Jak zaměstnat nezaměstnané?

Martin Potůček

Rostoucí nejistotu zaměstnání lze přirovnat k zatahující se šedé obloze, která hrozí každou chvíli průtrží mračen. A celou desetinu dospělé české populace, už český stát a česká ekonomika do deště nemilosrdně vystrčily.

Práce je zdrojem obživy. Od zaměstnání se odvozuje sociální status. Zaměstnání formuje náš životní styl a je jedním z důležitých zdrojů naší sebeúcty. Vysokou nezaměstnanost dnes proto lidé právem vnímají jako největší problém české společnosti. I když zrovna práci mají.

Rostoucí nejistotu zaměstnání lze přirovnat k zatahující se šedé obloze, která hrozí každou chvíli průtrží mračen. A celou desetinu dospělé české populace, to je přes půl milionu lidí, už český stát a česká ekonomika do deště nemilosrdně vystrčily...

Většina receptů, které politické strany a hnutí předepisují na léčení tohoto, řečeno slovy lorda Beveridge, sociálního zla, nepřináší nic nového. Hlavně musíme víc investovat = lít víc a víc peněz z veřejných rozpočtů do nenasytných chřtánů stavebních firem! Temelín. Dálnice. Železniční koridory. Mnoho nových tunelů… A nesmíme ani opomenout lákat zahraniční investory. Daňovými prázdninami. Sociálním dumpingem, především uměle nízkými mzdami.

A vinu za to, že vysoká nezaměstnanost i tak přetrvává, je třeba v posledku svést na její oběti, na nezaměstnané samotné. Nedokázali se přizpůsobit nárokům trhu. Právě absolvovali školu a nemají praxi. Určitě by jim onemocněly děti. Je jim už přes padesát. Jsou opálení… Suma sumárum, ono jim stejně tak jako tak vyhovuje nepracovat a žít životem dávkových příživníků…

Originální a nosná idea, jak zkrotit nezaměstnanost ve stárnoucí Evropě, se v Česku zatím ujala jen na papíře, a to v programovém dokumentu ČSSD „Politika zaměstnanosti. Bílá kniha“, představeném veřejnosti v červnu tohoto roku. Poprvé ji ale zformuloval už koncem 80. let minulého století známý dánsky sociolog a teoretik sociálního státu Gøsta Esping-Andersen.

Ano, populace bude stárnout. Jistě, budou se zvyšovat nároky na zdravotní a sociální zabezpečení. Nároky, které jsou v evropských zemích hrazeny z rozhodující části z veřejných rozpočtů. Sociální a zdravotní služby, kterých bude potřeba stále více, mají ale svá specifika. Jsou náročné na lidskou práci.

Mnohé z nich nejsou naopak příliš náročné na kvalifikaci. Více se v nich uplatňují ženy, které bývají, jde-li o vyhazov, na řadě první. Jsou jen málo nahraditelné stroji. A poptávka po těchto službách je rozložena rovnoměrně po celém území státu. Tedy i v těch problémových regionech, kde v důsledku kolapsu mnoha podniků došlo k výraznému útlumu poptávky po práci.

Chce to jediné: zbavit se stereotypu uvažování, uvězněného v klinči maskulinního industriálního modelu růstu. Provést strategický manévr, který by ve státním rozpočtu přesunul několik málo tak jako tak plýtvavě rozhazovaných investičních miliard do rozvoje zdravotnictví a sociálních služeb. Včetně lázeňství, kterému minulá vláda, ne nepodobná středověkému felčarovi, naopak nedávno pustila notně žilou.

Politici, jste na doslech?

