Na volbách, jejichž výsledky se daly docela očekávat, je asi nejzajímavější ten absolutní nedostatek reflexe u poražených (a částečně i u vítězné ČSSD). Zaplatili prostě daň za reformy (že nejen za ně, ale především za jejich totální zpackání a ještě víc za způsob vládnutí, o tom ani slovo). Přitom k zamyšlení je tu celá spousta věcí:

1) prolomení rezistence vůči KSČM je zřetelné a je jen otázkou času, kdy k němu dojde na nejvyšší úrovni (což je dobře - černá díra na hlasy voličů je absurdní a komunisté by měli ukázat, jak to s nimi je doopravdy);

2) totální propad ODS s výjimkou jediného kraje, kde vyhrál člověk vyhnaný z vlády za podivných okolností;

3) fiasko TOP 09, které ještě jakžtakž zachránili kůži starostové;

4) úspěch osobností vyprofilovaných postojem k vládě (Michálek, Wagnerová, Okamura);

5) pokles preferencí v modré baště Praze;

6) Alexandr Vondra. Teď, když nemá imunitu, je čas, aby se o něj začal zajímat ÚOKFK.

Místo reflexe slyšíme jen výmluvy. TOP 09 se stává marginální - zhrzený volič ODS se nejspíš vrací zpět a knížecí kouzlo už začíná odeznívat. Vláda bojuje svou prohranou bitvu sama jako kůl v plotě a může si za to sama. Dělat reformy s nekompetentními lidmi, bojovat proti korupci za účasti kmotrů a válcovat tam, kde je třeba široký konsensus, to nemůže vést k jiným než smutným koncům.

Byly to protestní volby. Vyhrála ČSSD proti vládě, KSČM proti všemu, Jiří Pospíšil proti Petru Nečasovi a kmotrům, Jiří Čunek a Tomio Okamura... proti rozumu.

Čunek, byť je jeho minulost poznačena korupčním podezřením i vznikem termínu „justiční mafie“, prokázal, že extrémní rasistická nálada se za těch 6 let vůbec nezmírnila. Člověk, který štve proti skupině lidí, již spojuje jediné - tmavší barva pleti, etnicita, národnost, v Evropě po apokalypse genocidní druhé světové války, to je něco neuvěřitelného. Navíc u „křesťanského“ politika! Čunek může čerpat jen z lokálpatriotismu Vsetíňanů a sentimentu odtrženosti a ublíženosti východomoravanů vůči „těm v Praze. A lidé zapomínají, že si vůbec nevybavoval, odkud má půl milionónu korun...

Okamura, podnikatel, který se ještě rozhodne, zda bude kandidovat i na prezidenta, získal 30 procent hlasů.

Také proto z mého pohledu největší míru nevkusu prokázali občané Zlínského kraje - kraje, ve kterém měla Bakalova, Gazdíkova a Kalouskova TOP 09 největší úspěch (přes osm procent), a kde též triumfoval Čunek s Okamurou.

Když se podíváte na politickou scénu - je to kolbiště, nikoli diskusní klub. Nerozhodují tam argumenty, ale tupá síla - moc peněz, moc mas, moc málo rozumu. V České republice nerozhodují racionální a moudří lidé s neformální autoritou, ale neschopní hlupáci krmení mocnými zloději. Z této krmě pramení i jejich autorita.

Zdalipak platí, že čeští voliči v krajských a doplňovacích volbách do Senátu potrestali vládu Petra Nečase za politiku úspor a zvyšování daní? Spíše ne. Většina voličů si nevšímá politiky vlády, vnímá jen korupční kauzy, o kterých často ani nic nečetli, ale slyšeli nadávky od kolegů v práci. Jinak by volby dopadly stejně po celé republice. Ale plzeňský úspěch Jiřího Pospíšila ukazuje, že Češi především začínají mít dost lhářů a podvodníků, kteří pod záminkou demokratických voleb obsadili nejvyšší posty ve státě.

ODS může poděkovat za svůj pád také svým koaličním partnerům. Bárta, John a Dobeš se postarali nejen o nevolitelnosti Věcí veřejných. Mystifikátor s pověsti alkoholika Miroslav Kalousek debaklu pravice taktéž mocně napomohl. ODS i TOP 09 vyměnily pravicové ideály za elitářství a korupci .

Češi vládu potrestali především za to, že ke škrtům a zvýšeným daním nepřidala důrazná a všem srozumitelná opatření proti rozkrádání veřejných peněz. I mezi příznivci sociální demokracie se najdou takoví, kteří souhlasí s potřebou úspor ve státním rozpočtu. Ale musí být přesvědčeni, že uspořené peníze nebudou rozkradeny kmotry podporovanými politiky. Současná vláda šetří tam, kde nemá (na nevidomých, hendikepovaných, na platech učitelek v mateřské škole...) a rozhazuje peníze tam, kde by měla šetřit (neefektivní státní zakázky, nedostatečný boj proti korupci, zbytečně prostavěné peníze). A navíc se jako celek vláda chová arogantně v komunikaci s veřejností.

A co se týká komunistů: Dnešní komunisti nejsou těmi vrahy, kterými byli v padesátých letech. A v Československu tehdy nebyl žádný komunismus, nýbrž sovětismus. Komunistická strana existuje v každé demokratické zemi a nic zvláštního se neděje. Možnost, že KSČM teď začne dělat v ČR revoluci, je stejně pravděpodobná, jako že ODS a TOP 09 začnou bojovat proti korupci. Hon na komunisty je jen politickým strašákem.

Právě proto se voliči už nebojí volit komunisty. Pochopili, že komunistická revoluce je strašák šířený pravicovými novináři. Mezi mladými se to už stalo módní záležitostí - dej hlas komunistům, ať se ostatní naštvou.