Chci přispět X

Dežo, vole, nedělej do mě!

Senát se bude zabývat úpravou tří zákonů - novelou zákona o odpadech, změnou zákona o hmotné nouzy a zastropováním příspěvků na bydlení. Důležité je, jaká bude konečná podoba těchto návrhů, aby nedošlo k narušení lidských práv.

Evropská komise přijala v roce 2011 rámec EU pro vnitrostátní strategii integrace Romů do roku 2020. Doporučuje členským státům přijmout cílená opatření pro zajištění rovného zacházení a dodržování základních práv. Především pak rovného přístupu Romů ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení.

Mezi majoritou a obyvateli sociálně vyloučených lokalit se přitom v poslední době prohlubují třecí plochy. Ekonomická krize a nezodpovědné politické kroky to mohou prohloubit.

V Senátu se nyní mají řešit problémy s nepřizpůsobivými na základě novel tří zákonů. Novela zákona o odpadech má omezit krádeže kovů a jejich prodeje do sběrných surovin. Dále do zákona o hmotné nouzi se má dostat motivace pro nezaměstnané, aby nastoupili veřejnou službu. Třetí změnou je zastropování příspěvků na bydlení, aby majitelé ubytoven nezneužívali špatnou sociální situaci lidí a nevydělávali na kompenzacích za bydlení.

Na Slovensku se podobně snaží situaci řešit premiér Robert Fico – již na podzim slovenská vláda přijala zákon o nucených pracích. Slovenský vzor, který uvítal i premiér v demisi Jiří Rusnok, u nás ale neprošel přes Ústavní soud.

Dá se očekávat, že se kolem těchto návrhů rozhoří debata na téma nepřizpůsobivých, kteří žijí na úkor řádných občanů. Bude záležet na konečné podobě návrhů, aby nedošlo k prolomení lidských práv a aby regulace nedopadala na ty, kteří nebudou moci adekvátně reagovat.

Pokud vytváříme ghetta, nelze se divit že se tam jako v ghettech žije. Ti, kteří chtějí pracovat, prý práci najdou. Nesmysl, práce často není ani pro kvalifikovanější lidi a v regionech s vyšší zaměstnaností. Musí jít o veřejně prospěšné práce, nikoliv nucené práce, musí tedy být odměna za aktivitu (při jejím odmítnutí byl totiž nezaměstnaný vyřazen z evidence úřadu práce).

Parlament by se neměl vracet k typu návrhů, které v nedávné minulosti předkládala zejména poslankyně za ODS Řápková a které již narazily. Kolem senátorské iniciativy se objevují i zákonodárci s negativním vztahem k lidskoprávním organizacím.

Třeba takový senátor Kubera tvrdí, že Romové vyrábějí děti za účelem zisku a přiživuje tak mýtus, jak si Romové jezdí pro dávky v drahých vozech. Myslí si, že vrchol komunikace s Romy je říci „Dežo, vole nedělej do mě!

Nebo senátor Dryml soudí, že sociálně vyloučení jsou u nás zvýhodňováni a že se mnozí mají lépe než prostý občan, který na ně přispívá z daní. Nedávno v Senátu dokonce prohlásil, že 80 % nezaměstnaných Romů je třeba vést k práci a integraci do společnosti „jedině ekonomickým tlakem“.

Nemyslím, že jsou tito senátoři otevření rasisté, ale pro snadný politický zisk jsou ochotni surfovat na populistické argumentaci a vyvolat kolem těchto návrhů neadekvátní humbuk. Přitom argumentace o zneužívání sociálního systému bývá přeexponovaná a často i rasově zabarvená. Ale nejsou v tom sami - například slovenský premiér Fico se v konkurenci s nacionalisty také nebojí nekorektních formulací – mluví o přemnožených Romech díky dotacím.

Témata, která Senát uvádí na stůl, je třeba řádně projednat. Řešme například sociální bydlení, ale dohodněme se bez laciného populismu – vedle senátní verze existuje vládní, další verze vzniká v Poslanecké sněmovně. Neveďme tedy abstraktní debaty, ale zaměřme se na obsah řešení.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.