Zákon o církevním majetku je protiústavní
Redakce DRRedakce Deníku Referendum zveřejňuje prohlášení iniciativy Za církev sociálnější. Autoři upozorňují na diskriminaci ostatních řádně registrovaných církví a náboženských společností vůči sedmnácti restitučním zákonem vyjmenovaným.
Jako členové a sympatizanti iniciativy Za církev sociálnější považujeme za potřebné poukázat na protiústavnost návrhu Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z hlediska, které bylo ve veřejné debatě dosud opomíjeno — totiž diskriminace ostatních řádně registrovaných církví a náboženských společností vůči sedmnácti zákonem vyjmenovaným. Spatřujeme v tom porušení zásady rovnosti občanů před zákonem a popření nábožensky neutrálního charakteru našeho státu.
Podle čl. 16 odst. 1 Listiny základních práv a svobod každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. Toto právo je tedy Listinou základních práv a svobod chápáno nejen jako čistě individuální, ale i jako právo, které se realizuje ve společenství s jinými, a to převážně v rámci církví nebo náboženských společností.
Podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Obdobně podle čl. 3 odst. 1 základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Listina základních práv a svobod tak chrání mimo jiné i rovnost lidí v uplatňování práva podle čl. 16 odst. 1. Pokud by tedy stát mimo opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých zvýhodnil nebo znevýhodnil určité církve či náboženské společnosti před jinými, je tímto dotčeno i toto právo a jeho přiznání v rovné míře všem.
Církev, potažmo církve, budu moci být sociálnější mj. tehdy, pokud k tomu budou mít i určité materiální zázemí. Na rozdíl od státu je k tomu u nich podstatně vyšší pravděpodobnost. Jsem toho názoru, že majetkové hodnoty v rukou církví slibují podstatně vyšší užitky pro všechny potřebné, než by tomu bylo v institucích státních, jež mnohdy slouží jen jako dojná kráva pro různé podnikatele, podnikavce, Drobily a Knetigy.
Dále všechny restituční zákony se vždy týkaly nápravy jen a pouze některých nespravedlností, a tak to i ÚS vždy interpretoval (za vadu nepokládám ani dohodu s ochotnými a kompenzaci pro církve nové, je-li součástí zákona i postupná odluka). Nedomnívám se proto, že dalším v řadě restitučních zákonů najednou bude založena premisa, že se nyní musí restituovat všechno a všem, dle klouzavého kritéria spravedlnosti (jinak by církve, zejména ta katolická, musela získat násobně více).
Konečně soudím, že iniciativa "Za církev sociálnější" tímto prohlášením hraje pouze roli užitečného idiota těm, kteří parazitují na obecně rozšířeném antiklerikalismu a staví na něm svoji kampaň (ČSSD), příp. se proti restitucím staví z principu, neboť by popřeli sami sebe (KSČM).
Raději majetek v držení církve, s jejími sociálními a etickými důrazy, nežli v dispozici neoliberální politické reprezentace.
Ale třeba Jan Potměšil dokáže nabídnout přesvědčivější argumentaci.
Připojuji se k panu Dospivovi a vyzývám pana Potměšila, aby se obtěžoval s argumenty (pokud vůbec nějaké má) k textu výše uvedeného článku a neopakoval své názory - nám tady známé - na církevní restituce obecně.
Jestli to pan Potměšil jaksi nepochopil, tak připomínám, že ZDE jde o otázku rovnosti církví mezi sebou navzájem a to, jestli jí navrhovaný zákon neporušuje natolik, že by mohlo dojít ke kolizi s Ústavou ...
Nic víc ..., nic míň ...
To je podstata článku, pane Potměšile - politické školení mužstva si nechte k jiným příležitostem - tohle je vlákno ke zcela určitému tématu ...
Jen bych pokládal za potřebné upřesnit, že nemovisti nebo peníze byly nabídnuty všem 21 u nás registrovaným a akreditovaným náboženským společnostem, ale 4 z nich to odmítly (mezi nimi např. i Svědkové Jehovovi). Existuje 12 dalších náboženských organizací, které jsou registrovány, ale nejsou akreditovány (tzn. nemají oprávnění k přiznání zvláštních práv). Žádná z nich ale k 25. únoru 1948 u nás neexistovala, takže není co jim vracet.
Jistá potíž je v tom, že něco přes 1 miliardu Kč má dostat Apoštolská církev, která také v té době neexistovala. Přinejmenším v tomto jednom případě nerovnost existuje. Významný zástupce Českobratrské církve evangelické se veřejně (v rozhlase) vyslovil, že vše, co minulý režim této církvi vzal, jí už bylo (v devadesátých letech) vráceno a že nechápe, co mají kompenzovat 2 miliardy Kč, které podle § 15 zákona má tato církev dostat.
2. Václav Baštýř
3. Jan Bauer
4. Marek Benda
5. Petr Bendl
6. Miroslav Bernášek
7. Zdeněk Boháč
8. Pavel Bohatec
9. Jan Bureš
10. Jan Čechlovský
11. Jana Černochová
12. František Dědič
13. Pavel Drobil
14. Dana Filipi
15. Jana Fischerová
16. Jan Florián
17. Zdeňka Horníková
18. Tomáš Chalupa
19. Miroslav Jeník
20. Radim Jirout
21. Lenka Kohoutová
22. Jaroslav Krupka
23. Jan Kubata
24. Jaroslav Martinů
25. Václav Mencl
26. Petr Nečas
27. Miroslava Němcová
28. Vít Němeček
29. Jan Pajer
30. Jiří Papež
31. Roman Pekárek
32. Jaroslav Plachý
33. Jiří Pospíšil
34. Aleš Rádl
35. Ivana Řápková
36. František Sivera
37. Pavel Staněk
38. Zbyněk Stanjura
39. Pavel Suchánek
40. Pavel Svoboda
41. Igor Svoják
42. David Šeich
43. Boris Šťastný
44. Jiří Šulc
45. Tomáš Úlehla
46. Jan Vidím
47. Vladislav Vilímec
48. David Vodrážka
49. Ivana Weberová
50. Jaroslava Wenigerová
51. Zdeněk Bezecný
52. Ludmila Bubeníková
53. Václav Cempírek
54. Josef Cogan
55. Jaromír Drábek
56. Jaroslav Eček
57. Jan Farský
58. Petr Gazdík
59. Martin Gregora
60. Alena Hanáková
61. Leoš Heger
62. Petr Holeček
63. Václav Horáček
64. Jan Husák
65. Jitka Chalánková
66. Rudolf Chlad
67. Michal Janek
68. Ladislav Jirků
69. Miroslav Kalousek
70. Jana Kaslová
71. Daniel Korte
72. Rom Kostřica
73. Patricie Kotalíková
74. Václav Kubata
75. Helena Langšádlová
76. František Laudát
77. Jaroslav Lobkowicz
78. Pavol Lukša
79. Jiří Oliva
80. Vlasta Parkanová
81. Gabriela Pecková
82. Stanislav Polčák
83. Anna Putnová
84. Aleš Roztočil
85. Jaroslava Schejbalová
86. Karel Schwarzenberg
87. Jiří Skalický
88. Jan Smutný
89. Bořivoj Šarapatka
90. Renáta Witoszová
91. Lenka Andrýsová
92. Josef Dobeš
93. Michal Doktor
94. Dagmar Navrátilová
95. Viktor Paggio
96. Karolína Peake
97. Jiří Rusnok
98. Jana Suchá
99. Jaroslav Škárka
100. Milan Šťovíček
101. Martin Vacek
102. Radim Vysloužil