Obrana dobrého jména

Karel Hrubý

Karel Hrubý, poslední předseda ČSSD v exilu, polemizuje s textem Lukáše Rázla „Začátek konce sociální demokracie“, který jsme zveřejnili minulý týden.

V Deníku Referendum z 29. 11. 2013 píše Lukáš Rázl pod titulem „Začátek konce sociální demokracie“ kriticky o bezmocnosti této strany rozpoznat, co od ní společnost očekává. Upozorňuje na změnu společenské struktury, v níž (chudé) dělnictvo dnes už nehraje takovou roli jako v dávné minulosti. A zjišťuje, že sociální demokracie nedovedla přizpůsobit svůj program většině naší společnosti, kterou tvoří střední třída.

Potud je to užitečný podnět pro sociální demokraty zamyslet se nad tím, koho chtějí považovat za svého voliče a co mu mohou svým programem nabídnout.

Horší už to je v porozumění charakteru a poslání sociální demokracie, kterou prezentuje se značnou nepřesností. Ačkoli autor vychází z nepopiratelně přátelské pozice, užívá ve snaze „otřást“ vědomím sociální demokracie těžkých argumentů, které však podstatu věci zkreslují.

„Vždyť co chtějí sociální demokraté?“ ptá se autor a odpovídá si: „Sní o konci kapitalismu. Touží po zespolečenštění výrobních prostředků, čemuž obyčejní lidé říkají socialismus. A jsou dodnes v zajetí jak ekonomie, tak filosofie dějin Karla Marxe. A spolu s Marxem se i mýlí.“

A vyvozuje z toho poučení: „Za střední třídou nemůžete jít s nápadem budovat socialismus! Ekonomickou rovnost vždy každá střední třída odmítla. A odmítne znovu. A ti, kdo jim socialismus budou kázat, hlasy střední třídy nikdy nezískají. Naopak, se zlou se potážou.“

Chtějí toto opravdu sociální demokraté — anebo si je Lukáš Rázl přizpůsobuje do podoby, do které se může lépe strefovat? Strana se přece prezentuje svým programem i svou minulostí zcela jinak.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
Milan Znoj, univerzitní učitel
December 5, 2013 v 9.46
Souhlasím, že Lukáš Rázl se seknul, když veden snahou probudit sociální demokracii z letargie tak hned omlátil této straně o hlavu socialismus s Marxem a komunismem dohromady. Lepší rozlišování by věci jistě prospělo. Kámen úrazu je ale v tom, že v minulých volbách nenávratně prohrála vize levého bloku vedeného prezidentem Zemanem ke světlým zítřkům, nikoli ovšem socialistickým, ale nejspíše investičně-velkoplošným. Což je jenom dobře. Ale levice přitom vstoupila do nejistých vod, když se ukázalo, že vládnout může jen v alianci s amorfními hnutími populistických vůdců. Jiná většina v této společnosti zřejmě není a hned tak nebude. Nakolik tato perspektiva mění zavedené představy o reformním socialismu, je docela palčivá otázka, na kterou Lukáš Rázl odpověď nedává, ale, obávám se, že nenajdeme ji ani v tradičních distinkcích, na nichž sociální demokracie v minulosti vyrostla.
ON
Oto Novotný, politický analytik
December 5, 2013 v 10.53
Rázlovy argumenty jsou, s prominutím, snůška hloupostí. Karel Hrubý má pravdu – Rázlův obraz české socdem je úplně mimo mísu, pokud jde o teorii a praxi socialismu. Rázl předkládá cliché českého antikomunismu s kořeny v devadesátých letech, varujícího před sociální demokracií jako nějaké light komunistické straně. Ze snůšky těchto předsudků nelze vykřesat ani trochu smysluplný návod na řešení problémů ČSSD, se kterými se tato strana (ale i obecně socdem) potýká. Není divu, že na místo toho se nám tu předkládají third way fráze, navíc v dosti deformované mediálně přežvýkané podobě.
Ivan Štampach, religionista
December 5, 2013 v 21.48
Jsem rád, že veterán české sociální demokracie, navíc člověk z prostředí západní liberální společnosti obhájil stručně a přesvědčivě tradiční program sociální demokracie.