Třetina moravských obcí pod moravskými vlajkami a nová ústava

Den slovanských věrozvěstů a Mistra Jana Husa jsou příležitostí se zamyslet nejen nad tím, kde se v uplynulých dvou stoletích při hledání smyslu našich dějin stala chyba, ale i nad funkční institucionální strukturou zahrnující zemské celky.

Na svátek slovanských věrozvěstů a moravských patronů sv. Cyrila a Metoděje opět významně vzrostl počet obcí, které na svých radnicích vyvěšují moravské žlutočervené vlajky jako symbolickou připomínku moravské kultury, historie a jejích svébytných tradic. Právě proto, že je celá iniciativa s využitím symbolického charakteru moravské vlajky od počátku koncipována jako sjednocující, v letošním ročníku ji 5. července hodlá vyvěsit minimálně 740 radnic, tedy více než třetina všech obcí na Moravě. Vlajka zavlaje i na budovách jihomoravského a nově i zlínského krajského hejtmanství.

Onu snahu o „jednotu v různosti“ symbolizuje i podpora tří obcí z Čech v čele s městem Vysoké Mýto, rodištěm Vojtěcha Šembery, českého autora moravských zemských barev z 19. století. Podpora moravským tradicím přichází i z pěti obcí na ryze historickém území Slezska, které bylo po roce 1945 znovu osídleno převážně obyvatelstvem z Moravy v čele s městem Jeseník.

Moravskou vlajku pravidelně vyvěšuje i slovenská obec Cífer, ostatně Moravané jsou na Slovensku právně uznávanou menšinou se svými zástupci v radě vlády a i slovanští věrozvěsti jsou rovněž patrony Slovenska.

Na rozdíl od minulého ročníku se této nové tradice zúčastňují obce již ze všech historicky moravských regionů, tedy i těch, kam se ještě loni informace o této iniciativě nedostala. Vlajku vyvěsí jak nejvýchodnější moravská obec Bílá, turistické středisko Moravskoslezských Beskyd, tak i obce na Telečsku – dokonce ty historicky nejzápadnější moravské obce patřící již do povodí Vltavy jako Kaliště nebo Klatovec. Podobně je tomu od jihu k severu: od Tvrdonic v Podluží, které mají na dohled slovenské Záhorie i rakouské Pomoraví až po pravděpodobně nejstarší moravské město Bruntál ležící historicky již na pomezí severní Moravy a Slezska.

Již tradičně se opakovala nejsilnější podpora na Moravském Horácku (tedy v kraji Vysočina), jižní Moravě, Olomoucku, Šumpersku nebo Boskovicku. Výrazně posílila podpora na Zlínsku, Kroměřížsku, Slovácku, Valašsku nebo hanáckém Záhoří. Zajímavá je i významná podpora na Moravskotřebovsku a Svitavsku, náležící administrativně k Pardubickému kraji, Jihlavsku a moravském Lašsku – Místecku i Novojicku. Zde vlajku vyvěsí např. obec Vražné, v jejímž katastru leží Hynčice, rodiště zakladatele genetiky J. G. Mendela nebo např. významné působiště Jednoty bratrské (v anglosaském světě známá jako Moravská církev) obec Kunín. Třešničkami na dortu je vyvěšení moravských vlajek ve 4 z 9 obcí v historicky moravském výběžku na jihozápad od Opavy (části tzv. moravských enkláv ve Slezsku).

Iniciativy se účastní i moravské obce na pomezí s Těšínským Slezskem (Frýdlant nad Ostravicí nebo obec Žabeň, předměstí Ostravy). Na druhém konci již potřetí se zapojuje moravské město Dačice, součást Jihočeského kraje. Dále bychom mohli jmenovat Chropyň, dle pověsti rodiště moravského krále Ječmínka nebo všechna tři pravděpodobná rodiště J. A. Komenského v čele s Uherským Brodem či obec Vlčnov s proslulou Jízdou králů. Z měst nechybí Uničov, Šumperk, Boskovice, Moravské Budějovice, Třešť, Znojmo, Mikulov, Břeclav, Kyjov, Valašské Klobouky, Frenštát p. R. nebo Budišov nad Budišovkou, tato všechna v čele s městem Brnem.

Tyto stovky vlajek zavlají nejen v době kulatého výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu (1150 let), ale v době aktuálních otázek nad českou ústavností, a tím i její státností a identitou. I evropská integrace bude v příštích měsících a letech hledat novou cestu, novou energii, která by ji posunula dále a posílila její legitimitu.

