Zákon o školném je nepřipravený. Přitom stál miliony, upozorňují univerzity

Vratislav Dostál

Rada vysokých škol se ve čtvrtek přidala ke kritikům zákona o školném. Podle univerzit je norma naprosto nepřipravená. A to navzdory faktu, že na přípravu dvou reformních zákonů měl Dobešův resort rok a půl a dotaci 93 milionů korun.

Návrh zákona o školném je zcela nepřipravený. Ve čtvrtek to uvedla Rada vysokých škol (RVŠ). Navíc se podle rady po očištění od nadbytečného textu zákon vejde na 1,5 strany. Z 93milionové dotace pak teoreticky vychází 46,5 milionu korun na přípravu jednoho zákona. Na přípravu dvou reformních zákonů měli přitom úřednící ministerstva školství rok a půl.

Ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných plánuje přeložit dva zákony, o vysokých školách a o školném. Akademici k nim mají celkem 65 připomínek. Podle Marka Hodulíka z RVŠ pak čítá z dvaapadesáti stránkového návrhu zákona o školném více než 50 stran doprovodných textů a zhodnocení dopadů právní regulace.

Přesto akademici k návrhu podle ČTK vznesli 33 připomínek, které mají dohromady 134 stran. Vedle nepřipravenosti mu vyčítají i to, že zde chybí návaznost na jiné zákony, analýza dopadů školného na studenty i státní rozpočet a v návrhu nejsou vyjasněné základní termíny jako třeba příjemce podpory.

Rada ostatně zavedení školného už dříve odmítla s tím, že školné povede pouze k postupnému zadlužování mladých lidí. „Absolventi nejsou schopni půjčky splácet," upozornil na zkušenosti ze zahraničí předseda Studentské komory RVŠ Miroslav Jašurek. V zemích, kde bylo školné zavedeno, se navíc podle průzkumu OECD nezvýšila kvalita škol, nýbrž se mnohem více než na vzdělávání soustředí na získávání peněz od studentů.

Vedle školného se akademikům nelíbí i novinky ohledně akreditací vysokých škol nebo zavedení funkčních míst docentů a profesorů. „Ten návrh není možné zlepšit, ten návrh je možné pouze odmítnout," uvedl pak k návrhu zákona Jašurek. Univerzity již dříve uvedly, že s nimi Dobešův resort návrh zákona neprodiskutoval, a přitom by se měl již v nejbližší době dostat na jednání vlády.

Dalších 32 připomínek vznesli akademici k návrhu zákona o vysokých školách. Na něm podle ČTK kritizují například zřízení funkčních míst profesorů a docentů, kdy by tyto tituly neměly celostátní platnost, nýbrž by byly vždy svázány jen s konkrétní univerzitou, která je udělila.

Další informace:

Českénoviny.cz Univerzity: Zákon o školném má 1,5 strany, příprava stála miliony

    Diskuse
    December 9, 2011 v 9.42
    Bludy o osobním kapitálu
    Máme nějaký osobnostní kapitál, který si můžeme navyšovat dejme tomu investicí do vzdělání? Nemáme, protože kapitál je je něco úplně jiného. Označovat slovem "kapitál" takovou věc, jako jsou osobní schopnosti člověka je stejný nesmysl, jako označovat slovem "filosofie" kadeřnické dovednosti a fantazii. Je to pouhé klamání lidí. Člověk, který se živí jen svou vlastní prací dobře ví, že nemá žádný kapitál, ale pouhou pracovní sílu, která je ještě ke všemu zbožím. Ano, část naší osobnosti je zbožím, pokud nemáme jiné prostředky k životu, než toto zboží prodávat. Takže vzděláním si nenavyšujeme žádný osobní kapitál, ale pouze zvyšujeme svou tržní hodnotu, která nakonec stejně závisí na kolísání nabídky a poptávky. Vzděláním si zajišťujeme jen to, že se prodáme lépe, než se prodají jiní. Nebo že se vůbec nějak prodáme, abychom zůstali naživu. Může být smyslem života jen samotná snaha udržet se naživu?
    SH
    December 10, 2011 v 12.09
    BLUDY O KAPITÁLU.
    Pojetí lidského kapitálu je jedním z mnoha základních bludů, které tvoří prvořadou teoretickou výbavu liberální politické filosofie a především z ní odvozené politické ekonomie dogmatického neoliberalismu, která dneska dominuje globálnímu diskursu. Převážně privátní majetek, který není určený k přímé spotřebě vlastníka, je v prvé řadě bohatstvím. Bohatství se stává kapitálem teprve tehdy, když jeho vlastnění dané osobě umožňuje zneužívat činnosti jiných lidí bezprostředně jen ve svůj prospěch. Kapitál tedy není materiální, či dokonce jen finanční entitou, ale mezilidským vztahem. Lidské vzdělání může tedy být v takovém pojetí rovněž kapitálem, leč tehdy a jen tehdy, když díky kupříkladu jím získané zvýšené informovanosti, daný jedinec využije kupříkladu cizího majetku ve svůj prospěch. Toto je zde nastíněno velice zjednodušeně, ale podstata snad je pochopitelná.
    SH
    December 10, 2011 v 12.17
    Ke školnému samotnému.
    Placení školného nesmí v žádném případě narušit jedno ze základních lidských právo, jímž jsou rovné šance na získání vzdělání. Pokud společnost nedokáže takové právo zaručit jinak, než bezplatným školstvím, pak jí nic nezbývá, než ho nerušit. A basta.