Prezident Václav Klaus v úterý vetoval novelu zákona, dle které měly obce smět vykázat z jejich katastru lidi, kteří se opakovaně dopustí přestupku. Zákon se tak nyní vrací do Sněmovny. Podle novely by zákaz pobytu mohly úřady ukládat například za prostituci, konzumaci alkoholu nebo žebrání v místech, na kterých to zakazují obecní vyhlášky. Úřady by mohly uložit až tříměsíční zákaz pobytu lidem za přestupky páchané opakovaně.

„Trest zákazu pobytu za pouhý přestupek považuji v kontextu českého práva za nepřiměřený, konkrétní ustanovení novely za nedomyšlená a neodpovídající proklamovaným záměrům navrhovatelů,“ vysvětlil Klaus a zdůraznil, že zákon, který vznikl jako poslanecká iniciativa, byl od svého počátku předmětem zásadních sporů nejen pro svůj zjevný populismus a politickou účelovost, nýbrž i pro svoji nedomyšlenost, snadnou zneužitelnost i možnou protiústavnost. Ostatně v Poslanecké sněmovně byl prosazen až na druhý pokus.

„Proti přijetí zákona se vyjádřila vláda, na jednání Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny s ním nesouhlasil veřejný ochránce práv a zákon odmítl i Senát a to způsobem, kdy ani jeden senátor nehlasoval pro přijetí,“ zdůvodnil Klaus své rozhodnutí. „Znamená to, že se tři za čtyř nejvyšších ústavních institucí České republiky stavějí proti zákonu,“ dodal prezident a uvedl, že takto silný odpor by poslanci neměli ignorovat. Sněmovna by podle něj měla naopak usilovat o nalezení konsensuálního řešení, které by více odpovídalo tradicím českého právního řádu.

„Novelu přestupkového zákona považuji za další doklad nebezpečného a stále výraznějšího trendu řešit společenské problémy jejich kriminalizací namísto odstraňováním jejich příčin. Zákazem pobytu obec svůj konkrétní problém nevyřeší, jen ho dočasně přesune k sousedům,“ uvedl také prezident. S Klausem souhlasí předseda poslaneckého klubu opoziční ČSSD Jeroným Tejc, který pro Deník Referendum taktéž uvedl, že novela neřeší příčiny problémů, nýbrž její důsledky. „Nehledě na to, že jde o novelu zřejmě protiústavní,“ doplnil Tejc.

Ostatně i Nečasova vláda návrh poslanců původně odmítla. „Vláda má pochybnost o souladu s Listinou základních práv a svobod v části týkající se volného pohybu a pobytu osob. Ta samá Listina však nabízí i možnost omezit právo pobytu a pohybu v případě ohrožení majetku či veřejného pořádku," vysvětlila už dříve Řápková s tím, že rozhodně nejde o proticikánský zákon, nýbrž zákon proti všem, kdo porušují veřejný pořádek.

S Řápkovou ale nesouhlasí bývalá zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová, která se taktéž kloní k názoru, dle kterého je novela neústavní. „Navrhovaná novela jako ostatně vše z dílny Ivany Řápkové neřeší příčiny problémů, ale posiluje represi proti sociálně slabým. Část lidí je vytlačována čím dál tím více na okraj společnosti. Návrh je nebezpečný,“ myslí si Šabatová.

Podobná opatření jsou podle ní naprosto mimo právní rámec a žádné z nich nemůže vést ke zlepšení soužití mezi Romy, kteří žijí na okraji společnosti, a majoritou. „Podobné kroky by naopak vedly ke zhoršování situace,“ doplnila před časem Šabatová pro Deník Referendum. „Nevím, co tím chtějí navrhovatelé řešit. Není jasné, jak zabránit tomu, aby nebyl vyhnán někdo, třeba i s rodinou, kdo nemá v obci trvalý pobyt, a přesto tam trvale pobývá. Místo politiky, která by vedla k tomu, aby lidé nemuseli žebrat nebo se živit nedůstojným způsobem, budou obce tyto lidi vyhánět. To ale skutečně ničemu neprospěje,“ vysvětlila Šabatová.

Podle jejího názoru totiž novela může způsobit to, že někteří lidé budou vyháněni odevšud a stanou se z nich psanci. „Mám navíc vážné pochybnosti, že by navrhované opatření prošlo testem přiměřenosti,“ uzavřela. A zpravodaj Stanislav Křeček z ČSSD varoval před tím, aby byly přijímány zákony pro určitá místa a pro určité lidi. S novelou původně navíc nesouhlasili vedle opozičních i mnozí koaliční poslanci. „Zákon odpovídá způsobu myšlení, který byl charakteristický pro 19. století a končil ghetty," uvedl v září loňského roku Aleš Rádl z ODS.

Klaus pak ve svém zdůvodnění odmítavého stanoviska také uvedl, že se novela míjí se záměrem, dle kterého měl zákon dopadat pouze na tzv. přespolní a nikoli na místní. „Obec, ve které je někdo hlášen k trvalému pobytu a ze které podle tohoto zákona nesmí být vykázán, často neodpovídá místu skutečného pobytu, místu, kde má rodinu, nebo místu, kde je zaměstnán, nebo má živnost. Dojíždět za prací a žít jinde o víkendu a jinde v pracovní části týdne je dnes běžné," napsal Klaus s tím, že by novela mohla lidem znemožnit rodinný život, zaměstnání či péči o vlastní nemovitost. „To jsou následky, o kterých by měly rozhodovat výhradně soudy a ne zaměstnanci obecních úřadů,“ dodal v úterý prezident.

Poslanci budou o novele hlasovat znovu. Prezidentské veto mohou přehlasovat v případě, že zákon podpoří alespoň 101 poslanců.