Nový rozpočet EU: Po státech škrtit i Evropu

Summit EU schválil nesmyslně škrtací rozpočet na dalších sedm let. Přibývající úkoly EU se tak mají realizovat se sníženým rozpočtem. Vítězství rozpočtového sobectví národních lídrů může teď zabránit jedině Evropský parlament.

Chmelar

Aleš Chmelař

12.02.2013 09:45


Spoluautor: Jana Maláčová

Související

Minulý pátek se čelní představitelé evropské sedmadvacítky shodli na podobě rozpočtu Evropské unie pro léta 2014 až 2020. Tento tzv. víceletý finanční rámec má dosáhnout 960 miliard eur. To je zhruba o čtyři procenta méně než v období 2007 až 2013.

Celkový objem rozpočtu se tak pohybuje na pouhém jednom procentu hrubého národního produktu Evropské unie. O celých dvanáct procent níže než v předchozím období. Poprvé v historii evropských společenství se tak objem prostředků snižuje jak v relativních, tak v absolutních číslech.

Více Evropy za méně peněz
Děje se tak v době, kdy se EU dále rozšiřuje a kdy se po vstupu v platnost Lisabonské smlouvy zvyšují i mnohé rozpočtově významné úlohy Evropské unie. Kromě výkonu společné zahraniční politiky je unie nově např. povinna obstarat konzulární služby a kritickou ochranu občanů EU ve státech, kde se národní vlády rozhodly neprovozovat vlastní úřady.

Především se ale rozpočet EU snižuje v době, kdy nadnárodní problémy nikdy nebyly palčivější. Hospodářská krize způsobená nekoordinovanou fiskální kontrakcí desítek státních rozpočtů spolu s narůstající sociální fragmentací dostává systematičtější kontury než během ropných krizí před čtyřiceti lety. Vojenské i politické konflikty v těsné blízkosti EU se zintenzivňují a vyhrocují. Mezinárodní význam Evropy se přitom snižuje jak politicky, tak ekonomicky.

V kontextu evropské krize se najdou evropští politici, kteří v zapálených projevech neváhají obhajovat „více Evropy“. Žádají, aby nadnárodní problémy byly řešeny na nadnárodní úrovni. Tedy na úrovni, kde bez ohledu na politické hranice operuje nejen kapitál, ale i organizovaný zločin nebo látky znečišťující životní prostředí. U vyjednávacího stolu však nedokáží čelit výhrůžkám sériových uživatelů veta a ještě se snaží dohodu prodat jako výhru pro Evropu.

Škrtají se prostředky, nikoli chyby
Dvě největší položky rozpočtu – společná zemědělská politika a kohezní politika – byly pokráceny o 11 resp. 9 procent. Zásadní obsahové reformy těchto těžkopádných a v mnoha směrech neefektivních politik však byly opět odloženy na neurčito. Politici se soustředili na čísla, nikoli na princip.

Zavedení skutečných vlastních zdrojů rozpočtu EU se rovněž nekoná. Zato národní slevy z příspěvků do rozpočtu šesti zemí (Británie, Německo, Holandsko, Švédsko, Dánsko a Rakousko) zůstávají nebo se prohlubují.

Skutečné evropské počiny, které pomáhají odbourávat hranice a přispívají k větší svobodě evropských občanů, byly přitom seškrtány. Ještě před rokem nejambicióznější projekt Evropské komise Connecting Europe (výstavba panevropské energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury) se stal kosmetickou kapitolou.

Dokonce i nad výší prostředků pro program Erasmus – v mnoha ohledech nejúspěšnějším počinem Evropské unie – stále visí otazníky. I pozitivní zprávu o zřízení fondu pro boj proti nezaměstnanosti mládeže ve výši šesti miliard eur vykupuje fakt, že se v absolutních číslech neblíží sociálním programům ani těch nejmenších evropských států.

Cherchez la Merkel
Nejvíce zarážející je však jásání tisku či některých politiků nad tím, že se dohody podařilo vůbec dosáhnout, ba že došlo ke škrtům. Jakoby snad tyto finanční prostředky nebyly investovány v členských státech, ale někde na Marsu.

Evropští lídři se v ničem nedokázali poučit kontraproduktivní politikou utahování opasků posledních tří let na národní úrovni. Výsledek summitu lze charakterizovat jako klasické tupé škrty a rezignaci na cíle rozvoje technologií, budování smysluplné infrastruktury a totální vymazání strategie Evropa 2020. Té strategie, která ještě nedávno dávala alespoň na papíře naději, že si Evropa ještě pár desítek let udrží svou globální pozici.

