Analytičtější pohled na knížecí kampaň mi připomíná loupání shnilé cibule. Vrchní vrstva byla to, co popisuje Saša Uhlová, a už to samozřejmě muselo odpudit spoustu lidí.
Ale pokud jste si dokázali tuto záplavu trapností odmyslet a podívali se na další vrstvu, dozvěděli jste se od lidí, kteří si asi sami nepřipadají jako šašci, že pan kníže je představitelem či zárukou "změny", že symbolizuje "boj proti korupci", či dokonce že je symbolem jakési "revolty". Konečně Petr Pithart (od něj mne to mrzí asi nejvíc) tvrdil, že kníže bude respektovat ústavu a zákony.
Ano, pokud jste pár minulých let strávili na Měsíci či v Antarktidě bez spojení s domovem, muselo vás to oslovit. Ale pokud jste žili v této zemi, sledovali veřejné dění a disponujete minimální potřebnou inteligencí, museli jste nad těmito argumenty přinejmenším významně zdvihnout obočí, jak by řekl Václav Klaus.
Nemám nikomu za zlé, pokud v 2. kole volil "Karla" jako menší zlo. Ale nechápu jeho adoraci jako dobrého kandidáta prezidenta.

Ten Karel Strachota je ten samy Karel Strachota z CvT, ktery stoji za projektem Volby nanecisto? Ono uz ted jsou ty "vzdelavaci" akce CvT celkem pochybne, po teto traparne by to opravdu meli zabalit...

Náhodou je naopak třeba ocenit, že v každém z těch předložených ukázek videí si ze sebe autoři dokázali udělat legraci... ...teda až na ten zmýlený a trapně zbytečný pokus parodovat (nepoznanou) sebeironii původních autorů - no ale kdo z nás občas nepřestřelil, jaksi, že..

Kdy budou další volby? Aby lid dlouho nepostrádal hry.

Na podporu K.S. bylo spoustu klipů, které mě pobavily, byly opravdu vynalézavé a vtipné. Ovšem třeba pro cizince by z nich asi nebylo jasné, zda jsou pro něj, proti němu nebo si z celé volby dělají srandu.

To by nevadilo, kdyby ovšem pro jejich autory nebyl cizincem každý, kdo není sžitý s pražským kullturním prostředím. Tu ironii na druhou, přiznanou trapnost, která tím už není trapná atd, tak to spousta lidí, kteří málo platné také mají volební právo, prostě nebere.

Hmmm... Tak na jedné straně máme podomácku natočená fanouškovská videa, které paní Uhlové připadají trapná a kýčovitá, jinému (jako třeba mně) docela roztomilá, ale v každém případě to byly amatérské počiny nadšenců, kteří za nic z toho neviděli ani korunu; na druhou stranu centrálně organizovanou kampaň plnou xenofobie a prokazatelných, opakovaně vyvrácených lží, zakončenou neuvěřitelným inzerátem zadaným bývalým důstojníkem STB.
V souboji špatného vkusu s estébáckou špínou jsem rozhodně na straně toho špatného vkusu.

Souhlasím s Vámi, pan Jiří Kubičko, přiznaná trapnost vlastně nemusí být trapná. Modelově vyjádřeno: -1+1=0. Není 0 trochu málo s ohledem na skutečnost, že čas věnovaný sledování, sdílení a propagaci těch (údajně amatérských - smělý předpoklad) videí se od nulové hodnoty značně vzdaluje? Informační přínos těch osobních svědectví o kandidátovi byl podle mého takový "přes kopírák", takže ve větší míře to na mě působilo jako sebeprezentace vystupujících. K umělecké hodnotě se vyjadřovat nebudu, od toho jsou povolanější.

"spousta lidí, kteří málo platné také mají volební právo", inu i vy, pane Kubičko, málo platné, máte také volební právo.
Výraz "estébácká špína", pane Konvalinko, by chtěl rozvinout. Je dle vás něco takového, jako když pár hodin před volbami vystoupí Václav Havel v televizi a národu vysvětlí, že Bartončík je estébák?
KS neměl centrálně organizovanou kampaň, jako MZ?

Casto ctu a slysim, ze Zeman vyhral diky lzive kampani... Docela by mne zajimalo (a prekvapuje mne, ze jsem na to dosud nikde nenarazil), jaky vztah maji tito lide ke Kubiceho zprave...
Mozna by bylo zajimave zkusit najit i nejaky vztah mezi jednotlivymi Kubiceho "podezrenimi" a Zemanovymi "lzemi"...

Onen neuvěřitelný estebácký inzerát je akce Zemanova týmu, pane Konvalinko?

Jak to víte?

Jo, že to odpovídá zásadě cui prodest, cui bono, v čí prospěch ... ?

To má být důkaz?

A vůbec - bylo to v Zemanův prospěch ?

Zeman měl navrch - stál vůbec o to přepálit útoky na Schw.?

Čím dál tím víc se mi zdá, že voliči Schwarzenberga a voliči Zemana, nevolili pouze jednoho ze dvou možných kandidátů, případně proti jednomu z těch dvou, ale že se tou volbou prostě zařadili do jednoho z voličských táborů (třetím táborem jsou programoví nevoliči). Tyto tábory se ovšem neliší pravo-levo-středovou orientací, nýbrž něčím úplně jiným, zatím ještě tak docela nevím, čím vlastně. Že by odlišným způsobem myšlení?

rád se s Vámi opět (na obrazovce) setkávám.
Určitou odpověď na Vaši otázku nabízí Jan Štern ve svém blogu:
"Prezident tekutého hněvu".
Podívejte se také na diskusi, dokresluje Šternovu tézi.
Já to vidím jako rozdíl mezi dvěma kastami u nás, které jsme zdědili z feudalismu. Život té nižší kasty, těch, kteří nemají ani titul, ani protekci, byl tvrdý v posledních destiletích. Odtud ten hněv.

