Sen o Schwarzenbergovi

Prezidentská volba proti sobě postavila dvě protilehlá sociální prostředí. Obě prostředí mají svou politickou představivost, volby ovšem nesmíme pojímat jako rozhodování mezi dobrem a zlem.

Ten sen se mi nezdál před volbami ale někdy zjara loňského roku, kdy se o prezidentské kandidatuře K.S. ještě ani moc nemluvilo.

Krátce předtím jsem se po náročném pracovním dni setkal neformálně se skupinou mladých, velmi vzdělaných, inteligentních a kultivovaných lidí. (Pro ilustraci: bylo to na Jižní Moravě, takže došlo i na víno a zpěv. Nadpoloviční většina uměla zpívat z not a hrát na nějaký hudební nástroj). O politice se moc nemluvilo, ale na K.S. řeč přišla. Všeobecný názor byl ten, že je skvělé mít takového ministra zahraničí, který nás tak důstojně reprezentuje. Ilustrováno to bylo tím, že K.S. byl neprávem obviněn z nevhodného oblečení, protože měl mokasíny bez ponožek, ale ukázalo se, že v otázkách etikety je naprosto nepřekonatelný, protože věděl, že mokasíny stejně jako sandály se správně nosí bez ponožek.

V tu chvíli jsem se necítil moc dobře – chtělo se mi postavit se proti konsensu a poukázat na rozdíl mezi etiketou a etikou, měl jsem na jazyku otázku, že při vším respektu k odbornosti K.S. v otázce ponožek by mě možná více zajímalo, co si K.S. myslí o tehdy diskutované Kalouskově lži - mystifikaci o existenci jakési nahrávky. Myslel jsem si, že k té pravé noblese by patřilo říct, že ani Kalousek by lhát neměl, což K.S. neudělal. Ani si nepamatuji, co jsem řekl, asi ne mnoho, protože po pracovní stránce jsem k těm lidem byl v postavení učitele a ten by z etických důvodů neměl politicky agitovat. A také jsem jim nechtěl kazit radost.

A teď ten sen: Odehrával se ve škole, kde se K.S. pohyboval po stupínku a měl nějaké zvláštní obutí. Nejprve jsem si myslel, že má „psí dečky“, tedy vlněné návleky, které kdysi vyšší třídy nosily přes společenskou obuv v chladném počasí. Říkal jsem si, ano to je podobné jako to, že K.S. nosí motýlka a požívá infinitivy na -ti, které byly na ústupu už v době, kdy se narodil. Při pozornějším pohledu se ukázalo, že to nejsou psí dečky, ale jakési kostkované bačkory či důchodky s přezkou. Podle nějakých pravidel etikety, které neznám, je to asi vhodné obutí pro politika, když přijde mezi děti na základní školu. Nebo možná K.S. pravidla etikety nejen zná, ale i přímo určuje.Ten sen byl legrační, ale také mírně nepříjemný.

Nejsem psychoanalytik a nevěřím, že sny se dají nějak jednoznačně a autoritativně vykládat. No ale přece jenom se v mých snech objevují jenom osoby, které jsou pro mě nějak důležité. Jak se takovou osobou pro mě stal K.S.? O Zemanovi ani Fischerovi se mi nezdálo. Asi je to vlivem lidí, mezi kterými se pohybuji a které mám rád. Mezi prvním a druhým kolem voleb jsem potkal jenom jednoho voliče Zemana (byl to instalatér, který přišel vyměňovat vodoměry, bylo to v půl šesté večer a postěžoval si mi, že naposledy jedl v šest ráno).

Ti lidé, se kterými jsem v noci, v době spánku rozumu, který probouzí příšery, sdílel ten sen, si vytvořili představu, že Schwarzenberg je symbolem povznesení české politiky na vyšší, přímo světovou úroveň, zatímco Zeman je lhář a sprosťák, kterého volí jen spodina. Druhé kolo bylo bojem mezi dobrem a zlem, pravdou a lží. V Praze byla společensky neúnosná jakákoliv kritika Schwarzenbergovy kampaně, stejně jako poukázání na to, že Zeman měl přece jenom občas pravdu.

