Pro akademické svobody znamená „reforma“ návrat totality

Cílem radikálního zásahu do stávajících legislativních podmínek, v nichž funguje naše vysoké školství, není zlepšit materiální podmínky podfinancovaných vysokých škol, ale zvýhodnit soukromé subjekty, a to s použitím peněz daňových poplatníků.

Olga2

Olga Lomová

20.01.2012 13:49

Ve čtvrtek v Collegiu maximu Právnické fakulty UK za přítomnosti stávajícího rektora Univerzity Karlovy přijalo shromáždění akademické obce této univerzity rezoluci, v níž zásadně odmítlo návrhy věcných záměrů zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům, které připravilo ministerstvo školství. V rezoluci se říká: „Navržené záměry by v kombinaci s úrovní politické kultury v naší zemi vedly k likvidaci samosprávného charakteru veřejných vysokých škol, k omezení jejich nezávislosti a k podřízení politickým a komerčním zájmům. To by v důsledku vedlo k omezení svobody vědeckého bádání, svobody projevu, práva vyhledávat a šířit informace a práva na vzdělání zaručených Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.“ Pokud vláda nevyslyší apel UK, hodlají její učitelé a studenti zahájit nejpozději koncem února protestní akce a k témuž vyzývají své kolegy v celé republice.

Představitelé univerzitní samosprávy ve svých projevech informovali o průběhu dosavadních pokusů UK a České konference rektorů upozornit ministerstvo školství na úskalí připravované reformy a na závažné nedostatky dokumentů, jež by se měly stát základem paragrafovaných předloh návrhů obou zákonů. V následné diskusi, kde mj. vystoupil bývalý rektor Václav Malý, bylo konstatováno, že co se týče nezávislosti vysokých škol, hrozí návrat do poměrů v dobách totality před rokem 1989. V diskuzi byla zdůrazněna některá fakta, která by neměla zapadnout, případně být zastíněna neplodným mudrováním o tom, zda zavedení školného a orientace vysokoškolského vzdělání na potřeby „klientů“ z praxe, přece jen nejsou pro společnost prospěšné. Nebezpečí, že k takovému posunu při utváření obecného povědomí o vysokoškolské reformě může dojít, ilustrovaly názory některých debatujících v Hydeparku v České televizi večer téhož dne, kde na otázky odpovídal prorektor UK, profesor Stanislav Štech.

Především je třeba zdůraznit, že věcné záměry obou zákonů jsou z právního hlediska špatně připravené dokumenty a jejich nízká kvalita oprávněně vyvolává obavy, že pokud by se staly základem paragrafovaného znění zákonů, vznikne nebezpečný paskvil, který může vést k likvidaci kvalitního vysokoškolského vzdělání v naší republice. Jak o tom informoval proděkan právnické fakulty profesor Jan Kuklík, na tom se jednomyslně shodla vědecká rada této fakulty, v níž zasedají nejvýznamnější osobnosti českého práva.

Podstatným problémem stávajícího „reformního“ úsilí ministerstva školství totiž není debata o tom, zda a jak by školné motivovalo studenty k usilovnějším u studiu a vysokým školám by přineslo peníze umožňující rozvoj a zvyšování kvality. Z průběhu přípravy věcných záměrů obou zákonů je zřejmé, že za rétorikou úsilí o „reformu“, tj. zlepšení kvality našich vysokých škol a zvýšení jejich konkurenceschopnosti v mezinárodním prostředí, je snaha převést státní peníze, které zatím dostávají vysoké školy, do bank, které by měly půjčovat studentům na školné. V dalším kroku by pak roli státu pečujícího o kultivaci veřejného prostoru a zvyšování vzdělanosti národa měli převzít sami studenti. Z logiky tržních vztahů, jimž by napříště mělo být bez výjimky podřízeno české vysoké školství, přirozeně vyplývá, že by z nového systému profitovali nikoliv ti nejlepší, ale ti, kdo s nejmenším úsilím a v co nejkratší době získají diplom. Navrhovaná změna způsobu akreditace studijních oborů a možné zkracování studijních programů naznačují, že s něčím takovým ministerstvo školství počítá.

Již nyní je jasné, že cílem radikálního zásahu do stávajících legislativních podmínek, v nichž funguje naše vysoké školství, není zlepšit materiální podmínky na našich chronicky podfinancovaných vysokých školách, ale zvýhodnit soukromé subjekty, a to s použitím peněz daňových poplatníků. Akademická obec UK se hodlá proti této privatizaci veřejných statků – mimochodem další v řadě po zdravotnictví a sociálních službách – bránit všemi silami, neboť, jak konstatuje závěr přijaté rezoluce, je to „morální povinností každého člena akademické obce“.


Rezoluce členů akademické obce Univerzity Karlovy v Praze

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Výborně, Pátek, 20.Ledna 2012, 17:02:52

je však potřeba v protestech a veřejné diskusi pokračovat. Je překvapující, že část studentů se žene do ekonomického otroctví a zadluženosti bankám, jak bylo slyšet i z příspěvků některých studentů v pořadu Hydepark a jak člověk slýchá od studentů denního studia, kteří ve velké většině volili TOP 09, VV či ODS, i když ne všichni jsou jejich současnou politikou nadšeni. Hlavně však je dobré, že začala veřejná kritická diskuse o tématech, která byla do značné míry tabu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.