Zatímco zájem světových médií poutá dnes především drama okolo Sýrie, v latinskoamerické Kolumbii gradují vskutku masové protesty. Ve čtvrtek pochodovalo Bogotou 30 tisíc lidí; zatím nejistý počet osob zastřelen, stovky poraněny. Protestuje se ve většině metropolí země, jsou blokovány hlavní komunikace, ve čtvrtek a pátek zůstaly zavřené školy a nejezdila hromadná doprava.

Na úplném počátku protestů stála nespokojenost drobných kolumbijských farmářů, kteří tvoří přibližně 60 procent populace. Ti po řadě pokusů o vyjednávání zahájili stávku, přestali dodávat základní potraviny do měst a zablokovali páteřní silnice. Důvodů k nespokojenosti mají mnoho — velmi vysoké ceny paliva, silnou konkurenci z Evropské unie a Spojených států, jež vtrhla na místní trh po otevření zóny volného obchodu s oběma celky, a nejnověji tzv. Rezoluci 970. Ta zakazuje volné pěstování geneticky modifikovaných plodin.

Drobné kolumbijské zemědělce přitom trápí i dlouhodobé problémy. V zemi nikdy neproběhla skutečná pozemková reforma, takže většina farmářů hospodaří na malých roztříštěných pozemcích. Navíc to byli právě oni, kdo se stal obětí číslo jedna předlouhého konfliktu mezi armádou a povstalci z FARC. Šikana probíhala a probíhá z obou stran. A nic na tom prozatím nezměnily ani mírové rozhovory vedené od loňského října.