Studenti a akademici chystají protesty proti reformě vysokých škol

Vysokoškolští studenti, akademické senáty a učitelé včetně děkanů nesouhlasí s chystaným zákonem o vysokých školách. Vznikají petice a studenti vyzývají k protestům v ulicích či dokonce ke stávkám. Dobeš ale kritiku stále bagatelizuje.

(vd)

19.01.2012 10:00

A6

Kvůli plánované reformě vysokých škol se ve čtvrtek sejde vedení, akademici i studenti Univerzity Karlovy. Foto neznámého autora, flickr.com

Na českých univerzitách se stále hlasitěji ozývají kritické hlasy proti chystanému zákonu o vysokých školách. Nesouhlasí s ním už pouze studenti, nýbrž i učitelé včetně děkanů, akademické senáty a angažovaná veřejnost.

Akademikům navíc nevadí pouze návrh zákona o vysokých školách, nýbrž především neochota ministra školství Josefa Dobeše diskutovat. Podle zástupců iniciativy Za svobodné vysoké školy je pak atmosféra na univerzitách nakloněna k protestům.

Studenti jsou totiž taktéž znepokojeni připravovanými zákony, které podle nich – pokud budou přijaty – hluboce zasáhnou do chodu vysokých škol a promění charakter vysokoškolských institucí a vzdělání.

Odmítáme cíle, průběh i způsob prosazování reforem, tvrdí studenti
„Neobhajujeme status quo na vysokých školách, protestujeme ale proti současným reformám – proti jejich cílům, průběhu přípravy a způsobům prosazování,“ uvedl Jan Gruber z iniciativy Za svobodné vysoké školy pro Deník Referendum.

„Domníváme se, že navrhované vysokoškolské reformy ohrožují svobodu a autonomii vysokých škol. Připravovaný zákon zcela zlikviduje samosprávný charakter akademické obce a zároveň i radikálně omezí vliv studentů na rozhodování vysokých škol. Školy přetvoří v instituce, které budou řízeny na základě libovůle politiků či komerčních zájmů, a prostřednictvím školného bude zaveden ekonomický cenzus,“ uvedli pak zástupci iniciativy.

Stejně jako akademici, i studenti poukazují na to, že návrh věcného záměru zákona o vysokých školách byl sice představen už na počátku roku 2011, avšak aniž by před tím proběhla jakákoliv ideová debata s širší akademickou veřejností.

„Ministerstvo naprosto nepodloženě a nekoncepčně začalo zavádět neoliberální reformy, aniž by bylo schopné vysvětlit, k čemu je vysoké školy potřebují. Omezilo se pouze na neustálé vykreslování vysokých škol jako zastaralých a neefektivních institucí,“ vysvětlil Gruber v rozhovoru pro Deník Referendum.    

Podle něj se navíc Dobešův resort dopustil porušení zákona o vysokých školách, neboť řádně neprojednal návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům s pověřenými reprezentacemi Vysokých škol a namísto toho jej rovnou předložil do vnějšího připomínkového řízení.

„Ačkoliv reforma opakovaně hovoří o zvyšování autonomie vysokých škol, návrh předkládá různé nástroje pro její umenšení. Klíčovou podmínkou pro naplnění akademické svobody na vysokých školách je jejich samosprávné řízení,“ dodal pak Gruber s tím, že autonomie vysokých škol stojí na samosprávě, zatímco návrh otevírá dveře politickým a ekonomickým zájmům jednotlivců či skupin, neboť jim přisuzuje významný podíl na rozhodování. „Navíc omezuje zastoupení studentů v akademických senátech z dnešní poloviny na třetinu,“ vysvětlil student z iniciativy Za svobodné vysoké školy.

Podle studentů bylo vysokoškolské vzdělání doposud chápáno jako veřejná služba, avšak nyní se o něm hovoří především jako o osobní investici. Tato změna v uvažování s sebou podle Grubera přináší myšlenku na zavedení školného.

