Mezi prezidentskými kandidáty na pravici začíná být přelidněno

Vstup Vladimíra Dlouhého do prezidentské kampaně stupňuje konkurenční tlak mezi pravicovými kandidáty. Z kandidátů Roithová, Fischer, Švejnar, P. Sobotka, Schwarzenberg, Dlouhý, by se nakonec mohl smát někdo se stranickým zázemím.

Vr_a

Vratislav Dostál

26.06.2012 11:47

Vl

Nejnovějším kandidátem na prezidenta je exministr Vladimír Dlouhý. Veřejnosti chce na postu prezidenta nabídnout nestranickou politiku. Foto FB Vladimíra Dlouhého

Ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý se bude ucházet o post prezidenta České republiky v přímé volbě na začátku příštího roku. Člen vládní ekonomické rady NERV a poradce investiční banky Goldman Sachs oznámil svojí kandidaturu na konci minulého týdne.

Česká republika podle něj prochází složitým politickým a ekonomickým obdobím. „Nabízím v této situaci jak zkušenosti z devadesátých let, kdy politika národ více spojovala a také naší zemi prosazovala na mezinárodní scéně, tak vše, co jsem za posledních patnáct let získal při práci v soukromém sektoru. Od roku 2006 jsem rovněž pracoval v několika vládních poradních sborech a jsem přesvědčen, že dobře znám stav naší země a to, co lidi trápí či těší,“ vysvětlil Dlouhý v tiskovém prohlášení.

Dlouhý se rozhodl ucházet o hlasy voličů jako nestranický kandidát. Nyní dle svých slov začne usilovat o získání padesáti tisíc podpisů občanů potřebných pro oficiální podání kandidatury. Finanční prostředky na kampaň chce získat především od menších soukromých firem a podnikatelů, kteří jsou podle něj oporou české ekonomiky.

V rozhovoru pro sobotní Lidové noviny pak Dlouhý dodal, že již získal od dvou středně velkých firem peníze na kampaň. Jde o čtyři miliony korun. Jména firem ale Dlouhý zatím nezveřejnil. Dle jeho slov se měly v pondělí objevit na jeho webu. V čase vzniku tohoto textu ale jejich jména zveřejněna nebyla.

Záměrem Vladimíra Dlouhého je dle jeho slov nabídnout lidem v této zemi na postu prezidenta nestranickou politiku, navíc nezasaženou divokým politickým děním posledních let. „Češi jsou vzdělaní, pracovití a schopní lidé. Věřím, že ocení i takového prezidenta - energickou a pracovitou osobnost,“ vysvětlil.

Přetlak na pravici
Přestože zatím kandidaturu nepotvrdil Jan Švejnar, dosavadní seznam kandidátů jednoznačně naznačuje, že se – především napravo od politického středu – jejich počet neobyčejně rozšiřuje, což zásadně ovlivní jejich výsledek, a to negativně. Ucházejí se totiž o podobné a často přímo totožné voliče.

Za TOP 09 kandiduje Karel Schwarzenberg, za lidovce Zuzana Roithová, za ODS to nejspíš bude expředseda Senátu Přemysl Sobotka a některé hlasy na pravici určitě vysaje i Jana Bobošíková. O hlasy pravicových či středopravicových voličů se pak budou nepochybně ucházet právě i Vladimír Dlouhý, expremiér Jan Fischer a nejspíš i Jan Švejnar.

Připočteme-li k tomu spíše obskurní nápad Ladislava Jakla přijmout nabídku neparlamentní Strany svobodných občanů, jež z něj tak učinila svého kandidáta na Hrad, a kandidaturu Miloše Zemana, který díky koketérii s Václavem Klausem zřejmě také uloví i některé pravicové voliče, je evidentní, že napravo od středu lze očekávat poměrně značné tříštění hlasů.

„Přetlak kandidátů na pravici a pravém středu povede k tříštění hlasů, které může vítat levice a levý střed. Adepti jako Jan Fischer, Jan Švejnar či Vladimír Dlouhý jsou vzájemně zaměnitelní. Část pravicových hlasů odebere i Zeman: má sympatie Klause a v řadě aspektů zahraniční, ekonomické a sociální politiky se shoduje s pravicí,“ usuzuje politolog Lukáš Jelínek.

Průzkumy jsou zatím málo podstatné
Podle Jelínka je taktéž třeba zdůraznit, že je nutné současné výstupy ze sociologických šetření brát velice obezřetně.

„Kapitolou samou o sobě je chování sociologických agentur a médií. Prvním faulem je pořádání průzkumů, v nichž figurují i kandidáti, kteří se o Hrad ucházet nechtějí nebo nejsou rozhodnuti. Druhým faulem je povrchní glosování aktuálních dat, které nebere v potaz zbývající čas do prezidentské volby, teprve se rozjíždějící kampaň adeptů, blížící se volby do Senátu a krajů a zostřující se politickou a sociální situaci,“ myslí si Jelínek.

