Prezidentské projevy

Polský a slovenský prezident ve svých projevech na přelomu roku hovořili o rodině, evropských fondech a národních výročích. Český prezident hovořil o dílčích politických krocích.

Polský prezident Bronisław Komorowski hovořil ve svém novoročním poselství (text je dostupný na webových stránkách prezidentské kanceláře a video na youtube) o čtvrtstoletí „polské svobody“. Letos 4. června uplyne dvacet pět let od volebního „vítězství tábora svobody a solidarity“ z roku 1989. Podle Komorowského se oním vítězstvím leccos zlepšilo. Nelze ale usínat na vavřínech. A tak jedním z hlavních úkolů, které na Polsko v roce 2014 čekají, je pokračovat v modernizaci.

Symbolem našeho rozvoje, našich úspěchů,“ říká k tomu Komorowski, „jsou ne bez problémů vznikající silnice a dálnice. Před našima očima Polsko vyrovnává civilizační rozdíly, novými cestami se stále lépe propojuje se světem.

Proto také Komorowski během vánočního poselství navrhl pojmenovat nově dvě dálnice – tu z Varšavy na Západ jako dálnici Svobody. Z přístavního Gdaňsku na jih by pak řidiči a řidičky mohli jezdit po dálnici Solidarity. „Křížení historické, mezilidské, rodinné a národní solidarity se svobodou je“ totiž podle Komorowského „nejsilnějším a nejhezčím zdrojem polské energie, polských úspěchů a polských nadějí.

Zdrojem naděje jsou pro polského prezidenta rodina (v projevu vyjmenoval iniciativy, které ve prospěch rodin podniká) a „viditelné positivní důsledky našeho členství v Evropské unii. Mimo jiné ohromné prostředky, které Polsko získalo“. Podle Komorowského jsou evropské prostředky „velkou šancí na urychlení rozvoje“ na úrovni státu i jednotlivých obcí.

Své novoroční poselství pak Komorowski uzavřel tezí, že oslav dvaceti pěti let polské svobody by se měli účastnit všichni Poláci. Mimo jiné proto, že jde o příležitost k „posílení národní sounáležitosti a národní hrdosti“.

V šesti minutách svého projevu polský prezident řekl, že chce provádět politiku prorodinnou a proevropskou. Že Polsko může být hrdé na vzájemnou solidaritu svých občanů. A mezitím popsal neoliberální sen, podle kterého může v měnící se zemi každý najít své důstojné místo, ne každému se to ale ještě povedlo. Pokud jde o symboly, je třeba dodat, že za zády měl Komorowski prapory Polska a Evropské unie.

Zatímco od Komorowského polští občané během jeho mandátu ještě jedno novoroční poselství uslyší, končí až v létě 2015, jeho slovenský kolega Ivan Gašparovič letos na Nový rok hovořil naposledy (text je dostupný na webových stránkách prezidentské kanceláře, video na webových stránkách televizní stanice TA3). A držel se přitom svého volebního hesla – Myslím národně, cítím sociálně. Právě delší pasáž věnovaná sociálním problémům přitom nejvíce stojí za citaci.

Klíčovým problémem se stává polarizace společnosti,“ řekl Gašparovič. „Rozděluje nás na chudé a bohaté, vytváří skupinu lidí bez příjmů z práce, ale i bez přístupu ke vzdělání, zaměstnání, k informacím a reálným možnostem života.

Udržování soudržné společnosti, sounáležitosti, dialog, vzájemné naslouchání a respektování se je nevyhnutelné. Týká se to všech činitelů veřejné politiky, podnikatelských kruhů, církví, rodin, ale i nás jednotlivců. Jak v časech sociálního smíru, tak i v čase krize.

Nesmíme zapomínat, že pokud jsou sociální rozdíly důsledkem nerovných příležitostí, nespravedlivého oceňování za práci, nedostatku pracovních příležitostí, snižuje to šanci na systémové udržování společnosti jako vzdělaného, mravně spojeného, rozvojeschopného celku.