Moravská zemská vlajka společně se samozřejmě vyvěšovanými vlajkami evropských samosprávných i historických zemí nám může poněkud romantizujícím způsobem připomenout, že koncept národních jazykových států vzniklý v 19. století nemusí být již aktuálním stavebním kamenem budoucího evropského uspořádání. Alternativou mohou být historické země a regiony. A věřím tomu, že většina z nás na tyto myšlenky nebude reagovat jako dosloužilý prezident Václav Klaus na dotaz rakouského novináře na státní návštěvě Rakouska.

Reportér se loni v listopadu českého prezidenta zeptal: "Váš protinávrh je návrat ke spíše národním státům, národně státním modelům, k modelu, který vychází z 19. století a je zčásti zastaralý…“ Klaus tehdy reagoval opravdu, ale opravdu nestátnicky, tedy uraženým odchodem. Pokud si takovou reakci nechceme vzít za vzor, stojíme minimálně před problémem, jak vlastní děti vést ke státoobčanství, ale i evropanství a sounáležitosti s tradicemi země, ve které vyrůstají. Budeme jim stále říkat, že sice jsme úžasný stát a národ, jen ti Němci a komunisté nám to zkazili a kazí?

Obce o vyvěšení tohoto symbolu 5. července jistě všechny nerozhodly z jediného důvodu. Některým jejím představitelům šlo přímo o cyrilometodějské tradice, někteří chtěli vyjádřit svůj zemský patriotismus, mnozí ale i nespokojenost s tím, co předvádějí politici v Praze. Myslím, že nezkazíme nic tím, zamyslíme-li se nad trochu skrytě vyvěrajícím smyslem této aktivity.

Sám jsem několik radnic zapojených do této iniciativy navštívil a musím konstatovat, že ona nálada byla vždy, někdy až neuvěřitelně, podporující, stmelující a často i nadšená. Mnoho starostů a členů obecních rad reagovalo podobně jako starosta obce Tučín na Přerovsku: „Je hezké, že obce na Moravě něco spojí. Navíc, když se teď v politice tak handrkují…" Najednou se zezdola vynořil protiklad toho, co slyšíme v hlavních zprávách.

Můj článek z minulého roku na toto téma jeden z diskutujících označil jako „moravistický“. Přitom jsem profesí psycholog a ne filolog, teda ani bohemista, moravista nebo anglista, ale jen patriot, který ke svému životu potřebuje kotvu, kterou mu zanechali jeho předkové. Mám rád kroje, lidové stavby, nářečí nebo historické mapy. A prostě rád dělám něco, co vzbuzuje nadšení u ostatních a tím potom vede i u mne k vyjádření lidské sounáležitosti.

Během státních svátků – více moravského Dnu slovanských věrozvěstů a více českého Mistra Jana Husa máme možnost zamyslet se nejen nad tím, kde se v uplynulých dvou stoletích při hledání smyslu dějin a naší státnosti stala chyba, a především nad koncepcí nové ústavy. Koncepční i faktické nedostatky té narychlo šité z roku 1992, ve znění pozdějších změn především o způsobu volby prezidenta, vnímáme citelně právě v těchto dnech.

Důležitou otázkou ale také je, zda významné sociální a ekonomické problémy lze u nás vůbec vyřešit před vyřešením otázky státoprávní a veřejnosprávní. Tedy bez vytvoření skutečně funkční institucionální struktury. A nemusíme chodit daleko, stačí si všimnout zavedených středoevropských demokracií, kde mají zemské celky své opodstatněné místo.

Na závěr bych vzpomněl jednu nedávnou příhodu. U obhajoby bakalářské práce jedna studentka původem ze Slovenska žijící na Moravě vzpomněla své osobní trauma z rozpadu Československa. Zeptal jsem se ji, proč si myslí, že se naše federace rozpadla. Vinu přiřkla oběma národům a jejich reprezentacím. Na to jsem jí odvětil: „Nebylo tomu tak hlavně proto, že federace měla jen dva členy a chyběl tam stmelující prvek, tedy Země (či republika) moravskoslezská?“ Jak praví klasik – Tres
faciunt collegium.