S Jelínkem souhlasí sociolog Jan Keller. I podle něj je zatím předčasné se k výsledkům preferencí vyslovovat. „Jsou v nich vedeni i kandidáti, kteří se možná o úřad vůbec nebudou ucházet,“ uvedl Keller v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle politologa Milana Znoje je navíc obtížné předvídat chování voličů a odhadovat jejich uvažování o prezidentských kandidátech, jelikož přímá volba prezidenta se u nás ještě nekonala, a tak chybí minulé zkušenosti, jež by pomáhaly korigovat naše momentální představy.

„Navíc dosavadní výzkumy preferencí prezidentských kandidátů jsou spíše ankety, jsou metodologicky neujasněné a k solidním výzkumům veřejného mínění mají daleko. Dosud ani nevíme, kdo vlastně bude kandidovat,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Nadstraničtí vs. straničtí kandidáti
V rozhovoru pro sobotní Lidové noviny Vladimír Dlouhý opakovaně zdůraznil, že za jednu ze svých výhod považuje nadstranickost. „Jednou z mých výhod je, že jsem již patnáct let mimo politický život. Doufám, že ta určitá nepolitičnost, nestranickost mi dala objektivnější pohled. Takže jsem rozhodnut být nestranickým kandidátem," uvedl Dlouhý.

Exministr průmyslu tu používá obdobnou rétorickou figuru, o kterou svoji dosavadní strategii opírá další z kandidátů, jenž se o funkci prezidenta uchází bez podpory některé z politických stran, expremiér úřednické vlády Jan Fischer.

Jedná se o pozoruhodný fenomén české politiky, jehož tradice sahá až k první republice, avšak zevrubnější pohled onu nestranickost či dokonce nepolitičnost a údajnou objektivitu některých aktérů vcelku spolehlivě vyvrátí.

Navzdory tomu, že například Fischer či právě Dlouhý nejsou kandidáty žádné z politických stran, nelze o nich hovořit, jako by nebyli stoupenci jistých ideových východisek. Vladimír Dlouhý zašel navíc ještě dále než Jan Fischer, když o sobě dokonce řekl, že se považuje za nepolitickou osobnost. „Mojí první předností může být nepolitičnost,“ uvedl Dlouhý.

Podle Milana Znoje kandidáti vycházejí z toho, že pozice prezidenta je unikátní a významně se liší od toho, jak je chápána politika vládní, parlamentní a hlavně stranická. Východiskem úvah o přímé volbě prezidenta by proto podle jeho mínění měla být skutečnost, že vrcholná stranická politika je v očích veřejnosti vnímána převážně jako „boj o koryta a moc", zatímco prezident spíše symbolizuje to, jaká by měla politika být, a nikoli to, jaká ve skutečnosti je.

„Proto musí být součástí image kandidáta na prezidenta nějaká jeho morální dimenze, která překračuje stranickou filiaci. Stranická příslušnost kandidáta není výhodou, ale spíše břemenem. Snáze sympatie veřejnosti získá kandidát, který bude hrát na morální a antistranickou notu,“ tvrdí Znoj.

„Vladimír Dlouhý se pokouší zjevně využít této antistranické nálady občanů, ale jeho šance jsou mizivé. Jelikož jeho stranické angažmá v ODA je nesmazatelné a činí z něj jednoho z otců privatizace na český způsob, což je břemeno k neunesení. Jeho snaha zbavit se stranické zátěže z minula řečmi o nestranickosti je nevěrohodná a zaměňuje-li přitom nestranickost s nepolitičností, tak působí komicky - co to je za podivnou postavu takový nepolitický prezident?,“ uvedl Znoj.

Obdobně onu nestranickost Dlouhého glosuje Lukáš Jelínek. „ Kdo jiný kromě Klause zde byl ztělesněním pravicové politiky a zpackané ekonomické transformace první poloviny 90. let minulého století?,“ táže se Jelínek. Nikdo totiž není nepopsaný list. A kdo se tak tváří, pouze podle Jelínka mate voliče.

„Kandidaturu Dlouhého nechápu dvojnásob. Nemá nic víc co nabídnout než uchazeči dosud známí. Musím se ptát, zda jde o vrtoch znuděného konzultanta společnosti GS, nebo zda kandiduje především proto, aby oslabil někoho jiného, třeba Fischera,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

A Jan Keller se pozastavuje ještě nad další okolností oněch nezávislých kandidátů: jejich finančním zázemím.

„Jan Fischer v nedávném článku pro Právo tvrdil, že úkolem prezidenta bude vzbudit otřesenou důvěru veřejnosti v politickou elitu. V tom případě by ale měli kandidáti jasně vyložit karty. Ti, kteří kandidují za politické strany, by měli říci, nakolik jsou vůbec schopni chovat se jako nadstraničtí prezidenti. Ti, kteří za žádnou stranu nekandidují, by měli říci, kdo bude platit jejich volební kampaň. Konkrétně pan Fischer hodlá investovat do kampaně třicet milionů korun. Měl by zveřejnit jména sponzorských bank, jednotlivci se na něho asi skládat nebudou,“ myslí si Keller.

