Vondráčkova rozhořčená dáma? Spíš poslušná holčička

Dokument Davida Vondráčka Rozhořčené 2012 má sice sympatický záměr, ale žádnou z protagonistek nepojednává komplexně. Na konkrétním příkladě jedné z nich lze ukázat, jak režisér jejich filmový portrét formoval.

V neděli večer vysílali na druhém kanálu české televize dokumentární film Davida Vondráčka „Rozhořčené 2012“ s podtitulem „České dámy - tak trochu více nalevo...“ Jako jedna ze čtyř protagonistek si neodpustím pár poznámek. A to přesto, že cítím, že stříháno bylo se sympatiemi ke mně.

Když mi režisér David Vondráček loni na jaře zavolal a vysvětlil mi, že točí dokument o levicových ženách, přemýšlela jsem, zda jeho nabídku, abych v něm také účinkovala, mám přijmout. Konzultovala jsem to s různými lidmi a poté, co mi byl Vondráček doporučen, jsem souhlasila. A to ze tří důvodů.

Za prvé jsem měla radost, že je tu další projekt, který ukazuje, že se pravostředový proud začíná vážně zajímat o českou levicovou scénu. Za druhé jsem chtěla svou účastí udělat reklamu Deníku Referendum, který miluju skoro jako by byl moje dítě. A za třetí sehrála roli má, kdybych byla chlap, dalo by se říci ješitnost, protože jsem žena, řekněme marnivost.

Na zamýšlený umělecký záměr jsem se příliš nevyptávala, a vstřícnému a milému Davidu Vondráčkovi jsem se snažila vždy ve všem vyhovět. Při první návštěvě jsem jen jasně upozornila na to, že nejsem aktivistka, a že v mnoha ohledech jsem spíš konzervativní, tedy pro současnou levici netypická. Nechtěla jsem, aby byl pak zklamaný, že nejsem taková, jakou by mě potřeboval. To prý nevadí, aspoň to bude pestré, nechal se slyšet tvůrce.

V době, kdy jsme s natáčením začínali, probíhaly různé demonstrace. Byl první máj, který chodím každoročně na několik míst fotit, uskutečnila se také více jak statisícová demonstrace, kterou pořádaly občanské iniciativy a odbory, a na pražském Klárově vyrostlo stanové městečko, tedy spíš vesnička, českého „Occupy“.

O této poslední akci jsem se dověděla vlastně jen díky natáčení dokumentu. David Vondráček mi navrhl, že bych tam mohla přijít a vzít sebou děti. Proč ne, stejně jsme se někam chystali a tak jsem rozhodla, že se tam cestou stavíme, já si to aspoň prohlédnu, vyfotím, a zase budu o něco chytřejší. Děti s sebou na demonstrace sice normálně neberu, protože je to nebaví, ale když se jedná o malou akci, která se odehrává na rozlehlém trávníku, chvíli to tam vydrží.

Po proběhlých akcích se mě režisér ptal, jestli bych o tom nechtěla něco napsat. A já si řekla, proč ne, je to vlastně zajímavé téma a napsala jsem sloupek Příliš organizované, příliš malé, příliš extremistické.

Při dalším natáčení mě Vondráček požádal, abych sloupek na kameru přečetla a pak se mě zeptal, co jsem napsala. Mám ale prý mluvit v přítomném čase, jako bych to právě psala a mám to vysvětlovat svým dětem. A samozřejmě celou větou! A já poslechla: „Píšu jak je to těžký, když lidi chtěj dělat něco takovýho, jak je těžký to zorganizovat, jak je těžký...“ Začátek věty jsem pak slyšela v úplně jiném kontextu, když v dokumentu, běžely záběry z Klárova. Vyznělo to tak, že mluvím o náplni své práce. To, že se skutečný kontext vyjevil v následujícím záběru, mé prohlášení na pravou míru neuvedlo.

Je to detail, ale je podstatný. Žádná z portrétovaných žen totiž není představená komplexně. O jejich povoláních se toho příliš mnoho nedozvídáme. Málo se dozvíme i o jejich názorech. Důraz je kladen na dvě oblasti. Účast na demonstracích – aktivismus a soukromý, ba dokonce intimní, život, který má asi vysvětlit, proč se tyto ženy nevěnují něčemu normálnímu. Za tím musí něco být. V tomto průřezu pak je mnohem větší prostor pro drobné manipulace. Je pravda, že jsem tu větu řekla. Je také pravda, že jsem napsala jeden sloupek na toto téma, ale to je asi tak všechno.

K sestřihání mám za sebe ještě tři hnidopišské postřehy. Kdo se naturalistických popisů krve a porodů štítí, může přeskočit následující odstavec.

Vyprávění o porodu vyznívá skoro tak, jako by mě odrodil můj tehdy nejmladší syn, zatímco jsem dalšímu četla pohádku. Skutečnost a i mé vyprávění byly takové, že jsem krvácela, a nebylo to v tomto těhotenství poprvé, nepropadla jsem tedy panice. Telefonovala jsem svému muži, aby přijel z práce domů a v mezičase jsem dětem četla. Chvíli před tím, než můj muž přijel, jsem začala mít kontrakce. Když přijel, zavolal sanitku a děti poslal do jejich pokoje. V okamžiku, kdy běžel dolů po schodech záchranářům odemknout, jsem porodila. Nebylo to tedy tak, že jsem četla, četla a pak měla něco jako kontrakce a zatlačila a on se narodil. Posun je to drobný, přesto z reality vycházím trochu méně potrhle, než ze sestříhané verze.