Média po zásluze poukazují na hlavního strůjce evropského rozpočtového fiaska Davida Camerona. Ten zvládl přesměrovat podzimní debatu z britského rabatu ve výši 3,6 miliardy eur ročně k nekonečnému handrkování o plošném škrtání ve všech kapitolách. A tak se celá Evropa stala rukojmím jednoho člověka, který EU vnímá jako příčinu upadající slávy Velké Británie, který připravuje referendum o jejím vystoupení a který požaduje návrat nespočtu kompetencí EU zpět do britských (rozuměj svých vlastních) rukou.

Zavřené dveře Evropské rady ovšem dovolily i kancléřce Angele Merkelové elegantně skloubit proevropskou rétoriku a reálnou politiku prosazující německé národní zájmy. Tvářit se proevropsky a ustaraně, ale přitom tiše podpořit vydírajícího Camerona v tom, co vyhovuje i jejímu osobnímu politickému zájmu.

Popleta Nečas a česká schizofrenie
Nejtragičtěji však mezi strůjci oné dohody figuruje Petr Nečas. Celý víkend se vychloubal, že díky své silácké politice vyjednal pro Česko – ba pro celý evropský východ – skvělou pozici. Ne tak docela. ČR dostala přesně tolik, kolik dostat musela. Víc nic. Nečas vetem dosáhnul jen toho, co České republice náleželo dle práva a dobrého zvyku. Český předseda vlády se vyhnul trestu za své předchozí házení klacků pod nohy. Stačil ale zase o něco více naštvat své kolegy.

Možná si předseda ODS uvědomuje, že jej od TOP 09 kromě koncentrace kmotrů odlišuje jen tohle rádoby kurážné vyskakování v Bruselu. Ač to může být dobrá strategie, jak k občanským demokratům nahnat národovecké voliče, je to zatraceně špatný způsob, jak prosazovat zájmy České republiky v Evropské unii.

Češi mohli dostat více. Stačilo, kdybychom nebyli dočista schizofrenní a mysleli si, že se nám vydírání vyplatí. Kdybychom neříkali, že se musí šetřit, ale ne na nás. Kdybychom vše evropské z principu neodmítali a nekritizovali, aniž bychom představili vlastní řešení. A kdybychom evropské peníze nerozkrádali a uměli je včas a efektivně čerpat.

Není umění vyjednávat s vetem, nýbrž bez veta
Důležitost bychom měli přikládat i faktu, že si český premiér jednoduše popletl strany. Nižší rozpočet nebyl a není v českém zájmu. Jednoduše proto, že do něj přispíváme výrazně méně než z něj dostáváme a protože externality vyššího rozpočtu na nás dopadají pozitivně. Přesto stál Petr Nečas po boku Davida Camerona, který nechtěl z vnitropolitických důvodů na rozpočtu nechat jedinou kapitolu suchou.

Nejironičtější shrnul celou situaci Jan Zahradil: „Ti, kdo nás léta strašili izolací (...) by si měli uvědomit, že David Cameron a Petr Nečas odjíždějí z Bruselu jako vítězové.“ Ano, Cameron s Nečasem opravdu odjížděli jako vítězové. Asi tak vítězně jako odjíždí dva zloději z bankovního přepadení. Veřejná hrozba vetem je totiž v politice Evropské rady nabitým revolverem u spánku. Takhle si nikdo ani nezíská přátele, ani nevyjde z diplomatické izolace. Navíc si tak zakládáme na nebezpečný precedens. Příště budou všichni mířit na nás.

Systematická sabotáž snah eurozóny řešit svou krizi Nečase s Cameronem skutečně izolovala. Dnes v Evropské radě nedosáhnou ničeho, pokud se opět neuchýlí k otevřené hrozbě vetováním. Připomeňme si však, že k jejich smůle většina evropských politik je přijímána kvalifikovanou většinou. Také poslední příklad zavedení daně z finančních transakcí ukazuje, že řešení problémů formou posílené spolupráce se začíná rozmáhat. A u fiskálního paktu se již minulý rok osvědčila mezivládní metoda namísto komunitární.

Hlas lidu
Poslední naději představuje Evropský parlament, který požadoval rozpočet podstatně vyšší. Poprvé v historii musí díky Lisabonské smlouvě s víceletým finančním rámcem souhlasit jako s celkem také polovina ze 754 europoslanců.

Současný návrh rozpočtu táhne Evropu zpět do 20. století. Proto doufáme, že jej parlament neschválí. Následné rozpočtové provizórium by se odvíjelo od rozpočtu roku 2013 očištěného o inflaci. Vzhledem k absenci pozitivních strukturální změn v současném návrhu by takové – třebas věčné – provizorium bylo pro všechny Evropany výhodnější.