    Diskuse
    October 31, 2013 v 2.41
    Ten článek mi mluví z duše
    investice z naprosté většiny do hromadné dopravy, podpora lokální výroby potravin (na zahrádkách) a energie (na střechách a větrnících, pro akumulaci využít mimojiné elektrifikovanou železnici), týden navíc dovolené proplacené pojišťovnou ve veřejném ozdravovacím zařízení (lehká turistika v NPcích ). To je program pro (r)Rudozelenou koalici
    October 31, 2013 v 6.18
    Ve zmiňované Bílé knize se také píše: „Naší ambicí je minimalizovat úroveň nezaměstnanosti tak, abychom se v horizontu pěti let dostali z nynějšího 7. místa mezi první pětici zemí EU s nejnižší mírou nezaměstnanosti.“

    Jaká míra nezaměstnanosti to tedy bude? Opravdu to někoho uspokojuje?

    Není to tak, že v tu dobu bude opět méně zaměstnaneckých míst?

    Mizí šance na placenou (zaměstnaneckou) práci. Chce to hledat prostor pro práci, která umožní seberealizaci člověka

    Asi to chce uvažovat o zavedení nepodmíněného základního příjmu

    www.vseobecnyzakladniprijem.cz

    P.S. Martina Potůčka si vážím natolik, že je mi divné, proč tak tíhne k ČSSD. V občanském prostoru by mu, si myslím, bylo lépe …

    October 31, 2013 v 12.15
    základní příjem nebo zkrácení pracovní doby, co je dnes reálnějšího
    Osmihodinovou pracovní dobud nahradit šesti hodinami práce a
    1) jednou hodinou aktivitou ve veřejných organizacích (včetně sportovních klubů, politických stran, náboženských organizací, zájmových kroužků od včelarů přes zahradníky po astronomy)
    2) jednou hodinou ve vzdělácích programech, dle výběru a potřeby
    Na to vše včetně proplaceného týdenního pobytu ve veřejné ozdravovně (dnes wellness) by měli nárok také nezaměstnaní
    MK
    October 31, 2013 v 12.36
    Pane Imrichu,
    Co je reálnější nevím. Ale vím, že je jen jeden způsob, jak to zjistit. A zároveň to, že jen ti, co se nebáli žádat nemožné, dosáhly možného. Ty dva koncepty se přece vůbec nevylučují.
    October 31, 2013 v 12.49
    Mě osobně by se také líbilo obojí
    co se týká, nepodmíněného příjmu, měl by být takový koncept proveden celosvětově ( forma minimálního příjmu) , státy bez takového sociálního minima pro každého, by se neměli účastnit světového obchodu, jinak stále bude docházet k akumulaci bohatství na severu a k ekonomické migraci jakou vidíme dnes.
    October 31, 2013 v 12.51
    Veřejná ozdravovací zařízení

    Podpořit lázně dáva smysl, velká část je jich ve veřejném vlastnictví měst, nebo státu. Je to opomíjená součást celostní medicíny, která má v západním lékařství svoji tradici. Podpořil bych vznik nových veřejných ozdravovacích zařízení v oblastech se zachovalo přírodou, kde samotný pobyt má léčivé účinky. V kombinaci s lehkou především pěší turistikou, v rámci procedur by bylo možno podpořit zaměstnanost v izolovaných oblastech s velkou neazměstnaností v pohraničí v opuštěných budovách, bez nutnosti stavět zde sjezdovky a jiné zhovadilosti. Je třeba přejít aktivně projekty s věřejnou účastí do protiútoku k aktivitám developrů cílícím pouze na zisk. Vysokými standarty pro kvalitu a lokálnost potravin, energetickou skromnost a soběstačnost zařízení, procedur využívajících místních podmínek a to vše hrazené z prostředků zdravotních pojišťoven, by se peníze neztácely nejen za hranice, ale ani jen do soukromých kapes. Týden ročně takto hrazeného volna v ČR pro každého i pro nezaměstnané.Terapeutické účinky změny a působení nového prostředí, seznámení s novými lidmi by na psychosomatické problémy, spolu s celkovými zdravotními prohlídkami a navrženými procedurami, včetně pracovních, lehké turistiky a třeba jen čtení, by měl obrovský preventivní vliv na vznik nebo zhoršení chorob, dnes jsme z medicínského hlediska nemocní všichni ať fyzicky nebo duševně.