„To nejen zvýší sociální bariéru pro dosažení vysokoškolského vzdělání, ale rovněž jeho motivační funkce je přinejmenším sporná, stejně tak jako často omílaná fráze o vlivu na zvýšení kvality škol. Navíc je mylné předpokládat, že bude znamenat finanční přínos pro vysoké školy, spíše se stane vítaným zdrojem k zalátání státního rozpočtu,“ nepochybuje Gruber.

„V současné době považujeme za nutné přenést protesty na akademickou půdu, abychom podtrhli a zdůraznili často přehlíženou solidaritu mezi studenty, pedagogy a reprezentacemi. Proto vyzýváme akademickou obec a veřejnost, aby odmítli politiku této vlády a dali protesty jasně najevo, že budou bránit svobodu vysokých škol,“ doplnil Gruber. 

Právě z toho důvodu studenti chystají na čtvrtek protestní pochod proti reformě vysokých škol, který se uskuteční po shromáždění zástupců akademické obce Univerzity Karlovy, které svolal rektor Václav Hampl. Jeho členům tu chce vedení univerzity představit jednotlivé věcné záměry zákonů a hlavně své ostré výhrady k nim. Akademická obec přitom zahrnuje nejen profesory a členy vedení univerzity, ale také všechny vyučující a řadové studenty fakult Univerzity Karlovy.

„Velmi bych ocenil, kdybyste se dokázali vzdát trochy svého času a zúčastnili se tohoto shromáždění i během právě probíhajícího zkouškového období. Závažnost celé situace si tuto oběť naléhavě žádá,“ apeluje například v pozvánce studentům Právnické fakulty UK místopředseda jejího akademického senátu Adam Felix.

Podle informací Lidových novin bude na programu shromáždění rozbor jednotlivých návrhů, tedy návrhu zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům, a přednesení rizik“, která tyto návrhy skýtají. Posledním bodem pak má být artikulace kroků, jak chce univerzita protestovat proti změnám.

Se studenty souhlasí zástupci akademiků i opozice
Protestní akce vysokoškolských studentů podporují vedle akademiků i sociální demokraté či angažovaná veřejnost. Opoziční ČSSD ostatně dlouhodobě programově odmítá snahu vlády Petra Nečase a ministra školství Josefa Dobeše zavést školné na veřejných vysokých školách a privatizovat tímto způsobem vzdělávání v naší zemi.

Podle ČSSD totiž Nečasova vláda zavedením školného vytvoří sociální bariéru, která znemožní mnohým studentům i studentkám dosáhnout vysokoškolského vzdělání.

„Školné navíc není zárukou, že stát dosáhne zvýšené kvality vzdělávacího vysokoškolského procesu, v podání ministra Josefa Dobeše se stane spíše byznysem pro bankovní domy. Školné nepomůže ani ke zlepšení současné tristní finanční situace veřejných vysokých škol, protože za vybranou částku ze školného se vůči nim sníží státní příspěvek,“ uvedl poslanec ČSSD a vysokoškolský profesor Ivan Ohlídal.

 „Jednal jsem s děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy docentem Michalem Stehlíkem, se kterým jsme probrali chystané změny v oblasti vysokého školství dle představ ministra Dobeše. Shodli jsme se na tom, že v praxi jsou tyto navrhované změny nerealizovatelné," doplnil pak stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek.

ČSSD proto podle něj bude pokračovat v jednáních s akademickou obcí. „Plně podporujeme nesouhlas s ministerskými návrhy a chceme proto připravit oponentní pracovní skupinu, která by připravila vlastní alternativní návrh,“ vysvětlil pak senátor Chládek.

Návrh zákona o vysokém školství totiž počátkem ledna odmítlo také dvacet z šestadvaceti univerzit. Akademici současně tak jako studenti vyzvali angažovanou veřejnost k peticím a stávkám. Trpělivost jim došla poté, co se resort školství vyhnul vypořádání s jejich jedenácti zásadními připomínkami.

Podle emeritního rektora Masarykovy univerzity Jiřího Zlatušky, který za Radu vysokých škol jako její místopředseda s rezortem školství jednal totiž Dobeš Ministr poslal sice zákony do mezirezortního připomínkového řízení, avšak bez toho, aby je předem projednal jako celek s reprezentacemi vysokých škol.