A co ještě by se z mého života dalo použít k tomu, aby bylo jasné, že jsem taky trochu divná? No jasně! Mé dětství. Měla jsem přece otce ve vězení. To mě určitě muselo náramně traumatizovat. A to bude možná ten důvod, proč teď „bojuju proti liberální demokracii“. A protože jsem o tom sama nemluvila, řekl to za mě můj táta. Celou větou. Škoda, že jsme neslyšeli Vondráčkovu otázku. Úplně je vidím, jak tam spolu psychologizují, až se z nich kouří. Dovolila bych si k debatě vážených pánů jen drobnou připomínku. Možná jim to uniklo, ale skoro každý z nás si z dětství nese nějaká traumata, a každého z nás něco poznamenalo.

Někdo je zasažen více, někdo méně, ale všichni si sebou do života z dětství něco neseme. Kdybychom si vůbec nic nenesli, nic bychom také nebyli, nebyli bychom snad ani lidé. Já mám to štěstí, že jsem na rozdíl od mnohých svých vrstevníků poznamenaná méně. Také díky tomu, že moji rodiče žili v pravdě. Že to byli laskaví a čestní lidé. Můj dětský svět byl srozumitelný. Nemusela jsem se potýkat se lží a přetvářkou.

Poslední výtka k mému portrétu se týká míry veřejného a soukromého. Vzácná chvíle, kdy se vyjadřuju k něčemu jinému než k dětem, je trochu zkažená tím, že sice mluvím o tom, že nežijeme v demokracii, ale jako „argument“ používám platovou nerovnost. Byla jsem ten den trochu rozčílená, protože mě režisér rozhicoval otázkou, proč jsem proti liberální demokracii. Přesto si pamatuji, že jsem ze sebe nějaké skutečné argumenty vymáčkla. Nevešly se. O platové nerovnosti většinou mluvívám v souvislosti se sociální nerovností, jež může vést k revoluci, které se na rozdíl od mnohých jiných obávám. Jestli mě rozčílení přivedlo až k takové zkratce, tak se za nařčení ze špatného střihu omlouvám.

Jak dokument zapůsobil na diváky je asi hlavní otázka, vedle které jsou mé postřehy k tvorbě dokumentu spíše sekundární. Jak vlastně přispěl dokument k obrazu levice? Reakcí jsem zaznamenala hodně a byly dost různé. To by ukazovalo na to, že zas tak špatný ten dokument není. Jednotlivé protagonistky také vzbuzovaly sympatie velice různě a nakonec třeba nekonečné záběry na výzdobu u Švihlíků, které mi přišly nefér, můžou na řadu lidí působit pozitivně. Protože se ukazuje, že je Ilona Švihlíková vlastně taková normální ženská, která vyrostla v paneláku a její rodiče nejsou ani slavní, ani vědci, ani intelektuálové. A na svůj původ nezapomněla, i když se vyšvihla. Tam bych třeba hledala důvod její angažovanosti já. Jak prosté, milý Davide.

Když mi den po premiéře David Vondráček volal, aby se ujistil, že nejsem naštvaná, přemýšlela jsem, zda se přeci jen trochu nezlobím. Nakonec jsem si sama mohla spočítat, že na mně vlastně není nic zvlášť zajímavého a účast v dokumentu, který natáčel člověk neschopný oprostit se od ideologie pravicového individualismu, odmítnout. Nebo jsem nemusela poslušně plnit každou žádost.

Každý vlastně jen děláme svou práci, jak nejlépe umíme. David Vondráček točí dokumentární filmy a já píšu. A opravdu nepíšu jen o demonstracích, ale píšu o tématech, která mi život přináší.

A co si myslíte vy? Diskuse (40 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Na ČT docela dobrý Středa, 27.Února 2013, 13:56:56

Nejprve jsem si přečetl výše publikovaný text a potom jsem teprve vyhledal a shlédl dokument. Byl jsem příjemně překvapen, zvláště vzhledem k tomu, že dokument byl natáčen ČT a vysílán ČT. V zásadě ukazuje 4 protagonistky občanské levice, přibližuje jejich rodinné i profesní zázemí, náznakem ukazuje, čím a jak žijí. Více asi nelze od takového dokumentu čekat. Tedy fakt, že se televizní diváci dovědí, že všichni nesedí jen doma a nesledují televizi, ale dělají něco s tím, s čím nejsou spokojené, nejsme spokojeni, je jednoznačně pozitivní. Samozřejmě, každý máme nějaké kořeny, trable, břemena, ale bez nich by to nebylo životné. Tedy hodnotím to jako docela dobrý dokument, který přiblížil kousek ze života demokratické levice. Samozřejmě každý takový dokument není jen dokumentem o protagonistech, ale také o režisérovi, instituci, v níž vzniká, i o době, v níž je produkován - proto to hodnocení "docela dobrý".

Tomáš Tožička - Duchcov

Miluj svého pravičáka Středa, 27.Února 2013, 14:56:28

Od začátku jsem považoval spolupráci s Ondráčkem za chybu. Ta je ovšem součástí onoho omylu pražských levicových intelektuálů, že s pražským kavárenským pravičáctvím dá diskutovat. Nedá.