Díky za tip ke čtení. Přiznám se, že dnes nemám sílu ani čas číst podrobně celou diskusi. Jen jsem to tak přeletěla očima a zaujalo mě pár výroků z diskuse:
---------------------------------------
"Zvolili jsme si špatného prezidenta, přesto jsme zvolili dobře, protože ten druhý byl nevolitelný "

"doporučení "předních" celebrit a dalších "vyšších" a "výjimečných" se obrátilo proti Karlovi"

"Přidám-li k tomu manipulátory společnosti, jako je volební cirkus Václava Moravce a jejich neomalené vnucování nám takových vzorů šlechetnosti a údajné noblesy jakou představuje K.S., je jasné, proč my jsme volili Zemana... "

"já bych proti Kódlovi hlasoval i pro Grebeníčka (kdyby se dostal do druhého kola) a to i Grebeníčka staršího"
---------------------------------------

Já jsem ve druhém kole také volila proti Schwarzenbergovi, ne že bych byla Zemanem nadšená. Vím zcela jistě, že stejně jako já hlasovalo i pár lidí, kteří jsou vzdělaní a mají celkem slušné postavení, ale někteří z nich to nepřiznají, protože mají strach, že se budou blamovat. Když tak o tom uvažuji, tak jedním z mých důvodů byl také odpor (ne snad přímo nenávist, protože nechci nikoho nenávidět) k oné "kulturní frontě", která je už desítky let programově pravicová a protilidová. Za ten "lid, k němuž má kníže blíže", se totiž považují oni sami. Skutečný lid naprosto přehlížejí, jako by neexistoval. Nemají potuchy o jeho problémech. Myslím, že v tomhle cítím stejně, jako většina komunistů. Já s lidmi komunikuji celkem málo, protože jsem spíš uzavřené povahy, ale když už na to přijde, nemám problém bavit se v práci s naší uklízečkou jako rovný s rovným a vůbec se za to nestydím.
Nevím přesně, které kasty z feudalismu máte na mysli. V českém národě, až na výjimky, téměř neexistují potomci šlechty. Dá se uvažovat pouze o potomcích lidí svobodných (měšťanského původu) a potomcích poddaných. Nejsem si jistá, že právě tohle byla ta dělicí čára. Musel by se udělat genealogický výzkum, což je věc náročná a zdlouhavá. Možná příčiny nesahají až do feudalismu, ale jen do doby ne tak dávno minulé.

Ještě chci říct, že tu nenávist k privilegovaným si mnozí z těch neprivilegovaných ani neuvědomují. Napadá mě úryvek z Wolkerovy básně U roentgenu:

"...nejtěžší břímě naleznete tam,
sotva je unáším a jsem si jist,
až vypadne, že rozkymácí zemi.
Nejhlouběj, chudý, vidím nenávist"

Podotýkám, že těmi privilegovanými (a lidem nenáviděnými) nemusí vždy být jen nějaké vyšší vrstvy, ale i jen domněle privilegovaní - kupříkladu Romové, o nichž si mnoho lidí myslí, že jistá "privilegia" oproti nim mají. Kolují o tom úplné zkazky.
Tím by se měl někdo seriózně zabývat. Podle mého názoru je marné lidem cokoliv vysvětlovat, pokud jim zároveň nebude zajištěna práce a určité základní životní jistoty.

Dobrý den,
rád by sem přidal ještě jeden pohled.
Po všech těch prohlášeních, zdůvodněních, proklamovaných postojích zcela různých lidí a nakonec i po analýzách kampaní, společenské diskuse i výsledků obou kol volby se mi čím dál víc potvrzuje jen jedno. A sice, že neexistuje nic takového jako typický volič některého z 9-ti kandidátů, natož ze dvou kandidátů druhého kola; a zvláště voliči spojeni volbou stejného hlasovacího lístku / nelístku druhého kola neměli a nemají žádnou jinou ani jedinou společnou vlastnost či důvod. Můj názor je tedy takový, že 2 717 405 lidí (32% voličů) není žádnou sociologickou skupinou, které by jako celku (či eufemisticky řečeno "většině") bylo možno připisovat nějakou jinou vlastnost než tu ze souhrnu vlastností "nejobecněji lidské". Každý takový pokus by byl schematizací a zkreslením, které není v tomto případě vůbec ničemu užitečné. Člověk by se neměl identifikovat s nálepkami / vymezovat vůči nálepkám - už proto, že jsme každý z různých důvodů volili něco jiného, byť reprezentant třeba i nese stejné jméno a příjmení.

Jistě, kategorizace zjednodušují, ale tím nám umožňují vyznat se ve světě. Musí to být smysluplné, vysvětlující kategorie.

Měl jsem na mysli kastu poddaného lidu na straně jedné (voliči MZ) a pak všichni "nad", pokud po emigračních a vystěhovávacích vlnách u nás zbyli. Charakteristika je kulturní, postojem ke světu, ne genetická, ne nutně potomci poddaných. Mezi voliče MZ se zařadili i ti z "kasty nad", kteří vnímaji sociální nespravedlnost poměrů - jak diskuse ke Šternovu blogu naznačuje. Jde o postoj, který vyznačuje Wolkera - díky za úryvek, sedí.
Ale pozor, pokud se nenávist stane přední hnací silou člověka, vede ho do armády třídních bojovníkú bez zábran a jsme v lenincké bolševické straně a můžeme si zopakovat minulé století. Proto tak zdůrazňuji dodržování demokratických procedur a tlak na elity a politiky a celou veřejnou správu, aby je bezpodmínečně(!) dodržovali. Obávám se, že MZ se příliš neliší od Klausovského morálního a právního nihilismu. "Když se mi to hodí, právo a morálka stranou". Tento postoj posiluje nenávist a rozbíjí stát.

A plný souhlas s tím, že slušně placená práce a životní jistoty jsou rozhodující. A přidal bych trvalou péči o spravedlnost ve státě.

