Titulek opakuje jenom otázku „Out in the cold?“ jednoho amerického blogu, který se ptá po osudu podpory v nezaměstnanosti pro dlouhodobě nezaměstnané. Když členové/členky Kongresu odcházeli v prosinci na prázdniny, jedním bodem z nedokončeného legislativního procesu bylo totiž také prodloužení platnosti této podpory, jež skončila 28. prosince. Přitom si na pojištění platí zaměstnaní po celý pracovní život, takže nechránit je v nouzi je nejenom kruté, nýbrž i nespravedlivé. Podpora se týká 1,3 milionu Američanů.

Senát proto hned 7. ledna (po návratu „do práce“) podnikl první krok k nápravě: rozhodl se, že bude o novém zákonném opatření — jež by platilo tři měsíce (!) — diskutovat. (Nesměj se, čtenáři, složitému zákonodárnému procesu, který musí začat diskusí — v demokraciích, jimž se v Česku často říká „zavedené“, je to tak prostě „zavedeno“, zejména jde-li o občany potřebné.) Překvapením bylo, že návrh získal hned 60 hlasů k tomu nutných — šest z nich totiž patřilo republikánům, přičemž všech ostatních 37 republikánů bylo proti. Lze tedy očekávat, že Senát návrh po debatě přijme.

Cesta k úplnému schválení předlohy však bude trnitá. Jednak o ní musí hlasovat také Sněmovna reprezentantů, kde vládnou republikáni, a jednak už předseda SR John Boehner i pět z oněch šesti republikánských senátorů, kteří se vyslovili pro návrh, prohlásili, že mají podmínku: výdaje na podporu musí být „vyrovnány“ stejně vysokými škrty ve výdajích. V minulosti — a to několikrát dokonce i za prezidentství George W. Bushe — byly obdobné výdaje považovány za nouzové a nemusely být „kryty“ škrty. Předseda Senátu demokrat Harry Reid charakterizoval dnešní stanovisko republikánů jako „nové náboženství“.

Pouhou chvíli poté, co Senát rozhodl zahájit diskusi o návrhu na prodloužení podpory, vystoupil prezident Obama na schodišti Východní haly Bílého domu před skupinou nezaměstnaných (čtenáři, promiň povzdech: nevím, že by se český prezident — snad stále ještě socialista? — jakoukoliv formou setkal s nezaměstnanými. Ptám se s vědomím, že i Obamovo vystoupení je v první řadě gesto). Obama chtěl přirozeně zdůraznit nutnost obnovy podpory pro dlouhodobě nezaměstnané, vykřesal však i další jiskřičku naděje: přednesl pro nastávající rok stručné ekonomické poselství. „Naši podnikatelé,“ prohlásil, „vytvořili od chvíle, kdy jsme byli na dně, více než osm milionů pracovních míst.“ A obrácen k podmračeným nezaměstnaným dodal: „Amerika posiluje a kráčí kupředu. Musíme však udělat víc, abychom zajistili, že se na tomto růstu podílejí všichni Američané. Ještě stále je spousta lidí, kteří zápasí (s nouzí).“

V této souvislosti stojí za zmínku obrat republikánské rétoriky. Zatímco dosud kritizovali prezidenta za slabou hospodářskou politiku jako hlavní příčinu rostoucí — nebo stagnující — nezaměstnanosti, tvrdí nyní, že finanční potíže polevily natolik, že vlastně podpory v nezaměstnanosti není zapotřebí.

Levicoví ekonomové uvádějí mnoho příkladů obecně prospěšných škrtů, z nichž několik citujeme. Např. skončením daňových úlev pro korporátní trysková letadla by stát ušetřil během desíti let 2,702 miliardy dolarů. Podobné opatření týkající se golfových hřišť by znamenalo úsporu 619 milionů rovněž v průběhu deseti roků. Přinutit ropné společnosti zaplatit škody jimi způsobené by během deseti let vneslo 1,058 miliard. A podobně.

Na doplnění ještě několik rovněž výmluvných údajů. Současný počet dlouhodobě nezaměstnaných — 1 300 000 — by se do konce tohoto roku mohl dle odhadů vyšplhat až na 4,9 milionu. Hospodářství jednotlivých států také ztrácí týdně zhruba 400 milionů dolarů, neboť nevyplácená podpora se projevuje ztrátami v obchodní síti, a tím i ve státních daních. Dokud byla podpora vyplácena, 600 tisíc dětí se v roce 2012 nepropadalo do chudoby — neprospívá totiž pouze dotčeným jednotlivcům, nýbrž i jejich rodinám.

Zatím jsou ovšem dlouhodobě nezaměstnaní Američané „venku na mraze“. Je vlastně s podivem, že pokud je známo, nezmohli se — dosud — ani na žádnou viditelnou nátlakovou akci, i když se o jejich situaci píše a sem tam se objevují i v televizních záběrech. Proslulý filmový režisér Scorsese ukazuje ve svém novém trháku bujný život (bujný zdaleka nejenom finančně) podvodného byznysmena z Wall Streetu. Nezdá se, že by život dlouhodobě — ale případně i krátkodobě — nezaměstnaného byl v USA, případně v jiné zavedené demokracii, byl třeba pro filmaře námětem stejně vzrušujícím.