„Ve vysokoškolském zákoně stojí, že ministr závažné otázky týkající se vysokých škol konzultuje s jejich reprezentanty předem. To se nestalo. Což podle nás svědčí o tom, že ministr fakticky nedodržel zákon. A sekundárně to znamená, že jsme vůči jeho slovům ještě nedůvěřivější,“ doplnil Zlatuška pro server Týden.cz

„Konkrétní reakce, případné stávky, budou záležet na tom, jak se k tomu vláda postaví. Vím z vnitřku akademické obce, že když to vláda schválí, tak bude na místě ostřejší reakce,“ uvedl pro Lidové noviny tajemník akademického senátu Univerzity Karlovy Daniel Feranc.

„Předsedové akademických senátů vysokých škol vyzývají akademické senáty, aby zvážily všechny vhodné kroky, které by přiměly státní moc respektovat vůli členů akademických obcí a jejich demokraticky ustanovených reprezentací včetně případných veřejných vystoupení, jimiž mohou být kromě rezolucí, petic v případě potřeby též demonstrace nebo stávky," stojí pak v materiálu akademických senátů.

Podle Zlatušky bylo akademické obci původně slibováno, že si je ministerstvo zařadí jako plnoprávné připomínkové místo. „V takovém případě pak musí rozpory v navrhovaných zákonech vyznačit červeně i v materiálu, který pošle na vládu. A musí zdůvodnit, proč se nepodařilo připomínky vypořádat,“ dodal Zlatuška s tím, že Dobeš nakonec slib nesplnil a nad jejich připomínkami tak mohlo ministerstvo mávnout rukou.

„Kdyby nám to řekli předem, mohli jsme vyjednat třeba s Akademií věd, aby si naše připomínky osvojila, a ministerstvo muselo na vládě přiznat barvu. Ale nezachovali se korektně,“ doplnil pak Zlatuška.

Dobeš se brání, že se školami komunikuje. „Ministerstvo školství postupovalo přesně, jak mu ukládají legislativní pravidla vlády," dodala pak mluvčí Dobešova ministerstva Kateřina Savičová. Materiál prý mohou rozporovat jen ministerstva, orgány státní správy, kraje nebo celostátní sdružení obcí.

Zákon o vysokých školách či zákon o školném už dříve kritizovali studenti, Rada vysokých škol, Česká konference rektorů (ČKR). Podle Rady vysokých škol (RVŠ) je například návrh zákona o školném zcela nepřipravený.

Taktéž ČKR opakovaně diskutovala plánované změny ve vysokém školství včetně zavedení školného. Rektoři například nedoporučili přijetí zákona o finanční pomoci studentům, neboť je podle nich výhodný pouze pro komerční banky, nikoliv pro studenty a vysoké školy.

ČKR pak schválila připomínky k záměru zákona o vysokých školách, nová norma podle rektorů například limituje prvky samosprávy a nedostatečně vymezuje autonomii veřejných vysokých škol včetně oblasti hospodaření.

A RVŠ se nelíbí i novinky ohledně akreditací vysokých škol nebo zavedení funkčních míst docentů a profesorů. Podle rady Dobešův návrh není možné zlepšit, nýbrž pouze odmítnout.

Další informace:
Zasvobodnévysokéškoly.cz Sněm za svobodné vysoké školy
Lidovky.cz Rektor svolává kvůli reformám celou Karlovu univerzitu
Týden.cz Rektor: Hořící auta jako ve Francii? Dobešova reforma napáchá škodu větší
Lidovky.cz Dobeš si proti sobě poštval univerzity. Uslyší o nás, slibují studenti


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Dobešova drzost Čtvrtek, 19.Ledna 2012, 21:59:3

Udivilo mě, že Dobeš si dovolí předvolávat rektora Karlovy univerzity na kobereček. Co si o sobě myslí? Že žijeme v nevolnickém, feudálním státu, kde ministr poroučí rektorům jako svým podřízeným. Doufám, že mu rektor a akademická obec jasně odpoví.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.