"V čem je Zeman pokračováním Klause" od Jiřího Pehe. Podrobně vysvětluje podobu MZ a VK, o níž jsem psal výše. Oba jsou přesvědčeni, že takto se dělá politika. Proto VK doporučoval volit MZ, protože "on je jediný opravdový politik mezi prezidentskými kandidáty", ostatní jsou amatéři.

Bohužel v ČR a ostatní středně východní Evropě má asi (do značné míry) pravdu. Slovenská politika vyvrhla Ivetu Radičovou, protože nepatřila "mezi nás". Proto jsou u nás Jiří Dienstbier a primátor Bohuslav Svoboda po/zneužívání jako volební návnady a potom "upozaďování". Svoboda je fenomén, že vydržel v čele Prahy tak dloiuho, ale jaký je jeho reálný vliv?

A proto je střední Evropa politicky nestabilní.

Ano, nenávist je velice špatný rádce. Expresívně bychom mohli říct, že je to démon.

Bohužel, když člověk není schopen své postavení změnit, tak většinou na tu nenávist dojde. Demokracie nedemokracie.
Ostatně se mi zdá dost nepravděpodobné, že by světové elity byly až tak hloupé, že by o té nenávisti a o tom, co z ní může vzejít, nic nevěděly. Nechce se mi věřit, že by někdo mohl být chamtivostí až tak zaslepený. Není chamtivost stejně špatná jako nenávist? Dokonce i ona může zplodit nenávist, jakmile začne běžet o majetek.

Zdá se, že jsme si vyměnili diskusní role.
Já si naopak myslím, že elity ve smyslu bohatých a mocných v USA, Britanii, v ČR a jinde v postkomunistickém světě byly zaslepeny neoliberální ideologií a sociální nespravedlnost byla "pod jejich rozlišovací schopností", tj. nevnímaly jí.
Je to záležitost na delší diskusi, která se sem nevejde. Píší o tom např. americké analýzy krize
(např. JS Hacker, P Pierson 2010 Winner-Take-All Politics: How Washington Made the Rich Richer--And Turned Its Back on the Middle Class, Simon & Schuster)
Hnutí "Occupy Wall Street" je výbuchem nenávisti a oprávněné, viz (po)krizová nezaměstnanost a bída - nejhorší v jižní Evropě, kde elity jsou nejspíše nejvíce chamtivostí zaslepené, nebo si myslely, že si nejvíce mohou dovoli. Demokracie umožňuje elity nenásilnou cestou vyměnit - pokud jsme aktivní občané.

Pokud bude kapitalismus (jakožto ekonomický systém) světový, zatímco demokracie (jakožto politický systém) na úrovni jednotlivých zemí (a to jen některých), nic se nezmění. Naopak, kapitalismus demokracii úplně převálcuje.
Ale to jsme hodně odbočili. Spíš bych se vrátila k tomu, proč jsou dnes kulturní elity pravicové, zatímco před válkou tomu bylo naopak? Je to proto, že kdysi umělci zdaleka tak nevydělávali, jako dnes? Že neexistoval mediální zábavní průmysl?

Já má pořád před očima takovou představu chudých umělců z F.L. Věka. Asi jsem blbá. Zdá se mi, že pokud se systém, tedy kapitalismus, zaměří na vybrané kategorie obyvatelstva, které byly v dřívější době zvlášť utlačované nebo opovrhované, a nějakým způsobem je vyzvedne, prodlouží mu to život.

... je to sice trochu mimo téma, ale protože se osobně považuji za programového nevoliče, mohu Vám tedy poslat alespoň takhle na dálku jedno virtuální obejmutí v rámci akce "Obejmi voliče druhé strany"... výborné je, že dokud jste nenapsala Váš příspěvek, neuvědomil jsem si, že ty strany jsou vlastně minimálně 3, takže o to víc příležitostí k obejmutí. :-)

Kapitalismus se prostě taky učí. Nebo, chcete-li, snaží se nalézt rovnováhu, a sice mezi rovnostářskou socialistickou společností, která je proti zájmu kapitalistů, a "absolutisticky kapitalistickou" společností s nulovou sociální mobilitou, směřující nevyhnutelně(?) k sociální revoluci a nestabilitě, která je rovněž proti zájmu kapitalistů. Ne všichni kapitalisté to samozřejmě chápou, takže různé turbulentní výkyvy v tom či onom směru jsou očekávatelné. Ale nepletu-li se, "umírněné" či "kompromisní" proudy v historii vítězily docela často (historiky prosím o odpuštění).

Politici hrají s falešnými kartami ekonomů mainstreamu, kteří stále nabízejí pouze "More of the same". Východiskem je rozluka s ekonomickými kartografy tipu Klaus.
Vše je ovšem spojeno s jejich desorientací hrůzou ze ztráty moci.
Tak nezbývá, než pokračovat v "ještě více toho samého" a zasadit senilního producenta skandálů na hrad .................řekl bych, jak tak koukám.

Já vás virtuálně objímám též, můj moravský hraničářský kolego. Sever zdraví Jih.
P.S.: "Hraničář" není termín z Tolkiena. Jak jsem vyčetla ze starých spisů, říkalo se tak před válkou i po válce obyvatelům našich pohraničních oblastí.