Druhé kolo: Dienstbier vs. Schwarzenberg?
Zkoumáme-li politické děje v širších kontextech, nechce se věřit předpokladům a prognózám, dle kterých kandidáti dvou tradičně dominantních politických stran skončí s podporou mezi pěti až deseti procenty voličů, jak prozatím naznačují předvolební průzkumy.

Jen mimořádná nešikovnost a špatně zvolená strategie by mohla znamenat, že by kandidáty ODS a ČSSD, jejichž volební výsledky se tradičně pohybují okolo 20 až 25 % hlasů, volilo v prvním kole tak málo voličů, jak se prozatím zdá.

Obzvlášť u ČSSD – která suverénně dominuje stranickým preferencím, je v roli hlavní opoziční strany, do přímé volby posílá jednoho ze svých nejpopulárnějších politiků a navíc nebude mít na levici tak silnou konkurenci jako ODS na pravici – je nepravděpodobné, že by její kandidát nedosáhl výsledku, který by jej posunul do druhého kola.

Jinak řečeno, nadstranickost se pro první kolo může ukázat i nevýhodnou, neboť kandidáti nebudou mít za sebou zázemí zkušené politické organizace. Navíc podle obsahu kampaní i politického vývoje se voliči nakonec mohou v mnohem větší míře rozhodovat standardně dle svých stranických preferencí.

„Neměli bychom zapomínat na to, že na podzim budou významné regionální a senátní volby, které budou velkou příležitostí pro stranické kandidáty. Všeobecně lze říci, že význam stranického zázemí během prezidentské kampaně bude postupně narůstat,“ myslí si Znoj.

To samé trvdí politilogové Tomáš Lebeda a Lukáš Jelínek. Podle Lebedy, jehož vyjádření cituje internetový deník Aktuálně.cz, je rovněž vysoce pravděpodobné, že budou postupem času posilovat silní straničtí kandidáti.

„Jiří Dienstbier za ČSSD určitě. Již dnes interní průzkumy pro ČSSD naznačují, že má slušnou šanci postoupit do druhého kola, jeho hlavním soupeřem o postup je Zeman,“ dodal pak Jelínek s tím, že naopak ODS se oslabuje preferováním Přemysla Sobotky, který podle něj není prototypem přitažlivého a charismatického politika.

„Přesto se asi i pevné voličské jádro ODS vzchopí. Dokonce soudím, že na pozadí sporu tzv. nezávislých může časem stoupat i Karel Schwarzenberg, sázející na ležérnost, odhadnutelnost či šlechtický titul,“ myslí si Jelínek. Pokud se pak nezávislí kandidáti navzájem oslabí, mohl by se stát rázem favoritem pravice právě on.


A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Lepenka

Michal Špína - komparatista

krátce: Úterý, 26.Června 2012, 17:03:9

"Vladimír Dlouhý: Vládu opřenou o KSČM jako prezident nejmenuji" — píší takzvané Parlamentní listy.

Tomu říkám první přednost v podobě nepolitičnosti!

Ja

Vratislav Dostál - novinář, Brno

Reakce vedoucí Kanceláře Jana Fischera Středa, 27.Června 2012, 09:54:13

Přikládám reakci na článek od vedoucí Kanceláře Jana Fischera.

--

Vážený pane redaktore,

se zájmem jsem si přečetla Váš článek o situaci kolem prezidentské volby. Ráda bych jen stručně reagovala na slova pana profesora Kellera, který v článku vyzývá Jana Fischera k odkrytí financování jeho volební kampaně. Jak se sám můžete přesvědčit na adrese http://www.jan-fischer.cz/kancelar/financovani, už od dubna pravidelně na našem webu zveřejňujeme všechny dárce, kteří se rozhodli činnost naší kanceláře finančně podpořit, stejně jako všechny výdaje a i nadále v tom budeme pokračovat. Nic tedy před veřejností netajíme.

Se srdečným pozdravem

Sabina Tančevová
vedoucí Kanceláře Jana Fischera

Stanislav Hošek - Český těšín

Dvě poznámky. Čtvrtek, 28.Června 2012, 12:02:34

Úsměvná k Fischerovi. Podíval jsem se teď na tu dárcovskou stránku. Obsahuje devět dárců. Kandidát s manželkou sám „sobě“ daroval čtyřista tisíc, jeden podnikatel 1,3 miliony. Takže jsem dychtiv poznat ty, kdo příspěvek celkově vynesou na oněch 30 milionů, které chce Fischer utratit. Mám jenom takový dotěrný dotaz. Jak veřejnost zjistí, že jsou na webové stránce uvedeny všechny dary?!! Ony tam totiž nemusí být dokonce ani všechny výdaje.
Nekompromisní k Dlouhému. Dlouhý je učebnicovým příkladem příslušníka obslužné elity, navíc obsluhující jakoukoliv moc. Deset let, až do listopadu 1989 byl funkcionářem KSČ, tedy jejím lokajem a ihned po nástupu nové moci zase superaktivisticky pracoval pro ni. To není pouhé převlékání kabátů z nějakých kariéristických důvodů. To je samou psychickou podstatou formovaná charakterová vada osobnosti.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.