A proto bychom neměli zapomenout i na další letošní kulaté výročí, tedy 45 let od nerealizované koncepce československé trojfederace z roku 1968, kterou tehdy bylo silně slyšet z moravských i slezských akademických a politických kruhů v čele s tehdejším rektorem Masarykovy univerzity prof. Martincem a dalšími významnými osobnostmi jako byl básník Trefulka nebo spisovatel Tomeček. Nejen proto diskuse nad chybami našich minulých „státníků“ klidně vystačí i na další článek.

Takže abychom úspěšně nepokračovali v budování banánové republiky, budeme to muset vzít, jak se hezky česky říká, „z gruntu“.

A co si myslíte vy? Diskuse (15 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Vladan Ševčík - Energetik

Zemské zřízení Středa, 3.Července 2013, 19:04:25

Pěkný článek.Zemské zřízení by u nás navíc přispělo k decentralizaci státní zprávy, která dnes centrálně přerozděluje téměř všechny prostředky a kdy lidé kteří o tom rozhodují nežijí v zemi ze které mají mandát...

Lukáš Hofman - Praha

Trojčlenná federace Čech, Moravy a Slovenska byl možná hezký nápad, Neděle, 7.Července 2013, 09:22:18

který by geograficky i demograficky rozdělil Československo na 3 podobně velké celky a zároveň bychom předešli kuriózní 2členné federaci a 3komorovému parlamentu, ale neměl šanci na prosazení ani na životaschopnost právě proto, protože ze slovenského pohledu bylo naprosto neakceptovatelné, aby byli na stejné úrovni nikoli jako Česko, nýbrž jako Čechy a Morava.

K Ústavě: každý zákon jako lidský výtvor je i Ústava nedokonalá. Dlužno dodat, že Ústava není nijak horší než ústavy jiné, spíš je horší její aplikace. Podle mého názoru ale unitární charakter státu (pokud tou celkovou koncepcí máte v souvislosti s propagací Moravy na mysli právě to) chybou ústavy rozhodně není, nýbrž naopak je to podle mého při tak homogenní populaci jako v ČR jediné rozumné uspořádání.

Panu Ševčíkovi: právě naopak. Asi se shodneme, že zemské zřízení pojmově vylučuje dnešní krajské zřízení. A dále pokud je cílem jakékoli samosprávy uplatnění 1) principu subsidiarity, tj. aby lokální problémy řešili pokud možno ti, co jsou problému nejblíže a znají jej i možnosti jeho řešení nejlíp, a 2) omezení koncentrace veškeré moci v centru, pak zemské zřízení podle mého nedává žádný smysl. Vytvoříme-li místo 14 center 2 megacentra, pak už není valného rozdílu mezi tím, pokud by se všechno řídilo centrálně. Navíc ďábel se skrývá v detailu: stejně jako můžete udělat 14 nezávislých a dobře financovaných krajů, můžete udělat i 2 na centru finančně i politicky zcela závislé země (což ostatně by bylo i snažší - propojenost zemského prezidenta s centrální politikou by byla mnohem silnější než u dnešních hejtmanů). Nevhodnost aplikace zemského zřízení ostatně potvrzuje i historie, viz župní zákon již z počátku 20. let, který se u nás nerealizoval jen z obavy o ovládnutí 3 žup Němci (viz organizační zákon z roku 1927). A zemské zřízení nakonec záhy odstranili i komunisté, byť z jiných důvodů.

Tím ale neříkám, že současné krajské zřízení nelze udělat lépe, to chraň bůh.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

K panu Hofmanovi Neděle, 7.Července 2013, 12:31:40

Máte pravdu, že trojčlenná federace byla obtížně akceptovatelná, přes masovou podporu této myšlenky na Moravě a ve Slezsku (630 tis. podpisů pod petici v roce 1990) byla proti nejen slovenská reprezentace, ale výrazně i česká. Přitom ne z hlediska jazykového, ale z toho jak známe trendy např. v politických preferencích, by se snadno mohlo stát, že by Slováci nebyli přehlasováni dvěma celky z českých zemí (jak se obávali), ale naopak Čechy by byly přehlasovány zbylými dvěma členy federace.

V tom, že současná ústava má nedostatky a vznikala v roce 1992 ve spěchu a v reakci na ústavu slovenskou, se shodovali a shodují samotní tvůrci ústavy. Přímá volba prezidenta ji navíc významně vychýlila z rovnováhy. Pokud se mandát prezidenta stal méně závislým na parlamentu, měly se upravit jeho kompetence.