Onen sociální motiv je důležitý kvůli „atmosféře přejícnosti a spolupatřičnosti k sobě, našim rodinám přátelům. Ale i k našim vesnicím, městům a našemu státu, který je naším společným domovem“. Národní motivy v Gašparovičově projevu ještě zvýrazňovala slovenská vlajka a prezidentská standarta za jeho zády a slovenský znak po jeho pravé ruce.

Slováci mohou být podle Gašparoviče hrdí na své automobilky, programátory, vědce, kteří nacházejí mezinárodní uplatnění i vína vyhrávající v mezinárodních soutěžích. Díky schopnosti procházet systémovými změnami Slovensko zvládne i současnou ekonomickou krizi. Pomoci mu v tom může i návrat „k osvědčeným hodnotám, které nám vždy pomohli přežít – k rodině, půdě, víře, vzdělanosti a smysluplné práci“.

Uvědomit si schopnost systémových změn a získat „možnost historické reflexe a budoucí vize našeho bytí nám bohatě poskytne právě začínající nový rok. Připomeneme si během něj tři významné milníky naší novodobé historie – 70. výročí Slovenského národního povstání, 25. výročí Sametové revoluce a 10. výročí našeho členství ve dvou pro nás nejvýznamnějších integračních seskupeních – Severoatlantické alianci a Evropské unii.

Kromě toho Gašparovič vyzval občany k účasti ve volbách prezidenta, europoslanců a členů městských a obecních samospráv. A poděkoval občanům za podporu během deseti let, během kterých vykonával prezidentský mandát. Mezi „cíle Slovenské republiky“, které se snažil naplňovat, Gašparovič zařadil především zachování a rozvoj slovenské státnosti, bezpečnost a spolehlivost Slovenska jako partnera v NATO, EU a eurozóně.

I Gašparovič kromě závěrečné osobní pasáže svého novoročního projevu hovořilo Slovensku, nebo přinejmenším o své představě Slovenska a jeho obecných charakteristikách. Vánoční poselství českého prezidenta Miloše Zemana (text na webových stránkách Pražského hradu, video na webu ČT) bylo ve srovnání s vystoupeními jeho dvou kolegů nejkonkrétnější.

Zeman mimo obecných pasáží opřel svůj projev o pět vlastních vybraných politických rozhodnutí – nevyhlašovat amnestie a neudělovat milosti, zlepšit vztahy s institucemi Evropské unie, stabilizovat Ústavní soud, odevzdávat část svého platu na splácení státního dluhu a sjednocovat společnost.

Jak tyto sliby naplnil a zda se v projevu vyjádřil opravdu k tomu nejdůležitějšímu, co v uplynulém roce dělal, to může český čtenář posoudit sám. Prapory ani znaky nebyly v záběru za Zemanem žádné. A jeho projev byl tak konkrétní a tím pádem dílčí, že obecnou tezi k porovnání s projevy Bronisława Komorowského a Ivana Gašparoviče v něm nenajdeme.

Úvodní odkaz na Tomáše G. Masaryka je pak problematický. Ze Zemanovy strany jde zřejmě o omyl. „Až do roku 1948 měly tyto projevy charakter vánočních poselství,“ řekl Zeman. „První novoroční projev přednesl 1. ledna 1949 Klement Gottwald.“ Jenže podle Národních listů uložených v Národní knihovně přinejmenším v prvních letech Československé republiky Tomáš G. Masaryk novoroční projevy přednášel.

Že se neuchovaly jako tradice, můžeme snad přičíst za vinu zhoršujícímu se Masarykovu zdraví. Jak informují o presidentově novoročním programu Národní listy z roku 1928: „Pan president překvapil návštěvníky svěžím vzezřením a dobrým humorem.

(Pro správné zobrazení níže odkazovaných stránek potřebujete plug-in pro soubory .djvu – například dostupný na camonova.net.)

1919: Novoroční projev presidenta Masaryka. K deputaci Národního shromáždění  (2. ledna 1919)
1920: Politický přehled. Československý stát. Projevy presidenta T. G. Masaryka o hlavním úkolu republiky v novém roce (2. ledna 1920)
1921: Presidentův nový rok (3. ledna 1921)
1922: Presidentův novoroční projev (2. ledna 1922)

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.