Jak rozumět výsledkům voleb v Praze
Daniel SoukupZ pěti milionů voličů, kteří přišli k urnám, jich v Praze hlasovalo necelých 600 tisíc. Jak se tento specifický volební kraj podílel na celkových výsledcích?
V Praze byla nejvyšší volební účast ze všech krajů: přes 64 %. To patrně pomohlo jednoznačnému vítězství TOP 09 (23 %). Na řadu pražských voličů jistě zapůsobila mobilizační kampaň této strany zaměřená proti levici.
Počítáno celorepublikově: 22,5 % všech hlasů (více než v roce 2010) pro TOP 09 přišlo z Prahy. I tak si ovšem strana v Praze oproti posledním volbám pohoršila.
Na druhém místě skončilo ANO s 16,5 %. Celorepublikově nezískalo o mnoho více (18,5 %). Tato protestní strana tedy asi dokázala oslovit i řadu pravicových voličů. Ostatně: zvítězila ve třech spíše pravicových krajích, Středočeském, Královéhradeckém a Libereckém (a také v levicovějším Ústeckém, ale tam jen těsně).
Třetí ČSSD se ziskem čtrnáct procent si oproti roku 2010 v Praze pohoršila asi o procento; tedy zhruba stejně jako v celorepublikovém součtu.
Čtvrtá ODS získala dvanáct procent. V Praze si tak udržela téměř polovinu voličů z roku 2010, kdežto celorepublikově jen necelé dvě pětiny. Tento výsledek lze (stejně jako u TOP 09) přičíst odporu řady pražských voličů proti možné vládě ČSSD s podporou KSČM.
Pátí komunisté se ziskem 8,5 % si ve srovnání s rokem 2010 (6,5 %) polepšili. Jejich pražský zisk percentuálně víceméně odpovídá celorepublikovému.
Na šestém místě skončili v Praze zelení se 6,5 %. V ostatních krajích se málokde dostali přes tři procenta (a nikde přes čtyři); v Praze získali téměř čtvrtinu všech svých hlasů. Stejně tomu bylo i v roce 2010.
Sedmí lidovci dokázali i v Praze o půl procenta překonat pětiprocentní hranici (před třemi lety zde získali jen něco přes dvě procenta). Tento lidnatý kraj se tak podílel na jejich celorepublikovém volebním úspěchu.