Ohledně alternativ - spíš jsem to myslel z evropského kontextu. Z tohoto pohledu jsou naše kraje vzhledem k počtu obyvatel republiky příliš malé a přerozdělují jen malé procento prostředků. Tím jsou paradoxně právě příliš centralistické. Politicky naopak komplikují vládní politiku např. tím, že vedoucí činitelé politických stran musí brát ohled na regionální "gubernátory". Samozřejmě že nezáleží na počtu center. U nás by stačily např. 4 celky s větší mírou samosprávy. V SRN spolkové země také nemají vždy jedno megacentrum, tak proč by u nás musela být dvě megacentra? Na Moravě a ve Slezsku jsou naopak minimálně tři přirozená centra.

Podle mého názoru ona historie (včetně zmiňovaného zrušení zemí komunisty) naopak potvrzuje, že nebyla vhodná aplikace tzv. malých krajů.

Píšete: "Podle mého názoru ale unitární charakter státu ... chybou ústavy rozhodně není, nýbrž naopak je to podle mého při tak homogenní populaci jako v ČR jediné rozumné uspořádání."
Mají tedy podle vás v Rakousku méně homogenní populaci? Nemají tam "rozumné" uspořádání?

Lukáš Hofman - Praha

Panu Ungerovi Neděle, 7.Července 2013, 14:03:40

Ono ve výsledku bylo úplně jedno, jestli by ta federace byla dvou, tří nebo dvanáctičlenná. V podmínkách aplikace zákona o federace (pravda, vznikal již před srpnem 68) bylo nakonec úplně buřt, jestli vůli ÚV KSČ, popř. ÚV KSSS prováděla vláda federální, vláda národní, Sbor poverenikov nebo krajský národní výbor.

Ano, Ústava vznikala narychlo, není dokonalá (tam je potřeba ale potřeba říct si, v čem, kde jsou chyby), v zásadě by se s ní dalo žít, pokud by ji nikdo neznásilňoval. Máte nicméně naprostou pravdu, že přímá volba prezidenta, tak jak byla přijata, je naprostá pitomina a jeho důsledky zažíváme třeba právě teď.

Pod pojmem "počet center" mám na mysli to samé, co pod počtem vyšších úz. samospr. celku, protože každý z nich musí být řízen z jednoho centra. Podotýkám, že pod pojmem zemské zřízení, které čas od času slyším, rozumím rozdělení ČR na 2 celky, tj. zemi českou a zemi moravskoslezskou, a podotýkám, že takováto struktura, byť z doby před r. 1918 tradiční, nemá moc smysl, protože z hlediska subsidiarity nemá žádnou přidanou hodnotu (zemský úřad v Brně ví o situaci na vesnicích na Osoblažsku prakticky to samé nic, co ví centrální vláda). Leda že bychom chtěli vytvořit pod těmito celky další subjekty (nějaké okresy) a až pak mít obce, ale to by už s největší pravděpodobností bylo zbytečně drahé a z hlediska kompetencí moc komplikované.

Podle mého historie nevhodnost malých krajů nemůže potvrzovat, protože malé kraje (župy) alespoň u nás nikdy neexistovaly. Z hlediska rakouské správy byly země vyhovující, protože jich byl rozumný počet z hlediska správy centrální vládou. V poměrech malé ČSR po r. 1918 (a kde máte samosprávu ještě jen ve 2 zemích, poněvadž SVK řídilo dlouho zvláštní ministerstvo a P. Rus gubernátor) však toto zřízení začalo být pociťováno jako nevhodné a těžkopádné, a proto byly pokusy je nahradit něčím menším.

Proč je unitární stát lepší? Správa federace je vždy dražší (komplikovanější struktura úřadů, zemské parlamenty, zvláštní zemské zákonodárství) a méně pohodlá, a tedy také dražší pro uživatele (např. za čs. federace upravovaly katastr republikové zákony). Za současné situace nevidím moc důvod, proč bych měl mít v ČR platit dva, čtyři nebo devět separátních parlamentů nebo proč bych měl mít dvě, čtyři nebo devět organizací katastru nemovitostí. Pokud má dojít k přechodu od unitárního státu k federaci, tak pro to musí být důležité důvody (např. národnostní nebo jiné politické - viz Německo po 2. sv. v.)

