Mezinárodní den Romů (MDR) 8. dubna proběhl bez zájmu médií. Kdyby Romům nepogratuloval Jan Fischer, nepsalo by se o tom vůbec. Média se zabývají mnohem důležitějšími věcmi, než těmi, které by mohly napomoci společenské soudržnosti.

„U příležitosti 8. dubna, Mezinárodního dne Romů, přeji všem Romům, aby se kvalita jejich života neustále zlepšovala, stejně jako je tomu u celé společnosti, aby nebyli svědky pochodů neonacistů a extremistů demonstrujících proti jejich přítomnosti v naší zemi, aby jejich děti měly možnost získat stejně kvalitní vzdělání jako děti jejich spoluobčanů a aby se Romové stali sebejistou součástí české společnosti, která docení jejich přínos,“ napsal mimo jiné Jan Fischer.

Sdružení ROMEA uspořádalo společně s holešovickým klubem Cross pražské oslavy MDR. Akci, která nesla název Ethnic friendly ghettolege, návštěvníkům nabízela projekce tematických dokumentárních snímků, debaty s představiteli romské komunity a hudební vystoupení romských umělců. V Brně oslavili Mezinárodní den Romů uvázáním stužek na strom tolerance a poslechem romských písní.

Oslavy MDR pokračují i v týdnu. Odbor sociálních věcí Prahy 14 organizuje tyto oslavy již tradičně. David Beňák, vedoucí tohoto odboru, k tomu řekl: „U nás žije mnoho Romů a také příslušníků jiných menšin. Uvědomujeme si to a právě proto každoročně přispíváme ke vzájemnému dialogu nejen mezi těmito menšinami, ale hlavně mezi nimi a většinovou částí společnosti.“

Ve čtvrtek 12. dubna je pro zájemce dvouhodinový workshop tance Flamengo v Národním domě na pražských Vinohradech. Program vyvrcholí v pátek 13. dubna od 14 hodin happeningem „Setkání kultur“, který se uskuteční na volném prostranství u Metra trasy B - Rajská zahrada. Kromě pestrého hudebního programu, tanečních vystoupení, kartářky, vietnamského jídla a představení vietnamského klubu Hanoi.

Tohle všechno (a další) ale média příliš nezajímá. K této zprávě by nešlo připsat dnes již oblíbené slůvko „nepřizpůsobiví“, novinář musel by o soužití většiny s naší nejpočetnější menšinou sdělit i něco pozitivního. A to momentálně není v kursu.

Pravicová média mají při bídě vládní politiky a nárůstu korupčních afér co dělat, aby držela fazónu mafiánskému kapitalismu. Levicová média se pro změnu se zálibou zhlížejí v zrcadle, kterak se rochní v bahně současné politiky. Lidé a kvalita jejich života nezajímá ani jednu stranu, či jen výjimečně, ideologie a hon na ideologii protivnou je jim přednější.

Nikoli tekutý, ale směrovaný hněv

Normální, běžná média tu chybějí. Vedle pravicových a levicových hlásných trub však máme raritu: média chameleonská. Ta mění barvu podle momentálně převažující společenské nálady, jak jim velí jejich populismus. Nejkřiklavějším příkladem těchto médií je deník Právo a spřízněný server Novinky.cz. V jejich případě jde o jakousi levicovo - Klausovsko - xenofobní směs. Přes víkend opět potvrdily.

A co je zajímavé, nechtěně napomohly k pochybnostem o skvěle vymyšlené marketingové frázi Václava Bělohradského o tekutém hněvu. V České republice, jak se zas a znovu potvrzuje, nejsou nepokoje většinou předmětem hněvu, který se z podobných důvodů přelévá po zeměkouli. Ba právě naopak, jsou velmi často předmětem hněvu cíleně směřovaného proti Romům či příslušníkům jiných menšin.

Hněv není vždy „tekutý“ ani v jiných členských státech EU, i zde je často cílen vůči menšinám obecně. Sarkozy vůči Romům, Merkelová proti Turkům (proti mulitkulturalismu, který v Německu symbolizuje soužití s Turky), o holandských, rakouských či polských populistech ani nemluvě. Velmi silně je cílený hněv znatelný v Maďarsku, kde jsou Romové téměř oficiálními nepřáteli státu, či na Slovensku, kde podle některých médií mohou Romové za všechno, co život přináší negativního, stejně jako u nás.

