Česká hygiena a jak Cigáni unášejí děti...

Zobecňující tvrzení v sobě skrývají velké nebezpečí: podněcují a utvrzují nenávist k jiným skupinám obyvatel. Dobrým cvičením je ocitnout se v kůži pomlouvané skupiny. Je to totiž opravdu velmi nepříjemné.

V době, kdy propukla aféra kolem „rasistického“ kocoura Mikeše, jsem napsal článek „Češi smrdí“... Teď jsem si téměř jistý, že prakticky všichni z vás měli nějakou divnou chemickou reakci při přečtení posledních dvou slov předchozí věty. Ti pozornější si všimli, že jsou tam uvozovky. To znamená, že netvrdím, že Češi smrdí. Ten článek, na jehož základě mi volali i z rádia a dalších médií a byl jsem propírán v různých dlouhosáhlých blozích, nepojednával o tom, zda Češi smrdí (i když musím přiznat, že ve srovnání s dodržováním osobní hygieny na Západě jsou Češi národem, který na to prostě tolik nedbá), ale chtěl jsem dát Čechům pocítit, jak se cítí celý jeden národ, jenž je jiným zesměšňován, resp. pejorativně označován. Protože skoro všichni, včetně různých romských hnutí a nevládních organizací, se shodli, že to, že se ve známé české knize objeví informace o tom, jak Cigáni unášejí děti, problém není.

Protože nejsem Rom, považuji to nejen za vtipné, ale i za jisté svědectví, že kdysi se asi takové případy objevovaly. Kdybych byl mladý, bílý Čech a zaslechl tuto větu, podivil bych se, že „cigáni“ ještě k tomu všemu unášejí děti. Takže nejsou jen hluční a nepořádní, mají hodně dětí a pobírají sociální dávky...

A kdybych byl malý Rom, divil bych se taky, neboť bych už dávno věděl, že gádžové o nás tvrdí, že krademe, jsme hluční a rádi bereme sociální dávky. A neradi pracujeme. Ale že i unášíme děti?

Jako homosexuálovi mi je nepříjemné, když někdo v afektu použije v negativním smyslu slovo buzerant. A to se děje absolutně každý den, včetně lidí na úrovni, kteří toto slovo otevřeně a nahlas rádi používají pro někoho, koho chtějí potopit, zničit, poplivat. Sám si pokládám otázku, co jsme udělali špatného, že jsme si vysloužili označení někoho, koho chce někdo ponížit nebo rovnou zmlátit... A proč vůbec slovo označující „mě" pochází ze slovesa buzerovat, což ve skutečnosti znamená někoho otravovat nebo prudit. To ale nic neznamená pro lidi, kteří buzeranty nejsou. A mnozí z nás, abychom svou pozici upevnili, papouškujeme to, co tvrdí ostatní, jednoduše řečeno, kolaborujeme. A to samé se dalo pozorovat i u těch „neprotestujících" romských organizacích, které nechaly kauzu kocour Mikeš umírat.

Všichni jsou házeni do jednoho pytle, ale ne všichni jsou stejní. Záměrem článku s názvem „Češí smrdí" bylo pouze přinést dosud málo známou informaci o tom, že v Brazílii všech 190 milionů obyvatel alespoň jednou zaslechlo výraz „banho tcheco“ (= česká sprcha, přesněji, že se „myje počesku").

Nikdo neví, kde se ten výraz objevil, ale výraz „tcheco" (= Čech) se používá v kontextu s někým, kdo na hygienu dbá méně než ostatní.

Je to správné? Jak se cítíte?

Reakce většiny z vás bude, že si řeknete: „Ale já jsem čistej!" nebo „A co ti Brazilci ve favelách? Ti jsou čistí a voňaví?" Objeví se i takoví, kteří pak tvrdí, že to je přirozené a že všechny ty deodoranty, spreje, antiperspiranty a bůhví jaké další sajrajty jenom poškozují náš organismus. Někteří z vás si řeknou, že jim to připadá i sexy. A pak se najdou i ti, kteří s tím budou souhlasit a sami si vybaví pár případů, kdy museli přežít pižmo cizího člověka. Ale nic to nemění na tom, že se prostě do Brazílie dostal výraz „banho tcheco" a že to není pro většinu Čechů příjemné. Zda to je fér nebo ne, už je vedlejší.