Tabery to prokázal jasně, když nedokázal vyargumentovat pár výtek a raději se z diskusí na DR stáhl. V každém režimu loajální Putna ani nediskutoval, jen levici sdělil, co je správně a co nesprávně levicové.

Inu levice má, co si zaslouží. Jen je vtipné, jak se Vondráčkovi jeho manipulace vymkla z ruky. Což je důkazem o "autorově smrti" po zveřejnění díla.

Vondráček sám je dnes posedlý svým otcovstvím, které považuje takřka za svaté a k němuž se dopracoval po letech gemblerství a alkoholismu, jak o sobě s jistou dávkou exhibicionismu a obsesivní potřeby vykládá snad v každém interview. Proto asi neustále natáčel Sašu s dětmi a její práci věnuje vlastně jen titulek.

V protikladu s tím zase Terezu, kterou znám jako skutečně žensky milou osobu, ukazuje jako androgynní potvoru štítící se dětí.

Ještě lépe se jeho vlastní frustrace ukazuje na Iloně Švihlíkové. Záběry na její pokojíček a rodiče z ní mají udělat loosera. To velmi dobře pochopil Vondráčkův splupravičák Peňás a v tomto duchu Vondráčkovo manipaluce zneužil ve své nerecenzi v LN. Celé to ovšem mnohem více působí dojmem, že se tu David Vondráček vyrovnává se svou vlastní frustrací. Chlapec z pohraničního maloměsta, bez patřičného vzdělání se plete do kinematografie, za což se mu také mnozí !lidé od kumštu" vysmívají.

Jestli si ovšem on a pražská kavárna myslí, že každý je frustrovaný tím, že nepochází z knížecí rodiny, že jeho rodiče nejsou intelektuálové, že se musí vyrovnávat se studem, že se v noci bál a pod peřinou tulili k medvídkovi, nebo že se mu líbili Holky z naší školky, tak se mýlí. Většina lidí se totiž nepotřebuje realizovat na úkor ostatních a vytvářet mýty o vlastních nebetyčných schopnostech. Většině z nich stačí slušné živobytí a přátelské vztahy.

No možná se Vondráček za svůj film jednou omluví, jako se omluvil Vladimíru Franzovi po Dvaceti letech za text v Mladém světě, kam se dostal ještě v osmdesátkách jako prominentní normalizační novinář.

Nevíme, jestli se omluvil proto, že tehdy lhal, jak ho to naučili na komunistické žurnalistice, kam se fakt nedostal jen tak někdo. Nebo možná tehdy nelhal, ale dnes je Franz in, takže je výhodné být s ním zadobře - jak ho to naučili komunisti v Mariánkách.

Je to jedno. Až se Ilona jako jasně zdokumentovaná žena z lidu stane ministryní financí, může se na jeho omluvy vykašlat :-))

Snad největší přínos filmu vidím v tom, že se v něm snad Vondráček vyrovnal se svou prokomunistickou minulostí, traumaty z dětství a nedovzdělaností. Možná by Tabery či Putna mohli taky něco takového natočit, protože omílání frází o liberální demokracie, o které spíše tuší než vědí, zjevně moc nepomáhá. Navíc se jistě najde dost ochotných levičáků, kteří ze sebe rádi v rámci pomoci pravici nechají udělat debily - na DR se tomu říká diskuse...

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Středa, 27.Února 2013, 15:05:27

A správně bychom jim neměli v diskusi odpovídat, nebo je do ní ani nepouštět, či vůbec je neposlouchat, nebo jak?

Petr Litschmann - M.Žižkov

Trošku happyendu? Středa, 27.Února 2013, 15:05:52

Tak nevím, zda se dívat, nebo to bude jen takový Fialový českej film.. ;-)
http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=u-zhgk-O0RQ#t=2651s

Tomáš Tožička - Duchcov

Diskuse určitě ano Středa, 27.Února 2013, 15:48:59

Ale diskuse musí být vyrovnaná, viz můj článek o participativním dialogu. Dnes mají pravičáci a kryptofašisté v ruce téměř všechny informační kanály a do nich si nikoho nepustí. A pokud ano, tak za podmínek, které určují oni.

Dokud se tahle situace nezmění, jsou levičáci pro pravičáky jen milá zviřátka, se kterými se dá chvilku pomazlit u nich v kleci, a pak je tam zase zavřít a vydusit. Pokud to má být takhle, tak je skutečně nevhodné se s nimi vůbec bavit jinak, než je neustále a tvrdě upozorňovat na jejich antidemokratičnost.

To samozřejmě vyžaduje, aby si levice vytvořila v tomto mezidobí dostatečné morální i ekonomické zázemí, aby se tomu postavila. A to zatím chybí.

Jinak se dostanete do kooperativní pasti, kdy jeden bere vše, a druhý mu to se snahou o spolupráci dává. Tak dopadly např. Literární noviny, kdy většina redakce odmítla tradiční odborový postup a zvolila diskusi a jednání které skončilo porušením zákoníku práce ze strany stínového ministra financí ČSSD Mládka a vyhozením všech zaměstnanců pod pohrůžkou §53.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Dokument a diskuse Středa, 27.Února 2013, 16:20:35

Chápu rozhořčení Tomáše z dokumentu, kde vystupuje jako statista a jeho žena je tam několikrát zabírána při kojení, takový dokument by se mi asi také nelíbil.