Rozdíl ČR oproti Rakousku je ten, že rakouské Länder, které tvoří Bundesrepublik Österreich, jsou historické celky, které tu jsou od středověku, a jejich obvyatelé se s nimi ztotožňují. U nás máme fakticky jen Čechy a Moravu (se vší úctou k českému Slezsku). Pokud, z důvodů výše uvedených, je nevhodné dvousubjektové zemské zřízení, tím spíše je nevhodná dvoučlenná federace (tam se stačí podívat na fungování svobodné ČSFR), zvláště nejsou-li pro to důležité důvody. A umělé vytváření více zemí-členů federace je ještě horší zločin než vytvoření umělých krajů.

Poznámka o příliš malých krajích je nicméně opodstatněná. Popravdě moc nevím, proč se nevyužily třeba staré kraje z dosud platného zákona o územním členění státu.

Vladan Ševčík - Energetik

Centralizace spěje k úpadku.Reakce na p.Hofmana Neděle, 7.Července 2013, 16:38:33

Rozumím pohledu z centra, že bezvýznamné kraje zcela finančně závislé na Pražském megacentru bez reálné moci jsou pro centralistickou vládu ideální . Pro moravany se mi to ovšem jeví jako krajně nevýhodné.Přirozeným centrem zde byla vždy Olomouc či Brno, které je ze všech koutů země dostupné a je zde přirozené mocenské a kulturní centrum už bezmála 1000 let. Je sice pravda, že každé centrum si svým způsobem uzurpuje moc a něco stojí, ale je to jediná ochrana před megacentrem typu Prahy.Pro příklad dům si také nestavím, tak aby jedinou jeho vlastností byla nejnižší cena, ale aby splňoval především nároky těch co v něm bydlí a aby se v něm cítili dobře.(nikoliv těch co bydlí ve vedlejším domě).Nicméně poslední zmínka je k výhodnosti unitárnostímu státu.V různosti je budoucnost, jakákoliv centralita potírá variabilitu a po čase na neschopnost adaptace zhyne.(ŠUMAVA) Super Centralismus jsme tu měli do roku 89 a opravdu na něj nechci navazovat. Mám rád tradiční hodnoty a funkčnost a ani jedno současný systém dělení neumožňuje.Viz. Vámi vyzdvihované "komunistické kraje".

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Také panu Hofmanovi Neděle, 7.Července 2013, 19:02:41

"Rozbijeme ty mamutí úřady, jakými byly zemské národní výbory, které nešly kontrolovat. Úřady v krajích a okresech budou nyní více pod kontrolou lidových zástupců." (Rudolf Slánský před zavedením krajské soustavy podobné té současné v roce 1948)

Vaše argumentace proti federalizaci obecně na základě pseudofederalizace z roku 1968 (vše bylo řízeno ÚV KSČ, jak píšete, dualismus, zákaz majorizace) se mi obsahově nezdá korektní. "Trojdílné dělení státu" jako vypracovaná koncepce Společností pro Moravu a Slezsko prof. Vladimírem Kubešem obsahovala právě debyrokratizaci, kdy samosprávné celky (země) by federaci úsporně svěřovaly jen důležité společné kompetence (tedy na principu subsidiarity). Mimochodem prof. Kubeš byl i autorem návrhu na federalizaci Československa z pera nár. soc. po roce 1945. Vaše teze o federaci, která musí být nutně vždy dražší, podle mě nemusí vůbec platit nutně. Z hlediska počtu úředníků nám jeden (malý) kraj dnes v době elektronizace zajistí tytéž služby jako za 1. republiky celá země.

Mnoho problematických věcí bylo nastaveno již od roku 1918, jak píšete (ministerstvo pro Slovensko, gubernátor na Podkarpatské Rusi).

Ohledně vyššího počtu zemí než 2, není problém. Někteří poslanci v roce 1997 navrhovali jako alternativu dokonce 5 zemí (2 v Čechách + Praha, 2 na Moravě a ve Slezsku, v podstatě dle povodí). Byla zvolena ta nejhorší varianta - 14 krajů v modelu jako za Gottwalda. Ale pokud jde o federalizaci, bavil bych se o ní spíše rovnou v evropském kontextu.