A tehdy jsem ještě neotevřel další Pandořinu skříňku: výraz „tcheca" (= Češka) se dá přeložit i jako vagína, ale hovorově, až vulgárně. Proč? Nikdo neví. Stejně jako tady existuje třeba výraz španělský ptáček. V knihách od spisovatele Jorgea Amadoa se psalo, že nikdo nepoznal pravou ženu, dokud nezažil sex s Polkou. To musí být pro katolické Polsko velmi urážlivé a nepochopitelné, stejně jako Bulharsko nepochopilo, proč David Černý umístil na Entropu turecký záchod místo třeba pláží.

Teď se to zmatení kolem slova „tcheca“ milionkrát znásobilo, protože se minulou neděli odvysílala premiéra nové reality show „As Tchecas do Brasil“ (= Češky v Brazílii; odkaz na YouTube pod článkem). Jelikož mluvíme o obrovské zemi, mluvíme zároveň o několika desítkách milionů diváků sledujících dvě Češky vypadající jako go-go tanečnice nebo modelky, chcete-li, které cestují po Brazílii a poznávají tamější kulturu a zvyky. Tato reality show byla vytvořena jenom proto, aby se dal použít dvojsmysl v televizi a mohl tak ošálit brazilskou obdobu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Celou dobu totiž člověk nezjistí, který smysl výrazu „tchecas" mají aktéři zrovna na mysli.

To pak podporuje mínění Brazilců o Češkách jako příslušnicích nejstaršího řemesla. Dále vás určitě musí urážet, že když ve světě mezi gayi řekne chlap, že je z České republiky, ostatní se ho hned zeptají, jestli také točí porno.

Takže většina Romů neunáší děti, většina si nerozdělává oheň v obývácích, ale bohužel tento mýtus (na základě možné skutečnosti) zůstal jako nálepka i pro ty, kteří s tím nemají nic společného. Stejně jako já nejsem potvrzením toho, že gayové jsou nutně vykroucené napodobeniny mužů, které sexuálně obtěžují heterosexuály.

Ten článek byl pokus a měl za cíl zjistit, zda jsou Češi schopni smířit se s tím, že tyto výrazy prostě existují a ti, kteří jsou takto označováni, s tím nic nenadělají, jak to někteří Češi chtějí po „Cigánech". Zbývá jen naučit se být více empatický a vcítit se do kůže toho Roma, kterého Češi házejí do pytle s těmi smraďochy, přestože tam nepatří.

Musím bohužel konstatovat, že Češi dostali za pět.

Češi mají jisté sklony odsuzovat odlišnosti, mimo jiné proto, že jim to bylo v minulosti vštěpováno nadvládou Vídně. Rakušané nechali na Češích nesmazatelnou stopu v podobě uniformity a korektnosti. Ten, kdo vybočuje z řady, je divný. Tím pádem je zde prostředí, kde se velmi daří netoleranci, protože jakákoli skupina narušující tento kodex je automaticky vylučována z kolektivu a považována za méněcennou. A jak to známe v případě Židů, homosexuálů nebo vězňů z Guantanama, na méněcenné se snáze plive a hází špína.

A právě v tom se skrývá nebezpečí šíření zobecňujících tvrzení podněcujících nenávist. České prostředí je pro tato tvrzení v současnosti velmi úrodné, což je paradox vzhledem k tomu, že Češi byli ve světě velmi známí svou tolerantností. Najednou se ČR stala zemí, kde mají zelenou kontroverzní názory Klause, Hájka, Jakla, Bátory, Bobošíkové, kde nejsou zakazovány pochody neonacistů...


YouTube: Češky v Brazílii


A co si myslíte vy? Diskuse (12 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Ondřej Wolf - farář v.v.

