Studentský život a komerce

Ekonomické myšlení a logika „zisků a ztrát“ v úzce ekonomickém smyslu postupně pronikají do většiny oblastí života. Akademické prostředí se tomu prozatím bránilo, ale i zde aktuálně probíhá souboj mezi „nekomerčností“ a „komercí“.

Akademické prostředí se v dnešní době, v níž je mnoho sfér života podřízeno ekonomickému myšlení a logice „zisků a ztrát“ v úzce ekonomickém smyslu, snaží ze všech sil udržet si identitu světa, v němž vládnou hodnoty a ideje. Zde se primárně neuvažuje v rovině „co se nám vyplatí“, ale „co je v souladu s akademickými hodnotami“. Všudypřítomná komercionalizace tuto identitu samozřejmě permanentně latentně ohrožuje.

O komercionalizaci vědy a bádání se mluví a píše poměrně často a mnozí lidé si jsou tohoto nebezpečí vědomi. Vědecké bádání ovšem zdaleka není jedinou součástí života akademické obce – jak je to tedy s jeho dalšími součástmi?

V tomto článku bych se rád zaměřil na „komunitní život“ akademické obce, konkrétně studentů – i ten do jisté míry podléhá komercionalizaci. Jak působí a jak se k ní staví studenti, si můžeme demonstrovat na dvou konkrétních příkladech ze současnosti.

Komerce na ústupu?
První příklad se týká tradičního studentského majálesu – události, již slavně zobrazil Alois Jirásek v knize Filosofská historie. Tento studentský svátek se navenek projevuje jako veselý karneval s určitými typickými atributy, pod povrchem se ovšem skrývají závažnější myšlenky.

Patří k prostředkům sebeidentifikace studenta se studentskou komunitou prostřednictvím participace na společném díle. A majáles byl vždy i jistou kritickou (a občas satirickou) reflexí soudobé společnosti. Známe příklady, jak studenti poukazovali na společenské nešvary – za rakouského císaře stejně jako za minulého režimu.

Už desátým rokem se koná akce s názvem Pražský majáles. Odkazuje se na výše uvedenou tradici, ovšem krom některých vnějších atributů s ní má pramálo společného.


Udrží si akademické prostředí svoji identitu? Zdroj ise.uk.com

Akce se podobá spíše hudebnímu festivalu a je pořádána na komerční bázi – studenti se účastní nikoli jako tvůrci, ale jako zákazníci, při vstupu do prostor akce platí vstupné, hojně naráží na reklamní tabule všelikých sponzorů a konzumují připravenou zábavu. Kritická reflexe doby přítomna není, naopak akce se přizpůsobuje aktuálním módním trendům.

Pražský majáles dlouhodobě vyvolává kontroverze a v posledních letech ztrácí podporu pražských univerzit právě z toho důvodu, že se jeví jen jako vnější slupka plodu, jehož myšlenkové jádro chybí. Tento proces vyvrcholil před rokem, kdy se početná skupina studentů (zejména z Univerzity Karlovy) rozhodla uspořádat alternativní akci – Studentský majáles.

Studenti jej organizují svépomocí pouze s podporou univerzit, sami se zapojují do programu a kromě zábavného programu pořádají také veřejné diskuse na aktuální společenská témata nebo témata související se životem akademické obce. Vše je volně přístupné akademické i široké veřejnosti, reklamy sponzorů veškeré žádné…

Nacházíme tedy konkrétní příklad situace, kdy se univerzity i sami studenti aktivně postavili proti komercionalizaci studentského života.

Či komerce na vzestupu?
Odlišný příklad nabízí dění okolo studentského klubu K4 (studentský klub Univerzity Karlovy nacházející se v ulici Celetné). Tento klub od jeho vzniku před několika lety provozuje občanské sdružení založené několika studenty Univerzity Karlovy, která jejich činnost podporuje zejména nízkou cenou nájmu prostor. Díky tomu se provozovatelé nemusí snažit maximalizovat zisk a mohou udržovat poměrně nízkou úroveň cen nabízeného sortimentu.

I tak ještě ze zisku výraznou část poskytují na činnost studentských spolků na UK. Klub K4 je prodchnut atmosférou „studentskosti“ a je výrazně zapojován do života studentů UK. Kromě běžného provozu je místem konání výstav a koncertů (mnohdy alternativních vůči současnému mainstreamu), čímž poskytuje možnost umělecké realizace mladým tvůrcům. Probíhají zde besedy, přednášky, ale též kulturní a společenské akce mnoha studentských spolků.

Před několika týdny bylo Univerzitou Karlovou vypsáno výběrové řízení na nového provozovatele klubu (dle očekávání, neboť stávajícímu provozovateli končí smlouva). Pro mnohé však bylo překvapující zjištění, že kritéria výběrového řízení jsou nastavena tak, že výrazně bonifikují zájemce, kteří nabídnou platbu co nejvyššího nájmu. Uchazeči jsou tak vlastně motivováni vytvořit co nejziskovější projekt (koncepci provozu studentského klubu).

Tlak na ziskovost ovšem znamená, že stávající charakter „neziskového“ klubu by se zcela proměnil – počínaje sortimentem zboží a jeho cenami, přes kulturní program, až po schopnost bezplatně poskytovat zázemí studentským spolkům. To nikoli primárně na základě ideje, nýbrž v důsledku komercionalizace.

V tomto druhém konkrétním případě tedy můžeme sledovat situaci, kterak komercionalizace postihuje dosud nekomerční sféru studentského života.

Jak se to tedy má s komercí?
Na tuto otázku není snadné odpovědět – mohli bychom najít řadu dalších příkladů, jak se komercionalizuje studentský život, ale zároveň i řadu příkladů toho, jak studenti komercionalizaci vzdorují. Přitom se rozhodně nejedná o otázku povrchní.

Souboj mezi „nekomerčností“ a „komercí“ lze v kontextu akademického prostředí převést na úroveň přítomnosti, či absence hodnot akademického společenství coby rámce a míry konání jeho členů. V tomto smyslu je třeba jej chápat. A v tomto smyslu je rovněž třeba si připomínat, proč je třeba upřednostňovat akademické hodnoty před imperativem bezhodnotové ziskovosti.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.