U nás je také problémem, že chybí okresní struktura, suplují ji městské úřady, státní správa není oddělena od samosprávy, a je tak líhní všemožné korupce.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Tradiční hodnoty Neděle, 7.Července 2013, 20:56:9

jsou fajn, dokud žijí. Když jsou ale potlačeny a nahrazeny novými, po nějaké době už máte generaci nebo dvě, které jsou zvyklé, a předchozí tradici už nepovažují za svou. Její obnovení už je pak problematické.
Mně jsou historické české země celkem ukradené. Za "svůj" rodný region považuju území přibližně shodné s Moravskoslezským krajem (dětství jsem prožil v Opavě), tedy na západě po Krnov a Bruntál, na jihu po Nový Jičín a Kopřivnici, a na východě po Beskydy (ale třeba nad Jablunkovem nebo Vrbnem bych už váhal).
Geograficky (politika je samozřejmě druhá věc) mi to současné rozdělení nijak vadné nepřipadá. Nerušil bych ho. Tradičnější rozdělení v jiných zemích, třeba švýcarské kantony, taky už nedávají všude smysl - u nás třeba hranice Kantonů Zürich a Schwyz na jižním břehu Zürichsee, procházející dnes již dávno zastavěnou oblastí, takže hranice normálně přetíná ulice a sousední domky jsou v jiných kantonech. Prostě nesmysl, jenže tradiční.

Martin Profant - Praha 7

Věci,které trochu udivují Pondělí, 8.Července 2013, 11:20:34

Co je tradičního na "Moravskoslezské zemi"? Ony to bývaly Čechy, Morava a Slezsko. Ze Slezska pravda zbyl jen kousek,ale stejně -- obnovovat tradici jejím porušením,to myslíms toukotvou zacházíte hodně svévolně.

Jak může být zřízení další úřadů debyrokratizace? Stačí pohled na krajskou samosprávu -- to,co převzala z centra, plní administrativně mnohem náročněji (protože část agend musí parcelovat na čtrnáct bez ohledu na jejich reálný rozsah) a hůře (protože pochopitelně ani z hlediska odborných kapacit není možné udržet ve stejné kvalitě vybavu čtrnácti agend tam,kde předtím horkotěžko fungovala jedna). Nemluvě o nárůstu agend,které souvisejí se vzájemným vztahem jednotlivých krajů.

Čechy : Moravě (včetně toho kousku Slezska)
-- na počet obyvatel je to sedm ku třem (když Moravě trochu přidám),hospodářský výkon a výnos daní osm : dvěma. Jenom co se nezamněstnanosti a lidí pod hranicí chudoby týče, je ten poměr na moravskoslezské straně vyšší.
Opravdu považujete za dobré vytvořit zemskou strukturu,která bude muset tahle čísla politicky aktualizovat? Bude muset, abydala smysl své existenci "zemského centra".

Přeji každému,kdo se z ni dokáže tešit jeho národní a zemskou identitu -- ale prosím bez územně správních experimentů. Stačí mi ty centrální úřady rozdělené mezi Prahu a Brno (aby bylo jasno,nevadilo by mi, kdyby se do Brna odstěhovala celá centrální správa státu, Praha by se s tím ekonomicky vyrovnala a bylo by to na jednom místě).

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

K panu Hofmanovi Pondělí, 8.Července 2013, 12:21:16

Ještě se vrátím k vašemu tvrzení, že je federace vždy dražší než unitární stát. Z čeho tak usuzujete? Pokud porovnáme počet obyvatel na počet zaměstnanců veřejné správy s Německem, jen u mzdových nákladů bychom při aplikaci německého modelu ušetřili přes 120 miliard ročně.

Federace je méně pohodlná – pro centrum, které chce řídit všechno. Ale demokracie je z tohoto pohledu také méně pohodlná. A úplně nepohodlná je přímá demokracie.

V Německu nedošlo k po druhé světové válce k přechodu k zemskému uspořádání, nýbrž k návratu k zemskému uspořádání, které tam vždy bylo normální, tak jako na území Čech, Moravy a Slezska.

K těm "megacentrům" (dnes jednom megacentru) - není důvod, proč by země musely být řízeny z jednoho centra. Lze přece ústřední státní i zemské orgány přesunovat do různých měst, tedy decentralizovat, tak jako ve Finsku, kde takto podporují místa s vyšší nezaměstnaností. Kraje jdou proti této logice, protože jedním z hlavních důvodů pro jejich vytvoření bylo ukojení ambicí jejich budoucích center (Jihlava, ale i Pardubice a Hradec Králové atd.), tedy centralismus.

Bylo by dobré vytvořit okresy, pokud možno ve velikosti před rokem 1960, jako nejnižší jednotku státní správy (protože ty potřebují běžní občané nejvíce, nikoli kraje), zatímco obcím by se ponechala posílená samospráva.