To o těch vybraných kategoriích obyvatelstva, k nimž má systém odlišný přístup, jsem náhodou vyčetla ze Žižka nebo z Badioua, už ani přesně nevím. A týká se to trošku něčeho jiného, než jsem myslela výše. Kapitalismus, či vlastně liberální demokracie vyčleňuje určité rizikové skupiny, které jsou nějakým způsobem pro systém problematické. Zkrátka jsou místem, kde by mohlo vzniknout ohnisko vzpoury, proto je třeba věnovat jim ze sociálního hlediska zvýšenou pozornost. Je to taková pojistka proti revoluci, to máš pravdu. Podrobněji to nebudu teď vysvětlovat.
Ale v případě umělců, co se podílejí na bavičském průmyslu, jde o něco jiného, protože těm nehrozí propad. Ti nejsou "vyzdviženi" ze sociálních důvodů, ač účelem jejich vyzdvižení je totéž - zabránit revoluci.
V počátcích kapitalismu byli umělci (s výjimkou těch, kteří pracovali pro vyšší vrstvy a církev) nežádoucí, protože odváděli obyvatelstvo od jejich úkolů, rozptylovali je od práce. Té bylo tenkrát dost. Na konci kapitalismu jsou umělci (zvlášť ti baviči) velmi žádoucí, protože mohou naopak odvádět pozornost obyvatelstva od toho, že práce není. Nebo že se za ni málo platí. To kupodivu lidem nebrání v tom, aby poslední korunu obětovali na koncert oblíbeného populárního zpěváka, jehož cena stoupá, o což se bavičský průmysl vydatně stará. Zatímco na přelomu 18. a 19. století si třeba klidně zazpívali a zahráli sami. Lidi byli zkrátka mnohem soběstačnější, než teď. Kéž by se to vrátilo!
Takže vlastně vůbec nemusíš prosit historiky za odpuštění omylu ani odpuštění čehokoliv jiného. Bavičský průmysl se skládá ze samých přisluhovačů globálního kapitalismu. Kam se na ně hrabeš :-)
Možná, že v širším slova smyslu jsme, konec konců, přisluhovači úplně všichni.

Váš pohled (3.Února 2013, 16:26:4) je mi docela blízký.
Podle mého názoru většina zla vzniká ze stupidity, z nepochopení situace. Koneckonců Sokrates napsal:

Existuje jen jedno zlo a to je nevědomost (nepochopení), existuje jen jedno dobro a to je vědění (chápání situace).

To se myslím přesně týká i našich pravici podporujících "elit". Ta jejich podpora dle mého názoru pramení rovněž zejména ze stupidity, nikoliv z toho, že by to byli apriori zlí lidé. Píšu o tom ve svém článku: http://www.vasevec.cz/blogy/vyhaneni-chcipleho-certa-dablem

Dlouze jsem diskutoval se svými kolegy z oboru (VŠ učiteli a vědci), kteří podporují neoliberální pravici. Ta jejich podpora zjevně vychází z onoho nepochopení situace, tj. ze stupidity (jak naznačuji ve svém článku).

Když o nich povídám tzv. "obyčejným" lidem, doslova se řežou smíchy (mají smysl pro černý humor).

Moji kolegové totiž ani nepatří k horním 10%, ke kterým pravice bohatství přesouvá, ale samozřejmě k těm 90%, u kterých to bohatství vykrádá.

Moji kolegové jsou samozřejmě placeni z veřejného sektoru, který pravice chce zničit.

No není to k popukání, že si mí kolegové sami dobrovolně řežou pod sebou větev? Může být důvodem něco jiného než stupidita?

Ano, je to všechno sociální stupidita. Já znám dokonce důchodce, kteří volili proti Paroubkovi, ačkoli jim sliboval "13. důchody ze zisků ČEZu" a lidi ze Sudet, kteří volili Schwarzenberga, i když jim, jak známo, chystal vrátit chalupy Sudeťákům. A taky znám osobně několik amerických milionářů, kteří volí demokraty, i když jim slibují zvýšit daně. Všechno samí sociální idioti. Musí to být velmi uklidňující, když je jednomu všechno jasné.

děkuji za adresu na Váš blog. Přečetl jsem si ho a podíval i na psychologickou definici stupidity. A děkuji za krásný vtip o krájení knedlíku. Je skutečně výstižný.
Vypadá to, že "stupidita" dobře popisuje hodně širokou kategorii chování platnou i náš případ. Pro potřeby politicko ekonomické analýzy by asi bylo vhodné motivaci nebo příčiny jednání trochu více upřesnit. To by však vyžadovalo vědět o nich více. Můj dojem by byl, že důležité je to, co Koukolík a Drtilová popisují v odstavci o vztahu jedince a společnostii (nebo spíše skupiny).

Ten protál Vaše věc vypadá zajímavě. Nenašel jsem tam však udaje o redakci, hledal jsem špatně?

opravdu nechápete proč někteří američtí milionáří volí demokraty, kteří jim slibují zvýšit daně?

Nechápete proč 3. nejbohatší muž světa Warren Buffett vyzývá k milionářským daním? Viz: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2207953/warren-buffett-apeluje-na-zavedeni-milionarske-dane-varuje-pred-rozvirajicimi-se-nuzkami.html.

Proč i milionář George Soros vystupuje často proti neoliberálním principům? Viz: http://www.comrad.cz/item240.htm

Cituji podstatné:
Bohatství se shromažďuje v rukou majitelů a neexistuje-li mechanismus pro přerozdělování, nerovnost se stává nesnesitelnou. "Peníze jsou jako hnůj. Nejsou dobré na nic jiného, než na to, aby byly rozprostřeny po prostoru." Francis Bacon byl velký ekonom

Argument volného tržního mechanismu proti přerozdělování příjmů spoléhá na doktrínu, podle níž přežije ten nejschopnější. Tento argument ovšem ochromuje skutečnost, že bohatství se dědí z generace na generaci, a druhá generace je málokdy tak schopná jako první. A stejně je hluboce pochybené učinit zásadu, že přežít mají jen ti nejschopnější, řídícím principem civilizované společnosti. Tento sociální darwinismus je založn na zastaralé teorii evoluce, obdobně jako ekonomická teorie rovnováhy je inspirována newtonovskou fyzikou.