Byl to sen, možná krásný, ale jen sen. Sen o světě, kde je dobro a zlo jednoznačně rozděleno. Zemanovi voliči jistě mají také své sny, ale já o nich vím méně. V bdělé realitě volby prohrál ministr nesmírně nepopulární vlády a jinak to dopadnout nemohlo, o Zemanově vítězství rozhodlo první kolo.

Teď se někteří lidé hlásí k tomu, že Zeman není jejich prezidentem a jiní je za to kritizují. K té kritice nevidím důvod. Obrat „můj prezident“ nic věcně konkrétního neznamená, je to vyjádření emočního postoje. Leda snad, že by od Zemana odmítli vyznamenání, milost, či by ho neoslovili pane prezidente. Je ovšem komické, když režisérka Le Fay vydá petici proti Zemanovým lžím a připojí k němu částečně vylhaný seznam signatářů.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Monika Le Fay - Brno

Vážený pane, Pondělí, 4.Února 2013, 12:30:26

jsem moc ráda, že jste už opravil mé příjmení - udělat dvě chyby v jednom příjmení, to se hned tak někomu nepodaří. Podobně mimo jste ale bohužel se seznamem signatářů. K výzvě se připojilo v první vlně více než sto lidí. Jen dva z nich si to později rozmysleli. Mám k dispozici jejich vyjádření, která mi poslali mailem a na Facebook. Nebudu je ale zveřejňovat, protože nechci přilévat olej do ohně. Takže se prosím omluvte a opravte to - žádný částečně vylhaný seznam signatářů neexistuje.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Vážená paní Pondělí, 4.Února 2013, 13:51:35


Za zkomolení Vašeho jména se Vám omlouvám.

Dvě chyby v jednom příjmení je pravda hodně, ale uvést tři signatáře, kteří pak tvrdí, že nic nepodepsali, je také dost. (Podle médií Hanzel, Žilková, Holý).

Vy tvrdíte, že si to později rozmysleli, jinde jste psala, že pod nějakým nátlakem, někdo jiný si zase může myslet, že další signatáři by se třeba by se pod nátlakem ocitli, kdyby podepsání popřeli. V nějaké atmosféře vágního souhlasu jste tam asi byli, ale petiční listinu s podpisy nemáte.

Já ostatně netvrdím, že jste spáchala nějaký zločin, jen že je to legrační. Chtělo by to trochu nadhledu.

Monika Le Fay - Brno

Vážený pane doktore, Pondělí, 4.Února 2013, 18:35:24

vy jste napsal, že seznam byl částečně vylhaný a pak mi doporučil, ať mám nadhled, že to je legrace. No, mně to jako legrace nepřipadá. Kdybyste používal hodnověrné zdroje, tak byste se dočetl, že dva lidé si podpis rozmysleli. Roman Holý mi dodatečně poslal znovu souhlas mailem. Je pravda, že jsem to neměla písemně, ale považovala jsem ústní souhlas za relevantní. - Co kdybych teď pro změnu napsala já, že jste lhář a pak vás vyzvala k nadhledu, protože mi to připadá jako legrace?

Luděk Ševčík - OSVČ

Paní režisérka Pondělí, 4.Února 2013, 19:09:41

mohla udělat opravdu záslužnou věc a to zároveň sepsat petici proti lžím volebního štábu KS. Mohla získat renomé spravedlivého člověka, což při jednostrannosti své akce rozhodně nikdy a nikdo získat nemůže.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Vážená paní režisérko, Pondělí, 4.Února 2013, 21:01:29

No dobře, Roman Holý odvolal co odvolal, já Vám to beru, i když ten mail posílal Vám a ne mně.

"Co kdybych teď pro změnu napsala já, že jste lhář a pak vás vyzvala k nadhledu, protože mi to připadá jako legrace?"

