Obrana dobrého jména
Karel HrubýKarel Hrubý, poslední předseda ČSSD v exilu, polemizuje s textem Lukáše Rázla „Začátek konce sociální demokracie“, který jsme zveřejnili minulý týden.
V Deníku Referendum z 29. 11. 2013 píše Lukáš Rázl pod titulem „Začátek konce sociální demokracie“ kriticky o bezmocnosti této strany rozpoznat, co od ní společnost očekává. Upozorňuje na změnu společenské struktury, v níž (chudé) dělnictvo dnes už nehraje takovou roli jako v dávné minulosti. A zjišťuje, že sociální demokracie nedovedla přizpůsobit svůj program většině naší společnosti, kterou tvoří střední třída.
Potud je to užitečný podnět pro sociální demokraty zamyslet se nad tím, koho chtějí považovat za svého voliče a co mu mohou svým programem nabídnout.
Horší už to je v porozumění charakteru a poslání sociální demokracie, kterou prezentuje se značnou nepřesností. Ačkoli autor vychází z nepopiratelně přátelské pozice, užívá ve snaze „otřást“ vědomím sociální demokracie těžkých argumentů, které však podstatu věci zkreslují.
„Vždyť co chtějí sociální demokraté?“ ptá se autor a odpovídá si: „Sní o konci kapitalismu. Touží po zespolečenštění výrobních prostředků, čemuž obyčejní lidé říkají socialismus. A jsou dodnes v zajetí jak ekonomie, tak filosofie dějin Karla Marxe. A spolu s Marxem se i mýlí.“
A vyvozuje z toho poučení: „Za střední třídou nemůžete jít s nápadem budovat socialismus! Ekonomickou rovnost vždy každá střední třída odmítla. A odmítne znovu. A ti, kdo jim socialismus budou kázat, hlasy střední třídy nikdy nezískají. Naopak, se zlou se potážou.“
Chtějí toto opravdu sociální demokraté — anebo si je Lukáš Rázl přizpůsobuje do podoby, do které se může lépe strefovat? Strana se přece prezentuje svým programem i svou minulostí zcela jinak.