Já to vidím však jinak. 80 % lidí je nespokojeno se současnou sociální a politickou situací a se současnou vládou a v televizi je ukázán dokument o 4 ženách, které aktivně, každá jinak, neoliberální režim kritizují a angažují se ve veřejných protestech. Samozřejmě, že dokument se více zaměřuje na osobní, rodinné, či biografické zázemí a předpoklady, než na vlastní obsah práce dotyčných žen, na obsah vlastních protestů a občanských aktivit. Kdo ale není hloupý, ten si to přečte a je naopak povzbuzen, že mladé, inteligentní a sympatické dámy proti režimu protestují, že to lze a nejen že se nebourá svět, ale dají se hledat nové a lepší alternativy. Proto ten dokument beru spíše jako příspěvek do diskuse, co nyní a co v budoucnu a biografie či motivy režiséra jsou mi celkem ukradené.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 27.Února 2013, 16:32:49

Mně se nezdá, že by ve filmu bylo něco, zač by se protagonistky musely stydět. Jiná věc je, že režisér tam asi nedal to, co tam dát měl, zatímco něčeho jiného tam dal nadbytek. Možná jim to příliš zasáhlo do soukromí. Myslím si ale, že divák k filmu stejně přistoupí podle toho, zda je naladěn levicově nebo pravicově. Když levicově, bude na těch ženách vidět hlavně jejich klady, a když to bude pravicový divák, tak je prostě na základě svých předsudků stejně odsoudí. Jak to bude vidět divák, který není jednoznačně ani nalevo ani napravo, to si netroufám odhadovat. Takový se na film možná ani nebude dívat.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Ještě k TT Středa, 27.Února 2013, 16:39:3

Mládek použil pohrůžku §53 jen v mém případě, ostatní byli odejiti ještě ve zkušební době, nebo neměli zaměstnanecké smlouvy. Pár jich tam taky zůstalo ... ale to je jiný příběh. Diskuse v DR nejsou vyjednávání, které jsem - ano - tedy nezvládl. Ale to, že je debata s pravicovými novináři a intelektuály v nerovných podmínkách jen děláním ze sebe debilů, mi přijde opravdu mimo. Putna i Tabery nejsou jen pravičáci, ale i lidé, jež mají občas podnětné postřehy. Debilní by myslím spíš bylo je ignorovat proto, že jiní lidé s podobným světonázorem drží v ČR většinu informačních kanálů.

Jinak ta schematizace ve filmu je samo hrozná.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Středa, 27.Února 2013, 17:15:17

Celá ČT je špína a jen provládní agitka. Kdyby tohle natočila ještě Nova, dalo by se to pochopit, ale veřejnoprávní TV, kterou si platíme ze svých daní úplně všichni?! Redaktoři většiny novin a dnes i rozhlasu a TV jsou povětšinou patolízalové poplatní momentálnímu režimu. Je to banda křiváků a sobců co je jim úplně jedno, že napomáhají rozkladu státu potažmo společnosti a připravují tím své děti o slušnou budoucnost. Hlavně, že si mohou připadat jako náležející do skupiny „úspěšných“, co na tom, že primitivů umetajících jen cestičku té pravé „elitě“.

Vondráček je blb, co si nevidí na špičku nosu. V dokumentu je manipulativních momentů víc. Snaha spojení komunistů a stalinistů s portrétovanými ženami je evidentní, když nejen na demonstracích jsou vybírány záběry s těmi správnými hesly nebo když rozhovor IŠ, kdy mluví o komunitarismu, je prokládán záběry Lenina a srpu s kladivem.

V upoutávce říká DV, že je dokument o ženách, které jsou „krajně nalevo“. Pokud vím, ani jedna krajně nalevo není. To pouze on se snažil svým dokumentem je do této role vmanipulovat.

Je neštěstí a katastrofa, že v takto těžké době, kdy se nám rozpadá stát pod rukama a přicházíme o svou identitu i slušnou budoucnost, se stále najde ve společnosti dostatek lidí, kterým není stydno tuhle tendenci ještě podporovat.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Švehlo, jako by jste neznal Kryla: Středa, 27.Února 2013, 17:55:45

"Když strach máš že se nenajíš, jak osel hlavou kývej a jestli něčí chleba jíš, tak jeho píseň zpívej". Vámi zmiňovaní redaktoři považují za své chlebodárce neoliberály, i když se jim na plat skládáme všichni stejnou částkou.
Ale je pravda, že manipulativnost veřejnoprávních médií je někdy velmi těžko stravitelná. Obzvláště pro ty, kteří vědí, že už je sakra zle!

Tomáš Tožička - Duchcov

konflikt jako východisko Středa, 27.Února 2013, 19:11:14

David Vondráček mi v telefonickém rozhovoru řekl, že v žádném případě nechtěl poškodit protagonistky, a šlo mu spíše o jejich existenciální zachycení než o opakování jejich politických názorů. Proto také můj první příspěvek v této diskusi považuje za manipulativní a zákeřný. Především to, jak interpretuji různé události z jeho života.