Především by se tak ale odehrála tichá institucionální revoluce. Přímo volený sbor zákonodárců by konečně ukázal, že dokáže být seriózním protihráčem reálpolitikům vyjednávajícím za zavřenými dveřmi. A lidé by alespoň měli pořádný důvod jít příští rok k evropským volbám.

A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Evropa na křižovatce Úterý, 12.Února 2013, 18:53:48

ne že by rozpočet EU nemohl být lepší, ale jde jen o 1% ekonomického výkonu EU. Volby do EU budou ovlivněny vážnějšími tematy než dílcí oslabení rozpočtu..
Mnohem vážnější jsou nyní témata jako je politika ECB a fungování ESM. tady je EU ohrožena daleko víc. A tady levice tápe - viz debaty o stablizačních měnových a fiskálních opatřeních na současnou krizi.
A pokud nebude dovořen makroekonomický rámec pro EU (a tady tlak Camerona na rozvolnění EU jako bankovní a fiskální unie je rizikem) tak se spouští dezintegrace..

Lukáš Hofman - Praha

Nechci zabřednout do ideologické diskuse, nicméně si nemyslím Úterý, 12.Února 2013, 23:14:17

že by toto drobné snížení rozpočtu EU mělo být nutně špatné.

Zvlášť za situace, kdy členské státy nemají peněz nazbyt, a přitom EP, pokud vím, stále utrácí za nesmysly typu stavby nové budovy Domu evropských dějin v Bruselu, kdy snahy některých europoslanců o zákazu proplácení první třídy při některých letech do Bruselu/Štrasburku jsou odmítány většinou jako nemístný populismus, když se Němci poslední dobou pohoršují, že zástupy evropských úředníků berou více než jejich kancléřka, kdy slovo "inovace" nebo "soudržnost" se stává symbolem pro tahání evropských peněz za nesmysly a kdy se EU, přes plná ústa tvrzení o podpoře vědy, výzkumu a inovací, podařilo za posledních 40 let snížit podíl SZP z 50 na 40 %, lze stejně tak dobře říct, že drobný tlak na efektivnější vynakládání peněz ještě žádné veřejné instituci neuškodil.

Jen na okraj ohledně zmiňovaného Erasmu: jakkoli je přínosný, i on je značnou měrou kritizován pro to, že se z něho stala akorát dotovaná evropská cestovní kancelář pro mládež.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pane Hofmane Středa, 13.Února 2013, 03:00:16

Je to váš názor a je to jeden z úhlů pohledu. Já to vidím jinak. Nepřijde mi, že je kritika snah o omezení proplácení poslaneckých cest první třídou odbývána VĚTŠINOU jako populismus, spíše mi přijde, že ji většina sdílí a někteří politikové zneužívají ... a taky bych se pozastavil nad těmi ZÁSTUPY úředníků, co berou více než Merkelová, i když zástup může být ledascos ... ale to je na precizaci pojmů a počtů či onu ideologickou diskusi, do níž nechcete zabředávat ...

.. vůči čemu se ovšem chci jasně vymezit, jsou ony výtky vůči Erasmu . Jakkolivje pravda, že řada účastníků neprosedí dotovaný půlrok studia v cizí zemi v archivu, nad knihami či v laboratoři, dojem, že jde o cestovní kancelář, je hodně mimo ... student na Erasmu si musí vyřídit formální náležitosti v cizím jazyce, sehnat dopravu a ubytování, zorientovat se v cizím prostředí, absolvovat předměty za předem daný počet kreditů, složit zkoušky a po návratu napsat hodnotící zprávu. Pokud neobstojí v něčem z řečeného, musí vrátit peníze. Dotace, kterou dostane, mu téměř nikde nestačí, natož aby si za ni někde užíval. Ti mlaďoši, co se občas motají i našimi ulicemi, pijí za své (a v našich hostincích).

Ale hlavně: i když se člověk dívá na svět jen kupeckýma očima, musí přeci uznat, že zkušenost z půlročního pobytu, studia a starání se o sebe v cizí zemi dá člověku do života daleko více, než třeba další rok na škole, nebo v nekvalifikovaném zaměstnání ... a to myslím i prakticky, z hlediska uplatnitelnosti. K tezím, že právě Erasmem se nejvíce utváří evropský lid, duch či identita netřeba ani utíkat.

