů nelze jednoznačně říci, jak velká část demonstrantů požaduje připojení k Rusku, a jaká například důslednou federalizaci. Všeobecná nedůvěra vůči novému režimu v Kyjevě ale na východě Ukrajiny jednoznačně trvá.

Další informce:

The Moscow Times Russia Referendum Exacerbates Crimea Divisions (Video)

The Moscow Times Global Reactions to Ukraine Intensify

Kyiv Post Dnipropetrovsk residents embrace, protest Russia's invasion of Crimea in March 9 demonstrations

RIA Novosti Preparations for Joining Russia Already Underway — Aksyonov

RT Ukraine turmoil LIVE UPDATES

RT Upper house speaker rules out war between Russia and Ukraine

France 24 Video: Ukraine's Klitschko travels east to woo pro-Russians

The Guardian Vladimir Putin must do more to reduce Ukraine tensions, says David Cameron

The Guardian Rival rallies in Crimea chant for Russia and Ukraine

BBC News Ukraine crisis: Order breaks down ahead of Crimea vote

BBC News Russia condemns 'lawlessness' in eastern Ukraine