Dobrá, věřím, že to myslel upřímně a redaktoři v pravicovém mainstreemu to prostě nepochopili. Stejně, jako jsem já nepochopil a možná špatně vyložil některé aspekty Vondráčkova života. Faktem ale stále zůstává, že dopad filmu i jeho ne-recenzí ze strany pravice je o dva řády vyšší, než dopad reakcí ze strany sociálních liberálů.

A v tom spočívá problém diskuse s hlavním proudem. Pokud chtějí opravdu diskutovat, musí k té diskusi být otevřeni oni a nabídnout k ní své kanály. Pokud se bude odehrávat jen na sociálních sítích či v horko těžko přežívajících nezávislých médiích, zatímco ve velkém pojede "byznys jako obvykle", je to naprosto k ničemu.

Vondráčkovi jsem z legrace řekl tu starou pravicovou mantru z kmotra: "Neber si to osobně, je to jenom byznys." Jenže tak to neběží, nakonec je to všechno osobní, někoho se to dotkne, někdo si to odskáče i hůř.

Otázkou je, jak pokračovat. Můžeme dál vyostřovat konflikt, který tu pravice rozehrála, nebo se můžeme začít bavit o realistických řešeních. Pokud ovšem spolu máme vést nějaké konstruktivní rozhovory, pak na platformě, kde nikdo nemůže zneužívat svého výhodnějšího postavení - ať už se to týká moci politické nebo té mediální.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Pane Ševčíku Středa, 27.Února 2013, 19:14:46

To bych i pochopil, ale ono se spíš jedná o značnou neprofesionalitu našich novinářů obecně. Takovéto excesy nelze omlouvat jen jakýmsi vazalstvím, kór v profesích, které mají velký společenský význam a vliv na utváření společnosti. Stačí se podívat do vyspělejších demokracií, kde novinařina veřejnoprávních médií není ani zdaleka tak ovlivněna provládním proudem.

V ČT se zcela záměrně zamlčují některé události, jiné se nadměrně vyzdvihují, manipulují a překrucují. Posledním skandálním příkladem budiž neinformování o sobotních masových protivládních demonstracích ve Španělsku.

Jako Češi máme bohužel přehnanou snahu všechny tyto excesy omlouvat a tolerovat. Jako bychom neměli jako novináři svědomí a jako občané neznali hranice, co tolerovat lze a co už ne.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Pane Tožičko. Středa, 27.Února 2013, 20:14:5

Kdybych měl říci svůj osobní názor. Pokud David Vondráček tvrdí, že "v žádném případě nechtěl poškodit protagonistky", otázkou zůstává, proč je poškodil. Stejně tak jeho výmluva, že nechtěl opakovat jejich politické názory, je podivná. Jakoby snad jejich politické názory byly divákům ČT známé.

Kromě pár diskuzí s Ilonou Švihlíkovou si nepamatuji, že by ČT názory protagonistek nějak prezentovala, natož pak v širším měřítku, aby je diváci dostatečně znali. Obávám se tedy, že je to od DV další neupřímná hra.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Dokument existenciální? Středa, 27.Února 2013, 21:14:17

Podle mého názoru by dokument jinak než jako osobní a "existenciální", jak ho nazývá jeho tvůrce buď nevznikl nebo nebyl odvysílán. Plus tohoto dokumentu, i když chápu všechny výhrady, osobně by mě také zajímal dokument o odborné a politické práci protagonistek, vidím v tom, že upozornil diváka ČT, že tu takové ženy existují a ti diváci, které to bude skutečně zajímat, se s jejich prací mohou seznámit. Když neprší, tak aspoň kape. Dokument na úrovni "dokumentů": "Atentát na kulturu" nebo "Přemluv bábu" nebyl - proto to berme jako mírný pokrok v mezích ČT. Je to lepší než když o dotyčných dámách pouze referuje BIS jako o nebezpečných extremistkách. Manipulace je v médiích vždy nějaká, ale lidé nejsou tak hloupí, hodně věcí si dokážou vyhodnotit sami.

Daniel Veselý - Překladatel

Naprostý souhlas s p. Tožičkou Středa, 27.Února 2013, 21:38:52

S těmi lidmi se skutečně nedá diskutovat (ale nikdo je zase nechce věšet po lucernách, jak se mnohdy sami paranoidně domnívají:)).

Přesně - my jsme pro ně jen exotická fauna, ale to je tak všechno - business as usual -

Oni nemají co nabídnout, oni dovedou jen sloužit...

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Dialog nebo monolog? Středa, 27.Února 2013, 21:58:29

Pokud dojdeme k názoru, že se s lidmi pravicově zaměřenými nedá vést dialog, tak ho povedeme jen s lidmi, kteří jsou zaměření stejně či podobně jako my? Důsledný monolog je diktatura. Tedy ti, kdo odmítají dialog s pravicí chtějí levicovou diktaturu?

"My jsme pro ně jen exotická fauna" a "oni dovedou jen sloužit" - tedy sluhové?

Takže vybudujeme dva oddělené světy? Levicový svět a pravicový svět? A ty dva světy se budou vzájemně ignorovat a nebudou spolu komunikovat?

Daniel Veselý - Překladatel

Me by skutecne zajimalo, o cem Středa, 27.Února 2013, 22:28:51

byste se chtel bavit s lidmi, jako je Penas nebo Tabery? Pan Tozicka pise, ze ET uz taky nediskutuje. DR pritom ze svych pozic chapu spise jako liberalni a stredove medium. Byly ty diskuse snad k necemu?