Jistě, i v EU se objevuje hněv zaměřený proti sytému (spíše souběžně, než že by se „přeléval,“ fakticky i symbolicky vzato. Ale nejde zdaleka jen o něj, jak by se mohlo zdát „díky“ nekritickému přejímání Bělohradského hesel. Romové a lidi z jiných menšin začínají v EU hrát nechtěně úlohu vnitřních nepřátel. U nás se tak odvádí pozornost od blábolení hradního pána, od velmi těžkých průšvihů vládní politiky, od hodnotové prázdnoty stranické levice, která je neoddělitelnou součástí českého mafiánského kapitalismu. V jiných státech jsou motivy podobné, většinou též spjaté s potřebou odvádět pozornost - od finanční, ekonomické, politické a morální krize.

Novinky.cz a Právo: Den proti Romům

Na dotaz "Mezinárodní den Romů" nebylo nic nalezeno. Překontrolujte zadaný dotaz, zda je napsán správně — takto mi odpověděl (nejen) server Novinky.cz, když jsem zjišťoval, co o tomto námětu sděloval veřejnosti.

Novinky.cz ovšem zveřejnily článek Práva, který se zabývá (údajným) zneužíváním sociálních dávek, respektive nafukováním tohoto problému do neuvěřitelných rozměrů, bez jediného důkazu, jen na základě tvrzení oslovených osob. A to slovníkem, za nějž by se nemusela stydět ani fašistická Vlajka. Kdo nevěří, ať tam běží: Sociální dávky zneužívají i majetné romské rodiny. Tím nechci říci, že Romové nejsou odíráni lichváři, z nichž někteří jsou též Romové. Hovořím o způsobu, jakým se toho chopilo Právo.

Novinky.cz oslavily Mezinárodní den Romů i dalším velmi podivným článkem: Radikálové v Chanově protestovali kvůli policistovi vyhozenému z okna. Jediný, kdo v článku „dostal slovo,“ byli extremisté z Dělnické strany sociální spravedlnosti. Novinky.cz citovaly z jejich serveru údajný důvod, proč pochodovali Chanovem, a sice policistu vyhozeného z okna. V tomto případě však podle dosavadních informací nešlo o to, že policistu vyhodil z okna Rom, ale že tak učinil drogově závislý člověk. Etnicita pachatele není podstatná, případu jako takového se vůbec netýká. Novinky.cz nejenže přistoupily na rétoriku extremistů, ale neinformovaly (na rozdíl od jiných médií) o tom nejpodstatnějším, co se v sobotu v Chanově odehrálo.

Romové při průchodu extremistů chanovským sídlištěm sami drželi pořádkovou službu. Romští pořadatelé, kteří na sobě měli žluté vesty, utvořili kordon a sami uklidňovali a hlídali přítomné Romy, aby nevběhli mezi to nemyslící tupé stádo, které před nimi ulicí pochodovalo. Někteří romští předáci a policisté na to místní Romy týden připravovali (je ovšem nutno říci, že se to mohlo povést jen proto, že extremistů bylo málo, jen okolo padesáti. Kdyby jich je dvěma stovkám, koukal by z nepřítomnosti policistů velký průšvih).

Romové byli po skončení akce nadšeni, cítili se - oprávněně - jako morální vítězové. Nezalezli před extremisty do bytů, naopak jim dali důstojným způsobem najevo, co si o nich myslí. Sami nevyprovokovali žádný konflikt, ani se vyprovokovat nenechali. Poté, kdy nenávistníci odešli, sešli se ve velkém sále místního kulturáku. Tam jim poděkovala i uznávaná romská osobnost Iveta Millerová, která kvůli této akci přijela až z Berlína. Poděkovali si s policisty navzájem. A konečně, místní Romové byli spokojeni s tím, že je přijeli podpořit lidé z neziskových iniciativ. Byla to velká chvíle, nabitá pozitivními emocemi.

Novináři u toho nebyli. Jejich chyba, o hodně přišli.