Ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý se bude ucházet o post prezidenta České republiky v přímé volbě na začátku příštího roku. Člen vládní ekonomické rady NERV a poradce investiční banky Goldman Sachs oznámil svojí kandidaturu na konci minulého týdne.

Česká republika podle něj prochází složitým politickým a ekonomickým obdobím. „Nabízím v této situaci jak zkušenosti z devadesátých let, kdy politika národ více spojovala a také naší zemi prosazovala na mezinárodní scéně, tak vše, co jsem za posledních patnáct let získal při práci v soukromém sektoru. Od roku 2006 jsem rovněž pracoval v několika vládních poradních sborech a jsem přesvědčen, že dobře znám stav naší země a to, co lidi trápí či těší,“ vysvětlil Dlouhý v tiskovém prohlášení.

Dlouhý se rozhodl ucházet o hlasy voličů jako nestranický kandidát. Nyní dle svých slov začne usilovat o získání padesáti tisíc podpisů občanů potřebných pro oficiální podání kandidatury. Finanční prostředky na kampaň chce získat především od menších soukromých firem a podnikatelů, kteří jsou podle něj oporou české ekonomiky.

V rozhovoru pro sobotní Lidové noviny pak Dlouhý dodal, že již získal od dvou středně velkých firem peníze na kampaň. Jde o čtyři miliony korun. Jména firem ale Dlouhý zatím nezveřejnil. Dle jeho slov se měly v pondělí objevit na jeho webu. V čase vzniku tohoto textu ale jejich jména zveřejněna nebyla.

Záměrem Vladimíra Dlouhého je dle jeho slov nabídnout lidem v této zemi na postu prezidenta nestranickou politiku, navíc nezasaženou divokým politickým děním posledních let. „Češi jsou vzdělaní, pracovití a schopní lidé. Věřím, že ocení i takového prezidenta - energickou a pracovitou osobnost,“ vysvětlil.

Přetlak na pravici

Přestože zatím kandidaturu nepotvrdil Jan Švejnar, dosavadní seznam kandidátů jednoznačně naznačuje, že se — především napravo od politického středu — jejich počet neobyčejně rozšiřuje, což zásadně ovlivní jejich výsledek, a to negativně. Ucházejí se totiž o podobné a často přímo totožné voliče.

Za TOP 09 kandiduje Karel Schwarzenberg, za lidovce Zuzana Roithová, za ODS to nejspíš bude expředseda Senátu Přemysl Sobotka a některé hlasy na pravici určitě vysaje i Jana Bobošíková. O hlasy pravicových či středopravicových voličů se pak budou nepochybně ucházet právě i Vladimír Dlouhý, expremiér Jan Fischer a nejspíš i Jan Švejnar.

Připočteme-li k tomu spíše obskurní nápad Ladislava Jakla přijmout nabídku neparlamentní Strany svobodných občanů, jež z něj tak učinila svého kandidáta na Hrad, a kandidaturu Miloše Zemana, který díky koketérii s Václavem Klausem zřejmě také uloví i některé pravicové voliče, je evidentní, že napravo od středu lze očekávat poměrně značné tříštění hlasů.

„Přetlak kandidátů na pravici a pravém středu povede k tříštění hlasů, které může vítat levice a levý střed. Adepti jako Jan Fischer, Jan Švejnar či Vladimír Dlouhý jsou vzájemně zaměnitelní. Část pravicových hlasů odebere i Zeman: má sympatie Klause a v řadě aspektů zahraniční, ekonomické a sociální politiky se shoduje s pravicí,“ usuzuje politolog Lukáš Jelínek.

Průzkumy jsou zatím málo podstatné