Ja se nebranim diskusi s kymkoliv, ale pochybuju, ze rada privilegovanych bude schopna slevit ze svych pozic.

Filip Outrata - Praha

Diskuse ano Středa, 27.Února 2013, 22:31:47

Podepisuji co napsal Martin Šimsa. Bez dialogu lidí rozdílných názorů se nikam nedostaneme. Doufám že lidé jako Martin Putna nebo Erik Tabery budou tady na Referendu zase diskutovat. Chtěl bych jen upozornit na to, že např. i Respekt dává v poslední době jistý prostor lidem z okruhu Referenda. Je potřeba aby tento dialog pokračoval.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Proč bychom nediskutovali? Čtvrtek, 28.Února 2013, 05:40:16

Ten, kdo o sobě ví, jaký je, co chce, proč to chce a je si tím jistý, se přece může klidně bavit s kýmkoliv. Pořád je lepší diskutovat (pokud druhá strana jeví ochotu), i když bezvýsledně, než se uzavírat.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Technicky Čtvrtek, 28.Února 2013, 07:12:56

Jakákoli informace musí mít vliv na okolní svět. Slovo "monolog" tak popisuje něco, co z definice nemůže obsahovat ani jeden bit informace.

Tomáš Tožička - Duchcov

Co je a co není diskuse Čtvrtek, 28.Února 2013, 11:41:27

Martin Putna tu mohl diskutovat - nediskutuje. Erik Tabery tu mohl diskutovat - nediskutuje. Peňás by tu mohl diskutovat - nediskutuje. Tak o čem proboha všichni mluvíte. Když se někdo obuje do mě nebo do Sikory, tak s ním vedeme polemiku, výše zmínění pánové se nafouknou a řeknou že je nenávidíme. Jako by nám za to stáli - ve skutečnosti se tím fakt dobře bavíme, protože diskusi, i tvrdou, máme na rozdíl od nich rádi!

Jenže nejsem to já, kdo není schopen diskutovat, ale pravičáci, A proto je třeba je to naučit. A to lze jedině tím, že jim jasně, tvrdě a bez obal budeme ukazovat jejich chyby a manipulace a prorežimní přisluhovačství, kterého se dopouštějí. Jestli mi chtějí dokázat, že to tak není - tak prosím. Čekám na odpověď.

Jenže to se raději budou vykecávat na FB mezi svými a s kůží na trh nepůjdou. A když, tak jen s tím, koho si vyberou oni.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Dikuse, názory a fakta Čtvrtek, 28.Února 2013, 11:46:15

Nejlepší je stejně místo diskusí provést pokus. :-)

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Tak jsem to zhlédl, Čtvrtek, 28.Února 2013, 13:40:17

a docela jsem se bavil. Ale taky nechápu, jak ten film kteroukoliv protagonistku ukazuje ve špatném světle. Taková celkem normální dokumentární koláž. Že tam režisér otiskl svůj politický pohled, to je asi normální, ne?

Petr Litschmann - M.Žižkov

Čtvrtek, 28.Února 2013, 13:56:51

Nesouhlasím s pokusem Davida L. - i z monologů mohou difundovat fundované bity..., jen se ten vliv nemusí hned formovat do šiků (slov).-)
---
Dokument jsem si proklikal, ale tenhle žánr "x.-té komnaty" mě nějak nebere, celkem nechápu, v jaké nadsázce to ČT tituluje tak, jak to tituluje, ale to je věcí ČTvůrců monologů.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Všechny dámy tam působí velmi sympaticky Pátek, 1.Března 2013, 11:16:23

Včetně paní Švihlíkové. Je podána jako intelektuálka, která žije jen svou prací, bydlí u rodičů a je jí jedno, co má kolem sebe. Co je na tom špatného?

Ve shodě s panem Šimsou se panu Tožičkovi nedivím, že se mu dokument nelíbil. Je tam totiž jedinou postavou, která byla postavena to vysloveně trapného světla. Dopadl tam jako otec čtyř dětí, který vykořisťuje svou ve všech ohledech schopnější manželku a nechává veškerou starost o děti a domácnost a na ní. Proč se nebrání proti tomuto nařčení?

Jan Konvalinka - biochemik

Vítejte v mediálním světě Pátek, 1.Března 2013, 12:55:29

Myslím, že ty obavy z manipulace jsou zbytečné, na mne působil ten dokument velmi dobře a paní Uhlová vyloženě sympaticky. Má velké osobní kouzlo, které v dokumentu nezapadlo. I portrét další postavy, kterou shodou okolností osobně trochu znám (Tereza Stockelova), podle mne dopadl docela dobře a odpovídal tomu, jak jí znám.
Všechno ostatní je prostě mediální zkreslení, kterému se v televisi nedá vyhnout, a zčásti je inherentně tomu médiu vlastní. Mám s tím dost osobních zkušeností: o naší práci byly natočeny možná už desítky různých kratších nebo delších televizních reportáží nebo dokumentů. Nikdy, v žádném z nich, jsem nebyl já nebo moje práce "představen komplexně", jak to požaduje paní Uhlová. Režisér se vždycky vybere aspekt, který chce zdůraznit, a všechno ostatní potlačí. Člověk se s tím trochu naučí pracovat (teď už odmítám v laboratoři cokoli aranžovat, odmítám stavět krásné studentky ke křivulím s barevnými roztoky a odmítám předstírat, že se koukám do mikroskopu, který ke své práci obvykle nepoužívám) - ale hlavně si na to musí zvyknout. Obraz světa je ve sdělovacích prostřecích nutně zkreslený - a nemůže nebýt.