Princip, na němž spočívá vývoj druhu, je proměnlivost, a proměnlivost funguje daleko složitějším způsobem. Jednotlivé biologické druhy a jejich prostředí na sebe vzájemně interaktivně reagují. Jeden biologický druh přežívá jako součást prostředí pro jiné biologické druh. Funguje tu mechanismus zpětné vazby, obdobný mechanismu reflexivity v historii, s tím rozdílem, že v historii není motorem tohoto mechanismu proměnlivost, ale chybné myšlenky. Zmiňuji se o tom, protože sociální darwinismus je chybno myšlenkou, která dnes řídí lidskou společnost.

Chci zdůraznit, že součástí systému je spolupráce, stejně jako konkurence, a heslo "přežijí jen nejschopnější" celou záležitost zkresluje.

(Pozoruhodné jak Soros - ač nebiolog - v principu dobře pochopil evoluci, je dobrým žákem K.R. Poppera).

Pro lidi, kteří umí myslet v souvislostech to co píšete nepochopitené není. K takovým patří třeba také Joseph Stiglitz. Doporučuji Vám si přečíst tento jeho esej: http://blisty.cz/art/58155.html

Klíčový je závěr článku:

Alexis de Tocqueville kdysi popsal to, co považoval za hlavní součást charakteristického génia americké společnosti - něco, co nazval "dobře pochopený vlastní zájem". První dvě slova mají klíčový význam. Každý disponuje vlastním zájmem v úzkém smyslu: Přeji si, co je dobré pro mě, a to teď hned! "Dobře pochopený" vlastní zájem je však něco jiného. Znamená to uznat, že věnovat pozornost zájmům všech ostatních - jinak řečeno, obecnému blahu - je ve skutečnosti nutnou předběžnou podmínkou vlastního blahobytu. Tocqueville netvrdil, že by na tomto názoru bylo něco vznešeného nebo idealistického - ve skutečnosti tvrdil pravý opak. Šlo o známku amerického pragmatismu. Rozvážní Američané chápali základní fakt: Starat se o druhého, to neslouží jen dobru duše - je to dobré pro byznys.

Horní 1% má nejlepší domy, nejlepší vzdělání, nejlepší lékaře a nejlepší životní styl, ale existuje jedna věc, kterou si zřejmě za peníze nekoupí: Pochopení, že jejich osud je spojen s tím, jak žije dalších 99% lidí. V průběhu historie se horní 1% této lekci nakonec naučí. Příliš pozdě.

Závěr: milionáří, kteří chtějí zmenšit pro společnost jako celek zničující nerovnost v distribuci bohatství vzdání se části majetku se chovají nestupidně.

děkuji za odpověď.

Redakce portálu Vaše věc viz zde: http://www.vasevec.cz/kontakt

Asi nejvýstižnější blogy má na uvedených stránkách Zbyněk Fiala. Jinak tam často píše J. Paroubek, který mi ale není v některých věcech názorově blízký (zejména mu zazlívám, že odešel z ČSSD a založil si truc projekt, to mnoho nesvědčí o jeho velikosti; srovnejte třeba s V. Špidlou, který také v ČSSD prohrál, ale dál za ni bojuje).

snad ještě jedna podstatná terminologická záležitost.
Je pozoruhodné jak sveřepě mi podsouváte pojem "idiot".
Přitom jsem Vás už pod jiným článkem opakovaně upozorňoval, že koukolíkovský pojem "stupidita" nemá k idiocii žádný vztah. Takže znova viz: http://www.blisty.cz/art/39405.html

Jak to můžete pořád ignorovat? Jak můžete pořád takhle nelogicky míchat různé pojmy, které nemají spolu nic společného? Čekal jsem, že s předním vědcem jako Vy nebude problém věcné a logické diskuse. Bohužel tento předpoklad se ukázal jako lichý.

Pane Trávníčku,
nebudu teď reagovat na linku Vaší argumentace v diskusích, to bych ji musel absolvovat, ale rád bych se optal jaký máte názor na něco jiného souvisejícího s tím odborně-popularizačním pojmem "stupidita" a totiž na projednávání výroků pana Adama Drdy Radou ČRo. Mezi http://www.lidovky.cz/nekorektni-komentar-bude-mit-dohru-v-rozhlasove-rade-p0k-/media.aspx?c=A130203_143949_ln-media_khu
výroky mě zaujal ten první uvedený "v českých zemích (nejen v Praze) žije víc než milión lidí, kteří nejsou stiženi stupidními předsudky…" Myslíte, že je to odborný odhad o asi 9 mil lidí nebo autor k této diagnóze velké většiny národa dospěl nějakou vědeckou metodou, kterou jen zřejmě necitoval? Přiznám se, že i tuto věc jsem více-méně hlavně z tohoto článu a pravděpodobně mi unikají souvislosti i aktuální vývoj "kauzy". Co si o tom myslíte?
Hezký den.

Tohle všechno jsme už probrali, nemá cenu se k tomu vracet. Dobře vím, že "sociální stupidita" není pro vás nedostatek intelektu, to už jsme si opakovaně vyjasnili, slovo "sociální idiot" jsem použil ze slohových důvodů, protože "sociální stupid" se mi nelíbí, myslím tím totéž co Vy nebo Koukolík, v tom si naprosto rozumíme.

Problém je jinde. Vy prostě máte jednoduchou formulku, která Vám vysvětluje chování lidí při politických rozhodnutích, a vysvětlí úplně stejně to, když se americký boháč chová proti svým krátkodobým zájmům (jako sociálně nestupidní), stejně jako to, když se proti svým krátkodobým zájmům chová český intelektuál (v tomto případě jako sociálně stupidní). Takový popis má ovšem několik vlastností: nedá se falsifikovat, je vnitřně uzavřený, vždycky správný a úplně k ničemu. Nehodí se totiž k ničemu jinému než k povzbuzení ega toho, kdo ho používá.

