Vleklou politickou krizi ukončí předčasné volby. Sněmovna se rozpustila

Zástupci ČSSD, KSČM, TOP 09 a Věci veřejných v úterý hlasovali ve Sněmovně pro její rozpuštění. Otevřeli tak prostor pro vyhlášení předčasných voleb. Po nich podle expertů vznikne levicová vláda. Na pravici dojde k přeskupování sil.

Vr_a

Vratislav Dostál

20.08.2013 19:04

387315_mediafax_mikulas_krepelka

Historicky druhé předčasně sněmovní volby se v České republice uskuteční na sklonku října. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

V úterý krátce po sedmnácté hodině rozhodli poslanci o svém rozpuštění. Většinou 140 hlasů přijali usnesení, kterým žádají prezidenta republiky Miloše Zemana, aby Poslaneckou sněmovnu rozpustil. Již dopoledne před jednáním dolní komory oznámila ODS, že její zákonodárci před hlasováním opustí sál. Ze 147 přítomných zákonodárců bylo proti rozpuštění Sněmovny sedm politiků.

Česká republika se tak může začít připravovat na historicky druhé předčasné volby. Prezident Zeman již na sklonku minulého týdne pro Haló noviny uvedl, že pokud dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny, předčasné volby vyhlásí na 25. a 26. října. 

Přestože je na detailní prognózy brzo, podle politologů oslovených Deníkem Referendum dojde po volbách téměř jistě k alternaci moci. Zároveň lze očekávat výrazné přeskupování sil především napravo od politického středu.

Podle politologa Milana Znoje jsme svědky především pádu pravice s jejím programem budování kapitalismu a demokracie na český způsob. „Vůdčí strana české cesty ke kapitalismu ODS je nyní v křeči a bude ve volbách bojovat o své politické přežití. Do jaké míry se podaří TOP 09 nahradit ODS, je přitom nejasné,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum Znoj. 

Zdůraznil, že TOP 09 je stále stranou, jež nemá členstvo a žije ze svého mediálního obrazu. „Starostové mohou jen zčásti suplovat organizační zázemí české pravice. Pravice je v Čechách u konce s dechem a v nadcházejících volbách se bude utvářet její budoucí parlamentní profil,“ myslí si Znoj.

Takové prognóze nahrávají i dlouhodobé trendy. Již sněmovní volby v roce 2010 naznačily podstatnou změnu v síle a oblibě zavedených subjektů. Zatímco počínaje volbami v roce 1996 docházelo až do roku 2006 ke koncentraci hlasů především pro oba dva hlavní póly české stranické soustavy (ODS a ČSSD), volby 2010 přinesly v tomto slova smyslu zvrat. Započal proces, který lze označit za dezintegraci stranické soustavy.

Největší úbytek hlasů přitom zaznamenala ve srovnání s minulými volbami právě ODS. Přišla o 834 683 voličů. O částečné dezintegraci stranické soustavy svědčí i jiný podstatný údaj posledních sněmovních voleb, který již tehdy naznačil, že se česká politika nachází ve fázi postupného přeskupování sil, tj. vysoké množství propadlých hlasů. 

Z této perspektivy nazřeno dopadly volby v roce 2010 nejhůře od roku 1992, neboť propadlo 18,74 % hlasů, které tak neměly v Poslanecké sněmovně své zastoupení. 

Pokud je jednou z klíčových funkcí Poslanecké sněmovny zrcadlení názorové plurality ve společnosti, pak současný volební systém v této funkci v roce 2010 selhal, neboť 984 578 oprávněných voličů, kteří se zúčastnili voleb, nebylo v posledních více jak třech letech v Poslanecké sněmovně nikým zastupováno. 

Kromě toho, že tento fakt pokřivuje proporčnost volebního systému, a tedy demokratické zastoupení politických stran v dolní komoře, naznačuje také to, že veřejnost již v roce 2010 nedůvěřovala zavedeným politickým elitám. 

Lze to doložit i na tom, že svůj mandát v roce 2010 obhájilo pouhých šestaosmdesát poslanců. V roce 2006 to přitom bylo poslanců 115. Současně občané nedali politický mandát skrze masivní preferenční hlasování čtrnácti lídrům stranických kandidátek a desítkám dosavadních poslanců.
  
Volby budou pokračováním přeskupování sil na pravici
Přeskupování sil se přitom týká především pravice. Vznik a úspěch TOP 09 naznačil, že se ODS musí obávat o svou pozici hegemona napravo od středu stranické soustavy. Tento trend naznačují po celé poslední tři roky také výstupy ze sociologických šetření. Podle v pondělí zveřejněných stranických preferencí agentury PPM Factum disponuje ODS dokonce pouze šestiprocentní podporou.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že předčasné volby potvrdí postupný proces dekoncentrace hlasů, a to především v pravé části stranické soustavy. Do sněmovny může na podzim proniknout až sedm subjektů. Na pravici to mohou být kromě ODS a TOP 09 Babišovo ANO a KDU-ČSL, na levici může dojít k rozptylu hlasů nejen mezi zavedené sociální demokraty a komunisty, nýbrž k SPOZ.

„Nepochybně vidíme oslabování zavedených parlamentních stran. Ke zlomu došlo za Topolánkovy vlády. Před tím se stranický systém polarizoval a dominovaly mu ODS na pravici a ČSSD na levici. Rozpad Topolánkovy vlády a skandály, které tuto vládu doprovázely, ale vedl k občanské deziluzi z parlamentních stran, která postihla jak vládní strany ODS, lidovce a zelené, tak na levici ČSSD,“ vysvětlil Znoj

Důsledky tohoto úpadku stranictví se podle něj projevily právě v minulých volbách. „Tehdy se objevily nové politické fenomény. Lze poukázat především na podnikatelský populismus (VV) a neoliberální populismus (TOP 09) na pravici,“ vysvětlil politolog s tím, že patrná byla také bezradnost parlamentní levice a významně se podle něj aktivizovala levice neparlamentní.