Jan Jaroš - Praha

Nemilovaný mediální svět? Neděle, 3.Března 2013, 02:33:33

Pane Konvalinko, je dobře, že jste mediální zkreslení takto přiblížil těm, kdo s tím nemají žádnou zkušenost. Mně se to stalo jednou a bylo to trochu jako ve skeči, který v česk(oslovensk)é verzi prezentovalo duo Bohdalová, Dvořák (zjednodušeně: obsah je jedno, hlavní je forma a to, zda se záběr líbí i osvětlovači, a v mnoha případech také to, jestli řeknete přibližně to, co od Vás chce autor reportáže/rozhovoru, případně jeho nadřízený slyšet).
Veřejně známí novináři podle mě většinou nejsou patolízalové apod. Spíše se pohybují ve zvláštním profesním prostoru, který je specifický tím, že mají spoustu informací. Ti elitní (asi to jde napsat i bez uvozovek) toho zkrátka vědí neuvěřitelně mnoho, ale nemohou nebo nechtějí to zveřejnit - jednak by jim to mohlo znemožnit další práci (získávání informací, výpověď, možná i osobní ohrožení, viz paní Slonkovou), jednak vědí, co jim jejich médium je ochotno zveřejnit (proto se tolik novinářů prezentuje i na sociálních sítích nebo coby autoři blogů; tam se to hemží postřehy, co a za jakých okolností třeba nějaký politik či podnikatel skutečně řekl). Mnozí novináři vlivem prostředí, v němž pracují, a informací či spekulací, které je obklopují, žijí s pocitem, že "o tomhle (korupci/vztazích/skandálech) se přece nemusí psát, protože to přece všichni vědí". To se týká nejen politiky, ale třeba i kultury a sportu. Toto platí nejen o novinářích, ale třeba i u pamětníků historických událostí. Ti mají často pocit, že informaci, kterou mají, zná spousta dalších lidí, že to, co kdysi zažili, si pamatuje mnoho jiných. Proto je tak důležitá například orální historie.
A k možnosti diskuse k výše zmíněnými novináři: některých se týká přístup "diskutujme, ale o své pravdě mě nepřesvědčíte, a jestli nepřistoupíte na tu moji, nemá další diskuse cenu". A pak o tom třeba ještě napíšou nějaký sloupek...
Jak napsal pan Konvalinka: Obraz světa je ve sdělovacích prostředcích nutně zkreslený - a nemůže nebýt...

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Neděle, 3.Března 2013, 09:30:40

Pánové, vy co tady obhajujete a marginalizujete manipulativní propagandu médií, nezlobte se na mě, ale že vám není stydno. To skutečně nevidíte a nevnímáte, co se tady děje? Nebo jste tak apatičtí a lhostejní?

Místo abyste ocenili aktivismus lidí, kteří se snaží něco dělat, omlouváte propagandu, která tento aktivismus překrucuje a vlastně dokonale zpracovává i vás. Kam však podobná apatie a konsenzus v důsledku vede si můžete v souvislosti s tragédií ve Frenštátě přečíst třeba zde http://www.sinagl.cz/z-nasi-korespondence/frenstat-pod-radhostem-a-cemu-ma-clovek-potom-verit.html

Ale on to byl přeci psychopat a nejspíš také komunista, že...

Současná situace v médiích, zdá se začíná vadit i zaběhlým žurnalistům https://www.facebook.com/petr.kambersky/posts/484131964969979

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Pane Švehlo, Neděle, 3.Března 2013, 09:37:14

zeptám se vás lakonicky - myslíte, že by bylo lepší, kdyby dokument vůbec nevznikl?

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Pane Hájku. Neděle, 3.Března 2013, 10:04:3

V tom si nejsem úplně jist, ale značně mi vadí obhajoba manipulativního jednání VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE.

To, "že tam režisér otiskl svůj politický pohled", to normální není! Možná jste si nevšiml, že se jedná o VEŘEJNOPRÁVNÍ médium.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 3.Března 2013, 12:28:38

Ono jde sice o dokument, ale ani ty nejsou a nemohou být úplně bez umělcova osobního náhledu. Pokud byste měl pane Švehlo, pravdu, pak by do veřejnoprávní televize nesměly třeba ani umělecké filmy, které jistě taky zkreslují pohled na historii či na jiné společenské problémy. Já myslím, že účelem není nepustit do televize nic, co má příliš osobní náhled. Nikdo a nic nemůže přece být úplně objektivní. Důležité však je, aby veřejnoprávní televize umožnila RŮZNÉ náhledy skutečnosti, aby to zkrátka nebylo jednostranné. Možná bychom ale zase skončili u toho, že skutečně levicových umělců je dosud málo.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Paní Hájková, Neděle, 3.Března 2013, 15:42:41

neznám důvod vašeho postoje. Jestli jím je přesvědčení, že když nebyl porušen zákon, je vše v pořádku. Nebo si snad myslíte, že to jinak vlastně ani nejde. Tohle poraženectví je zvláštní a snad následek právě mediální propagandy.

