Extremismus se s vládou Petra Nečase stal hlavním proudem politiky

Zveřejňujeme projev mluvčího iniciativy ProAlt Pavla Nováka, který zazněl na sobotním DemoFestu – festivalu alternativ k vládním reformám.

Vážení spoluobčané a vážené spoluobčanky,
úvodem mi dovolte vám poděkovat za to, že jste se naší akce zúčastnili a to i přes všechen ten nečas, kterého máme už právě tak dost. Tento DemoFest by mohl být – kromě hledání a nalézání alternativ a demonstrace všeobecného nesouhlasu a rozhořčení nad touto vládou zombies – i demonstrací za příchod jara. Ať jaro přijde a nečas odejde. A vypadá to, že jaro skutečně přichází...

Dnes jsme prodebatovali a vyslechli si mnoho zajímavého. Příznačné je, že velkou část toho nejzajímavějšího nám zde předestřeli představitelky a zástupci  iniciativ označení současnou vládou za extremisty. Takže participativní rozpočty, více demokracie, více rozhodování do rukou občanů, to je extremismus? Více kontroly nad veřejnými prostředky, to je extremismus? Snaha zamezit privatizaci základních funkcí státu, kritika propouštění zdravotních sester, policistů a hasičů, to je také extremismus? A poukazování na řádění exekutorských a advokátských mafií - asi i to je extremismus. Více soucitu a porozumění, větší ohled na chudé, na znevýhodněné, na nemocné a na seniory, volání po větší solidaritě, to vše je extremismus? A tak bych mohl pokračovat.

Všechny dnes vznesené teze, informace a debaty, lze více či méně, viděno optikou této vlády, označit za extremistické. Extrém znamená okraj či krajnost. Jestliže se z hlediska současných představitelů moci jeví požadavky na rozšiřování demokracie a lidských práv jako extremistické, je tomu tak proto, že demokracie a lidská práva jsou touto vládou vytlačovány na okraj.

Jestliže jsou principy volnosti, rovnosti a bratrství, za které naši předchůdci dvě století bojovali, vytlačovány na okraj a označovány za extremistické, co zůstává v hranicích normálnosti? Co je z hlediska současné vlády neextrémní?

Pojďme si to krátce shrnout.

Extrémní zřejmě není jmenovat ministrem sociálních věcí podnikatele známého svým odporem proti všemu sociálnímu, všemu, co zavání právy pracujících; podnikatele, který byl zároveň prezidentem hospodářské komory. Výsledkem, jistě neextrémním, je stíhání jeho dobrého známého a zároveň prvního náměstka. Normální je podle této vlády zřejmě mluvit o svobodě a přitom zavádět povinné sociální karty. Normální, neextrémní je v dvacátém prvním století uzákonit nucené práce. Je zřejmě zcela v pořádku valorizovat důchody tak málo, že jejich navýšení ani nepokryje inflaci. A přitom zároveň mluvit o potřebě důchodové reformy zavádějící druhý pilíř, právě z důvodu klesajících důchodů: přitom skutečným důvodem je to, aby se finanční kapitál (soukromé banky) napásl a bohatší skupiny obyvatel se nemusely tolik dělit.

Podle této vlády je prý dobré a nutné snižovat daně nejbohatšímu jednomu procentu a to pomocí skandálního zrušení daně z dividend, pomocí výjimek, úlev a různých vymožeností, jako jsou zrychlené odpisy. Říkají nám, že je nutné předcházet si velké nadnárodní firmy a přitom být druzí v Evropě ve výši daní z potravin, z knih a z tepla; není tedy nic extrémního na tom zvýšit sazbu DPH pro sociálně citlivé zboží na trojnásobek!

A to jsme ještě nedospěli ke korupci a zapojení občanů do správy věcí veřejných. Slibovaný boj s korupcí je Potěmkinovou vesnicí v lepším případě, výsměchem do našich očí v tom horším. Účast nás občanů na rozhodování se nezvyšuje, spíše naopak. A přitom je podle naší vlády nad slunce jasnější, že obecné referendum nebo větší účast občanů ve správních řízeních otevírají prostor extremistům. Zatímco jmenování ministryně obrany na týden a její odvolání s tím, že je rizikem pro zemi, je součástí hlavního proudu politiky. A vůbec už pak nepřekvapí, že tato riziková osoba, tato hrozba, byla ponechána na pozici místopředsedkyně vlády. Odměna zasloužilým poslancům v podobě dobře placených míst ve státní správě za to, že se vzdali rebelie, i to je podle současné vlády normální. Spolupodepsání amnestie tunelářů a trapné a lživé výmluvy, že to nešlo jinak – tohle se opět nenazývá extremismem, ale naopak je to u této vlády normální a jedná se prý o běžný postup.

Co tedy je a co není extremismus?

