Analýza změn územního plánu v Praze: vliv developerů zůstal

Podobu Prahy do značné míry stále určují developeři. Pavel Bém už sice v křesle primátora nesedí, jeho duch jako by ale stále ovládal rozvoj hlavního města. Zatímco nový územní plán je v nedohlednu, projednávají se stovky mimořádných změn.

(vd)

21.01.2013 15:11

Most-suchdol-04-xl

Za uplynulý rok schválilo zastupitelstvo osmašedesát změn územního plánu a dalších jednadvacet čeká na projednání s tím, že jejich přijetí doporučila městská rada. Vizualizace e-architekt.cz

Podobu Prahy i v současnosti do značné míry určují developeři. Alespoň to tvrdí sdružení Arnika, které hodnotilo uplynulý rok v souvislosti se změnami územního plánu. Zatímco ten nový je v nedohlednu, projednávají se stovky mimořádných změn, které umožňují zastavovat zeleň a zemědělskou půdu. Několik lidí na tom vydělá. Občany se přitom magistrát snaží držet zkrátka.

Podle sdružení Arnika vznikají důležitá rozhodnutí potají a dokumenty jsou natolik složité, aby se v nich běžný člověk pokud možno nevyznal. Takový závěr podporuje i analýza, kterou nevládní organizace zpracovala.

„Ukazuje se, že ani nové politické vedení města nemá sílu zastavit změny územního plánu, které nahrávají spekulantům s pozemky a developerům. Ochota zapojit do rozhodování o budoucnosti Prahy občany je stejně nízká, jako byla dříve,“ komentuje stav na pražském magistrátu Martin Skalský ze sdružení Arnika.

Náměstek primátora Tomáš Hudeček je přitom podle něj ve srovnání se svými předchůdci prvním odborníkem na územní plánování. „Je otevřenější směrem k veřejnosti a také se zdá, že není osobně napojen na žádné developerské skupiny. Na magistrátu je ale s těmito vlastnostmi pravděpodobně dost osamělý. Rozhodování o podobě Prahy stále výrazně ovlivňují skupiny politiků propojené s kmotry v pozadí,“ vysvětlil Skalský.

Z analýzy změn územního plánu sdružení Arnika mimo jiné vyplývá, že ze 198 změn, které zastupitelé projednávali v loňském roce, může mít 130 – tedy více než polovina změn – negativní dopad na životní prostředí. Velké množství z nich představuje další bytovou výstavbu nebo nová obchodní centra. Tyto negativní změny zabírají bezmála tisíc hektarů pozemků, tedy neuvěřitelná dvě procenta rozlohy celé Prahy – pro představu, jde o plochu více než 220 Václavských náměstí nebo 1300 fotbalových hřišť.

Za uplynulý rok schválilo zastupitelstvo osmašedesát změn územního plánu a dalších jednadvacet čeká na projednání s tím, že jejich přijetí doporučila městská rada. Město zahájilo také novou, takzvanou IV. vlnu celoměstsky významných změn územního plánu, do které spadá dvaasedmdesát projektů.

„Povolování developerských projektů formou změn územního plánu odporuje stavebnímu zákonu. Podle něj je zakázáno zastavovat zeleň a ornou půdu v případě, že ve městě lze stavět na jiných pozemcích. Všechny změny územního plánu, které nemají za cíl například zlepšení veřejné dopravy, založení nových parků nebo výstavbu škol, kulturních nebo zdravotnických zařízení, měly být dávno zastaveny,“ vysvětlila právnička Vendula Zahumenská ze sdružení Arnika.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.