Na rozdíl od Vás mne vůbec nepřekvapuje, že se dva vědci spolu velmi obtížně domlouvají na společném pohledu na společenské jevy. Mezi vědci (a hlavně mezi přírodovědci a techniky) je totiž velmi rozšířený zlozvyk narážet velmi komplikované společenské jevy na nějakou jednoduchou logickou formulku, která je jednoduše a chybně vysvětluje. Stejní vědci pak naprosto nechápou, že jiní lidé mohou pro popis světa používat formulku jinou, popřípadě žádnou.

Nechte si svou formulku a já se s dovolením budu i nadále pokoušet obejít bez ní. Svět je barevný a komplikovaný a lidé mají pro svá rozhodnutí složité motivace. Navíc není nikdy předem jasné, která volba je sociálně stupidní a která ne. To je ostatně na životě to krásné.

děkuji za kontakt.

Vaše polemika, Trávníček vs. Konvalinka, je kouzelná. Evropská racionalita vs. (snad) taoistická anarchie.
Najít rovnováhu - to je umění.
Keynes i Douglass North pracovali s nejistotou (uncertainty) a nepředvídatelným společenským světem "radikální nejistoty" (nonergodic). Myslím, že Soros vidí věci podobně.
A přesto si dovolují smysluplné interpretace a závěry, založené na směsi logiky, modelování a intuice.

Děkuju panu Rychetníkovi. Jenom si nejsem jist, kdo z nás v tom sporu má být ten taoistický anarchista. Já svůj postoj vidím jako úctyhodnou konservativní evropskou intelektuální skepsi. Já prostě nevím, a vím, že nevím. Pan Trávníček taky neví, ale neví, že neví.....(-:)

Ještě jsou - i když jen čistě teoreticky - možné dva postoje: "vím, že vím" a "nevím, že vím" :)

nevěděl jsem, že za určitých okolností vím,
a s přidáním dalších kondicionálu bychom mohly vstoupit do sféry teorie relativity, a tak takřka prohrábnout metafyzické haraburdí.
V každém případě souhlasím s kláním mezi konzervativními anarchistickými postoji.
Jako oblažujícího dokladu vitálního demokratického režimu.......bych se domníval.

není vůbec sporu o tom, že různí vědci mohou mít na určitý jev různý názor. Ale o tom jsem nepsal. Psal jsem o tom, že neustále opakovaně (přes moje upozorňování) mícháte rozdílné pojmy označující rozdílné jevy.

V mém oboru se na základních pojmech a jejich obsahu shodneme. Pokud by někdo začal tvrdit, že pro rostlinu řeřišničník používá název dub s odůvodněním, že se mu to líp vyslovuje, tak by asi nebyl brán moc vážně. Domníval jsem se až do dneška, že totéž platí v biochemii.

Takže mám dojem, že buď tomu rozdílu mezi pojmy "stupidně jednající" a "idiot" dál nerozumíte a tváříte se, že tomu rozumíte nebo tomu rozumíte a tváříte se, že tomu nerozumíte. Logicky mi jaksi nic jiného nevychází. Taoistickou anarchii neovládám, omlouvám se.

Jinak jsem se Vám už pod článkem p. Jelínka (http://www.denikreferendum.cz/clanek/14625-na-kulturni-fronte-klid) jednou snažil také vysvětlit, že jevy, ač mohou být složité, lze do jisté míry simplifikovat abychom je lépe pochopili. Netvrdím, že stupidita je jediným vysvětlením popisovaného chování "elit", ale tvrdím, že to je důležitý fenomén, který v tom sehrává významnou roli.

Simplifikace (abstrakce) je důležitá pro to abychom se mohli lépe ve světě vyznat a domluvit se.

Ale debata s Vámi mi svou logikou připomíná debatu s mým 6letým synem v období jeho vzdoru.

Řekl jsem mu aby si vzal modré kalhoty. On neposlechl a na svou obhajobu pak uvedl, že žádné modré kalhoty nemá, protože knoflík na jeho kalhotách je černý (modrá je jen látka kalhot).
Když jsem mu odpověděl, že podstatné pro označení barvy kalhot je to co drtivě převládá (tj. látka), odpověděl mi, že nejdůležitější je ale ten knoflík, protože bez něj by mu ty kalhoty spadly.

Takhle nějak se odvíjí také debaty s Vámi. Upřímně: nemám z nich radost. Já v souladu s Popperem vnímám diskusi jako nástroj hledání pravdy. Naše diskuse ale pro její nelogičnost z Vaší strany bohužel takto nefunguje.

bych se rád vyjádřil k Vašemu tvrzení na mou adresu: "Pan Trávníček taky neví, ale neví, že neví."

Podívejte, já jsem zde vznesl nějaké tvrzení, které jsem podložil určitými argumenty (nebo odkazem na ně).
Obvyklý způsob diskuse ve vědě je ten, že pokud s mým tvrzením nesouhlasíte, uveďte protiargumenty PROČ s ním nesouhlasíte. Jistěže nemám patent na rozum a mohu se mýlit.

Nicméně tvrdit bez jakéhokoliv argumentačního doložení, že nevím, ale nevím, že nevím je tvrzení absolutistického monarchy, nikolov vědce hledajícího pravdu. Vy zřejmě APRIORI víte, že já nevím, ale nevím, že nevím.

Jestli takhle nějak jako recenzent posuzujete články svých kolegů z oboru, pak věru jsem rád, že se nezabývám biochemií. Protože aby mi například někdo zamítl článek s tím že už APRIORI ví, že ten článek je chybný, ale neměl své tvrzení jak podepřít, to by se věda proměnila rázem v náboženství a recenzent v papeže.

Pokud za svůj argument považujete Vaše naznačování, že jevy nijak vysvětlit nejde, tak nechápu jak se můžete s tímto poznávacím nihilismem věnovat zrovna vědeckému výzkumu. Neuvažoval jste původně o dráze náboženského kazatele?

snad jsem to pochopil dobře, že ve Vašem zdroji informací bylo 9 mil. obyvatel nepřímo označeno za lidi se stupidními předsudky (?)