No tak to napište, já Vám ten nadhled klidně poskytnu. Připouštím, že Vám můžu připadat legrační. V mém světe podpis pod textem znamená, že jsme ho četl a souhlasím s ním ve všech detailech a někdy to může mít potenciálně i právní důsledky.To se asi Vašeho prohlášení netýká. No, v něčem jsem asi konzervativní člověk.

Vy to děláte nějak jinak a omlouvám se, že to úplně nechápu.

Já bych to rád uzavřel nějak smírně, co navrhujete? Proti té petici
nic nemám i když nechápu účel povolební agitace. Čekáte, že se Zeman zastydí a odstoupí?

Luděk Ševčík - OSVČ

Sen o KS a sen o podpoře kultury - Živá kultura Úterý, 5.Února 2013, 15:53:26

Schizofrenní postoj "kuturní fronty", která podpořila KS a nyní sepisuje petici proti konání jeho kolegyně na MK, dovedl jednoho diskutujícího k níže uvedenému závěru, který cituji: "Petici rozjeli lidé, jejichž životní úroveň je očividně nadprůměrná, vztaženo k mediánu úrovně a platů občanů ČR. Tím "očividně" myslím jejich časté předvádění se v TV s přepychem a někdy až trapné lísání se k vrchnosti, ke které nyní posílají poníženou supliku o tom, že jim shora padá pod stůl méně zbytků než dříve. Jde ve značném poměru o kašpárky metající kozelce ve dvorech pražské novodobé šlechty, titulů trapně koupených, kteří se v nejednom případě ani netají tím, že zbytek populace považují za lůzu a socky. Právě z peněz této lůzy a socek však kašpaři žijí. S plným vědomím pomáhají politikům oblbovat ten hloupý lid kdesi venku, za branami a ochrankou plesů v operách. Zbytky, pod stůl letící, však nepocházejí od vrchnosti. Jsou to plody skutečné práce té lůzy (pro některé už jen prasat) kdesi daleko v pachu nečisté hlíny, jedovatých ohňů a potu. Byly právem silnějšího přivlastněny proti vůli většiny, jež se na ně nadřela a které jste vy, rádoby umělci s plným vaším vědomím a souhlasem předhazováni pro zábavu místo řádných plateb za zcizenou práci. Ve výsledku si i to vaše stále bezobsažnější křepčení, mílovými kroky postmoderny od umění se vzdalující, vámi opovrhovaní zaplatí podruhé.
Milá pakulturní fronto, sami jste si v popřevratové imitaci demokracie vyvolili válení se u smrdutých nohou falešných vítězů, místo hrdého letu v chladu a turbulencích, který zkoumá obzory lidského pokolení o krok před pěšími. Co potoky vašimi loutkovodiči otrávené již nenesou dost zlatěnek pro všechny na zámeckém karnevalu, jste na řadě k vyhnání z teplých koberců na hlínu v maštalích. Panáčkující psíci již vrchnost nebaví, vše se jaksi vyžilo. Kupuje lvy a chytá otroky. Chce vidět čerstvou krev. Vy jste jen zhýčkaní pudlíci, které vyděsí i myš.
Končí doba budoárů, začíná doba arén.
I vzpomněli jste si na lůzu v podzámčí. Tam přece snad ještě existuje soucit s mazlíčky. Když vás jí ukazovali jak trdlíkujete, vždy se smála. Leč smích v bídě hořkne a hrubne. Lůza již krmí jen krávu, co dává mléko pro děti a těm šetří na školné aby nezůstaly naivní, nýbrž se jim dostalo poučení o tom jak staršími, neb slabšími, pohrdat a dělat kariéru. V nejednom takovém agitačním spektáklu jste za pamlsky poskakovali.
Mám-li z čeho, slituji se a krmím starého unaveného koně co dřív tahal pluh po mém poli. Odhozeného pudlíka, co lízal ruku zloděje mé práce a štěkal na mně z polstrovaného kočáru s chutí nakopnu. "

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.