Středa, 6.Dubna 2011, 09:44:44

"Nečiň jinému, co sám nerad,
pravil žáku kantor kdesi,
třepaje ho za pačesy" (Karel Havlíček Borovský)

Asi jsme my Češi zapomněli na památnou větu ranných devadesátých let "Češi, nekrást tady!", která byla ozdobou výloh obchodů v rakouském pohraničí. A nebo spíš na pocit z této věty.
Ondřej

Pavel Mareš - Praha

Středa, 6.Dubna 2011, 10:06:29

Ani bych se, pane Golgo, nedivil, kdyby na vaši výstižnou analýzu zareagoval někdo odseknutím „když se ti na nás něco nelíbí, tak táhni tam, odkud jsi přišel“. Našince přece nesmí kritizovat nějaký cizák, a i kdyby to byl našinec, tak z něj kritika do vlastních řad dělá zrádce a odpadlíka. Tahle nedůtklivost, bohužel, k české povaze taky nějak patří. Proto se taky u nás doporučuje: chceš-li vytknout něco negativního, vyzdvihni nejdřív něco pozitivního, a kritiku ukonči zase nějakou pochvalou; v tomto balení je i nepříjemná pravda stravitelnější.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Středa, 6.Dubna 2011, 10:54:34

Žijeme ve zvrácené době, kdy záchody voní a chleba smrdí. Jeden můj známý, sám soukromý podnikatel, má pro současné buržuje oporvžlivé označení: "navonění kravaťáci".

To, co článek Fabiana Golga nazývá hygienou, nemá s hygienou, tedy zachováváním zásad pro uchování zdraví sotva co společného. Jde o to, že někteří Češi nedají tolik vydělat kosmetickým firmám. Běžný našinec nepotřebuje být navoněný levnějšími deodoranty nebo dražšími antiperspiranty, stačí mu umýt se nebo vykoupat se. Nepokládá normální pach lidského těla za odporný.

Autor článku ukazuje, jak na tomto základě může o Češích vytvořit klišé, že smrdí, že nedbají na čistotu a podobně. A ukazuje, jak jsou klišé špatná. Jak je špatné kliše o Češích, kteří na rozdíl od jiných národů podléhají klišé?

Není to náhodou tak, že někteří Češi a někteří Brazilci, ba i někteří Němci smrdí? Že někteří Romové jsou dobří občané a pracovití lidé a někteří páchají delikty? Není to tak, že lidé se sklonem k černobílému vidění světa vytvářejí předsudky o jiných třeba i v rámci svého boje proti předsudkům? Není lepší se zabývat konkrétním jednáním konkrétnách lidí a nevynášet globální soudy o Češích, Romech a Brazilcích. O katolících nebo svědcích Jehovových, o Árijcích a Semitech?

5915615

Michal Šindelář - Evropa

Středa, 6.Dubna 2011, 11:25:4

Diky za vyborny clanek! A Cesky v Brazilii jsou super :D

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Středa, 6.Dubna 2011, 17:59:31

Vzhledem k tomu, co článek kritizuje, tak se věta "Rakušané nechali na Češích nesmazatelnou stopu v podobě uniformity a korektnosti." trochu nepovedla. Nehledě na to, že je to dost unáhlený soud s tou Vídní, ten problém byl asi komplexnější a zřejmě co do činění se specifiky českého národního hnutí (jak ho kritizoval už Patočka a před ním myslím i Rádl).

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Fabiano Golgo z pravlasti opic Čtvrtek, 7.Dubna 2011, 07:34:6

Fabianu Golgovi my, Češi, nevoníme.

Nejsem si jist, a jsem líný hledat, zda dojem, že nám vyčítá ten zde zmiňovaný smrad, jsem získal oprávněně z více jeho textů, nebo jsem opravdu jen nepochopil jeho vtip, jak trvdí v tomto článku. Jsem si nicméně zcela jist, že nás, Čechy, Fabiano Golgo opakovaně hromadně všelijak odsuzuje a shazuje, čímž naplňuje skutkovou podstatu trestného činu hanobení národa, skupiny nebo rasy. A hlavně se předvádí jako blb.

