Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy došlo k obměně vedení úřadu a osud chystané novely vysokoškolského zákona je ve hvězdách. Ne že by to byla ztráta — přestože koaliční politici a mnozí novináři novelu představovali jako společný návrh vyžadovaný ministerstvem i vysokými školami, realita je spíše taková, že požadavky ministerstva (respektive jistých vlivových skupin v pozadí) byly pro vysoké školy sice nepříjemné, ale ne tak nebezpečné, aby akademikům stály za další desetitisícovou demonstraci.

Pravda je, že systém vysokého školství v ČR dílčí úpravy potřebuje (některé dokonce velmi nezbytně — bohužel tyto nejsou objektem zájmu politiků ani médií). Potíž je v tom, že dosavadní pokusy o reformy systému do značné míry připomínaly stavění domu od střechy — dobře to ilustruje i vznik výše zmíněné novely.

Návštěva z MŠMT

Lednové zasedání Akademického senátu Univerzity Karlovy navštívil náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. et Mgr. Tomáš Hruda, aby diskutoval se senátory právě o připravované novele vysokoškolského zákona. V rámci této diskuse padl v souvislosti s návrhy na rozvolnění předepsaného vnitřního uspořádání vysokých škol též dotaz na vizi ministerstva, čím by měly univerzity v budoucnu být.

Náměstkova odpověď trochu zaskočila — volně citováno: ministerstvo vlastně žádnou vizi nemá a chce nechat budoucí směřování na jednotlivých univerzitách, při čemž se samozřejmě počítá s jejich výraznou diferenciací a přizpůsobováním různým společenským aspektům, zejména pak požadavkům trhu, respektive trhu práce. Domnívám se, že v této odpovědi se zrcadlí kruciální problém všech diskusí o „reformě“ vysokého školství za poslední roky, a proto si zaslouží větší pozornost.

Co je to „univerzita“?

Většina kontinentální Evropy se dnes přiklání k tzv. humboldtovskému modelu univerzity. Jedná se o koncepci, kterou zformuloval německý filosof a humanitní vědec Wilhelm von Humboldt (1767-1835) vycházeje ze staré evropské tradice.