V etapě jednání o finanční stránce vládního programu by nemělo ujít pozornosti jednajícím, že předseda Evropské komise Barosso uvítal souhlas Evropského parlamentu z 19. 11. s víceletým finančním rámcem Evropské unie na období 2014-2020. I v důsledku tlaku Evropského parlamentu se podařilo i v krizových obdobích zachovat v rozpočtu dostatek prostředků na oživení a posílení rozvoje ekonomiky členských států a zvýšení zaměstnanosti.

V rozpočtovém rámci jsou prostředky na závazky celkem cca 960 mld. euro - tedy necelých 26 bilionů Kč, závazky na platby necelých 910 mld. euro, tedy necelých 25 bilionů Kč. Správní výdaje představují z toho 5,2 %, přes 93 % jde na podporu rozvoje.

Prostředky z rozpočtu EU na rozvoj jdou v nadprůměrném rozsahu jako naplňování principu solidarity pro členské státy s nižším hrubým národním důchodem pod 75 % průměru EU. K nim patří i Česká republika. Tyto státy dostávají na podporu jejich rychlejšího rozvoje příspěvky do cca 3 % HND; to je empiricky ověřená mez vstřebatelnosti těchto vnějších zdrojů ekonomikou podporovaného státu.

Alokované prostředky EU se v případě ČR podařilo téměř využít ve střednědobém výhledu 2004-2006 (samozřejmě s tolerovaným přesahem čerpání do několika následujících let), v období 2007-2013 vláda selhala.

Záměrem je využít podpory k navýšení, nikoliv náhradě vlastních zdrojů. Protože se mají prostředky orientovat převážně na rozvojové investice, v případě dobře připravených projektů investice přinesou výnos ještě v části příslušného střednědobého období. Zcela jistě budou k dispozici i ty prostředky na investice z přesahu střednědobého výhledu 2007-2013 až do roku 2015/16, pokud budou projekty zahájeny do konce roku 2013.

Podle vyjádření premiéra Rusnoka se bohužel nepodaří z kvóty pro toto období dočerpat 30-70 mld. Kč. To už by se nemělo opakovat. Nová vláda při jakémkoliv složení určitě nebude názoru, že nevyčerpání prostředků není tak škodlivé, protože bychom si neměli zvykat na něco, na co jsme si nevydělali; takový alibismus nebo slabomyslnost bude těžko někdo obhajovat.

Předseda Barosso předpokládá, že po formálním schválení výhledu summitem počátkem prosince a projednání posledních doprovodných opatření parlamentem bude možno začít čerpat prostředky již od 1. ledna 2014.

Je tedy nutno mít prostředky na nejméně 15 % spolufinancování z vlastních zdrojů. Na to by měly daňové výnosy stačit.

Určitě se dá využít i část legálních úniků zdanění do zahraničí — při nejmenším od 1. 1. 2014 zdaněním finančních transakcí přes hranice v rámci posílené spolupráce některých států EU; pak i opatřením proti přesunu prostředků do „daňových rájů“ s poplatky místo klasické daňové struktury EU, protože se lze opřít o rozhodnutí Evropského soudního dvora z listopadu 2011 zlepšit výběr daní.

Využití prostředků bude těžší v případě stavebních investic, protože odešlá vláda dostala do krize i celý sektor stavebnictví.

A náprava bude ještě složitější, pokud se znovu zvolení „reformátoři“ ekonomiky dostanou do pro ekonomiku a finance důležitých funkcí a výborů Poslanecké sněmovny, protože budou brzdit nápravu a mlžit, pokud by se začalo poukazovat na jimi napáchané škody.