Jím bio, myslím green, rodím s radostí
Zuzana VálkováKdyž budu mít velké štěstí, bude moje střetnutí se systémem porodní péče po všech stránkách méně bolestivé, než jak ho popisují zasvěcovací historky zkušených matek. Ale obstojím jako amatérka před nimi samými?
Tvářit se jako zodpovědný občan či občanka nevyžaduje zvláštní úsilí. Pro dobrý dojem — přinejmenším na Facebooku — stačí chodit k volbám, třídit odpad, nechlubit se láskou k párkům ze separátu a jednou za čas projít špalírem demonstrantů po hlavní kavárenské ose (pro iluzi nepohodlí může trochu poprchávat).
Jak ale se systémem bojovat s osobním nasazením, aby šel člověk s dobou a něco si přitom odtrpěl? Angažovat se intimně, ale s myšlenkou na ty, co přijdou po něm? A neustále se přitom mýlit, čili se rozvíjet? Objevila jsem celý nový vesmír. Doporučuji otěhotnět.
„Ty si necháš dát epidurál, jo?“ ptá se mě v ordinaci mladá žena stejně suše, jako bychom vybíraly kombinaci odstínů do trojbarevného melíru. Odpovím, že nevím. Vzápětí ji zajímá, jestli na sobě dopustím hrozivě znějící chirurgický zásah nůžkami, a to v oblasti, kterou si člověk obvykle spojuje s povodněmi. Otřesu se.