Federalismus může posílit demokracii a pluralismus a tato pluralita může fungovat i jako pojistka. Pokud bude jedna politická struktura zasažena nějakým negativním jevem, jsou zde ještě jiné, alternativní struktury, o které je možné se opřít, zatímco u centralistického státu znamená postižení centra postižení celého státu. Abychom byli konkrétní, kdyby zde po roce 1990 bylo zemské zřízení, na polovině území státu by se ODS nikdy nedostala k moci. Anebo pozitivní příklad: díky decentralizaci má Skotsko mnohem příznivější sociální prostředí než zbytek Velké Británie. Pokud by byla Velká Británie centralistická, nevyhnulo by se řádění neoliberálů ani Skotsku. A není náhodou, že skotské, velšské či cornwallské regionalistické hnutí jsou důslednými odpůrci neoliberalismu.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Pane Profante, Pondělí, 8.Července 2013, 12:33:36

Právě že efektivně debyrokratizovat lze jen zřízením nové struktury institucí a zrušením té staré. Žádnou přeměnou stávajících institucí se to nikdy nedařilo, tam počet úředníků vždy roste.

Jinak vaše argumentace, že si musí nejprve ekonomicky vydobýt nějaké zemské centrum svoji sílu (proč "jedno" centrum? - viz. předchozí diskuse) se mi zdá předpřaháním vozu za koně. Není současná ekonomická slabost vzdálenějších regionů od centra (tedy Moravy a Slezska) naopak výsledkem léta centralisticky nastavené veřejné správy? Vaše údaje jsou pravdivé, podle výzkumu společnost Incoma Gfk je 9 z 10 nejchudších okresů v republice na Moravě a ve Slezsku.

V SRN tyto rozdíly nejsou, také proto, že se tam úspěšně k decentralizaci po roce 1945 vrátili. Nové státoprávní a veřejnosprávní uspořádání - a já neříkám nutně v jakém modelu - by vzhledem k tomu, že většina firem má svou centrálu v Praze (což je vzhledem ke stávajícímu nastavení logické), musela být nastavena systémem sdílených daní. Tedy vzhledem k počtu obyvatel, nikoli k tomu, co se v daném regionu ekonomicky vyprodukuje, protože je to zkreslené tím, že firma má výrobnu jinde než sídlo.

Martin Profant - Praha 7

Davidovi Ungerovi Pondělí, 8.Července 2013, 13:22:51

a) Pokud nezrušíte nějakou vládu, pak to vždy budou ty jmenované x-plicity. Leda byste už zeměmi nic nenechal. a pak je to tužší centralizace než dnes.
b) Proč dvě země? Protože po třetí není poptávka. Slezané ji nechtěji a s Prahou by to nešlo -- nemluvě o tom, že chybí ta Vámi zaklínaná tradice.
c) Ne, není to vzdáleností od centra. Proč by,proboha, mělo být? Centrum možná trochu nabvyšuje zaměstnanost v Praze a opravdu blízkém okolí,ale proč by mělo navyšovat víc v Jižních Čechách než na Jižní Moravě? A přitom přes pozitivní ukazatele Brna je na tom ta jižní Morava hůř.
Ten výkon je ve prospěch Čech i po odečtení Prahy (což ostatně politicky nejde).Ale i kdyby -- to si vážně myslíe, že by ty firmy přesídlily do Brna jen protože by bylo zemské? Ano tam dost firem přesídlilo, ale ty k tomu nemotivovala zemská tradice. Je tam levněji,rychlejší cesta z předměstí a kousek do Vídně,
Je to strukturou průmyslu a obživy.
A sdílené daně -- to se počítalo mockrát,Morava by na tom byla hůř než dnes.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Proč přesun do jiného centra? Nepodporuji centralismus. Pondělí, 8.Července 2013, 13:38:19

Tradice nesmí být rozhodně jediným kritériem volby modelu veřejné správy a pro mne rozhodně není zaklínadlem. Můj článek nebyl orientován úzce na problematiku domácí veřejné správy. Spíš bych uvítal pohled více z evropského kontextu, o který se snažím nejen v článku samotném, ale i v diskusi.

V jeden zemský celek se klidně může transformovat současný kraj Moravskoslezský, který podle poměru historického území je spíše krajem slezskomoravským. A máte tam i to Slezsko.

V tomto nechápu, proč mluvíte stále o dvou celcích a píšete o přesunu centra do Brna. Proč by zrovna tam měly firmy přesidlovat? Psal jsem přece o možném přesunu ústředních a zemských orgánů do různých měst. Nějaký "přesun do Brna" nebo "megacentrum" bych spíš viděl jako určité "zaklínadlo", ale ne z mé strany.

