Volby - sociální situace lidí a jejich manipulace médii

Hlavním tématem krajských voleb byla zhoršující se sociální situace; Romové v Krupce šanci zlepšit svou zhoršující se situaci nevyužili; a výsledky zamíchaly neseriózní průzkumy veřejného mínění a média.

Období kolem voleb jakoby nás činilo nesvéprávnými. Stále je poměrně velká část voličů ochotna volit zkorumpované politické strany. Sice zatím malá, nicméně narůstající část populace volí pravicové extremisty. A jsou tu i tací voliči, hlavně mezi Romy, kteří by v krajských volbách mohli skutečně něco ovlivnit k lepšímu, ale nezajímá je to.

Zatímco jindy jsme k „sociologickým průzkumům“ oprávněně zdravě skeptičtí, před volbami jsme náhle ochotni jim věřit, přestože je provádějí agentury, které se dávno diskreditovaly posluhováním politickým stranám. Česká televize a Český rozhlas vysílaly předvolební i povolební diskuse plné povrchních otázek a prázdných frází namísto odpovědi, a to jakoby nás uspalo - neuvědomujeme si, že veřejnoprávní média neplní svou roli tak, jak by měla. A někdy dokonce zapomínáme na to, že všechno to „volební zhloupnutí“ spolu vzájemně souvisí.

Téma krajských voleb: sociální situace
ODS a TOP 09 v krajských volbách propadly kvůli nekončícím aférám a asociální politice, která nejvíc postihuje důchodce a nejchudší lidi z ghett. Nahoru se naopak vyšvihli komunisté. Vyhráli ve dvou krajích, v dalších skončili druzí či třetí. Z médií slyšíme, že KSČM byla zvolena díky protestním hlasům, či že ji lidé volili z nostalgie apod. Situace však nebude tak jednoduchá, to si jen někteří novináři a odborníci na společenské vědy lžou do kapsy. Některé hlasy asi protestní či nostalgické byly, ale to samo o sobě nevysvětluje úspěch komunistů.

V ústeckém a karlovarském kraji KSČM vyhrála volby kvůli obavě lidí z prudkého poklesu životní úrovně. Tím nechci říci, že její program a metody někomu skutečně pomohou - mnoho voličů si to však evidentně myslí. Co vede voliče k ignorování toho, kam tuto zemi přivedla komunistická strana během svého dlouholetého vládnutí? Komunistický režim byl nejen represivní, ale také po sobě zanechal obrovský vnitřní dluh (náprava životního prostředí, oprava památek a domů vůbec atd. čítá stovky miliard korun.) A, až na pár vyvolených, žili podprůměrně či průměrně všichni. Mnoho lidí si to stále pamatuje, strach o vlastní osud však začíná převažovat nad „pamětí“. Komunisty v těchto volbách nezvolili nostalgici, ale vládní strany svou politikou.

Romové volit nešli
Že v krajských volbách šlo o sociální situaci, potvrzuje výsledek v Ústeckém kraji. Různé a jako vždy velmi pochybné průzkumy veřejného mínění dlouhou dobu tvrdily, že největší tamní problémy spočívají v soužití lidí z většiny s lidmi z romské menšiny. Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která svou „politiku“ založila na vyvolávání nenávisti proti Romům, měla sice slušný výsledek (4,37 procenta), ale do zastupitelstva se nedostala. Další protirosmká strana, Severočeši.cz, obdržela 12,02 procenta. A další, Suverenita Jany Bobošíkové, propadla s 1,22 procenta. Protiromsky zaměřené strany v tomto kraji tedy získaly dohromady necelých 18 procent od těch oprávněných voličů, kteří přišli volit.

Vyhráli zde komunisté (25,26 procenta), kteří nejsou zaměřeni vůči Romům, někdy naopak - někteří z nich jsou třeba i pro zvýhodnění těch firem, které zaměstnají Romy.

Je také zajímavé sledovat Krupku, zatím jediné město, kde má DSSS své městské zastupitele (dva). „V Krupce Romové zřejmě šli volit pouze ve velmi malém množství. Celkově zde zvítězila KSČM s 28,63% (759 hlasů), druhá skončila ČSSD 14,74% (391 hlasů) a třetí DSSS 10,90% (289 hlasů). Střízlivé odhady hovoří v Krupce o tisícovce romských voličů. Při letošní nízké volební účasti představuje 1000 voličů přes 30% hlasů,“ píše Zdeněk Ryšavý na serveru Romea.cz.

Na krupeckém sídlišti Maršov, kde žije velké množství Romů a které je proto častým cílem pochodu extremistů, byla volební účast podprůměrná. V okrsku číslo osm činila 17,17% a v okrsku číslo devět dokonce pouze 11,78%. V Maršově zvítězila KSČM s 31,31% (103 hlasů), druhá skončila DSSS 18,84% (62 hlasů) a třetí ČSSD 12,46% (41 hlasů).

