V Kolumbii to vře

Na severu Jižní Ameriky vygradovaly v závěru minulého týdne protesty drobných zemědělců. Do demonstrací se zapojuje čím dál víc lidí, prezident povolal do ulic armádu. O situaci referuje nás stálý spolupracovník zabývající se latinskoamerickými tématy.

Zatímco zájem světových médií poutá dnes především drama okolo Sýrie, v latinskoamerické Kolumbii gradují vskutku masové protesty. Ve čtvrtek pochodovalo Bogotou 30 tisíc lidí; zatím nejistý počet osob zastřelen, stovky poraněny. Protestuje se ve většině metropolí země, jsou blokovány hlavní komunikace, ve čtvrtek a pátek zůstaly zavřené školy a nejezdila hromadná doprava.

Na úplném počátku protestů stála nespokojenost drobných kolumbijských farmářů, kteří tvoří přibližně 60 procent populace. Ti po řadě pokusů o vyjednávání zahájili stávku, přestali dodávat základní potraviny do měst a zablokovali páteřní silnice. Důvodů k nespokojenosti mají mnoho – velmi vysoké ceny paliva, silnou konkurenci z Evropské unie a Spojených států, jež vtrhla na místní trh po otevření zóny volného obchodu s oběma celky, a nejnověji tzv. Rezoluci 970. Ta zakazuje volné pěstování geneticky modifikovaných plodin.

Drobné kolumbijské zemědělce přitom trápí i dlouhodobé problémy. V zemi nikdy neproběhla skutečná pozemková reforma, takže většina farmářů hospodaří na malých roztříštěných pozemcích. Navíc to byli právě oni, kdo se stal obětí číslo jedna předlouhého konfliktu mezi armádou a povstalci z FARC. Šikana probíhala a probíhá z obou stran. A nic na tom prozatím nezměnily ani mírové rozhovory vedené od loňského října.

Kolumbijští farmáři, z nichž většina žije hluboko pod hranicí chudoby, neprofitovali – na rozdíl od městských vrstev – ani z dlouhého a stabilního růstu ekonomiky země, který na konci roku 2012 činil závratných šest procent. Naopak, kvůli implementaci dohod o otevření zóny volného obchodu a s ní spojenou tvrdou regulací a vyššími nároky na kvalitu, měli přes své sociální postavení platit ještě více.

Nebylo z čeho. Proto se rozhodli vyjít do ulic.

Příznačná byla od počátku reakce vlády. Prezident Juan Manuel Santos tak dlouho tvrdil, že se nic neděje, až se mu situace vymkla z rukou. Pak začal mluvit o infiltraci skupin zemědělců rebely z FARC, přestože všichni odborníci se shodují, že v centrálních provinciích, které stávající protesty začaly, guerilly nepůsobí už mnoho let.

Teprve třicetitisícový dav v ulicích hlavního města přiměl prezidenta zasednout k jednacímu stolu. Učinil tak ale bez konkrétních návrhů a časového plánu implementace případných změn. V zemi zatím dál panuje stav obležení, v některých městech včetně Bogoty lidé hromadně začali vykupvat a skladovat potraviny, protože zásoby s pokračující blokádou docházejí. V pátek prezident nařídil rozmístit 50 tisíc vojáků do měst a na nejdůležitější komunikace, prý aby uklidnili situaci.

V rámci procesu „uklidňování“ byly jinak též zatčeny stovky lidí. Aktivisté z lidsko-právních organizací mluví o mobilizaci agentů tajné policie a novém formování ultrapravicových bojůvek, které se ve velké míře podílejí na násilí. Do střetů a potyček se zapojují samozřejmě i demonstranti. Přibývá také případů vandalismu.

Na rozdíl od počátku minulého týdne dnes neprotestují už jenom farmáři, ale též studenti, učitelé a státní zaměstnanci. Aktuální situace v Kolumbii tak začíná přes rozdílné pozadí připomínat Brazílii letos v červnu a červenci – vlnu demonstrací zpětně označovanou za revoluci střední třídy.

V Brazílii protesty přinesly a stále přinášejí konkrétní výsledky, třeba neschválení kontroverzních zákonů nebo program „Více lékařů“, který se snaží zlepšit zdravotní péči v odlehlejších oblastech. V neposlední řadě vedly k neuvěřitelnému zájmu obyvatel o dění ve vlastní zemi, symbolizovanému vznikem desítek nových, nezávislých médií.

Uvidíme, jestli se podaří něco podobného i v Kolumbii, anebo jestli se bude násilí stupňovat. Z dosavadní reakce vlády se dá očekávat spíše druhá možnost.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.