Co přinesly škrty a úspory pro státní rozpočet v roce 2011

Kalouskovy rozpočtové škrty a zvyšování DPH mají sanovat rozpočet, ve skutečnosti především oslabují ekonomiku a snižují kvalitu života.

Od roku 2010 upozorňovali sociální partneři v Radě pro hospodářskou a sociální dohodu vlády ČR na potřebu zajištění hospodářského růstu jako jediné možnosti urychlení výstupu z krize a dalšího rozvoje. Růst zajistí i zvyšování zdrojů veřejných rozpočtů. Protože od roku 2009 byl státní rozpočet na investice skoupý, doporučovalo se soustředit úsilí na čerpání operačních programů, které by s téměř 800 mld. Kč, z toho 680 mld. Kč spolufinancování z EU, umožnily zvýšit roční nárůst HDP v průměru o téměř 4 procenta.

K tomu bylo navíc možno využít zdroje z kvóty dočasné pomoci, kterou vláda nenavrhla. (To neučinily z EU ještě jen Bulharsko a Rumunsko). Minimálně se využily i možnosti 65 procent dotací na úhradu rekvalifikace z EGF a prakticky všechny další možnosti podpory států, předpokládané do limitu cca 4,6 bilionů euro (čerpalo se jen přes 1,6 bilionů s tím, že se objem pomoci bude snižovat o vratné úvěry).

Argumenty úspor se opíraly o strašení Řeckem, o údajně vysoký růst zadlužení státu, neprozrazovaly pravý důvod: chamtivost soukromého finančního sektoru s jeho tlakem na falšování výsledků ekonomiky státu, aby se v rámci eurozóny problematické kroky rozmělnily. Ve skutečnosti byl ale byl dluh ČR v roce 2007 29,7 procenta HDP včetně několika procent na oddlužení prodávaných bank a podniků do zahraničí, a narostl do roku 2011 na 41,2 procenta. V Řecku těmto dvěma údajům odpovídají čísla 107,4 procenta a 165,3 procenta. ČR i přes nárůst dluhu zůstala jeho výší v první třetině nejméně zadluženách států EU. Tempem růstu ekonomiky zůstává naopak v poslední třetině.

V dubnu 2011 vydala Evropská komise zprávu o trendech zdanění členských států EU, Islandu a Norska, v červenci 2011 pak přehled o super snížených, snížených a standardních sazbách DPH. V přehledu vývoje zdanění s časovými řadami základních ukazatelů ekonomiky a financí 2000-2010/2011 je i tabulka citlivosti růstu HDP na zvýšení daňové zátěže. Koeficient (% HDP) u daní je v rozmezí 0,26 - 0,48, v ČR 0,36. Plyne z toho, že

  1. nárůst daní o 0,36% HDP sníží tempo růstu HDP o 1%, také ale, že
  2. pokles růstu HDP o 1% vede k snížení daňové výtěžnosti o 0,36% a
  3. i škrty potřebných výdajů v rozpočtu o 1% HDP vedou k snížení daňové výtěžnosti o 0,36%. 
Zpětnou vazbu lze lehce ověřit: podíl daní byl 34,5% HDP, 1,5% připadlo na české firmy se sídlem v zahraničí, kam odplynuly výnosy včetně daní. Nezahrnuje se korupce, podvody a jiné formy nelegálních úniků.

Časové řady v citované zprávě umožňují prakticky od roku 2000 přiřadit úspěchy v ochuzování ekonomiky, s důrazem zejména na etapu od roku 2007 po současnost, vládám a jejich členům. Zůstaňme u čísel za rok 2011 z článku v Hospodářských novinách 5. ledna „Kalousek je spokojen. Splnil schválený schodek rozpočtu a výběr DPH vzrostl.“

1% HDP lze odhadnout na 38 mld. korun. Daňová výtěžnost 0,36 % HDP = 13,7 mld. Kč. Schodek rozpočtu dosažený snížením úspor výdajů o 47 mld. korun zpomalil růst HDP o 47/38 =1,24%, daňová výtěžnost poklesla o cca 4,5 mld. korun.

Výdaje na spotřebu jen za 9 měsíců roku 2011 poklesly o 178 mld. korun proti předchozímu roku. Převedeno na HDP 178/38 = 4,68% HDP; snížení růstu HDP o 4,68% vedlo k poklesu výnosu daní nejméně přes 64 mld. korun.

Je stále ještě úspora nezvýšit kapacitu věznic a pustit lidi, kteří většinou nedostanou práci, na svobodu? Zhoršení dostupnosti zdravotní péče? Mizerný dohled, umožňující nechat přerůst pokoutní výrobu alkoholu v metanolovou aféru? Zdá se stále více, že nejzbytečnější jsou výdaje spojené s ministry - kvazi manažery, kteří ale na ropzdíl od soukromého sektoru nemusejí prokazovat občanskou bezúhonnost, spolehlivé finanční postavení či odbornost ověřenou úspěšnou prací. Stačí jen „politická“ odpovědnost.

Lze konstatovat, že perpetuum mobile zbídačování začalo zvýšením snížené sazby DPH na základní životní potřeby z původních 5 procent postupně na 9, 10, 14 a 15 procent Sleduje to zřejmě chiméru jedné standardní sazby, kterou má ale dnes ve výši 23 procenta z EU jen Dánsko.

Klesá kvantita a kvalita uspokojování základních životních potřeb s rozhodujícím vlivem na pokles domácí výroby těchto produktů a služeb – tedy na nezaměstnanost, nákupy v cizině, náhradu dražších kvalitních surovin masných a potravinářských výrobků levnějšími a méně kvalitními.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.