K tomu dva postřehy: I kdyby v Ústeckém kraji přišla k volbám třeba jen polovina voličů z řad Romů, měla by slušnou šanci ovlivnit složení zastupitelstva. A za druhé: problémy, jež s sebou nese vzájemné soužití, jistě svou váhu mají, nejsou však natolik žhavé, jak nám chtějí namluvit ti, kteří si průzkumy objednávají a platí je (včetně ministerstva vnitra).

Selhání veřejnoprávních médií
Budu se věnovat televizním předvolebním diskusím, s tím, že v Českém rozhlase to bylo obdobné. Jakoby na obrazovce (v rozhlasovém studiu) řádil Rudolf Hrušínský v jedné ze svých nejslavnějších filmových rolí. „Poslušně melduji, že další předvolební štrapác jsem na rozkaz shlédl celou,“ řekl Švejk, zapálil si fajfku a dodal: „Za něco podobného byl Václav Moravec od pěšáků postaven před polní soud, protože unudil poručíka Lukáše k smrti“.

Ten dnešní Václav Moravec se již po nějakou dobu úspěšně blíží knedlíkovým diskusím první půle 90. let, kde však byly zábavné alespoň některé popletené otázky Oty Černého. Moravec otázky formuluje výborně, problém je v tom, že jsou nenápadité a divák je víceméně očekává. A čím dál častěji se mu stává, že skočí do řeči politikovi v okamžiku, kdy po záplavě povrchností konečně říká něco, co má hlavu a patu. Při dnešní úrovni politiků možná ani nejdou udělat před a povolební pořady zajímavě. Těžko říci. V každém případě: veřejnoprávní média to zajímavě neumějí.

Neseriózní průzkumy
Co je však ještě horší: obě veřejnoprávní média se před volbami nechovala férově ke všem kandidujícím subjektům. Česká televize i Český rozhlas zadávaly průzkumy (každý z nich u jiné agentury) a podle nich si zvaly do studia hosty - v každém kraji z řad těch stran, které podle průzkumů skončily na prvních šesti místech. Představitele některých dalších stran sice tu a tam zvaly do jiných pořadů, ty však mají dlouhodobě velmi nízkou sledovanost a nemají předvolební charakter.

Zastavme se napřed u průzkumů. Ty stály téměř pět milionů korun. Rozdělily si je tři soukromé agentury zabývající se průzkumem veřejného mínění. Jeden průzkum přitom často tvrdil něco jiného než druhý. Viz vysílání z Pardubického a z Královéhradeckého kraje. ČT v obou případech prezentovala jako vítěze ČSSD, Český rozhlas naopak první příčku přisoudil ODS. Pro ČT průzkum vypracovaly agentury STEM/MARK a SC&C, pro rozhlas Ppm factum (Factum Invenio). ČT za ně zaplatila 3 240 000 korun bez DPH, přičemž agentury vybrala bez výběrového řízení.

Agentury své průzkumy hájí. Rozcházející se údaje prý způsobuje užití různých volebních modelů. Tímto způsobem se nás agentury snaží ohlupovat již od 90. let. Pravda je však jen jedna: buď momentálně vede jedna strana, nebo druhá, nemohou vést obě zároveň (pokud nemají shodné procento podpory). Takže jedna z agentur používá špatnou metodiku (či průzkum jinak odbývá, případně jej přizpůsobuje přání strany zadávající), jinak by netvrdila nepravdu. Volič ovšem v tu chvíli neví, která z agentur se mýlí či si vymýšlí. Mnoho voličů se přitom podle průzkumů řídí. Ani nevím, kolikrát jsem slyšel tu hloupou větu: „Ta a ta strana je mi sympatická, ale volit ji nebudu, protože nemá šanci se tam dostat.“

Diskriminace menších stran a hnutí
Veřejnoprávní médium má dát stejný prostor všem demokratickým stranám, bez ohledu na to, co říkají průzkumy, jinak porušují férovost (rovný přístup), českou ústavu i následné zákony. Předpokládám, že podané stížnosti by měly úspěch - když ne u volební komise, u Ústavního soudu je to možné.

Ústava v Listině základních práv a svobod mimo jiné praví, že „svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny… Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace...“ Článek 22 listiny pak říká, že „zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.“

To upravují zákony o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o České televizi, kde se vyžaduje, aby „ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě“.

Ono „přihlédnutí“ znamená, že televize ani rozhlas nemohou ani před volbami pominout zpravodajství, v němž se objevují politici vládnoucích stran, takže ti jsou na obrazovce kvůli tomu častěji. Neznamená to ovšem, že by veřejnoprávní média mohla některé z kandidujících stran pominout. To, co předvedly Česká televize a Český rozhlas, popřelo „svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti,“ jak žádá listina.

Co je nejhorší, nikdo si toho nevšímá. Všichni ti akademičtí a mediální „odborníci na všechno“ k tomu mlčí. Jde totiž o takovou zdejší hru na demokracii. Zdání, že demokracii skutečně máme, udržují mainstreamová média. A to buď manipulováním občanů za pomoci průzkumů veřejného mínění, nebo mlčením o jevech, které prokazují, že k demokracii máme skutečně daleko. A to je i tento případ.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.