Přeci není možné neustále vše posuzovat ve stylu co není zakázané, je dovolené. Každý máme zdravý rozum, svědomí a naše jednání by nemělo odporovat dobrých mravům. Že jsou to skoro zapomenutá slova? Ano, nejsou frekventovaná, ale neměli bychom se bát je prosazovat!

Nevím, jestli někdy sledujete také jiné než naše televize nebo tisk, ale cenzura, nebo spíš provládní propaganda našich médií je v tomto ohledu extrémní a nutno dodat velmi škodlivá. Proti tomuto se tedy ohrazuji a toto mi velmi vadí, protože když to jde jinde, proč ne u nás.

A vlastně mě překvapuje, že to nevadí více lidem zde.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Neděle, 3.Března 2013, 15:56:17

Poslední věta je zásadní http://www.outsidermedia.cz/Debata-o-rozkradani-statu--1.aspx

Aaaprofil

Saša Uhlová - novinářka, Praha 3

Pro Jiřího Kubičku Neděle, 3.Března 2013, 16:45:11

Dobrý den, pane Kubičko,

ač jsem už nechtěla dokument rozebírat, musím se k němu přeci jen ještě jednou vyjádřit, neb diskuze zde neutichá, a text ještě nezapadl do kýženého zapomnění.

Věta, kde můj muž sám říká, že většina starosti o děti a domácnost je na mně, je vystřižena tak, že tam chybí informace o tom, že je nemocný. Nebudu rozebírat povahu oné nemoci, ale jednalo se o fyzický problém a měl velké bolesti. Jak taková nemoc dopadá na nemocného a samozřejmě i na jeho rodinu, by mohlo tvořit námět samostatného dokumentu. Režisér tam podle mě informaci měl dát buď celou, nebo vůbec.

A na závěr dobrá zpráva, má to happy end: Situace se od té doby po několika letech utrpení zlepšila a zlepšila se i distribuce starostí a povinností, které život rodiny s dětmi přináší.

Mohu odpovědně prohlásit, že lépe jsem si vybrat nemohla. Platilo by to samozřejmě i v případě, že by se zdraví nezlepšilo, ale zhoršovalo by se, jak jsme se tehdy obávali. I když by to samozřejmě bylo pro nás oba těžké. Ale takový už život někdy je.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Nuže, pane Ševčíku, Neděle, 3.Března 2013, 17:18:29

maminka to napsala výstižně, já bych jen dodal, že kdyby ve VEŘEJNOPRÁVNÍ televizi ničí dílo nebo projev nesmělo nést stopu autorova politického názoru, museli by asi dávat převážně teletubbies. Mě to tedy rozhodně normální připadá. Zajímavé, že vám nevadí, že třeba paní Švihlíková ve filmu svoje politické názory projevovala o sto šest, což by si asi podle vás ve VEŘEJNOPRÁVNÍ televizi nikdo nesměl dovolovat.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Milý pane Švehlo, Neděle, 3.Března 2013, 17:45:13

můj postoj není ani trochu poraženecký, jenom se dívám na věc realisticky a vidím, jaké je skutečné postavení levicově smýšlejících občanů v tomto státě. Vidím, že pravice má pořád převahu a to hlavně z důvodu, že levice nemá dostatečnou podporu veřejnosti. Co mohu, prosím, podle vás já osobně udělat pro to, aby byl náhled České televize objektivnější? Proč by mě to tedy mělo vzrušovat? Vyznávám pesimismus rozumu, optimismus vůle. Zorganizujte nějakou protestní akci proti České televizi a já ji klidně přijedu podpořit do Prahy, i když to mám poněkud z ruky. Nebylo by to poprvé, co jsem jela podpořit nějakou levicovou akci, a vůbec se snažím vyvíjet aktivismus, jakého jsem schopná. Když bude zítra revoluce, udělám pro ni první poslední. Jenže ona tak hned nebude.
Protagonistkám filmu radím, ať se příště od žádných Davidů Vondráčků natáčet nenechají, když se jim nedá věřit, a budou mít klid.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Paní Hájková, Neděle, 3.Března 2013, 19:32:40

upřímně řečeno, váš postoj moc nechápu. Nejprve ČT omlouváte, teď chcete proti ní protestovat, což se dá ale vnímat jako názorový posun správným směrem :-)

Protagonistkám myslím naštěstí o klid zas tak nejde. To by nebyly ty správné aktivistky. Jen je potřeba být se zrádnými žurnalisty pořád ve střehu...

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 3.Března 2013, 19:46:34

No, protože mně se ten dokument zas tak strašný nezdál, pane Švehlo. Ale jsem ochotná s levicově smýšlejícími občany v každém případě držet basu, když chtějí proti něčemu protestovat. Tedy pokud to nebude proti mému svědomí, samozřejmě.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Právě jsme si to Neděle, 3.Března 2013, 21:01:16

experimentálně pustili s dalšími dvěma lidmi, a nikdo film manipulativním neshledal. Tak asi nás "zrádní žurnalisté" kvalitně zpracovali.

Petr Litschmann - M.Žižkov

S malou láskou k ČT Neděle, 3.Března 2013, 23:11:30

...díky za každý nový happyend a dobrou noc :-)
http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=8-tlHL09WY4#t=168s

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.