Fabiano Golgo o nás, Češích, rád vynáší všeobecné soudy, zpravidla na základě nepříliš obsáhlých a zcela neověřených informací a vlastních osobních dojmů.

Nakolik mohu, bez opory v pořádných sociologických studiích, jen podle sebe sama a na základě svých osobních dojmů, soudit Čechy jako národ, řekl bych, že opravdu jsme silně xenofobní. A také zcela všeobecně, ne jen k cizincům, vysoce podezřívaví. Není nám ovšem vlastní nijak vypjatý nacionalismus, nemáme žádnou zvláštní potřebu se nad všechno cizí a odlišné povyšovat, ani nejsme nijak zvlášť nenávistní, aspoň ve srovnání s ostatními národy. Jsme zároveň xenofobní, nedůvěřiví ke všemu cizímu, ale i tolerantní., to aspoň tvrdí z vlastní zkušenosti Tomio Okamura, který by jako poloviční Čech a čtvrtinový Korejec v Japonsku (rovněž dle vlastních slov) kariéru v životě neudělal. Konec konců se mezi námi zjevně dobře žije i Fabianu Golgovi, a to i přesto, že se nejen od nás liší, ale ještě nám za to, že my se lišíme od něj, neustále nadává.

K našim oblíbeným národním zlozvykům patří sklon k sebemrskačství, jak je dávají nadšeným souhlasem najevo někteří čtenáři Fabiana Golga. Kdyby místo nám spílal Romům, nebo třeba Řekům či Italům, myslím, že by se dočkal dřív kudly v zádech než pochvaly. Jak by s takovým kverulantstvím pochodil v Brazílii, bude snad vědět lépe než já. Osobně to přisuzuji malosti českých poměrů, spojené s národním mýtem o české malosti a s osobní nejistotou, s pocitem, že když si zanadávám na českou malost, stanu se tím o maličko větším, o něco méně malým než ostatní Češi. Naštěstí, jak už jsem zmínil výše, naše potřeba vyvýšit se nejde tak daleko, abychom na důkaz vlastní velikosti vyhlazovali jiné národy.

K přednostem českého národa patří sečtělost (a k nectnostem teatrálnost, jak aspoň tvrdí historik Jan Tesař ve své knize o mnichovském diktátu: jeden den hrdinně mobilizujeme, a druhý, když nás spojenci zradili, všechno vzdáme). Víme, že Brazílie je pravlast opic, protože se to říká v Charliově tetě (i když například já si z hlavy nevybavím, kdo Charliovu tetu napsal). Víme od Marka Twaina, že Huckleberry Finn se bratříčkoval s negry, a máme ho nejen proto rádi. Víme, že Cikáni dělávali za socialismu v nových bytech táboráky z parket, protože jsme to viděli ve Skřiváncích na niti. Víme od Járy Cimrmana, jak praotec Čech čekal na Řípu spolu s praotci Němcem a Židem, až dorazí praotec Cikán v krytém voze plném kradených slepic, a víme od Josefa Lady, že cikáni kradou kromě slepic taky kocoury. Ze školní četby víme, že o tom, jak cikáni kradou děti, psal Victor Hugo v Chrámu Matky Boží v Paříži.

Většina z nás asi neví, co se mi nedávno doneslo z celkem spolehlivého zdroje: že Romové sami o sobě často mluví jako o Cigánech, zatímco slovo Cikán vnímají jako hanlivou českou zkomoleninu. Protože většina z nás necigánuje v uvozovkách v plamených projevech proti českému anticiganismu, není to zas takový hřích. I když kdo ví. Vykládat něco o věcech, o kterých ve skutečnosti nic nevíme, je pro nás vcelku běžné, aspoň pro mne rozhodně, možná že právě to je ten důvod, proč se mezi námi Fabiano Golgo cítí doma.