Možné to jistě je, stupidně se může chovat i 100% populace. Ale to tvrzení je třeba doložit nějakým argumentačním rozkladem. Bez něj takové tvrzení má nulovou diskuzní a informační hodnotu a vůbec bych se s ním nezabýval.

Takhle já můžu třeba tvrdit, že pan Drda má v těle místo atomů uhlíku atomy křemíku. Ale bude mi někdo věřit a brát mně vážně když pro to nemám žádný doklad?

Pane Trávníčku,
akceptuji pokud se jako vědec nehodláte zabývat tím, co podle vás nemá informační hodnotu a přesto to (sdělením) je. Ovšem podle mého názoru to sdělení nese kvantitativně mnohem významější informaci, než shledává vědecké pojetí kvalit. Všiml jsem si, že jednak většina lidí nejsou vědci a za druhé jsem někde četl, že v důsledku přírodního výběru byla i u lidí více než schopnost věcné analýzy protěžována schopnost rozeznat v chování, gestech, non/verbální komunikaci rozeznat agresi či útok ap. Mělo to nesporné sebezáchovné důvody, jak asi víte. Bylo by donquichotovské popírat výsledek evoluce...
Ostatně, to co jsem malinko naznačil minule, již precizně vystihl pan Pospíchal v analýze vedle.

díky za odpověď. Máte sice pravdu, že většina lidí nejsou vědci. Ale já jsem přesvědčen, že mezi dobrým vědcem a jakýmkoliv jiným člověkem schopným používat selský rozum, tj. chápat věci v logických souvislostech, není žádný podstatný rozdíl.
Takže s vědeckým povoláním to nesouvisí. Já znám třeba lidi pracující v cukrovaru (řidiče, bagristy, skladníky) a někteří z nich se selským rozumem nemají žádný problém.

A naopak znám kolegy vědce, kteří s ním mají problém docela velký.
Viz také: http://www.neviditelnycert.cz/blog/popularne-naucny-koutek/523-stupidita.html
Cituji podstatné:
Lidé, které jsme považovali za inteligentní a racionální, najednou dokáží svou nepopiratelnou stupiditu.
Je neuvěřitelné, jak dokonale dokáží mást své okolí stupidně jednající s dokonalou pamětí.

Jinak ale máte pravdu, že emoční inteligence je pro jev, kterému říkáme moudrost, také velmi důležitá. Možná k nejdůležitějším patří schopnost empatie. Empatičtí lidé méně podléhají stupiditě, protože se dokáží vcítit i do situace svého "protivníka" či "konkurenta". A tím se minimalizuje zlo jako zákonitý produkt stupidity. Viz jednání Warrena Buffetta nebo George Sorose.

Jestli chápu správně, váš spor je o to, zda můžeme označit některé lidi za zmanipulované a zda volí proti svým zájmům. Já myslím, že ano (a tedy souhlasím s panem Trávníčkem).

Podle mě to falzifikovatelné tvrzení je. Můžeme se těch lidí zeptat (položit jim dotazník), jaké jsou jejich preference a jakou podle nich politiku provádí ti pánové. Na základě toho je možné určit, nakolik jsou zmanipulovaní.

Ale z tohoto hlediska se Soros nebo Buffet nerozhoduje proti svým zájmům. U nich se dá předpokládat, že vědí, co chtějí. (A já myslím, že to je celkem racionální self-serving bias - já jsem sice v mládí kradl, ale teď, když jsem za vodou, by se přece jen už přestat krást mohlo).

Naopak u řady mladých lidí bychom asi zjistili, že si přejí levicovou politiku, přesto nemají rádi levicového kandidáta. (Nebo u mojí matky, která volila, myslím, KS, přestože jí, jakožto restaurátorce ve státním muzeu v důchodovém věku, snížil plat a důchod.)

díky za reakci.
Já neměl ani tak namysli zmanipulování někým jiným (i když i to je pochopitelně významný faktor ve hře, který tu stupiditu podporuje). Řeč je o jevu "stupidita" sensu Koukolík a Drtilová.

Co jsem měl přesně namysli zjistíte když si přečtete můj článek na Vaše Věc: http://www.vasevec.cz/blogy/vyhaneni-chcipleho-certa-dablem (případně odkazy v něm).

Pro stupidně jednající je typické, že poškozují nejen druhé, ale i sebe.
V tomto kontextu Buffett nejedná stupidně když chce část svého (připusťme, že "legálně nakradeného") majetku vracet do společnosti. Prospěje tím jak sobě (zlepšení svého sociálního renomé), tak společnosti - zmírní zničující nerovnost.

Jenže mnohé naše elity jednají tak, že svou podporou pravice poškozují jak sebe (fakticky zhoršují své sociální postavení - viz můj vstup výše), tak společnost, protože tím přispívají k zvyšovaní zkázonosné nerovnosti. Tj. tito jednají stupidně.

p. Samohýl:
"...váš spor je o to, zda můžeme označit některé lidi za zmanipulované a zda volí proti svým zájmům. Já myslím, že ano".

Nejspíš máte pravdu. Problém je v tom, že pokud byste to chtěl tvrdit autoritativně a současně pro to hledat příčiny (třeba koukolíkovskou "sociální stupiditu"), musel byste znát jejich OBJEKTIVNÍ zájmy, rozumět jejich motivacím a hlavně vědět, které politické rozhodnutí je v dané situaci to sociálně nestupidní a "správné". A to je právě ten problém. Kdybyste to věděl, tak je politika zbytečná.

Vědci, kteří hlasují pro někoho, kdo pak omezí financování jejich instituce, jsou buď sociálně stupidní, protože si to neuvědomují, nebo naopak sociálně inteligentní, protože hlasují nesobecky proti svým zájmům pro to, o čem jsou přesvědčeni, že je větší dobro pro všechny. Jejich motivace nelze spolehlivě zjistit a hodnocení výsledku jejich hlasování také ne (protože je nutně subjektivní a sociální experiment ve smyslu cesty časem nelze provést).