Podle Znoje se ale mezitím dynamika české politické scény opět proměnila a není důvod očekávat, že se trend svědčící o úpadku všech zavedených parlamentních stran bude opakovat. Jedním z důvodů je zklamání veřejnosti z nových politických uskupení, jako byly Věci veřejné, které vedlo k jistému vystřízlivění a opatrnosti u občanů. 

„Podstatné jsou ale nedávné změny na levici,“ zdůraznil Znoj. Připomněl, že se sice v průběhu vládní krize způsobené pádem Nečasova kabinetu a především při jednání o důvěře pro prezidentskou vládu Jiřího Rusnoka zdálo, že je levice nenávratně rozložena a že Zeman může parlamentní levici ovládnout svým prezidentským populismem, avšak rozpuštění dolní komory ukázalo, že parlament je silnější než prezident.

„Rozpuštění Poslanecké sněmovny ukázalo, že údajné ohrožení parlamentarismu byla propagandistická vějička, kterou mávala pravice. Na levici se nakonec podařilo zkonsolidovat sociální demokracii, která uhájila svou svébytnost ve složitém měření sil s prezidentem Zemanem. A KSČM se stala součástí parlamentního tábora,“ připomněl Znoj. 

Dá se proto podle něj předpokládat, že úpadek levicových parlamentních stran se zastavil a nové volby jsou příležitostí pro vítězství levice v české politice. 

Sociální témata vs. obrana demokracie
Zatímco levicové subjekty budou před volbami ve své agendě akcentovat především sociálně-ekonomickou konfliktní linii politického boje, pravice – a především TOP 09 – se uchýlí k manévru, jehož prostřednictvím bude upozorňovat na údajnou hrozbu koroze české demokracie související s politickými kroky prezidenta Miloše Zemana.

„V těchto volbách nepůjde pouze o levicové, nebo pravicové směřování, ale o samotný systém parlamentní demokracie, o svobodu samu. V rámci Evropské unie si lze představit i mnohem autokratičtější systém, než jaký jsme tu třiadvacet let budovali, koneckonců můžeme se podívat k maďarským kolegům," uvedl pro úterní Hospodářské noviny první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. 

Zdůraznil přitom, že zejména okolí prezidenta se dívá ještě dále na východ. „Všechny takové systémy si lze představit i v rámci české ústavy. Možná se to spoustě lidí líbí, já si uvědomuji, že velká část veřejnosti volá po vládě silné ruky. Ale všechny tyto alternativy mají ve svém důsledku jedno jediné – částečné omezení lidských svobod. Nebude se hrát o nic menšího než o svobodu," vysvětlil Kalousek.

ODS bude mít nejspíš dost starostí sama se sebou a nyní lze jen těžko její volební výsledek odhadovat. Obzvlášť poté, co na veřejnost pronikají zprávy o tom, že se její zakladatel Václav Klaus chystá spolupracovat se Suverenitou Jany Bobošíková. Nepochybně by to znamenalo ještě výraznější rozptyl hlasů a tudíž oslabení doposud napravo dominantní ODS.

„ODS je v dlouhodobém útlumu, starostové se ze strany trousí už léta, voliči jsou rozčarovaní její vládní politikou i vícero mocenskými centry, včetně kmotrovských, ze kterých je ODS řízena. Poslední kapkou je policejní vyšetřování, které smetlo Petra Nečase i s jeho vládou,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek. 

„Jsme svědky sporů mezi prvním místopředsedou strany Martinem Kubou a Miroslavou Němcovou, kmotři se nevzdávají, část ODS volá zpět Václava Klause, který přitom podporuje Zemana. Poslední pokus o záchranu představuje sestavování kandidátek na čele s maskoty: Petrem Fialou, Bohuslavem Svobodou, Evženem Tošenovským. O vyprahlosti ODS svědčí její hysterie při rozpouštění Sněmovny i předvolební sázka na vyčpělé téma antikomunismu,“ připomněl Jelínek.

Volby vyhraje ČSSD
Volby tak podle všeho vyhraje stejně jako v roce 2010 ČSSD. Přesto Jelínek upozorňuje, že se nejsilnější levicová strana v zemi nachází ve složitém období. „V ČSSD lze cítit, jak část členů bleskově podlehla kouzlu Miloše Zemana a láká ji pach Sobotkovy krve. To ve svém důsledku znamená zúžení voličských skupin, na které strana cílí,“ myslí si Jelínek.

Letos se následky rozkolu podle něj ještě neprojeví, avšak z dlouhodobého hlediska je považuje za nevyhnutelné. „Na druhou stranu, kampaň může ČSSD vést pohodlně prostřednictvím sociálních a ekonomických témat, která jim naservírovala neschopná a arogantní pravicová koalice,“ připomněl politolog.

„V příští Sněmovně budou tři silné strany: ČSSD a za ní s velkým odstupem KSČM a TOP 09. ODS skončí těsně nad pětiprocentní hranicí dál rozdíraná Suverenitou Jany Bobošíkové a Václavem Klausem. Do Sněmovny se vrátí lidovci, budou však velmi slabí. Budoucnost SPOZ je ve hvězdách - voliči chtějí značku, osobnosti a osvědčený program. Nic z toho SPOZ nemá, jen Miloše Zemana, který ale některé handicapy vyrovnává,“ uzavřel Jelínek.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.