Ve středu bude v Brně otevřena výstava Normalizaci navzdory

Moravské zemské muzeum zahajuje výstavou, která chce veřejnosti přiblížit občanský odpor proti komunistickému režimu po srpnu 1968, cyklus akcí, které budou připomínat společenské a kulturní dějiny Československa druhé poloviny 20. století.

(vd)

04.06.2013 18:29

Vystava

Výstava potrvá do 10. listopadu 2013. Foto Moravské zemské muzeum

Ve středu bude v Brně otevřena výstava nazvaná Normalizaci navzdory. Její ambicí je na poměrně skromném prostoru představit veřejnosti ukázku z nových velmi vzácných sbírkových přírůstků Historického oddělení a Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea z let 2010 – 2013. Navazuje tím na dlouhodobou výstavu o Chartě 77 v prostorách Ústavního soudu v Brně, která byla instalována k 1. únoru 2012 a následně v září ve Vídni.

Podle kurátora výstavy Zdeňka Drahoše získalo Moravské zemské muzeum (MZM ) velice podstatné fondy a dokumenty od Oty Filipa, Jiřího Gruši, Jana Trefulky, Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové, Boženy Komárkové, manželů Šimsových, Bedřicha B. Bašuse, Rogera Scrutona a Jana Tesaře. Na tiskové konferenci Drahoš také připomněl, že ve stadiu předávání je fond Milana Uhdeho.

Tyto akvizice podle něj naplňují dlouhodobý záměr MZM vytvořit centrum společenských a kulturních dějin bývalého Československa druhé poloviny 20. století, které bude umístěno na Hudcově ulici v Brně, a bude se skládat ze studijních místností věnovaných jednotlivým osobnostem a událostem.

Výstavu Normalizaci navzdory zahajují obrazové a textové dokumenty k 21. srpnu 1968, kdy vstup tzv. spřátelených vojsk zničil výjimečný pokus o demokratizaci společenského života. Další materiály se vztahují k protestním demonstracím při prvním výročí okupace 21. srpna 1969, které byly největším projevem odporu proti normalizačnímu režimu.

Následuje přiblížení opozičních iniciativ a osobností, které v 70. a 80. letech minulého století vstupovaly do veřejného dění, za což byly trestány - počínaje existenčním zákazem, ztrátou publikační či obecně veřejné činnosti, domovními prohlídkami, odpojováním telefonů, soudními procesy a vězněním, až po vyhoštění z vlasti.

Výstava přirozeně připomíná také například mnohovrstevnatou činnost bytové (podzemní) univerzity, samizdatovou i exilovou literaturu, „katolickou petici“ Augustina Navrátila, rozpad sovětského bloku a samozřejmě události listopadu 1989.

Pozoruhodné je, že se organizátorům výstavy nepodařilo doposud získat nic z archivu významného filosofa Josefa Šafaříka, ke kterému se mnozí ze signatářů Charty 77 hlasili jako ke svému imspiračnímu zdroji. Šafařík přitom celé své dílo napsal v Brně, na Grohově ulici.

Obrazové i textové dokumenty jsou doplněny i autentickými filmovými záběry ze srpna 1968 v brněnských ulicích, dále rozmnožovacím rámečkem (cyklostylem), kterým Jaromír Němec pořizoval tisíce stran samizdatových textů a lodním kufrem historika Jana Tesaře, který byl komunistickým režimem třikrát vězněn a následně vyhoštěn.

Výstava potrvá do 10. listopadu 2013.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.