Až Fabiano Golgo přestane psát „vy Češi‟ a „oni Češi‟ a začne psát „my Češi‟, možná mi na jeho protičeských textech nepřijde nic divného, natož zavrženíhodného. Do té doby ale tvrdím: Golgo je vůl.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Čtvrtek, 7.Dubna 2011, 11:12:50

Inu - zase jeden "hledač identity".

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Paradox článku Pátek, 8.Dubna 2011, 11:41:40

Zajímavé, jak tento článek, který se snaží odhalit "nebezpečí šíření zobecňujících tvrzení podněcujících nenávist", je cele postaven na nebezpečně zobecňujících tvrzeních. Vždy jen "Češi" - a ani jednou "někteří Češi". Tady mi něco falíruje, řekl by pan rada Vacátko.

Lepenka

Michal Špína - komparatista

ad RK: zobecňující tvrzení o zobecňujících tvrzeních Pátek, 8.Dubna 2011, 17:02:47

Jestli ono to nebude naschvál.
A pokud to naschvál není, pak by článek toto nebezpečí odhaloval právě svým selháním.

Stanislav Hošek - Český těšín

Češi ale fakt smrdí. Pátek, 8.Dubna 2011, 20:13:31

A nejen oni. Už před čtyřiceti lety mně řekl můj tehdejší spolupracovník cikán, vy gádžové nám skutečně jinak voníte, prostě smrdíte. Mojí ženě zase kupříkladu jinak páchnou černoši. Ty dva příklady jenom ukazují, že jednotlivé skupiny lidí opravdu mají charakteristickou vůni, která jiným prostě „smrdí“. Ale je ještě jiný smrad, třeba ten z neustálého horka. Když jsem byl v Egyptě, podivoval jsem se nad tím, jak intenzivně jsou navonění tamnější muži, alespoň ti ze střední třídy. Vysvětlil mi to jeden z nich. Je nemožné pobývat celý den v takovém horku a nepáchnout potem. Nebyl jsem vůbec v Brazílii, ale absolutně nepochybuji, že v té tropické krajině by každý smrděl, kdyby se nevoněl.
Ale panu Golgovi nešlo o smrad. Nešlo mu ani o Romy, ba ani o Čechy, či Češky. Šlo mu…asi o totéž co Cimrmanovi. Potrestat čtenáře tím, že nic nevěděl o dané věci před čtením jeho textu a po jeho přečtení věděl dvakrát tolik.

Stanislav Hošek - Český těšín

Češi ale fakt smrdí. Pátek, 8.Dubna 2011, 20:17:48

A nejen oni. Už před čtyřiceti lety mně řekl můj tehdejší spolupracovník cikán, vy gádžové nám skutečně jinak voníte, prostě smrdíte. Mojí ženě zase kupříkladu jinak páchnou černoši. Ty dva příklady jenom ukazují, že jednotlivé skupiny lidí opravdu mají charakteristickou vůni, která jiným prostě „smrdí“. Ale je ještě jiný smrad, třeba ten z neustálého horka. Když jsem byl v Egyptě, podivoval jsem se nad tím, jak intenzivně jsou navonění tamnější muži, alespoň ti ze střední třídy. Vysvětlil mi to jeden z nich. Je nemožné pobývat celý den v takovém horku a nepáchnout potem. Nebyl jsem vůbec v Brazílii, ale absolutně nepochybuji, že v té tropické krajině by každý smrděl, kdyby se nevoněl.
Ale panu Golgovi nešlo o smrad. Nešlo mu ani o Romy, ba ani o Čechy, či Češky. Šlo mu…asi o totéž co Cimrmanovi. Potrestat čtenáře tím, že nic nevěděl o dané věci před čtením jeho textu a po jeho přečtení věděl dvakrát tolik.

Petrasek Milan - penzista

nejvíce mně nevoněli afričané Pátek, 8.Dubna 2011, 21:51:29

po pozření galonu palmové kyšky. Když jsem se ale ocitl v jejich kůži bylo mně velmi příjemně. Ale přišel jsem zato ksakru o kus pocitu nadřazenosti.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.