A je to snad opravdu tak, že není žádná alternativa ke škrtacímu fanatismu z dílny TOP 09, ODS a dalších? Dnes jsme se přesvědčili, že alternativy existují. Jednou z nich je například komunitarismus. Alternativou jsou i lokální měny. Patří mezi ně i participativní ekonomika. Nakonec, pokud nechceme býti takhle radikální, alternativou k současné vládní politice je i skandinávská cesta s velkým a silným sociálním státem. Vláda Petra Nečase, respektive Miroslava Kalouska ale alternativy neuznává. Jedinou cestou je pro ni slabý stát a silný volný trh. Jedná se o cestu, která v podání této vlády zdá se vede pomalu, ale jistě ke státu tak malému a bezmocnému, jako třeba v Somálsku anebo na Haiti. Tedy ke státu, jehož obyvatelé nemají zajištěny základní životní potřeby, ke státu, který selhává ve všech ohledech. Příkladem budiž třeba methanolová aféra.

Pokud to, co současná vláda provádí, není extremismus, tak mohu za sebe a věřím, že i za velkou část přítomných, s hrdostí říci, že jsem také extremista. A slibuji, že spolu s dalšími extremisty nepolevím, dokud tato vláda a ti, jejichž zájmy reprezentuje, nebudou vytlačeni na okraj!

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Filip Šimeček - Brno

malý stát Pondělí, 29.Dubna 2013, 13:30:1

Dost kontroverzní mi přišla věta:

"Jedná se o cestu, která v podání této vlády zdá se vede pomalu, ale jistě ke státu tak malému a bezmocnému, jako třeba v Somálsku anebo na Haiti. Tedy ke státu, jehož obyvatelé nemají zajištěny základní životní potřeby, ke státu, který selhává ve všech ohledech."

- trochu mi tam chyběla dlouhodobější perspektiva, která předpokládá decentralizaci, samosprávu pracujících, lokální rady atd - tedy velké OSLABENÍ státu na úkor autonomních samospráv.

Tím, že často zdůrazňujeme zachování sociálních práv v rámci silného státu, působíme, že je to naším cílem, nikoli prostředkem. Takový trend nás může dostat někam, kam (a v tom snad napříč ProAltem může být shoda) směřovat nechceme - například k nějakému modelu a la rakouský korporativismus, kde stát kontroluje skoro veškeré společenské segmenty.

Pavel Novák - Nové Strašecí

malý stát Pondělí, 29.Dubna 2013, 15:55:10

Já také doufám, že v dlouhém nebo i středním období bude postupně docházet k vytrácení se státu. A k posunu rozhodování, alespoň jeho většiny, dolů. Podle mne ani socialismus jinak fungovat nemůže. Pokud se ale pohybujeme - a o tom projev byl - v rámci kapitalistického světosystému, tak se obávám, že je posun ke stále menšímu státu posunem k malému, ale silnému, státu pro bohaté či diskrétní elitu či kapitalisty a jejich bezprostřední služebníky či jak je komu libo. Prostě malý stát, který v záležitostech zájmů všech či většiny stále více selhává - není schopen zajistit minimální úroveń zdravotní péče, bydletní, bezpečnosti. Proto to Haiti či Somálsko. Samozřejmě, takovýto totálně rozvrácený stát dává možnosti organizovat se zezdola - svaz islámských soudců právě v onom Somálsků, různé lokální komunity vesměs ale ovládané ve skutečnosti mafiány a podobnými na Haiti. Podle mne, i když to zní nechutně reformisticky, je napřdd třeba zajistit elementární potřeby včetně vzdělání a poté budou míti lidé dostatek času, možností i schopností se organizovat a sami si řídit prakticky všechny své záležitosti. Domnívám se, že je potřeba zde využít dialektický přístup. Ani pryč se státem za každou cenu a pak si to již lidé vyřeší - nevyřeší, viz. to Haiti a rozmach otroctví a dalších hrůz tam - ani ano státu a vše zestátňovat - to jsme viděli kam vede. Všechnu moc autonomním samosprávám, ale napřed k tomu musí být materiální podmínky ...

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Čtvrtek, 2.Května 2013, 10:57:42

Mně se projev líbí. Pan Šimeček asi chápe „malý stát“ jinak než ostatní, ale v projevech tohoto typu není čas na dlouhé vysvětlování a spíše se volí rázné termíny a heslovitá rétorika. Jinak to vlastně ani nejde a v tomto ohledu se mi zdá projev zajímavý svým poukazem na extremismus, který ve skutečnosti není na straně iniciativ, ale právě přesně naopak na straně autorů téhle nálepky – na straně současné vlády.

Konkrétně tato a předchozí Topolánkova vláda přitom rozvrátily systémy, které do té doby docela dobře fungovaly a není tedy, dle mého názoru, potřeba konkrétně v těchto případech, hledat nějaká nová, jiná řešení. Ať už se jedná o důchodový a sociální systém, systém zdravotnictví nebo i daňový systém před zavedením počínaje Topolánkovým zločinným batohem.

To samozřejmě neplatí o politickém systému, který potřebuje změnu a je zde prostor pro hledání alternativ zcela na místě.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Čtvrtek, 2.Května 2013, 11:08:38

V mnoha věcech je potřeba se naopak vracet k již vyzkoušenému a osvědčenému. K družstevnictví, nejen v zemědělství a průmyslu obecně, ale i v bankovnictví, k podpoře místní ekonomiky, podpoře potravinové a energetické soběstačnosti.

Energetická soběstačnost není ovšem to když dovážíme palivo do jaderných elektráren ani když nevratně devastujeme svoji zemi a přírodu rubáním a spalováním uhlí.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.