Pátečním hvizdem na slavném Majdanu začala dle většiny pozorovatelů konečná etapa ukrajinských protestů. Lidé vypískali Vitalije Klička – jednoho ze tří opozičních předáků, jenž oznamoval uzavření kompromisní dohody s prezidentem Viktorem Janukovyčem dojednané během čtvrtka a celé následující noci, za zprostředkování německého, francouzského a polského ministra zahraničí.
Znalci kompromis po předchozím krveprolití uvítali. Sliboval ukončení stávajících a vyšetření minulých násilností, návrat k ústavě z roku 2004 s omezenými pravomocemi prezidenta, vládu národní jednoty do 10 dní, ústavní reformu do konce září a do prosince prezidentské volby.
Odpůrci režimu v ulicích ale dohodu odmítli.
Pak už následovaly události v rychlém sledu: trojice opozičních předáků, to jest Kličko, Arsenij Jaceňuk a Oleh Ťahnybok, oznámili médiím, že „lid chce“, aby volby byly už zjara a Janukovyč odstoupil hned, jinak prý „nezvládnou radikály“. Prezident namísto reakce odjel z Kyjeva. V noci z pátku na sobotu se stáhly z ulic policejní a zásahové jednotky. Ráno se zjistilo, že se rozpadla vláda a z města odcestovala i část poslanců.
Milice, které si odpůrci režimu vytvořili, obsadily ještě v sobotu dopoledne vládní čtvrť. Parlament nyní s opoziční většinou pak schválil následující opatření:
- odvolání a jmenování nového předsedy sněmovny
- odvolání a jmenování nového ministra vnitra
- impeachment Viktora Janukovyče z prezidentské funkce
- vypsání předčasných voleb na 25. května
- schválení dodatku k jednomu ze starých zákonů, jenž byl už před lety napsán s úmyslem dostat z vězení Julii Tymošenkovou
Sám Janukovyč se ozval teprve v sobotu odpoledne v televizním vzkazu z Charkova. Oznámil, že v zemi probíhá puč, že sám neodstoupí a že neuznává žádný krok, který stávající mocenské struktury učiní. Kdy či zda se hodlá do hlavního města vrátit neuvedl, podle agentury ITAR-TASS se ale pokusil v Doněcku nasednout na letadlo do Ruska.
Janukovyčovi odpůrci mezitím otevřeli pro veřejnost prezidentovo sídlo a pobídli média, aby ukázala, jaká exotická zvířata choval a v jakém luxusu žil.
Tymošenková byla propuštěna v sobotu večer. Poděkovala Ukrajincům, že „svrhli diktaturu“ a ihned oznámila úmysl kandidovat na příští hlavu státu.
Reakce z východu
Odpůrci režimu ze západoukrajinských měst poslední vývoj přivítali, z východu ovšem dorazily reakce smíšené. Kongres oblastních politiků v charkovském regionu schválil podobnou sérii rezolucí a opatření, jež byla přijata s opačným znaménkem před několika dny ve Lvově – deklaroval, že bude zachovávat „dosavadní ústavní pořádek“, že neuznává současnou centrální moc a že se chce řídit přednostně těmi pravidly, které si sám schválí.
V krymském Sevastopolu zase proběhla demonstrace za vyhlášení autonomie, jež by se svěřila pod ochranu Ruska.
Vlastní pozici Moskvy vyjádřil ministr zahraničí Sergej Lavrov, který v sobotu odpoledne uvedl, že situaci v Kyjevě ovládli „extremisté a pogromisté“. Zároveň vyzval Polsko, Německo a Francii, aby přiměli opozici dodržet závazky z pátečního kompromisu, jenž jejich ministři tak složitě zprostředkovávali.
Zástupci jmenovaných zemí se dle posledních zpráv k ničemu podobnému nemají. Polský ministr zahraničí naopak poslední vývoj otevřeně uvítal. Britský ministr zahraničí zase na sociální sítí Twitter oznámil, že už s německým protějškem dohodl přednostní vyjednání půjčky Ukrajině od Mezinárodního měnového fondu. Ta má údajně pomoci nově vznikající vládě zmírnit riziko defaultu a vykrýt odvolání slíbené ruské půjčky.
Odpůrci Janukovyčova režimu v Kyjevě se během soboty pokusili zlynčovat ministra rozpadající se vlády, několik projanukovyčovských politiků a řadu příslušníků tajných či zvláštních bezpečnostních složek. Ne všem se podařilo uniknout. Podle dostupných zpráv však nebyl doposud nikdo přímo umlácen.
Zpravodajové velkých agentur pak ještě hlásí, že skupinky odpůrců Viktora Janukovyče v řadě měst povalily sochy V. I. Lenina.
Zranění a mrtví
Protesty na Ukrajině začaly přibližně v polovině listopadu. Prvotní akce reagovaly na váhání vlády a prezidenta s podpisem asociační smlouvy s EU, už v první polovině prosince ale získaly celkově protirežimní ráz.
Již od konce listopadu provázely protesty i násilné střety, až do poloviny ledna je ale provokovaly spíše pořádkové síly, nebo šlo o dílčí incidenty. Série násilností mezi 18. a 23. lednem byla naopak typická provokacemi odpůrců režimu. Čím dále zřetelněji se rovněž prosazovaly krajně pravicové skupiny.
Při lednových střetech zahynulo nejméně pět osob. Více než 400 bylo zraněno. Další – a mnohem horší – vyhrocení nastalo minulý týden. Zabito bylo nejméně 77 Ukrajinců a další 600 raněno.
Jak v lednu, tak v únoru zaplavovaly média i sociální sítě fotografie bitých, mučených a cíleně odstřelovaných lidí z obou stran. Střety u kyjevského náměstí Nezávislosti – slavného Majdanu – se staly v agenturách jedním z nejvíce fotografovaných motivů tohoto období.
Další informace:
BBC News Ukrainian MPs vote to oust President Yanukovych
RFE/RL Russia Warns Against Ukrainian 'Extremists,' EU Ministers Call For Restraint
The Guardian Ukraine: Tymoshenko freed as president denounces coup - live updates
BBC News Ukrainian president and opposition sign early poll deal
BBC News Ukraine crisis: Yanukovych announces 'peace deal'
RT Ukrainian parliament passes resolution to pull back troops from Kiev
