Klaus odchází

Jan Šabata

S amnestií souhlasím, okolnosti nezkoumám, ale stydět se za Václava Klause už nepřestanu.

K Vánocům už tradičně několik let dostávám diář. Mám rad malý, ale ne úplně, na výšku mívá čtrnáct a půl centimetru, na šířku dvaaosmdesát milimetrů a pevné desky.

Na třináctou hodinu prvního ledna jsem si do něj napsal: Klaus odchází. Poctivě jsem usedl v daný čas k televizi, vyslechl slavnostní fanfáry a uhranutě vyposlechl slova na rozloučenou, včetně vyhlášení částečné amnestie. S tou souhlasím, na počet obyvatel máme nechutně mnoho vězňů. Podrobnosti zkoumat nehodlám, od toho jsou tu povolanější.

×
Diskuse
January 4, 2013 v 21.12
Nechci autorovi vůbec nic vyvracet. Ale kvůli mladým čtenářům, kteří by si třeba mohli udělat zkreslený obraz skutečnosti, chci napsat, že jsem v době svých studií na gymnáziu znala několik lidí, kteří leckde zpívali písně Karla Kryla, aniž je kdo za to zavřel. Asi je nikdo nepráskl...
January 4, 2013 v 21.21
podařený fejeton
Nám na Borech za jakási pochybení zakazovali dívat se na televizi. Dodnes mi není úplně jasné, o co všechno jsem přišel. Ale za to jsem viděl celu, kde seděl Stanislav Kostka Neumann.
January 7, 2013 v 11.10
Připomínka Evy Hájkové je správná. Písničky Karla Kryla se běžně hrály a nemívalo to fatální důsledky.
Na televizi jsme nechodili. Sem tam našemu oddělení v neděli promítli film. Sedávali jsme v promítací místnosti ob řadu židlí, abychom si nemohli se spoluvězni "špitat", šlo o uzavřené oddělení a mluvili jsme jen s kamarády na cele a málo s hlídači.
Nezapomenutelnou vzpomínku mám na kterýsi slovenský film. Když zkončil, zvedl se o kousek dál sedící Ruda Battěk a pravil: "Pán velitěl, žurnál něbol!"
Přeji pěkný den.
January 7, 2013 v 11.13
Omlouvám se za "z" ve slově skončil.