Reformu vysokých škol kritizují až na Dobeše takřka všichni

Vratislav Dostál

Reformu vysokých škol kritizují kantoři, studenti i opozice. Vadí jim například změny v pravomocích škol, v pojetí profesorů a docentů nebo zavedení školného. Reforma se připravuje šest let a změny mají platit od roku 2013.

Reforma vysokého školství se nelíbí akademikům, studentům i opozičním politikům. Například rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl se na úterním veřejném slyšení v Senátu podle ČTK pozastavil nad návrhem, podle nějž by o ekonomických záležitostech univerzit rozhodovaly rady složené z regionálních politiků a podnikatelů.

„To by samozřejmě mělo celou řadu vážných problémů," uvedl. „Tendence posilovat v novém zákoně exekutivní pravomoci rektorů nejsou v pořádku," uvedl pak Jiří Zlatuška z Masarykovy univerzity. Vadí mu zejména oslabování pravomocí fakult a také změny v zastoupení akademického senátu.

Studenti se pak postavili proti plánovanému zavedení školného. To by prý vytvořilo sociální bariéru pro mnoho mladých lidí. Navíc zkušenosti ze zahraničí prý neprokázaly, že by se zavedením školného zvýšila kvalita vzdělávání.

A podle akademiků školné povede pouze k postupnému zadlužování mladých lidí. Rada vysokých škol už dříve také kritizovala chystanou novelu zákona o rozpočtových pravidlech, podle níž by prý školy byly ve svém hospodaření podřízeny ministerstvu financí.

V zemích, kde bylo školné zavedeno, se navíc podle průzkumu OECD nezvýšila kvalita škol, nýbrž se mnohem více než na vzdělávání soustředí na získávání peněz od studentů.

Vedle školného se akademikům nelíbí i novinky ohledně akreditací vysokých škol nebo zavedení funkčních míst docentů a profesorů. Rada se také ohradila proti pozměňovacímu návrhu k novele zákona o rozpočtových pravidlech, podle kterého by byly peníze vysokých škol podřízeny režimu státní pokladny.

„Tato změna by mimo jiné znemožnila těmto institucím (školám) převádět tyto prostředky na své bankovní účty, musely by být vedeny výhradně u České národní banky a ministerstvo financí by získalo oprávnění jednak k jejich krátkodobému ukládání nebo investování na finančním trhu a jednak by mohlo bez jakéhokoliv přesnějšího zákonného vymezení přímo stanovovat termíny a rozsah platebního režimu na účtech v ČNB," varovali už dříve zástupci škol.

„Já si osobně nedovedu představit, že by Senát schválil zákon o vysokých školách, se kterým by nesouhlasily vysoké školy," konstatoval pak v úterý senátor a stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

Sociální demokraté dlouhodobě kritizují nejen školné. Nelíbí se jim také zavedení funkčních míst profesorů a docentů nebo nový způsob akreditace. Podle nich by měl navíc resort školství brát ohled i na námitky opozice, neboť po volbách a případné výměně vládnoucích stran by se mohl vysokoškolský zákon znovu měnit.

Návrh reformy představilo ministerstvo minulý týden, počítá také s financováním podle kvality nebo slučováním menších škol. Návrh reformy zmiňuje také zavedení odloženého školného, kterému bude předcházet systém studentských grantů, půjček a spoření.

Další informace:

Českénoviny.cz Proti reformě VŠ vznesli námitky akademici, studenti i opozice