Milionáři hlasující pro zvýšení daní jsou buď sociálně stupidní, protože si neuvědomují, že hlasují proti svým zájmům, nebo sociálně inteligentní, protože chtějí větší dobro pro všechny, nebo sociálně stupidní, protože posílat další daně do krachující americké ekonomiky těsně pod fiskálním útesem je nesmysl, a možná tím tedy poškodí jak sebe, tak nakonec i tu ekonomiku, která by ve skutečnosti potřebovala víc soukromých investic......

Modelů sociálně citlivého chování je totiž spousta a je těžko mezi nimi objektivně rozhodnout. Bill Gates nepodpořil větši zdanění bohatých, ale místo toho dal celý svůj majetek do vlastní charitativní organizace, která dělá v Africe úžasnou práci v boji proti AIDS (bezpochyby lepší práci než jakákoli státní instituce). Steve Jobs příliš nedával na charitu, ale byl jedním z těch, kteří vydupali ze země celé průmyslové odvětví, které před nimi neexistovalo, a dali práci statisícům lidí.

Všimněte si, že neargumentuji, že jeden nebo druhý mají pravdu: argumentuji, že jejich motivace mohou být složitější, subjektivně bohulibé, a hlavně, že jejich rozhodnutí nelze snadno a OBJEKTIVNĚ hodnotit jako špatná nebo správná.

Co se Vaší maminky týče, nebyl bych na ní tak přísný. Možná si jen na rozdíl mnoha svých spoluobčanů povšimla, že nevolí ministerského předsedu, ale presidenta, který s výškou jejího důchodu nebude mít nic společného. Pozdravujte jí.

Domnívám se, že některé jevy a jejich společenskou (ne)prospěšnost lze objektivně posoudit a že zvyšování nerovnosti v distribuci bohatství ve společnosti (konkrétně třeba v USA) je jev nežádoucí, který poškozuje společnost jako celek a může se nakonec obrátit i proti bohatým. Z toho pak lze odvodit jaké chování je a není stupidní (nemoudré).
Viz: http://www.guardian.co.uk/film/2013/feb/02/inequality-for-all-us-economy-robert-reich

Ano, , Guardian a Robert Reich budou nejspíš pro zvýšení progresivity daní. The Economist nejspíš proti. Kdybychom mohli objektivně rozhodnout, kdo z nich má "pravdu", je politika zbytečná a parlamenty můžeme nahradit sborem expertů. Naštěstí to tak není.

Už se točíme v kruhu. Za svou osobu končím. Neouhlasím s Vámi, ale v mých očích to nijak nesnižuje Vaši kvalifikaci pro to, dělat dobře svou práci. A pokud se někdy pustím do botaniky, veřejně prohlašuji, že mi klidně můžete dělat oponenta.

Neregulovaný kapitalismus už tu přece jednou byl. Jeho produktem byla zničující nerovnost. Výsledkem nerovnosti hospodářská krize (ten mechanismus je přece velmi jednoduchý, podvázání poptávky chudobou, pak vzniká ekonomická spirála ke dnu). Ta zase jednou z příčin 2. světové války. Stálo to miliony obětí, ale podařilo se pak na čas kapitalismus zregulovat. Než přišli v 70. letech neoliberálové a znova prosadili neregulovaný kapitalismus. A cyklus se opakuje.

Ale pan Konvalinka v tom ani náznak žádné zákonitosti samozřejmě nevidí, takže názor Guardianu proti nerovnosti má stejnou hodnotu jako Economistu, který nerovnost podporuje (což si vůbec nejsem jist, ale protože ho pravidelně nečtu, tak mi nezbývá než věřit panu Konvalinkovi).

Takže já s panem Konvalinkou nesouhlasím a uvedl jsem také argumenty proč.

Podstatné je to, že všechny inovace Jobse nakonec poslouží jen horním 5-10%. Zbytek společnosti z toho v průměru neprofituje, ale naopak v průměru ztrácí.

Intuicionistická metoda umožňuje objektivně rozhodnout, kdo má pravdu.
A ty sbory expertů existují již teď. Kde by jinak zastupitelské sbory braly podklady pro své ryze subjektivní (hi, hi) hlasování?

přiznám se, že jsem Váš vstup příliš nepochopil.

Podle mne je ta kauzalita poměrně jednoduchá a skutečně objektivní.

Marx objevil, že mezi prací a kapitálem je přirozeně nerovný vztah. Má-li se přesto udržet ve společnosti určitá rovnováha v distribuci bohatství (jako základní podmínka fungování ekonomického a sociálního života společnosti), musí docházet k přerozdělování přes stát, které vytváření té nerovnováhy pufruje.

Bez toho přerozdělování jde o systém s pozitivní zpětnou vazbou. Každý takový systém nakonec kolabuje extrémním nahromaděním nerovnováh (tj. objektivní přírodní zákon). Zavedením přerozdělování (progresivní daň) se do systému zavede negativní zpětná vazba (ty naopak hlídají v systémech rovnováhu a tudíž jeho stabilitu).

V tomto kontextu je objektivně zákonité, že krize vypukla v USA, tj. zemi bez oné negativní zpětné vazby (tj. skutečné daňové progrese), ale netýkala se Skandinávie, kde ona negativní zpětná vazba funguje.

To jsou OBJEKTIVNÍ zákonité přírodní jevy, kterí pan Konvalinka odmítá vidět a proto tady v rozporu s realitou tvrdí, že jde o záležitosti subjektivní.

Naštěstí je vidí aspoň někteří, třeba ekonom Soros, který napsal:

Bohatství se shromažďuje v rukou majitelů a neexistuje-li mechanismus pro přerozdělování, nerovnost se stává nesnesitelnou. "Peníze jsou jako hnůj. Nejsou dobré na nic jiného, než na to, aby byly rozprostřeny po prostoru." Francis Bacon byl velký ekonom