Úroky z půjček na školné by během studia mohl platit za vysokoškoláky stát. Pro deník Právo to uvedl ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných s tím, že jde o jednu z uvažovaných variant. Po dokončení školy by nicméně další úroky a jistinu spláceli sami absolventi. Dosud se přitom počítalo, že studenti zaplatí kompletní úroky samii.

„Stát tuto věc garantuje. To znamená, že by úroky za studenta zaplatil. A my nyní ekonomicky načítáme, co to všechno znamená,“ uvedl pro list Josef Dobeš.

Na dotaz, zda by absolventi pak museli úroky státu vrátit, ministr školství uvedl, že pokud by student ukončil studium v řádném termínu, úroky by vracet nemusel. „Předpokládáme, že ne. Ale všechno nyní opravdu propočítáváme. Hledáme ideální řešení,“ doplnil Dobeš

Podle propočtu různých ekonomů by přitom při školném 20 tisíc ročně a půjčce 100 tisíc korun (studium je pětileté) úrok činil v prvním roce studia tisíc korun, v druhém dva tisíce a v pátém logicky pět tisíc. Při splátkovém kalendáři deset let, s odkladem splátky jistiny pěti let by výše úroku činila 67 500 korun, diskontovaný úrok pak 59 515 Kč.

Současně se předpokládá, že půjčky začnou studenti splácet až poté, co dosáhnou průměrného platu v zemi. Nicméně úroky by jim až do této doby logicky narůstaly. Pokud pak bude odklad splátek jistiny, kdy se bude čekat na dosažení průměrného platu, třeba patnáct let, úroky se vyšplhají už na 117 500 korun.

„Diskutujeme o tom, kdy začne nabíhat úrok. To je stále otevřené. Jestli za studentem půjde úrok od chvíle, co dokončí studium a začne pracovat. Anebo od chvíle, co dosáhne na průměrný plat,“ uvedl pak v neděli ministr Dobeš pro televizi Prima.

V případě, že by stát úroky za posluchače VŠ uhradil už v průběhu studia, lze současně počítat s tím, že by stát osekal rozpočty vysokých škol. A s tím nesouhlasí akademici. Ostatně návrh rozpočtu na příští rok počítá s tím, že univerzitám klesne rozpočet o 1,3 miliardy korun. Podle akademiků se ale snížení financí odrazí na kvalitě vysokých škol.

V příštím roce by měly univerzity hospodařit s částkou 21,6 miliardy, tedy asi o tři miliardy méně než v roce 2009, kdy školy měly na jednoho studenta 72 tisíc korun. A podle místopředseda RVŠ Jiřího Zlatušky může snižování financí souviset právě s plánovaným zavedením školného.

„Už teď se vytváří deficit, který tím (školným) má být zaplněn," myslí si. Rada vysokých škol přitom zavedení školného odmítá. Podle akademiků totiž školné povede pouze k postupnému zadlužování mladých lidí.

„Absolventi nejsou schopni půjčky splácet," upozornil už dříve na zkušenosti ze zahraničí předseda Studentské komory RVŠ Miroslav Jašurek. V zemích, kde bylo školné zavedeno, se navíc podle průzkumu OECD nezvýšila kvalita škol, nýbrž se mnohem více než na vzdělávání soustředí na získávání peněz od studentů.

A školné odmítají taktéž studenti ze spolku SOS Student. Ti na začátku září začali sbírat proti zavedení poplatků za studium na vysokých školách podpisy pod petici.

„Studium je i v současné době pro studenty z neprivilegovaných vrstev nákladnou záležitostí, i bez školného. Zavedení školného na veřejných vysokých školách by tak prohloubilo, i přes různé navrhované sociální polštáře, rozdíly v reálných možnostech mezi chudými a bohatými studenty, pro velkou část mladých lidí by se takovéto studium stalo prakticky nedostupným," uvedli studenti v tiskovém prohlášení.

Se školným se přitom počítá v koaliční smlouvě současné vlády Petra Nečase, odložené placení by mělo být zavedeno od roku 2013. Podle studentů ale nemůže být vzdělání výsadou určité skupiny obyvatelstva, nýbrž musí být přístupné všem.

Podle zástupců spolku navíc není pravdou, že se zavedením školného zlepší úroveň vzdělání. „Pokud chceme upřímně zlepšit úroveň vysokoškolského vzdělávání, dosáhneme toho jedině systémovými změnami - změnami priorit, skutečnou podporou širokého vzdělávání, vědy a výzkumu a nikoli vylučováním části obyvatelstva ze vzdělávacího procesu na základě ekonomických omezení,“ myslí si studenti.

Naopak podle Dobeše je ale právě současný systém asociální. „Bohatí studenti studují zadarmo, za peníze daňových poplatníků. Jsou tam sedm let. Studují tři školy. Nedokončí je, protože na ně není vyvíjen tlak,“ uvedl příklad ministr s tím, že ten, kdo je „sociálně slabý nebo excelentní student, bude od školného osvobozen“.

Resort školství plánuje, že maximální výše školného bude 10 000 korun za semestr. Fungování plateb za studium má být řešeno v zákoně o finanční pomoci studentům, který počítá mimo jiné se systémem půjček a grantů.