Adventní
Ivan ŠtampachAdvent může být podnětem pro naději, že humanistický obsah politiky, ochrana člověka, jeho podpora a rozvoj, neměřitelná cena každého jednotlivce a péče o všemožná lidská společenství mají šanci. Že programově vyhlašovaný egoismus není tak silný.
Západní křesťané v těchto týdnech prožívají advent. Není to jen folklorní zvyk. Slovo advent znamená příchod. Křesťané si připomínají, jak lidstvo očekávalo příchod záchrany. A uvědomují si, že Ježíš přišel a nastolil mesiánskou éru. Ukázalo se, že nebude krátká, jak se v jisté oprávněné netrpělivosti domnívali první křesťané.
Postupné odkrývání toho, co Ježíšův příchod znamená, pokračuje. Bůh, který by mohl být Božím vševládcem, spoléhá na svobodný souhlas lidí a v tomto prostoru, který mu lidstvo poskytuje, nastoluje své panování. Panování, které není zotročením ovládaných, nýbrž vytvářením prostoru nových možností.
Advent se odvíjí od čtyř nedělí před slavností Narození Ježíše Krista. Čtvrtý týden letos, jako po většinu let, nebude úplný. Po 4. neděli adventní je pouze jediný den a hned v úterý je 25. prosinec, hlavní vánoční svátek.
V této době nemalá část církevních představitelů veřejně deklaruje spíše víru v Mamona, než víru v Ježíše Krista. Od majetku očekávají svobodu, na něj se chtějí spoléhat ohledně života církve.
Zákon č. 428 z roku 2012 deklaruje svůj cíl: vypořádat majetkové vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi jako předpoklad plné náboženské svobody a umožnit tak obnovením majetkové základny církví a náboženských společností svobodné a nezávislé postavení církví a náboženských společností.