Vyvěste fangle
Jiří SilnýV současné době probíhá výstava, která kombinuje různým způsobem prvky vlajky české a romské. V České republice se velké oblibě těší každoroční vyvěšování tibetské vlajky. Bylo by pěkné, kdyby se stejně vyvěšovala i vlajka romská.
V galerii Artwall, která vystavuje pod širým nebem na pražském nábřeží Kapitána Jaroše a na nábřeží Edvarda Beneše, je v současné době k vidění výstava slovenského umělce Tomáše Rafa nazvaná Výběrové řízení na romskou vlajku. Velké desky ukazují návrhy na vlajku, které kombinují různým způsobem prvky vlajky české a romské.
Je to působivé výtvarně i politicky. Státní vlajka nebo hymna tvoří symbolický úběžník státní a národní identity. Nějaké míchání takových symbolů působí znepokojivě a nepatřičně, zvláště jedná-li se o tak konfliktní etnický vztah, jako dnes panuje mezi většinovými bílými Čechy a českými občany romské národnosti.
Historie romské vlajky začíná v roce 1933, kdy ji vytvořila Generální unie Romů v Rumunsku. V roce 1971 vlajku přijal první Světový kongres Romů v Londýně. Vlajku tvoří dva pruhy — modrý horní a spodní zelený, které symbolizují nebe a zemi.
Uprostřed je červené kolo (čakra) s šestnácti loukotěmi, které prezentuje kočovnou tradici romského lidu, ale zároveň připomíná i „kolo zákona“ (dharmačakra), které je i na indické vlajce. Některé skupiny Romů ve východní Evropě tuto vlajku neužívají.
S potěšením přijímám málo známou informaci, že užití československé vlajky pro vlajku ČR není korektní vzhledem k dohodám se Slovenskem. Dle mého názoru měla být pro ČR zvolena jiná vlajka. Ale asi je to reziduum ze vzniku Československa, které fakticky vzniklo především k obrazu Čechů než Slováků, Moravanů, Slezanů a Rusínů.