Jinak s tím letošním rozpočtovým rámcem není ani tak potíž s drobným tlakem na efektivitu, jako s tím, že došlo k přesunu financí z programů obecné (byť někdy diskutabilní) užitečnosti do dílčích kapitol, na nichž mají zájem jednotlivé státy. Že budou peníze právě tam vynakládány efektivněji, totiž vůbec nic nezaručuje.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pane Dolejši Středa, 13.Února 2013, 03:03:47

Jakou pozici k politice ECB a ESM by jste tedy doporučoval levici vy? Myslím k tomu zakotvení (připoutání, vyjasnění, prostě aby už netápala)?

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

A ještě poznámku k závěru textu ... Středa, 13.Února 2013, 03:16:17

... autoři to asi vědí, ale v článku to nezaznívá: veto parlamentu není jedinou možností ("poslední nadějí"), jak rámec změnit. Může dojít k dalšímu přeskupení prostředků mezi kapitolami, jako při schvalování minulého rámce; může dojít k otevření některých kapitol tak, aby do nich šlo později přilévat peníze z nevyužitých fondů; a může dojít i k tomu, že se platnost rámce omezí jen na několik málo let, resp. že se doplní paragrafem, že se celý rámec v roce 2016 či 2017 projedná znovu a přehodnotí.

Pravděpodobnost, že EP rámec opravdu natvrdo shodí ze stolu, je podle mě vskutku malá.

Lukáš Hofman - Praha

Pane Jedličko, Středa, 13.Února 2013, 08:05:29

zrovna u toho proplácení letenek jsem sám osobně překládal rozpravu v europarlamentu, takže tohle je něco, co mě skutečně fascinovalo.

Jinak 4400 úředníků je docela dlouhý zástup, viz http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/gehaelter-tausende-eu-beamte-verdienen-mehr-als-merkel-12049957.html. A klidně z něho jde udělat celá řada zástupů kratších, ale i tak úctyhodných.

K Erasmu: ale samozřejmě, že to je přínosné a že to je super program. Já spíš poukazuji na to, že to není úplně černobílé a je mnoho případů, kdy Erasmus některým lidem toho moc nepřinesl.

Samozřejmě je jasné, že jen snížení objemu peněz vyšší efektivitu nepřinese. Rozhodně je to ale z tohoto pohledu lepší než nic.

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

Snižovačka Středa, 13.Února 2013, 09:25:12

Nevím, jestli optické snížení objemu společné zemědělské politiky o 11 % není spojeno s přesouváním různých položek mezi kapitolami (omlouvám se za nepřesnou terminologii). Každopádně "řádek" Tržní opatření a přímé platby, který představuje asi 29% z navrženého rozpočtového rámce, se oproti dobíhajícímu rámci snižuje zhruba (jen) o 5,2%.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

levicová Evropa či evropská levice Středa, 13.Února 2013, 11:22:40

V podstatě je to o tom s čím předsoupit k evropským volbám v příštím roce. A začít je třeba z gruntu - nedopečený lisabon nedává dostatečný ráemc pro demokratické rozhodování, hospodářská unie neexistuje bez účinné makroekonomické kontroly.
Evropský nový budget je jen třešnička na dortu (1%GNP), klíčová je otázka restrikce národních rozpočtů a to se ještě chce aby se z národních zdrojů financoval air bag pro finanční sektor.
7 letý plán v situaci kdy se EU řítí do možné dezintegrace je stejně jen fikcí. I fiskální pakt není optimální (raději bych viděl větší pružnost u fiskální stimulace), ale je tu i řízení ECB, emisní licence pro ESM, větší a symetričtější odpovědnost bankovního sektoru
Bez ucelenější vize zůstaneme na chvostu. A specielně v ČR vznikne prblém jak nespadnout na chudý jih (východ). Takoví Dánové se v tom aspoň umí pohybovat, my jen vedeme zástupné a potížistikcé války.

Jana Maláčová - Uherské Hradiště

Petrovi Jedličkovi Středa, 13.Února 2013, 15:46:56

možnosti zasahovat do dílčích aspektů víceletého finančního rámce Evropský parlament na rozdíl od jednotlivých rozpočtových roků nemá (čl. 312 SFEU); od Lisabonské smlouvy vyslovuje EP s víceletým finančním rámcem souhlas - tj. buď ho schválí nebo odmítne jako celek; zasahovat do něj nemůže - své požadavky na víceletý finanční rámec formuloval v minulosti v naději, že je Evropská rada zohlední, nyní tak činí, aby si připravil půdu pro vyjednávání nové verze víceletého finančního rámce

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Středa, 13.Února 2013, 15:47:51

Aha, tak to jsem byl přesvědčen, že může. Díky za vyjasnění

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.