Pražští úředníci schválili několik stovek nezákonných úprav územního plánu

Úřady schválily nezákonné úpravy územního plánu. O stovky z nich žádali developeři, kteří se snažili navýšit ceny svých pozemků a budov. Schváleno jich bylo skoro 850. Nejspíš je provázelo korupční jednání.

(vd)

21.01.2014 11:31

Arnika

Od roku 1999, kdy byl schválen pražský územní plán, projednal magistrát přes 2000 změn a 1200 úprav tohoto dokumentu. Foto web Arniky

Namísto rodinného domu kancelářský mrakodrap. Přesně to umožňovali úředníci pražského magistrátu schvalováním nezákonných úprav územního plánu Prahy. O stovky úprav žádali developeři, kteří se snažili navýšit ceny svých pozemků a budov. Schváleno jich bylo skoro 850 a pravděpodobně je provázelo korupční jednání.

Sousedé se však o úpravě dozvěděli zpravidla až ve chvíli, kdy přijely stavební stroje. Proti 175 úpravám se poškození lidé stále mohou bránit soudní cestou. Zjistila to Arnika, která zveřejnila kompletní seznam úprav na svém webu. Poškozeným teď nevládní organizace nabízí právní pomoc. Tématu se minulý týden věnoval také týdeník Respekt.

„Občané, které navýšení koeficientů územního plánu poškodilo, se mohou obrátit na správní soud a požadovat zrušení úpravy. Arnika nabízí pomoc nejen zveřejněním seznamu úprav územního plánu, ale i při sepsání žaloby. Mnohé z úprav totiž umožnily rozsáhlou výstavbu poškozující rodiny v okolních bytech a domech, zábor zeleně a veřejných prostranství,“ uvedl vedoucí Centra pro podporu občanů Martin Skalský z Arniky.

Na magistrátu podle něj systematicky docházelo k upřednostnění zájmů developerů před rozumným rozvojem pražských čtvrtí. „Odhadujeme, že negativní dopad na Prahu mají přinejmenším tři čtvrtiny provedených úprav,“ zdůraznil Skalský z Arniky.

Čtyři desítky úprav schválil pražský magistrát ještě v roce 2013, přestože tvrdil, že kontroverzní úpravy už ke konci roku 2012 zastavil. Arnika připomíná, že to na schůzce se zástupci pražských občanských sdružení slíbil přímo primátor Tomáš Hudeček. Jak se však ukázalo, nebyla to pravda a navyšování koeficientů se provádělo dál, u některých schválených úprav je ale dosud rozhodnutí rozpracováno.

Arnika vybrala dvě pražské kauzy a obrátila se na ministerstvo pro místo rozvoj s podnětem, aby přezkoumalo provedené úpravy územního plánu. První případ se odehrál v Sedlci, kde developer na místě zrušených mrazíren plánuje masivní výstavbu bytových domů. Ve druhém případě jde o území Roztyl, kde místní lidé dlouhodobě bojují proti výstavbě mrakodrapové City podobné věžákům na Pankráci.

Ministerstvo vyhodnotilo celý problém jako příliš složitý a předložilo jej k vyřešení svému Poradnímu sboru pro stavební právo. „Na jeho stanovisko stále čekáme,“ tvrdí Arnika s tím, že pokud by se do situace vložilo ministerstvo, řadě poškozených občanů, ale i pražskému magistrátu, by to mohlo ušetřit náklady na soudní spory.

„Hlavním právním nedostatkem úprav územního plánu je především to, jak byly doposud schvalovány. Podle zákona totiž může územní plán měnit pouze demokraticky zvolené zastupitelstvo. Jenže úpravy prováděli celé roky jen úředníci po dohodě s developery,“ připomněla právnička Arniky Vendula Zahumenská.

Majitelé okolních nemovitostí a lidé žijící v poškozených čtvrtích tak podle ní nemohli uplatnit své připomínky. „Magistrát je tak připravil o jejich práva. Lidé se teď mohou bránit všem úpravám, které nejsou starší než tři roky, jak vyplývá ze správního řádu,“ doplnila Zahumenská.

Poškozeným lidem nabízí Arnika právní pomoc při podávání žalob proti nezákonným úpravám. Současná podoba seznamu úprav vychází přímo z dat magistrátu, není příliš přehledná a umožňuje jen omezené vyhledávání.

Arnika proto připravuje převedení úprav za poslední tři roky do přehledné databáze, kterou chce spustit v brzké době. Nevládní organizace chce data přidat do loni zveřejněné databáze více než 1500 změn územního plánu. Ta je dostupná na webu.

Od roku 1999, kdy byl schválen pražský územní plán, projednal magistrát přes 2000 změn a 1200 úprav tohoto dokumentu. Tuto již tak negativní praxi pražských úředníků a zastupitelů ještě dlouhých patnáct let posilovala skutečnost, že úpravy územního plánu se pořizovaly bez účasti veřejnosti a dokonce ani sousedé v nejbližším okolí plánované stavby se o úpravě nedozvěděli dříve, než byla schválená.

Praha však není jediné město, kde se takto plánovalo, obdobně se dělo například v Brně. Právě obyvatelé brněnských Majdalenek však dokázali před několika měsíci u Nejvyššího správního soudu vyhrát a díky tomu je dnes pořizování úprav územního plánu považováno za nezákonnou praxi.

Propříště musí pražští úředníci všechny úpravy pořizovat ve stejném režimu jako změny a za účasti veřejnosti. Podle Arniky se tato praxe netýkala jen velkých města, ale i menších, prokazatelně například Českých Budějovic a Prostějova.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.