Když není po ruce jiný argument, sáhne se po brnocentrismu, s tím, že by po snížení počtu celků (obnovení zemí) automaticky vystřídal pražský centralismus. Jenže brnocentrismus tu už je a to právě kvůli krajskému uspořádání. Běžte se ráno někdy podívat na brněnské autobusové nádraží Zvonařka, kam jezdí lidé dennodenně za prací prakticky z celého území Jihomoravského kraje. Nehledě na přesuny úřadů z někdejších okresních měst do měst krajských.

Martin Profant - Praha 7

víte, ono je to trochu absurdní Úterý, 9.Července 2013, 20:28:8

Když se mluví o Praze jako o "megacentru", je to trochu absurdní. Praha je relativně malé evropské město a pravomoci centrální vlády a správy nejsou v České republice nijak vysoké. A už úplně absurdní je mluvit o "brnocentrismu". To, oč mi jde, je zmnožování správních center ve jménu jakési subsidiarity, která ale nemá věcnou náplň.
Praha a několik dalších míst v republice budou vždy doplácet na zbytek -- a je to v pořádku, jde o soudržnost společnosti. Sdílené daně to nevyřeší, prostě je v těch místech mnohem lepší příležitost k ekonomickému výkonu. Právě tak můžeme sice postavit vysokou školu na každé mezi, ale standardně vyšší úroveň si udrží je ty centrální (a ty budou inklinovat k tomu, být v centru). Doprava, energetické sítě, vodohospodářství -- to všechno přesahuje vesměs dnešní kraje a dost často i nějaké, jakkoliv vymýšlené země. Takže je jasná lokální úroveň s místní správou a pak ta nezbytná centrální; u té jde o to, jak moc bude panující a jak koordinační. Ale všechny ty spekulace o lepším samosprávném rozdělení země a boji proti strašidlům centralismu ...
Nevadí mi nějaká moravská země, nebo dvě či kolik jich to navrhujete, vadí mi ta česká, která by pak podle této logiky musela vzniknout.

Paja_velka_fatra_cb

Pavel Holubec - kdesi v Česku

Hranice je třeba mít možnost vymezovat "zdola" Čtvrtek, 1.Srpna 2013, 16:38:42

Dovolím si přidat odkazy na dva články, kde se zabývám problémem hranic a jejich vymezování. Sice je to především z perspektivy rozlišení na město-krajinu-přírodu, ale jako velice důležité mi přijde právě možnost vytvářet větší územní celky "zdola" - tj. demokraticky a s větším ohledem na princip subsidiairity.

Pokud se totiž nepletu, všechny dosavadní reformy územního uspořádání zdejších zemí byly prováděny "shora": referendum nebylo dokoce ani o rozdělení Československa!

Proč by ale nešlo zdola hlasovat o zahrnutí obcí do nějakých vyšších celků typu okresů, krajů, či dokonce zemí? Obcí máme v ČR kolem 6 tisíc, není tedy lepší, pokud se chceme prohlašovat za demokraty a ČR za demokracii, nechat o územním uspořádání více rozhodovat obce a jejich obyvatele, nežli jakékoli reprezentanty centra?

http://www.uzemi.eu/vystupy/publikace/-18-reflexivita-v-uzemi-od-elementarniho-urbanismu-k-vetsi-udrzitelnosti.html?var=cont

http://www.uzemi.eu/vystupy/publikace/-30-uzemi-jako-asemblaz-od-teoretickeho-ukotveni-k-reforme-uzemniho-usporadani.html?var=cont

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Vymezení zdola - zajímavé Čtvrtek, 1.Srpna 2013, 20:29:56

Pokud by se praktikovalo to, co napsal pan Holubec, myslím, že by se ten vyšší celek na území Moravy více méně stejně kryl s povodím řeky Moravy. Otázkou by bylo Jesenicko, Jihlavsko, Poličsko nebo Svitavsko. Ale to už jsou nuance. Máte pravdu v tom, že územní reformy shora nic dobrého u nás nepřinesly, od roku 1918 to jde podle mě stále k horšímu. I ty okresy - neokresy chybí a zároveň jsou prorostlé korupcí jak kraje - nekraje.

Doporučuji pro zajímavost zas tento odkaz opírající se o odbornou analýzu:
http://dalsimoravak.wordpress.com/2012/05/24/je-morava-svebytny-region/#more-928368

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.