Zvoní tradičnímu Mikuláši v Nizozemsku hrana?

Letošní oslavy příjezdu Sinterklaase doprovázel spor připomínající debatu, která se vedla v ČR nad zobrazením cikánů v Ladově Mikešovi. S nizozemským Mikulášem totiž přijíždějí i černí služebníčci – podle kritiků symboly diskriminace a připomínky doby otrokářství.

Každý rok v listopadu připlouvá ze Španělska do Nizozemska protějšek našeho Mikuláše – Sinterklaas – a spolu s ním houf pomocníků se začerněnými obličeji, černými kudrnatými parukami a na červeno obarvenými rty. Jedná se o Černé Petry (Zwarte Piet), kteří mají představovat rozpustilé a veselé postavy. Hodné děti odměňují sladkostmi a ty zlobivé si odvezou s sebou v pytlích zpět do Španělska. Alespoň tak tomu bylo i letos.

Příjezd Sinterklaase je především dětmi dlouho očekávanou a sledovanou událostí, kterou přenáší nizozemská média v přímém přenosu. Podle tradice spadající do začátku 19. století připlouvá postava v červeném hábitu, s bílými vousy a berlí na historickém parníku a vylodí se vždy v jiném městě. Poté se vydává potěšit děti do zbytku země. Ve většině nizozemských rodin je tato tradice oblíbenější a významnější událostí než Vánoce.

Ještě před několika lety nenapadlo nikoho v politicky velmi korektním Nizozemsku považovat tento svátek za rasistický a ponižující. V letošním roce se ale hlasy vnímající roli Černých Petrů jako nedůstojnou ozývaly na veřejnosti velmi významně.

Hlavním mluvčím postoje se stal umělec antilského původu Quinsy Gario. Právě ve skupině přistěhovalců karibského původu, která v Nizozemsku žije přibližně od 70. let minulého století, rezonuje tento názor nejsilněji. V 17milionovém Nizozemsku žije přibližně 150 tisíc lidí z Nizozemských Antil a 350 tisíc ze Surinamu. Tato část obyvatel nyní říká, že Černý Petr ztělesňuje slouhu afrického původu, který vykonává pro Mikuláše podřadné práce. Tím připomíná dobu otrokářství z 19. století, kdy byla černá rasa považována za druhořadou, navozuje rasistické myšlenky a podporuje nerovnost a diskriminaci. Cílem snažení příslušného hnutí je změnit tradiční podobu oslav nejlépe odstraněním či úpravou postavy Černého Petra.

Debata byla tento rok silnější než dříve, i díky tomu, že se téma dostalo do širokého povědomí po vystoupení Quinsyho Garia v oblíbeném televizním pořadu dvojice Pauw&Witteman. Kromě toho vůbec poprvé podala skupina lidí oficiální stížnost proti příjezdu Sinterklaase do Amsterodamu (jejich veřejné slyšení na amsterodamské radnici je veřejně dostupné na internetu). Stížnost však byla odmítnuta jak starostou Amsterodamu Eberhardem van der Laanem, mimochodem ministrem pro integraci z letech 2008-2010, tak i odpovědným soudem v odvolacím řízení, a slavnost proběhla stejně jako každý rok.

Otázkou Černého Petra se zabývala i speciální komise pracující pro Vysokého představitele OSN pro lidská práva pod vedením Jamajčanky Verene Shepherdové, která vyzvala nizozemskou vládu, aby podala vysvětlení k celé záležitosti. V nizozemské odpovědi se uvádí, že vláda si je vědoma, že postava Černého Petra může někoho urážet, ale že se jedná o tradiční zábavu určenou především pro děti. Výsledkem celého řízení nakonec bylo doporučení komise nizozemské vládě, aby podpořila a usnadnila otevřenou diskusi v nizozemské společnosti o tomto fenoménu.

Mezi veřejností je přitom tradiční způsob oslav velmi populární a má řadu zastánců. Na Facebooku vzniknuvší skupina, která podporuje zachování Černých Petrů, získala během velmi krátké doby dva miliony příznivců. Joost van Keulen, radní města Groningen, kde letos proběhl celonárodní příjezd Sinterklaase, vzkázal Verene Shepherdové, že se jedná o oslavu a zábavu pro děti a že nemá s rasismem nic společného. Lakonicky se k celé situaci vyjádřil také premiér Mark Rutte, který pro nizozemskou televizi uvedl: „Černý Petr je zkrátka a dobře černý, na tom nemůžu nic změnit.“

Nizozemští komentátoři však v souvislosti se vzniklou situací upozorňují na něco jiného. Určitá nechuť a netečnost nejen politiků, ale i veřejnosti zabývat se seriózně argumenty odpůrců Černého Petra může ukazovat na to, že v Nizozemsku skutečně existuje latentní rasismus, ale zatím si o tom nikdo netroufne veřejně debatovat.

Není od věci připomenout, že souběžně s touto debatou publikovala Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti každoroční hodnotící zprávu pro Nizozemsko. Zpráva konstatuje pokrok v některých oblastech, nicméně zmiňuje řadu přetrvávajících problémů – zobrazování Islámu a muslimů v určitých médiích jako hrozbu pro nizozemskou společnost, chybějící národní strategii pro inkluzi Romů nebo přípravu zákonů ztěžujících usazování nizozemských občanů antilského původu v Nizozemsku.


Další informace:
Huffington Post Dutch 'Black Pete' Debate Rattles Country's Self Image With Claim Of Latent Racism
Council of Europe Council of Europe’s Anti-Racism Commission publishes new report on the Netherlands
United Nations Human Rights Black Pete&Sinterklaas: UN experts encourage respectful national debate on Dutch tradition

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Přeznačování významů Neděle, 29.Prosince 2013, 16:01:15

Spor o Černého Petra v Nizozemsku se podobá sporu o předvolební plakát Švýcarské lidové strany (SVP) z roku 2007. Černou ovci bílé ovce vystrkují ze Švýcarska. Pojmu "černá ovce" rozumíme i v Čechách, ale ne jako symbolu nelegálního přistěhovalce s tmavou kůží. SVP tento symbol ukradla pro své účely a přeznačila jeho význam. Mimo SVP probíhala vážná debata, zda jazyový obrat "černá ovce" zakázat a jestli se smí vypustit z úst ve slušné společnosti.
Stejně tak si Quinsy Gario přihřívá svojí polívčičku a vkládá do Černého Petra symboliku svojí agendy.
Svého času protestovali zástupci původních obyvatel Ameriky proti uvedení opery Prodaná nevěsta, protože v ní vystupuje postava Indiána. Divím se, že ta opera už dávno není zakázaná už jen kvůli jménu - Prodaná nevěsta. Taková komercializace lidské bytosti, obchod se ženami, považte!

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.